Jazyková diverze aneb pozor na úžasné věci
19.11.2013
Hox
Došel jsem postupně k názoru (nejen já, mimochodem, ale budu zde mluvit za sebe), že český jazyk se stal v minulosti terčem informačního útoku určitého druhu, s cílem podměny nebo odstranění pojmů a tím ztížení formování obrazů (tj. duševního modelování) o určitých věcech, s vedlejším cílem ztížení porozumění s okolními národy. Cílem mohla být i záměna významu některých slov o 180%, neboli z pozitivních na negativní a naopak. Jedná se o informační agresi na 1. prioritě, světonázorové, což by mělo zafungovat jako velká červená cedule "pozor - zasluhuje vnímání!" (nikoliv k mému textu, ale k jevu, který se budu snažit trochu popsat.)
Příkladem záměny negativního za pozitivní je v současné době hojně používáné slovo "úžas", "úžasné", i když i v češtině zůstala stopa původního významu ve spojení např. "stát v němém úžasu", což může být sice způsobeno jak pozitivní, tak negativní událostí, ale podle významu slova "úžas" v okolních slovanských jazycích byl původní význam jednoznačný - v tomto případě ekvivalent "stát v němé hrůze". Pokud vycházet z toho, že jazyk je objektivní realita, která v nějaké míře odráží nějaké hlubší zákonitosti (tj. jsou slova, které se pro popis nějakých jevů hodí objektivně více, než jiné, či - pro každý jev existuju nějaké "ideální" slovo ("pra-slovo"), které nejlépe vystihuje podstatu jevu), a dost nasvědčuje tomu, že to tak je, pak záměna negativního za pozitivního ve slově "úžasné" v současné každodenní češtině není triviální záležitost, nad kterou by šlo mávnout rukou, a není zřejmě bez následků (jakkoliv slabých či "časově" vzdálených). Dá se na to dívat i z jiné stránky: naši předkové pravděpodobně tisíce let používali slovo "úžas/úžasné" ve významu "strašné, hrozný, hrůza" atd. Pak někdo zaměnil obrazovou=významovou část slova (či se to stalo kulturním "samo"řízením), a nyní například řekne muž své milované ženě "jsi úžasná!". Na podvědomé či egregoriální úrovni však má "úžas/úžasný" stále původní význam, nemyslím si, že ty tisíce let používání slova v konkrétním smyslu mohou jen tak zmizet, a tak nastává přinejmenším určité pnutí mezi vědomím a podvědomím jak toho, kdo to vyslovil, tak toho, na koho to bylo cíleno. Nevím jak kdo, možná že můj pocit ze slova "úžas/úžasný" je už ovlivněn znalostí jeho významu v jiných jazycích, nicméně osobně z něj mám divný pocit. Podobných slov s přehozeným významem je v češtině více, teď nicméně nemám v hlavě konkrétní seznam. Jedno vlastně ano - "pozor", foneticky stejné slovo znamená v ruštině "ostuda".
(Aktualizace: ohledně pojmu "život" v následujícím odstavci jsem se pravděpodobně spletl a je to zčásti jinak, viz diskuse pod článkem. Díky všem za připomínky a podněty.)
Další kategorii diverze (nazývejme to třeba takto) demonstruje slovo "život". Problém je zde v tom, že v ruštině znamená jak "břicho", tak slovo stejného kořene ("životnoje") znamená "živočich", což je zcela odlišný význam. Náš "život" se rusky řekně "žizň", což připomíná naše "žízeň". Například "živočišný typ psychiky" (jedinec, který je ovládán primárně svými instinkty) se řekne rusky foneticky "životnyj typ psychiky". To vzbuzuje řadu otázek. Například, proč se "život", tedy zásadní pojem se sakrálním přesahem, řekne česky slovem, které má v ruštině význam "břicho" a spojitost se živočišností. Vzhledem k tomu, že ještě před pár staletími, nemluvě o tisíciletích, "ruština a čeština (téměř) totéž byla" (jak se vyjádřil nejeden dobový vzdělanec), v jednom z jazyků došlo k záměně původního významu=obrazu(ů) daného slova. Nabízí se otázka, kdo a za jakým účelem, případně kdy se to stalo. Slovo je totiž kód, míra, a každé má konkrétní vliv na objektivní realitu, vlastní danému kódu = slovu = míře. Otázka by se dala postavit i takto (předpokládejme zde, že původní význam slova "život" je ten, který se uchoval v ruštině): jaký vliv na český národ / českou společnost má fakt, že slovo, které má spojeno s obrazem "život", odpovídá z hlediska svého kódu/míry obrazu "břicho, živočich"? O tomu, že původní význam slova "život" se uchoval v ruštině, nikoliv češtině, může svědčit například slovo "živůtek", které s životem nic společného přímo nemá, ale s oblastí břicha ano.
Teď k tomu, kde podle mého proběhl hlavní útok: odstranění některých pojmů a slov, které mají vztah objektivní realitě, oblastem pravda-lež, pravda-nepravda, správné-špatné-nesprávné atd. Pokud předpokládat, že čím dále do minulosti, tím si byly slovanské jazyky podobnější (a není důvod o tom pochybovat), člověk nevyhnutně dochází k závěru, že někdo z češtiny doslova "chirurgicky odstranil" jistou kategorii slov, a nechal jen "pravda", "lež", "nepravda", "správné", "špatné", "nesprávné", "dobro", "zlo".
Když se člověk seznámí s ruštinou (nevím, do jaké míry to platí o ostatních jazycích, angličtina je například v tomto směru chudší než slovanské jazyky obecně), zjistí, že ke každému z výše uvedených slov má ruština přesný ekvivalent, a navíc má ještě mnoho slov z dané kategorie, které v češtině jednoduše nemají protějšek. Asi nejmarkatnější je to v případě slova "Istina", ruština zná jak "pravda", tak "istina" (a ještě několik dalších významově podobných), ale nejsou to synonyma - i profesor ruského jazyka by vám asi velmi dlouho vysvětloval, jaký je přesně rozdíl mezi "pravdou" a "istinou" (případně "Istinou" s velkým "I"), hlavní problém totiž nespočívá v tom, že čeština nemá adekvátní slovo, ale hlavně v tom, že nositel českého jazyka nedisponuje většinou adekvátní obrazy v mysli = významy. Na jednoduchém příkladu, je to jako byste stáli před úkolem vystihnout podstatu 10 obrazů (smyslů, významů, pojmů) pomocí 5 obrazů (smyslů, významů) - protože v daném jazyce by jednoduše těch 5 obrazů (=významů) většině rodilých mluvčích chybělo. Je to tak proto, že množinu obrazů, které jedinec do života získá, formuje z velké části rodný jazyk a kultura, získání dalších obrazů nad rámec daného jazyka/kultury, a podvědomí a mysl pracuje v obrazech, nikoliv slovech, už je osobní záležitost (práce) každého jedince (proto se říká, že znalost cizích kultur a jazyků obohacuje, nicméně... záleží i na kvalitě, nejen kvantitě). Odstranění některých pojmů z češtiny je tak informačním útokem na úrovni vnímání a chápání světa (tj. na nejvyšší, 1. prioritě) právě z toho důvodu, že připraví následující generace o skupinu obrazů mysli, ve kterých mohou myslet, modelovat, s-trojit ... svou budoucnost, mimojiné.
"Istina" má v češtině určitý ekvivalent jen jako přídavné jméno: např. spojení "istinný význam" odpovídá "pravý, původní význam". Jako podstatné jméno však čeština "původnost, pravost" sice zná, ale nemají ten význam, který má "istina" v ruštině (kdysi možná byl), nemluvě už o ekvivalentu "Istině", což je pojem mající hlubší smysl, který se projevuje třeba ve spojení "usilovat o přiblížení se k Pravdě".
Vzniká pocit, že v češtině některé objektivní významy=obrazy z této oblasti nejsou vůbec, a zbytek je nějakým způsobem významnově rozmytý, s cílem vše relativizovat a nedat možnost se přesně vyjadřovat a vystihnout určité věci (buď výsledkem kulturního "samo"řízení v minulosti, nebo záměrně informační agrese). Odtud možná plyne národní rys dělat si ze všeho srandu, včetně sebe, což osobně nepokládám jen za plus, je to mince dvou stran.
Ona rozmytost se projevuje například v následujícím: v češtině slovo "pravda" není jednoznačným pojmem (=lexika+význam), v různých kontextech má různé významy, zatímco například ruština má pro každý z těchto významu zvláštní slovo. Například v roli hodnocení jevu/události, ve smyslu toho, zda nějaký popis víceméně odpovídá realitě, můžeme hodnotit (zjednodušeně) - pravda/polopravda/lež. Ale toto hodnocení v sobě nezahrnuje morální aspekt - například adekvátně popsaný projev satanizmu jedince bude mít hodnocení "pravda", což ale nemá nic společného s významem Pravda ze spojení "usilování o přiblížení se Pravdě" (například jakožto celoživotního ideálu). Slova, která se v češtině běžně používají v hodnocení adekvátnosti popisu jevu a jevu samotného, obsahují kořen "prav" (pravda, správnost, pravost, ...), který ale má hlubší, morálně podmíněný význam, který je odražen například v ruském slově "праведник"(pravednik), což se do češtiny překládá jako "svatý, světec" (ale ruštiná má pro "svatý" slovo "svjatoj", další příklad chybějícího pojmu). Jedná se o podvědomé smývání hranice mezi svévolí jedince a objektivní pravdou (Pravdou), ve smyslu předurčení smyslu života, nebo technicky, shody vektoru cílů jedince s vektorem cílů hierarchicky nejvyššího řízení. Přitom se samo nabízí slovo pro tento případ, které "prav" neobsahuje - "věrnost", "věrný popis" namísto "pravdivý popis" atd. Tak je to například v ruštině, kde je běžné používat pojem odvozený od "věrnost, věrný" jako hodnocení pravdy/nepravdy v určitých situacích - "eto verno", což se překládá jako "je to pravda". A tady by mohla následovat logická otázka učiteli ruštiny v české škole: pokud "eto verno" znamená "je to pravda", jak se překládá ruské "eto pravda" a "eto istinno". Ruština zná v této oblasti pojmů více, pro zajímavost: "pravda", "istinna", dále, něco může být uděláno "pravedno", "pravilno", "verno", "istinno", "pravdivo", pokud zůstat na pozitivní straně. Ale vysvětlení jemných nuancí posledních pěti pojmů musím nechat na někom jiném, vědět bude nejspíš pouze rodilý mluvčí.
Štítky:
jazyk | světonázor | úvahy | pojmy | společnost | 1. priorita - světonázorová
Diskusní téma: Jazyková diverze aneb pozor na úžasné věci
Re: Re: Technická :-)
Re: Re: Technická :-)
"život" ve významu popsaným níže Sinuhem, vyjádřený také "život v životě" = nový život v těle ženy.
člověk se ale člověkem nerodí, ale stává, takže "život" je "nižší", živočišný význam, obrazová komponenta.
význam "život" se sakrálním nádechem označovalo slovo "žizň" nebo foneticky podobné.
následně, v ruštině se uchovaly obě slova, ale "život" nabralo navíc nesprávný význam "břicho"
čeština přišla o "žizň" a původní dva rozdílné významy si přisvojilo "nižší" slovo "život".
Re: Re: Re: Technická :-)
Re: Technická :-)
Re: Re: Technická :-)
Dokonca sa to dá počuť aj v niektorých starších slovenských filmoch ako nazov súčasti ženského oblečenia. Na dedinách úplne bežný význam slova nemajúci žiadnu súvislosť so slovným základom "žiť".
Kľudne to môže byť jazykový artefakt zo Staroslovienčiny.
Re: Re: Technická :-)
Re: Re: Re: Technická :-)
POJMY NAROD A VLAST PATRIA NA SMETISKO DEJIN
Predovšetkým jazykom je možné udržať hodnoty našich predkov.
Národy,štáty budú mať nižší význam. Nové čo vzniká a začína sa tvoriť sú civilizácie.
My Ruskie pán Herman Van Rompuy, my nepatríme do Vášho Babylonu.
Potláčajme prenik biorobotického jazyka kde je to iba trošku možné a snažme sa pochopiť a používať jazyk "Človeka".
komunikace
Myslim-li si,ze je nas vic-potrebuji komunikovat
Treba tak-ze se "druhym" ukazu
Tak vznika Energeticky Obraz-Runa
Kom-Uni-Nike - spolecne-jedno-vitezstvi
Dalsi vyvoj k pismu a slovu-je pokles-proto,aby mohlo dojit k slavne obnove a zmrtvychvstani!
... ... ... o
Slova, realita a magie
Pribuznost
Re: Pribuznost
Re: Re: Pribuznost
Re: Re: Pribuznost
Ohledne "zkazeni"cestiny
http://smit.wz.cz
na svem webu ma mnoho informaci z nichz ty,ktere mne zajimaly,overoval jsem si i z dalsich zdroju/I.Wiesner atd/a vychazi mi az 80% objektivita..
pozoruhodna tema
v cestine se pouziva mnoho slov ci vyrazu, ktery byli v rustine před 150-200 lety i drive.
například: "život"(mylne tady popsan, ze v cetine to není spravne) - v ceskym vyznamu zni spravne a naopak v rustine to je podmena pojmu s vyznamem "bricho" A vzdyt drive na Rusi rikali vojaci před bitvou "Tak ne posramime života svojego" Tim urcite nemysleli sve bricho.
Puvodní rustinu (ne uplne) můžete potkat v Orenbrgske oblasti, tam mluvi uplne jinak. Dokonce indove priznali, ze zneni rustiny v Orenburgskych krajích téměř totozna se sanskritem (udajne mrtvi jazyk praindu) Muzu vylozit par ukázek, pokud to nekoho bude zajímat.
V cestine doted zustali puvodni nazvy mesicu. Fonetisky cestina je bliz k puvodni rustine. Ale cestina, diky latinske pisemnosti, ztratila obraz slov a tim utrpěla největší zasah když byla likvidovana bukvice a zavedena latinka.
Re: pozoruhodna tema
Re: Re: pozoruhodna tema
Odpovim tak - jsem rad, ze dokazu psat aspoň takto :-)
Re: Re: Re: pozoruhodna tema
Re: pozoruhodna tema
Vopred ďakujem.
Re: pozoruhodna tema
Dále bych rád postavil pro logice v článku ohledně slova život, svojí vlastní logiku.
Nejdříve překlad:
Живот
Život skutečně znamená břicho a ne žaludek, v ruštině je pro výraz žaludek – výraz желудок. Ona ruština pro výraz břicho zná taky výraz „брюхо“ i když v současné ruštině už není tak neutrální jako v češtině.
Животное
Správně by nemělo být zvíře, ale živočich, tedy živý tvor. Nebudu rozebírat význam slova v postavení ve větě nebo v textu. Jde mi o prvotní význam.
Ještě přidám slovo животный – živočišný, pocházející ze živého tvora.
Tak se nám to začíná hezky rýsovat. Teď otázka. Jak, nebo odkud jsme my přišli na tento Svět. No z břicha své matky, nebo jinak, ze života své matky. (mimochodem, východní filozofie považují za energetické centrum právě to břicho)
Takže teď hezky za sebou:
Живот – místo zrodu nového života, Животное – živý tvor a животный – živočišní, pocházející ze živého tvora. Všude základ slovo život.
Žádný protimluv, ale hezký logický sled.
A ještě význam slova život ve staré ruštině:
Живот
живот
Древнерусское – животь (жизнь, имущество, животное).
Латинское – vita (жизнь).
Слово является общеславянским, но имеет аналоги и в других языках. Первоначально в древнерусском языке имело значение «жизнь» («не жалея живота своего»).
Похожее слово встречается в древнепрусском: iwato – «жизнь».
Производное: животное.
Odkaz zde: http://enc-dic.com/semenov/Zhivot-723/
P.S. Kdo se chce zlepšit v ruštině poslechem, zde jsou 2 odkazy:
www.serialu.net – zde je to online
www.rutracker.org - pro možnost stažení
Re: Re: pozoruhodna tema
O tom že češtině má blíže k staroruštině než k moderní ruštině nikdo nepochybuje, je to logické, takhle se zpětně v čase sbližujou všechny slovanské jazyky (nejen). Otázka spíš zněla, zda ke staré ruštině má blíže současná čeština více, než současná ruština. Vzhledem k tomu co "prožila" čeština se mi zdá nepravděpodobné, že by tomu tak bylo.
Čeština se od 18. století změnila taky velmi málo, číst Šafárika v originále mi třeba nedělalo nejmenší problém (možná díky znalosti ruštiny), nicméně při pokusu číst české texty z 11-12 století jsem těžce ztroskotal a nerozuměl v podstatě ani slovo, bylo by zajímavé zjistit jak je na tom v tomto ohledu ruština, zda je soudobému mluvčímu alespoň nějak srozumitelný jazyk 11-12 století.
ps. v článku opraveno ("životnyj" = živočišný, nikoliv zvířecí)
Re: Re: pozoruhodna tema
Re: Re: Re: pozoruhodna tema
Slovo „žizň“ pak přešlo do původního významu slova „život“ a slovu „život“ se zachovalo v jednom ze svých významů a to pouze jako břicho.
Dále se zachovali tomu navazující výrazy od slova život.
Jako dnes čeština nerozlišuje mezi spojením „život člověka a život vlka“ (například), tak ani současná ruština nerozlišuje mezi spojením „žizň čeloveka“ a žizň volka“.
„Život jako život“.
Abych podpořil své tvrzení, dovolím so použít jeden úryvek z knihy J. Svátka:
Paměti katovské rodiny mydlářů v Praze:
„Ale nevlastnímu synovi jeho Ferdinandovi bylo dlouho čekati na snídani tuto, a domnívaje se v náhlé šílenosti, že jej snad chtějí hladem umořiti, chopil tulich a hnal se s ním do komnaty své matky, paní Lokšanové ze Šternberka, chtěje se tu před očima jejíma zabíti.
Paní matka jeho však mu proto velice domlouvala a vykonání hrozby jeho zabrániti se snažila. On však, nad ni silnější jsa, když mu tulich z ruky vykroutiti hleděla, vrazil mateři své ostrou zbraň tu do ŽIVOTA, takže jí hned všecka střeva vylezla a nešťastná paní v několika hodinách potom ducha vypustila“
Takže pokud budu věřit zde psanému textu a pan Svátek je tady určitě fundovanější než já, tak ve staré češtině se pro břicho užíval výraz život, jako v dnešní ruštině.
To mně zase přivádí na myšlenku, že ono všeslovanské slovo „život“ má ještě hlubší význam. Zde se opět obrátím na východní filozofii (protože minimálně základ považuji za převzatý ze starších zdrojů), kde břicho je centrem životní energie - Ki, kde se rodí člověk, kde jsou ovlivňovány jeho životní pochody.
Takže slovo „život“ v prvotním významu není jen pouhý život (existence), ale něco více (zde se mi nedostává výrazů), něco jako zdroj životní energie, díky čemu existujeme, jsme. Něco jako spojení fyzické existence, duchovní a nějaké vyšší, ze které ten život pochází. Triáda – trojitost, kde toto slovo popisuje jaksi komplexně ve vyšším významu, že nejsme jen myslící uskupení buněk. (jaksi mi nedá se zamyslet nad otcem, synem a duchem, že, odkud to pánové asi mají)
Osobně se domnívám, že toto třeba vztáhnout i na zvířata. Možná na nižší úrovni, ale i to zvíře má svou vůli, své city, schopnost se učit a taky v omezené míře přemýšlet. Proto ten (původní) výraz „životnoe“ (zde je krásně cítit ten posun na rozdělení života a „žizň“). Je to plně v duchu judaistické ideologie. Né té přírodní, slovanské.
Takže k jazykové diverzi určitě došlo, minimálně v ruštině. V češtině nebo slovenštině si zřejmě nikdo vzhledem k danému okamžiku nevýznamnosti národa - jazyka tu práci nedal.
Asi jsem to napsal trochu chaoticky, píšu jak přemýšlím. :o)) Budu rád za každý názor, byť se zde jedná „pouze o jedno slovo“
Ale možná jsem až příliš zabředl do otázek filozofických.
Re: Re: Re: Re: pozoruhodna tema
Pokud jsou obě slova původní, pak je myslím původnost slova "žizň" velmi pravděpodobná, viz definice a původ "ŽREC" - "Žizň RECe", "žreci zanjaty žizněrečenijem vo blago obščestva". Pokud by bylo původní "život", musela by být někde i stopa po slově "životnorečenije" (tohle tedy tahá za uši).
Re: Re: Re: Re: Re: pozoruhodna tema
žizn (jednoslab.), žizen, žízeň, zni f. i znu m. život; úroda, hojnost, dostatek; uspokojení, osvěžení (v. též žiezě)
A podle tohoto, by se zdálo, že „žizn“ mělo blíže k materiální stránce života a zachovalo se v současné češtině pouze jako žízeň.
Ještě pro zajímavost přikládám slovo život dle staročeského slovníku:
život m. život: (Vlasta) všěm mužóm na život otpovědě vypověděla boj na život a na smrt; zvésti život na též stopě prožít život stejným způsobem; potřeba životóm životní potřeba; prázdniti životem tělesně odpočívat; plat do života doživotní; břicho, lůno: v život do žaludku, do břicha; tělo: býti u čeho životem svým být při něčem osobně přítomen: (pole druhého pole) jest dotklo svým životem dotklo se po celé délce
Co je zajímavé nenašel jsem ve slovníku slovo žrec, při dalším hledání jsem našel toto:
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2204
Kde slovo žrec je považováno za rusismus. No nevím, moc tomu nevěřím, spíše za tím vidím snahu toto slovu spolu s tím co představuje úplně vytlačit.
P.S. Co se týče břicha, taky ho nepovažuji za duchovní, ale pouze energetické centrum.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: pozoruhodna tema
http://archive.org/stream/zrznchdobhistor00braugoog/zrznchdobhistor00braugoog_djvu.txt
("VÁCSLAVA BENESE-TŘEBÍZSKÉHO SPISY SEBRANÉ.")
je tam toho více, je to asi jediný český originální text, kde jsem našel nějakou původní stopu po "volchv" - ve formě vlchevec, vlchevník.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: pozoruhodna tema
zdálo by se, i když u "hojnost" a "úroda" vidím i možnost vodítka pro opačnou tezi. U "uspokojení" atd už ne, ale to zase může být pozdější význam, kdo ví. Subjektivně, když si zopakuju párkrát v duchu "žizň" a pak "život", bych to určil naopak, kdybych měl zvolit, tj. materiální stránka = "život".
ps. je ten staročeský slovník někde online? Vypadá to na užitečný zdroj.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: pozoruhodna tema
Re: Re: Re: Re: pozoruhodna tema
Výše zmíněnou energi Ki, čchi, qi, apod. slované nazývají Živa - stejný kořen jako "život". čili komu v životě (břiše) proudí živa ten žije :-)
Nepovažoval bych to za diverzi, naopak, to vidím jako dobré rozlišení, lidem fungujícím jen tři čakry stačí základní životní funkce, jíst spát sex pít, víc nepotřebují. Těm co směřují k Člověku funguje víc čaker ve vyšších centrech a řeší i duševní a duchovní záležitosti.
Re: Re: Re: Re: pozoruhodna tema
Re: Re: pozoruhodna tema
Re: Re: pozoruhodna tema
Ž-Ivan
V-Itá-lie - Vitalij - Svitalij
Ž-Itá-lie -
WATER - WODER - WODA - WADA (ruská vyslovnost) - ŽÁDAT - ŽIZŇ - ŽÍZEŇ - ŽÍNĚ - ŽEŇ - ŽNĚ - DOŽÍNKY - ŽENA - OŽENIT - OHEŇ - OGOŇ - OHON - NOHA - NAGY - NAĎA - NAŤ - NŮŽ...
...MUŽ ten co se ohání, má ohon, je slunce - oheň - pa-prs-ek - plamen - flame - plémě - falus - pálí
VODA <-> OHEŇ
HASIT ŽÍZEŇ
ŽENA - SNÁŠÍ - SNACHA - SNAHA - SNAŽIT - SNĚŽKA (sneszka) - SNĚŽIT - NĚHA - VENUŠE - VÁŠEŇ
Ambigramy:
ANEŽKA JAK ŽENA
A KNĚŽKA JAK ŽEŇKA
DOŽÍNKY - OBŽÍNKY - OBŽÉRSTVÍ - ESSEN (jíst, jídlo, jedlo) - JESEŇ (podzim - doba žní) - HERBST (podzim německy) - HERB (bylina anglicky) - GERBE (snop francouzsky)
WATER - VATER - FATHER - ETHER - ÉTER - WETTER - V(JE)TR - SWEAT(ER) - SVETR - SVĚT - C/K-VĚT - SVĚTLO
SWEAT - SVĚDIT (potit)
Diverze
Jiným slovem, které znal ještě Komenský, je "rata, ratovat", což ve staročeštině znamenovalo "záchrana, zachraňovat". Nevím, zda je v ruštině, ale v polštině, srbštině, chorvatštině určitě.
Slovo "užás" je dobrým příkladem převrácení obrazu v češtině. Škoda, že se dnes už málo používá přídavné jméno "užaslý", které přece jen bylo jakýms takýms vodítkem, že s pozitivním významem slova není něco v pořádku. Jsem ráda, že "úžasný" používám většinou v ironické podobě (a tím někdy matu) - třeba "úžasné zážitky". :-)
A snad mi odpustíte malý výlet do minulosti. Podle mého byla poslední zásadní diverze do našeho jazyka provedena v době národního obrození. Zvláštní, že pojem "národní obrození" začal užívat až Masaryk, takže "obrozenci" sami sebe ve své době tak nenazývali.
Dobrovský (jezuita) začal své práce jako vědecké sběratelství "archiválií" mrtvého jazyka - tedy nešlo o žádnou snahu o "vzkříšení jazyka a národa". On sám totiž češtinu vůbec nepoužíval (psal latinsky a německy) a šlo mu především o "historii (zaniklého) národa". Podobě na tom byl Balbín, i když jemu alespoň bylo líto postavení národa, "kdysi tak velkého". Jungmann(podle mého první z vědátorů, který "obrození" myslel vážně) pak stavěl na Dobrovského základech a vlastně tvořil české výrazivo, které známe prakticky dosud.
Proč znovu tvořil výrazy? Protože čeština se už prakticky nepoužívala. Přežívala mezi nejchudšími a povětšinou v krajových podobách. V té hurá době myšlenky "vzkříšení Slovanstva" se navíc do "tvorby jazyka" pouštěl kdekdo. K používaným německým výrazům nebyl český ekvivalent, takže i Dobrovský si rval vlasy nad zhovadilostmi typu "čistonosoplenka" (= kapesník). Proto určil jakýsi základ pro tvorbu slov a Jungmann se pak (podle mého upřímně) snažil najít vhodný výraz a to s ohledem na jinde používané slovanské výrazy.
Dobré na tom všem je, že české země spolupracovaly se Slovenskem a že nakonec se oba jazyky v nějaké podobě dochovaly. Což je (podle mého) s ohledem na předchozí dějiny našich zemí velkým zázrakem. Můžeme se dneska zamýšlet nad "podivnostmi" a nesrovnalostmi - ještě totiž máme nad čím.
Taurus mi onehdá v diskusi na dějinné téma napsal, že ze mně cítí jakýsi smutek nebo stesk. Jo - je to tak. Čím víc se dostávám k informacím o minulosti a porovnávám se současností, tím je mi jasnější, jak moc mám být našim předkům vděčná. Jasně - dělali chyby (jako i my dneska). Nechávali se oklamat, obelstít, někteří i zrazovali. Měli ale mnohem těžší podmínky, než my dneska. Díky nim pořád ještě můžu říkat, že jsem Češka, můžu česky mluvit, psát. Ve vroucím kotli náš národ přežil, tak je pořád naděje vést ho v duchu předků. Pořád ještě je koho.
PS pro Taura: Možná teď líp chápeš. :) Vy tam dál, na východě, jste si mohli uchovat daleko víc, než my - a buďte vděční, uchovávejte nadále i pro naši inspiraci a "vzpomenutí si". My byli válcování zleva z prava, vlastně nekončící evropské bojiště. A v té vřavě jsme přišli nejen o nejlepší z nás, ale téměř i o jazyk...
Pocity? Možná v tomto textu (obraz neodpovídá, lepší jsem nenašla):
http://www.youtube.com/watch?v=kTMT5TyhTNw
Re: Diverze
pokud vím, je to v celosvětovém měřítku jediný případ podobného druhu, vzkříšení téměř mrtvého jazyka a úspěšné (v rámci možného) národní obrození je unikátní jev.
Re: Re: Diverze
Re: Re: Re: Diverze
Re: Re: Re: Re: Diverze
Re: Diverze
Máme Ústav pro jazyk český, ale zdá se mi, že je občas mimo.Např výraz "jsem rád za něco", to mi rve uši. Jsem vděčný za něco nebo jsem rád, že...Ale zpatlat to dohromady!?..V našich mediích dávají češtině taky na frak.Dřív tam měli jazykový dozor (v TV), ale s to liberalizací to přehnali.
Re: Diverze
Re: Re: Diverze
Re: Re: Re: Diverze
Napsala jsem, že "obraz neodpovídá", protože text písničky se nevztahuje zrovna jen k 2.sv.válce.
Sdečně zdravím a jsem nadšená, že film vůbec někdo poznal a navíc - že se líbí. Jako mně... :)
Re: Re: Re: Re: Diverze
Re: Pro Lin
Těším se na dobu (snad se toho dožii), až i ostatní obyvatelé české kotliny pochopí, že jsme se zrodili ze stejného lůna slovanské pramatky.:)
Re: Diverze
Re: Re: Diverze
A samozřejmě - každá doba sebou nese pro i proti.
přehození významu
Smrdět:vonjať, pachnuť
Vonět:pachnuť, blagouchať, dušiť
Vůně:zapach
slabina, tříslo:pach
parfém:duchy
A teď se v tom plácejte.
Ještě k té žízni:žízeň (dříve žížeň), žažda (r), žaža+žiža=žár a také to, pro co má slověnština výraz pahreba.Z toho: význam jména Žižka může být podpalovač, zakladatel ohně (třeba jako loupežník podpalující dědinu) nebo přeneseně třeba "ohně duchovního"-podněcovatel (zase je tam to vznícení). Možná to vůbec není jméno ale název-titul. Stejně jako Herakles není jméno a funkce-vojevůdce.
Re: přehození významu
Re: přehození významu
Re: přehození významu
JAPAN - země vycházejícího slunce
NIPPON - nový point - punťa - slunce (na "jihu" - čínsky jih pun)
NIHON - nový oheň - opačně nové (z)hinutí
ZHOJIT - (slunce - ježíš - oježené slunce - syn (sun/son, Sohn/Sonn) boží - božítko - (v)ožítko co se SUNE po OB-DĚ-LOZE):
SLUNCE hojí, uzdravuje, chodí po vodě/hlad-i-ně, nechá uschnout/zhynout fík (jenž není plodný), mění vodu na víno, utiší bouři (na moři).... no prostě Slunce se o-pičí podle Ježíše, nebo?
J - něco co vyvstává
A - žena - lůno - jsoucno - počátek (tv)orby, počátek existence, pramen...
P - místo, významný ukazatel místa či času (části) (polovina B - veškerá duální existence)
A (viz výše)
N - něco nového - polovina sinus-oidy - N v polovině ABESEDY (toho co sedí pospolu)
Na počiatku bolo slovo
Slovo je vzácne v tedy, keď má svoj rodokmeň.
Slovo je bez rodného listu,ako niečo, čo nemá hodnotu istú.
Slovo je akordom melódie rodnej a falošné tóny, nie sú jej hodné.
Slovo je súčasťou môjho rodu Sloven,Slovan,Slovak už je to z vôle HNR tak.
Slovo je cenným odkazom našich predkov a srdce nepotrebuje mať k tomu svedkov.
Slovo je to, čo chcem na záver HOX-ovi dať.
Děkuji.
Re: Na počiatku bolo slovo
Re: Re: Na počiatku bolo slovo
Re: Re: Re: Na počiatku bolo slovo
Díky za článek.
Re: Díky za článek.
Komu mám poděkovat za ten skvost ???
A už teď bych začal uvažovat nad určitou formou "slovníku" ...
...
Ale jeden dotaz:
"život" - část těla u ženy ???
Re: Komu mám poděkovat za ten skvost ???
Re: Re: Komu mám poděkovat za ten skvost ???
ale: "chodí" s novým životem.
Re: Komu mám poděkovat za ten skvost ???
Re: Komu mám poděkovat za ten skvost ???
Re: Re: Komu mám poděkovat za ten skvost ???
jazykova-diverze-aneb-pozor-na-uzasne-veci/
Slovo - modlitba . modl - modla, litba - úlitba
modlitba - úlitba modlám
Je zajímavé, že v zemích, kde dominovala katolická církev se používá tento výraz. V ostatních slovanských zemích se používá malá obměna slova " molitva ". Nevím, kdy to začalo, ale Josef Dobrovský, velmi vzdělaný člověk, jezuita, pracoval na novodobé bohemistice. ˇUryvek toho, čím se zabýval: " Vědecky položil základy novodobé jazykovědné bohemistiky v gramatografii i lexikografii a novodobé jazykovědy slovanské na paleoslovenistické bázi. Právem byl proto už ve své době nazýván „patriarcha slavistiky“. Spojoval interpretační cit pro detail se schopností celostního pojímání založeného na logicky důsledné klasifikaci jevů v duchu racionální filozofie Ch. Wollfa, kterou vyznával. A teď to důležité.
"Dobrovský napsal také mluvnici češtiny (1809), ve které mimo jiné stanovil pravidla tvorby slov! !!!!!!!!!!!!!!!.
Re: jazykova-diverze-aneb-pozor-na-uzasne-veci/
MO-LI(D/T)BA
MO-LI(D/T)VA
MO - materialní/myšlenkové omezení - objektivizace
LIT - to co je lité - vylité, vy-DLAB-ané - LI - světlo kolem osy (života, cukrová vata natáčená na špejli) - KVALITA - ščalita - QUALITY
L - lom/podélné či příčné vlnění - což je např. (paprsek) světlo - zlomením I (jazykem v pussy) dostáváme bod (nulový rozměr) na ose I. Spojením L (případně Γ - ruské g, řecká gamma... . -ALFA vs. AΓFA)
(rozLomením roviny, archu papíru - 2-D dostaneme 1-D úsečku v rovině)
LID - "světelné bytosti dobra" - rozložení dobra pomocí světla/práce
D-LAB-oratoř - pracovna - D - dobré (pozitivní efekt) L - lité (vysvícené) B - zrozené BIRTH (B - BINARY - dvoj-dual-polí)
T na konci je ukočení a nikam dál - "odněkud až po sem" a dál už nikam - omezení z prava
T uprostřed slova je "kůl v plotě" - něco so sahá do výše, případně do země
T na začátku slovat - "odsuď někam dál...."
rozdíl mezi T a D, B a V je přesně ten rostíl který vytváří jazyk při vyslovování.
B - dvojí kvalita a kvantita zároveň - bez kvantity nelze poznat kvalitu (něco jiného)
A - metainstrukce, nulový bod - limity budoucí existence
M - fixované V - zachycená energie prorážející vrstvy (frekvence) - existuje paralelně/současně ve více dimenzích - MEM-ORY (paměť) M je "surovina" pro H-MOT-u. HMOTA - atom-H
MODLITBA
- centrální je LI - práce kolem životní osy (větvičky), druh kvality
- vychází se z MOD - módu - tedy materiál se objektivizuje k něčemu D-obrému (co považujeme za žádoucí)
- směřuje k něčemu pevně stojícímu (T), zrozenému po všech stránkách (B), vytvářejícímu něco co je základem (limitem, bází) pro něco dalšího (A)
O tom istom... Jazyková diverzia... AJ
http://www.youtube.com/watch?v=cmIkm2y-qyg
Юрий Степанович Рыбников без купюр. Часть 2
http://www.youtube.com/watch?v=1BwlHyTduPo
proste: dakujem
Slovencina je na tom trocha, co sa roznorodosti slov týka, lepsie, ale s obrátením a zámenou pôvodných významov je na tom podobne.
K úvahe o slove "zivot" (pôvodne zalúdok, zviera) - vedome cielené znízenie ludského zivota (zizni celoveka) na podvedomej úrovni na úroven zvierata - oblast zalúdka =miesto kde zhruba dochádza k rozdeleniu cakier na nizsie smerom dolu, spätých s fyzickým zivotom tu na Zemi (pudy, instinkty, sexuálne aktivity, fyzické zrucnosti, ego) a vyssie cakry, tzv. duchovné, ktorých rozvoj a plná energetická funkcnost zabezpecujú prechod jedinca od cloveku podobnej opice k Cloveku - zámerom zámeny týchto slov je ich odstrihnutie od vyssých cakier - atribútov Cloveka.
Podobne ako autor je zhrozený s pouzívania slova "uzas", som ja zhrozený so slovných kombinácií typu: "hrozne ta milujem, hrozne sa tesím atd.", co pocujeme najmä z úst mladsej generácie a casto aj z úst populárnych moderátorov. Dalsím velkým problémom je stylistika reci a myslienok so zápornou predponou, ne-. Pricom by sme mali vsetci vediet a dbat na to, ze podvedomie tento zápor nepozná: konkrétne: vedome nechcem biedu = podvedome chcem biedu. S tým súvisí aj napr. zámerne nevhodná podvedome manipulatívna stylistika krestanských Desatoro. S tým súvisí aj rozpor medzi vedomím a podvedomím dietata pri jeho výchove systémom zákazov a upozornení: nerob, nemôzes, nesmies, nechod, nevyrusuj, nepapuluj...
Skúste sa len tak sami zamysliet na stylistikou vlastného slovného prejavu, kolko je tam záporov askúste to nahradit pozitívnou stylizáciou. Zo zaciatku to budú riadne výpadky reci...
Re: proste: dakujem
Stale som hovoril ze preto neviem pisat po Slovensky pac mi to ani trochu nesedi. Ale podla nasich intelektualov to bude vyskou inteligencie :-)
Rec sa zmenila medzy 15 a 18 ci 19 storocim. Ked bolo hodne negramotnych z dovodu vyvrazdovania. V tom case vznikla aj nam tak zvucna usi laskajuca madarcina.
Zdravim Slovanov.
Re: proste: dakujem
Re: Re: proste: dakujem
Re: Re: proste: dakujem
Re: Re: Re: proste: dakujem
Re: Re: Re: Re: proste: dakujem
Re: Re: Re: proste: dakujem
Kdo dvojsmysly používá je zřejmé. Humor je jistý druh úniku a forma zlehčování problémů, v čistotě jazyka má místo někdo na konci.
Re: Re: Re: Re: proste: dakujem
Možná je to jeden z našich kverulantských způsobů, jak si takové věci uchovat.
Jinak, moc děkuji za článek.
Přidat nový příspěvek
Před bědami se nesehni, na Boha se spolehni.
Historie není věda, historie je v davově-"elitárních" společnostech nástroj řízení.
Nikdy nevíte, před jakými neštěstími Vás zachránila obyčejná smůla.