Poslední vývoj naznačuje, že otázka s Ukrajinou je už rozhodnuta a asociační smlouva ve Vilniusu podepsána nebude. Zde budu vycházet hlavně z analýz V.V.Pjakina z FCT-Altaj.
V celé situaci byla zřejmě ještě další úroveň hry. Jde o to, že ukrajinská "elita" v čele s Janukovyčem je řízená z "washingtonského ústředního výboru", neboli z USA. Evropa se také nachází pod kontrolou USA, ale jen částečnou a postupně se z této kontroly dostává, nebo se o to snaží. Evropa v určité míře potřebuje Ukrajinu jako spotřební materiál pro udržení se nad vodou, ale hlavně jako koridor pro transport surovin z Ruska a zemí Celní unie do Evropy, a evropského zboží opačným směrem. Za tímto účelem měla Ukrajina vstoupit jak v asociaci s EU, tak do Celní unie. Kroky Putina ale tento scénář zablokovaly, Rusko a Celní unie daly jasně najevo, že v případě asociace s EU se pro Ukrajinu (a tím i pro EU) zavře či ztíží možnost přístupu na trhy Celní unie. Uplně ve zkratce, byl vymyšlen následující scénář: Ukrajina vstoupí do asociace s EU a bude sloužit jako tranzitní článek ve výše uvedeném smyslu - pro udržení statusu a životní úrovně Evropy. Nicméně s tím háčkem, že ukrajinskou "elitu" a vládu by kontrolovaly USA, které by tak kontrolovaly "ventil", s pomocí kterého by mohly Evropu kdykoliv přiškrtit, respektive přiškrtit přísun surovin, na kterých je Evropa závislá. Evropa by se tak dostala do větší závislosti na USA, zatímco jejím cílem je opak. Timošenková pro změnu je/byla podle všeho ovládána z Evropy a reprezentuje na Ukrajině evropské zájmy.
Odehrává se pravěpodobně následující scénář: Putin uspěl přesvědčit Evropu, nebo vysvětlit evropské "elitě", že scénář USA je nevýhodný jako pro Rusko, tak pro EU. EU vynáší požadavek osvobození a generálního pardonu pro Timošenkovou jako podmínky podepsání asociační dohody. To je ale naprosto nepřijatelné pro Janukovyče a současnou oficiální moc na Ukrajině, protože Janukovyč chápe, že kdyby Timošenkovou pustil, zanedlouho by se pravděpodobně ocitl na jejím současném místě. Timošenková tedy nejspíš bude záminka nepodepsání. Je zde ještě jeden aspekt. Ukrajina může sloužit jako "spotřební materiál" pro blaho EU i v tom případě, že nic podepsáno nebude. Ukrajinská "elita" se v tom směru již vyjadřuje - že je ochotná plnit podmínky EU dopředu, ještě před (případným) podpisem. EU je pro změnu jasné, že Ukrajina se dříve nebo později s Ruskem opět sjednotí, a nechce si tak přidávat právní překážku (podpis pod asociační dohodou) v budoucích vztazích s Ruskem a Celní unií, když je existenčně závislá na plynu z Ruska. Podle úplně posledního vývoje je podle Pjakina ve hře však ještě další, v dané situaci pro všechny kromě USA zdaleka nejlepší možnost (a možná už je rozhodnuto, naznačuje) - jde o to, že EU si uvědomuje, že pokud bude vysávat z Ukrajiny "všechny šťávy" (jak se k tomu chystala a jak už částečně dělá), Ukrajina prodlouží agónii EU o pár let, následně zbankrotuje a dostane se na úroveň zemí třetího světa, a může způsobit EU ještě víc problémů, než užitku. Pokud ale nechá vrátit se Ukrajinu k Rusku a hospodářsky obrodit (je tam stále mnoho inovačních a vysokotechnologických odvětví, nyní ještě integrovaných do produčkního řetězce Ruska, například v atomovém strojírenství, raketových motorech, leteckém průmyslu atd.), může mít ve výsledku z prosperující Ukrajiny a Ruska větší užitek na principu vzájemně výhodné spolupráce, než parazitováním na cizím těle. Jestli je to takto, tak se Putinovi podařila vskutku nevídaná věc - bylo by to snad poprvé za několik posledních staletí, kdy Evropa (ve smyslu Západ) s někým bude spolupracovat na principu vzájemně výhodné spolupráce, nikoliv parazitování v nějaké otevřené nebo skryté formě.
Informační báze KSB