Mrtvá voda, mozaika reality a samodisciplína

Pozoruhodný článek je doprovázen prastarým symbolem, zvaným také kaduceus. Předpokládám, že jeho volba znamená souvislost textu a symbolu. To, co se v textu popisuje je ostatně blízké staré otevřené filozofii, která stála nad panoptikem náboženství i ateistických systémů. Je to hermetická filozofie. Jak popisuje pro srovnání význam jednotlivých prvků kaducea hermetika snad jako forma komparace pomůže problém pochopit..
...
Dva hadi ovinutí kolem hole vyjadřují dva ze základních principů astrálního (noosféra) i projeveného v matérii světa, čili Duši světa. Jeden z principů reprezentuje Matérii (tak jak je velice široce charakterizována i v článku na jednom místě a pak opět v diskuzi Hoxem). Matérie potřebuje nabrat "tvar" a v hermetismu je jí přičítán ženský princip. Zformována - In-formací je druhým základním elementem, Duchem, který ji "oplodňuje", jemuž je přičítán mužský princip. Duchovní princip se jedině přes plození Matérie, kterou formuje, může projevovat a Matérie dostává zároveň projevenou formu od něj. Toto prostoupení vytváří živoucí svět. Hůl, tedy míra, okřídlená, čili odkazující k nejvyšší duchovní úrovni, k božství, je v textu popsána: "celovesmírná Míra, to je Předurčení bytí Shora, hranice oddělující to co být může od toho, co být nemůže. Jinými slovy Míra, to je množina všech možných stavů Vesmíru a přechodů mezi nimi, předurčená Shora." Je to tedy podobně jako v hermetickém myšlení určování celkového procesu tímto třetím základním principem, kterým je božský činitel, který vše uspořádává na úrovni projeveného světa. Definice Míry z článku se s tím víceméně překrývá.

Lze jen souhlasit.

Tak Caduceus v hermetice rovněž symbolizuje tzv. hadí sílu související s duchovním/mravním rozvojem člověka, která spirálovitě stoupaje dvěma dialekticky účinkujícími kanály kolem páteře otevírá v člověku mystické schopnosti. Což nám ukazuje, že staří hermetici dobře znali zde diskutovaný sesTrojovací princip MIM.
P.

"Neexistuje žádná informace sama o sobě - jakákoliv informace je vždy na nějakém materiálním nosiči zakódováná konkrétním kódováním (Míra)."

Omyl.

Súčasné vedecké výskumy dokazujú, že vedomie može existovať aj bez materiálneho nosiča.
A vedomie je zdrojom informácie.
Teda informácia nie je závislá výlučne na materiálnom nosiči.

Mohl byste sem prosím dát odkaz na vědecké články, které uvádějí ty důkazy?

Super. Na čem je ta informace, existující bez materiálního nosiče, uchována?

To vědomí, existující takzvaně nezávisle na materiálním nosiči není nic jiného, než informace na takovém materiálním nosiči, který věda neuznává jako hmotu, protože ho není schopna "změřit".

Július, keby si si aspoň raz prečítal Vodu mŕtvu alebo DVTR, tak by si sa nedopúšťal takých omylov. Vidno, že funguješ v móde HEČP, a za matériu považuješ len materiál...

Netušíte někdo, proč jsou zde zaváděny pojmy, jež mají jinou náplň, pro něco, co už má jiné názvy?

Spojení času a prostoru do společně pojímaného prostoročasu se už v přírodních vědách používá přes 100 let.

Podobně hmota a energie je vázána známým vzorcem E=mc^2 do dvou forem téhož (obvykle se tomu říká také hmota, s tím, že energie je její formou). Obojí přinesl lbert Einstein svou teorií relativity.

Pojem "míra" se obvykle používá také pro něco jiného, než pro prostoročas. Míra je obvykle nějaké zobrazení, které přiřadí každé konkrétní podmnožině (útvaru, výseku) prostoru či hmoty nějakké konkrétní číslo.

Informace pak asi spíš souvisí s uspořádáním, nikoliv přímo s mírou - byť některou z vhodných měr lze tu informaci měřit..

Článek navíc používá poněkud diskutabilní argument, který bych nazval "argumentem malé představivosti". Argumentuje tím, že pokud si někdo neumí něco představit, tak to není.
Já si třeba abstraktní hmotu, abstraktní prostor nebo abstraktní míru dovedu docela dobře představit (a matematicky tu představu popsat).

Obecně mi připadá, že autor si pojmy stanovil poněkud svébytným způsobem. Možná by bylo lépe, kdyby se opřel o přírodní vědy, které část z toho, co prezentuje jako objev, už dávno používají. Srozumiitelnosti by také prospělo, kdyby používal zavedené pojmy v zavedených souvislostech.

Pěkná ukázka problému pochopit / zpracovat novou informaci / nový pohled na věci kvůli převládajícím stereotypům myšlení, kterými disponuje psychika, díky.

Prosím, není zač. :-)

Nechápem..
Veď sa mi vidí, že popisujete Standa to isté, čo my.

I tzv. "časopriestor" je súčasťou mnohodimenzionálneho, mnohomierneho, mnohorozMerného vnímania, dimenzovania, skúmania sveta. Hmotnosť, svetelnosť, farebnosť, teplota, atď..sú ďalšie a ďalšie rozmery, miery. Možno ich je aj nekonečno :)

Veď predsa i hluchému sa pri obnove sluchu, či zavedení implantátu (protézy), ďalšia dimanzia otvorí.
Ďalšie a ďalšie KONKRÉTNE dimenzie si nie je taký problém predstaviť. Vnímanie i pomocou ultrazvuku, ako netopiere, delfíny,..či infrapolí, ako niektorý hmyz, apod..

akurát jedna vec:
cit.
"Já si třeba abstraktní hmotu, abstraktní prostor nebo abstraktní míru dovedu docela dobře představit (a matematicky tu představu popsat)."

Môžete to prosím rozviesť?

Ako by som si mohol predstaviť
1) abstraktnú hmotu (neusporiadanú, absolútne stochastickú, chaotickú matériu, bez štatistických a iných zákonitostí-mier jej rozmiestnenia)
2) abstraktný priestor
(Predpokladám, že sa zhodneme aj na tom, že vákuum je síce vzduchoprázdno, no rozhodne to z fyzikálneho hľadiska nie je "prázdny" priestor. Jav úplnej prázdnoty zatiaľ v rámci vesmíru nepoznáme. Vákuum pri bombardovaní subatomárnymi časticami emituje.., čiže nemôže ísť o absolútnu prázdnotu.) Pri hlbšej analýze je všetko, čo si predstavíte nejaká forma matérie, hoc i len pole..informačné..v tomto zmysle má i "duch"..infopole svojho "materiálneho nosiča", ak chápete, kam mierim. To že mnohé formy matérie sú nám zatiaľ nedostatočne známe, alebo pre väčšinu, či dokonca všetkých ľudí úplne neznáme, nevieme ich identifikovať, merať, je vec druhá.
3) abstraktnú mieru (bez jej naviazanosti na konkrétny materializovaný objekt)

..a teda aj ten matematický popis by som poprosil.
Možno spolu prídeme na niečo nové, zaujímavé, doteraz neznáme.

ďakujem
u.

ad "Veď sa mi vidí, že popisujete Standa to isté, čo my."

Samozřejmě. Právě na to poukazuji.
Autor se podle mne vymezuje vůči fyzice 19. století, která byla během první poloviny 20. století opuštěna (byť se z praktických důvodů často používá - snáz se v ní počítá a vzniklá chyba obvykle nevadí).

Proto mi připadá, jako by se autor vlamoval do otevřených dveří, jako by mu nějak uniklo, že se současná věda dívá na svět způsobem velmi podobným tomu, který prosazuje a o dost jiným, než je ten který odmítá.

K představím:
1) to, co popisujete v závorce, je už jedna z možných konkretizací abstraktní hmoty. (konkrétnější objekt z abstraktního vytvoříme přidáním omezujících podmínek)
2) Například algebraické prostory jsou zcela abstraktní.
3) Co třeba Borelovská míra, měřící Hausdroffův prostor? Obojí jsou zcela abstraktní algebraické struktury, které ale mohou mít celkem dobríé praktické uplatnění.

Například matematická definice abstraktní míry:
Libovolná nezáporná funkce, která splňuje dvě podmínky: Pro prázdné parametry vrací nulu a pro sjednocení disjunktních množin nějakých objektů dá součet jejich měr.

"Prostoročas" a kategorie Míra není totéž, proto jsem psal o problémech chápání spojených se stereotypy. Zbytek jsou také pseudoargumenty, například fakt, že e=mc2 není nijak v rozporu s modelem MIM, ale e=mc2 a chápání modelu MIM, lépe řečeno chápání, které nabízí, je něco nadřazeného einsteinovskému e=mc2 a chápání z toho vycházejícího. Například z toho důvodu, že pod Matérii spadá i to, co současná věda nezná a neuznává, tváříc se že to neexistuje.
To jest opět neplatí, že hmota+energie = Matérie, v chápání MIM, platí že hmota + energie < Matérie.

Abstraktní hmotu si sice představit možná můžete :), nebo si myslet, že ano, ale to neznamená že existuje. Abstraktně logicky si lze také bez problémů zadefinovat například tak velký předmět, že ho nikdo neuzvedne, a pak si zadefinovat někoho, kdo ho uzvedne... no to je problém abstraktně-logického formalizmu, který může být bezchybný, ale to ještě neznamená, že má něco společného s realitou. S tímto mají zvláště fyzici velký problém, nejsou schopní si často uvědomit, že matematické formule nerovná se realita a staví vzdušné zámky bez pochopení vnitřní organizace a vztahů příčina-důsledek nějakého jevu. Jednoduše, umí popsat chování nečeho, ale nechápou proč se to chová tak, jak se to chová, a když najdou jakkoliv absurdní matematický model, který popisuje pozorované jevy, tak mají tendenci dělat z toho závěry, že je to ve skutečnosti tak, jak ten model indikuje.
Například, rovnice kvantové mechaniky popisující chování elektronu lze interpretovat dvojím způsobem, jeden je ten co zastává současná teoretický fyzika, druhý je na základě hydrodynamiky a implikuje zcela jiné závěry. Princip výlučnosti, nebo jak se to v kvantovce přesně jmenuje, ale který se nedokazuje, jen se zavádí jako axiom, je pak jen vyjádřením toho, že dva předměty nemohou být zároveň na stejném místě.
To jest, ačkoliv fyzika shromáždila během 20 století spoustu experimentálních dat, nedokáže je vysvětlit, což signalizuje že problém je na úrovni metodologie jejich chápání.

Namísto podobných povrchních argumentů, doporučoval bych spíše se pořádně zamyslet, co je tím myšleno, případně si to přečíst v knize Dialektika a ateizmus.

ad "Prostoročas" a kategorie Míra není totéž, proto jsem psal o problémech chápání spojených se stereotypy."
Sice to nemusí být totéž, ale pak by se autor měl vymezovat vůči prostoročasu, což je současné pojetí, a nikoliv proti oddělenému prostoru a času, což je pojetí 19. století.

ad "To jest opět neplatí, že hmota+energie = Matérie, v chápání MIM, platí že hmota + energie < Matérie."
To je vpořádku. Netvrdil jsem, že je tam nějaká rovnost. Tvrdil jsem jen, že hmota a energie jsou už přes 100 let chápány jako dvě dormy téhož. Neboli že se autor opět vymezuje proti představám 19. století.

Mám trochu pocit, že Vám trochu splývají pojmy "neexistence" a "neprokázanost". To, že v současnosti známé formy hmoty a energie jsou vvším, co esistuje, asi tvrdí málokterý vědec. Na druhou stranu řada potenciálních forem matérie prostě není prokázána. Neprokázanost neznamená neexistenci.


ad "Abstraktní hmotu si sice představit možná můžete :), nebo si myslet, že ano, ale to neznamená že existuje."
Přesně tak. A stejně tak neznamená, že pokud si někdo něco nedovede představit, tak to neexistuje.

Co se týče zbytku:
Samozřejmě se zamýšlím. Třeba nad tím, proč autor zcela pomíjí právě tu současnou fyziku, již Vy zmiňujete a vychází jen z té, jež byla známa už v 19. století.

Dejte odkaz, kde v současné fyzice je explicitně popsáno a vysvětleno chápání trojjedinosti matérie-informace-míry jako prvotních kategorií existence. Zaměřujete se na podružnosti. Kromě toho, polemizujete s vlastními představami, ne s tím co je v článku, ten se proti ničemu nevymezuje.

> A stejně tak neznamená, že pokud si někdo něco nedovede představit, tak to neexistuje.

Podobně jako neobsahuje tvrzení, že co si někdo nedokáže představit, to neexistuje.

Proč bych měl dávat odkaz na něco, co jsem prozatím nerozebíral?

Gró mého tvrzení prozatím bylo, že prostor s časem jsou už přibližně sto let i v běžné vědě svázány dohromady. Stejně tak jsou svázány dohromady hmota s energií.

Další vrstvu, rozebíranou v článku, jsem chtěl probrat, až si ujasníme tohle.

Mimochodem: co se změní pokud odkaz na takové explicitní tvrzení dám či nedám?
A musí se jednat pouze o pojem "trojjedinost" nebo stačí jen tvrzení o svázanosti či provázanosti hmoty, prostoru a informace?

---
Co se týče vztahu mexi neexistencí a nepředstavitelností:

Autor několikrát vyzývá čtenáře: "Kdo nesouhlasí, ať si zkusí představit ..."

Já jsem si zkusil představit a myslím, že se mi to povedlo.. Autor ale takovéto úspěšné představy pomíjí. Pokud ta nepředstavitelnost nebyla argumentem pro nneexistenci, tak proč autor těsně za tvrzení o neexistenci dával žádost, ať si čtenář ten neexistující objekt zkusí představit?

Schopnost představit si abstraktní hmotu je diagnóza, ne argument.

OK.
Neschopnost odpovědět na otázky je nejspíš totéž.

Až se vyjádříte k něčemu co v článku skutečně je, nikoliv ke svým představám, bude důvod reagovat.
Poukázal jsem vám na to, že polemizujete s výsmysly, které v článku vůbec nejsou. Žádná reakce z vaší strany.
Tvrdíte, že pohled na realitu jako na trojjednotu matérie-informace-míry už ve vědě "dávno existuje"? V pořádku, ukažte kde, jinak jsou to prázdné slova.
Zatím vidím jen "argumenty" plynoucí z nepochopení principu MIM. Věc se má tak, že dokud nepochopíte sám, diskuse s vámi nemá smysl (není cílem někoho přesvědčovat na dané téma), a až pochopíte, pak nebude třeba.

Kde prosím tvrdím něco o trojjednotě? Můžete prosím mé tvrzení přesně citovat?
Nebo polemizujete s nějakým nesmyslem, který v mých příspěvcích není?

Co se týče pochopení: Podle mne to zase tak složité není. Jediné, co je obtížnější, je prodrat se terminologií, ktera přetěžuje běžné pojmy jiným významem.

Osobně to beru jako jeden z možných náhledů na svět.

> Kde prosím tvrdím něco o trojjednotě?

Co tedy tvrdíte? Z příspěvků to nejde jednoznačně pochopit.

Tvrdím, že autor poněkud pominul posledních 100 let vývoje vědy. Sjednocení hmoty s energií i sjednocení času s prostorem proběhlo už dávno. Rokem, kterým to sjednocení začalo, je podle mne rok 1905, v němž vyšly 4 přelomové Einsteinovy články. Od půlky 20. století o tom sjednocení snad už věděla i široká veřejnost mimo přírodní vědy.

Povídání o informaci a míře by bylo delší, proto jsem nejprve chtěl rozebrat jednodušší problém.

Snažím se postupovat jako při skládání mozaiky: propojit nejprve několik kousků do většího dílu a tyhle větší a prověřené díly pak dále spojovat do větších celků (přičemž různorodé pohledy na vznikající celek vedu v patrnosti). Diskuse je způsob prověřování myšlenkových celků.

Nepochopil jste že článek není o sjednocení hmoty s energií a času s prostorem.
Mozaika se skládá naopak, napřed musíte mít celkový obraz, do kterého zasazujete jednotlivé kousky, jinak nevíte co kam patří. Pokud celkový rámec, pohled nemáte, skládáte kaleidoskop.

HJenže já nepíšu, že článek je (jen) o sjednocení hmoty s energií a času s prostorem.
Píšu (v jiném příspěvku), že je o autorově pohledu na svět.

To, že hmota s energií patří do jedné kategorie, podobně jako čas s prostorem patřií do jedné kategorie, je ale jedním z tvrzení článku. Celou dobu se snažím ukázat, že tahle myšlenka se už dávno rozšířila a je tedy užívána ve vědeckém světě i mimo něj přinejmenším 50-100 let.

Co se týče mozaiky a skládání:
Lepším příměrem by asi bylo puzzle. Tam lze sice vyjít z celkového obrazu, ale stejně dobře se lze k výsledku dobrat i skládáním dílků.
Podle mne jsou to dvě vzájemně se doplňující cesty. Obě vedou k cíli, nejrychleji pak kombinace obou.

U předem pevně stanoveného rámce ale hrozí jedno nebezpečí: Pokud se na něj příliš soustředíte, je možné, že mu začnete vědomně či nevědomně podřizovat výběr dílků a dostanete jiný obraz, než ty dílky ve skutečnosti dávají. Takže rámec je sice důležitý, ale jen pokud je neustále konfrontovýn s tím, je-li stále v souladu se skladbou dílků.

Příkladem budiž krásný staro- a středo-věký Vesmírný rámec, se zemskou koulí ve středu, kolem níž krouží různou rychlostí nebeské sféry. Nejvzdálenější, sedmá sféra, nejrychleji.
Když do téhle mozaiky přestaly některé dílky pasovat, byli objevitelé těch dílků perzekováni a jejich dílky tajeny.

Není o autorovu pohledu na svět, je o objektivní stavbě světa.

> To, že hmota s energií patří do jedné kategorie, podobně jako čas s prostorem patřií do jedné kategorie, je ale jedním z tvrzení článku. Celou dobu se snažím ukázat, že tahle myšlenka se už dávno rozšířila a je tedy užívána ve vědeckém světě i mimo něj přinejmenším 50-100 let.

A? To, že některé parciální aspekty najdete v jiném kontextu a chápání i jinde, když je řeč o tom samém Vesmíru, je přirozené. Vám vadí, že se například v učebnici biologie dočtete i o nějakých zákonitostech z oblasti fyziky, chemie, matematiky a je to důvod ke kritice? Navíc když podstata článku nespočívá ve spojení hmoty a informace, prostoru a času, ale v něčem úplně jiném.

Můžete ukázat, kde v současné vědě je chápání Informace jako prvotní objektivní kategorie existence?
Věda systematicky zkoumá noosféru, egregory v rámci exaktních věd? Že ne? Tak proč máte problém s tvrzením z článku, že co někdo nevnímá a neví o existenci onoho, to pro něj neexistuje? Věda jede na modelu HEČP, nevnímá Informaci jako objektivní prvotní kategorii, z toho důvodu je zcela zákonité, že část reality je pro ni neviditelná a nezkoumá ji.

Informaci jako prvotní kategorii zkoumá například theologie, pokud ji nazvete vědou. Protože co jiného než informace je ono Slovo v Bibli?

Ve fyzice se s informací pracuje poněkud opatrněji a je obvykle chápána spíše jako druhotná vlastnost. není tedy pravda, že tuto část reality věda nezkoumá. Nábožensky založení vědci ale mohou informaci jako prvvotní brát - ve výše zmíněném theologickém smyslu.

Jestli je lepší náhled, kde je informace prvotní, nebo náhled, v němž je informace odvozená, by bylo dobré rozhodnout nějakými prakticky ověřitelnými věcmi, jejichž výsledky by v obou pojetích vyšly jinak.

Pokud oba náhledy dají stejné výsledky, tak lze asi těžko rozhodnout, jestli je některý z nich nějak lepší.

ps. ad "abstraktní hmota", kterou si údajně umíte představit.
To znamená mimojiné hmotu bez jakékoliv určené formy, bezforemnou, bezOBRAZnou hmotu, protože forma, to už je informace a míra.
Umíte si skutečně představit hmotu, která nemá žádnou formu? Můžete mi poslat nákres? :)

Dále, abstraktní hmota, to by také znamenalo například atom, který nemá určený žádný konkrétní počet protonů, neutronů ani elektronů a jejich uspořádání, protože to už je opět informace a míra. Jste si jistý že si umíte představit takový obecný, abstraktní atom, který nemá žádné konkrétní protonové číslo ani počet elektronů? Ale pozor, nemyslím to nějak abstraktně zadefinovat, ale představit si to v duchu, takže to uvidíte před očima. Těším se opět na nákres, jak takový atom vypadá :)
(když si ho umíte představit, musí jít i nakreslit, ne?)

Ad atom: Ano, představit si to dokážu.
Nakreslit to ale nemůžu, a to právě proto, že od nakreslitelných vlastností abstrahuji.
Takže na nákres se budete nejspíš i nadále těšit marně.

Je to možná podobné, jako byste požadoval, aby Vám někdo nakreslil slyšenou hudbu. Také by se jednalo o něco, co si lze
představit, ale bude se to malovat dost těžko. Abstraktní představa je přibližně podobně mimoběžná s kresbou. (Slovem "přibližně" říkám, že se to snažím popsat analogií a nejsem si jist, jestli dost srozumitelnou)

V skutečnosti je jakákoliv hmota nerozlučně spjata se svými charakteristikami, a to už je informace/míra.
Je hmota, jsou její charakteristiky; nejsou charakteristiky - není hmota.
Hmota, která nemá žádné konkrétní charakteristiky, neexistuje ani si ji nelze představit. Proto jsem psal, že schopnost představit si "hmotu obecnou" je diagnóza, nikoliv argument. V reálu si jen myslíte, že si to umíte představit.

Problém bude možná v tom, co chápeme pod pojmem "obecný" nebo "obecný pojem".
Podle mne tvoří obecný pojem supremum všech konkrétnějších vymezení toho pojmu ve smyslu uspořádání konkrétní x < obecné x.

Pojem chápu jako obecnější než jiný pojem tehdy, když obsahuje méně omezujících podmínek, což je ekvivalentní tomu, že zahrnuje větší (ve smyslu inkluze) množinu objektů.

Obecná hmota je pak taková, která má jen absolutně minimální množství charakteristik, jež z ní ještě děllají hmotu (jejichž vynechání by způsobilo, že by se už jednalo o něco obecnějšího než o hmotu), ale nemá už žádnou další charakteristiku, jež by ji dále konkretizovala (omezovala).

Pokud pro Vás slovo "obecný" ve vztahu k pojmům znamená něco jiného, tak je dost možné, že se shodnými sloby bavíme o různých věcech.

Pak to není ta "abstraktní hmota" o které je řeč v článku a která nemá jakékoliv charakteristiky.

Možná je problém skutečně v tom, že dáváte zažitým pojmům zcela jinou náplň, než obvykle mají.

Možná by pomohl nějaký slovníček.
V běžném pojetí je abstraktní pojem takový, který záměrně nebere v potaz některé vlastnosti konkrétních objektů, ale jiné naopak bere jako podstatné.

Takže pokud si představím hmotu jako konkrétní objekt, který má nějakou vlastnost, jíž prohlásím za podstatnou (například měrnou energii) a pominu jiné vlastnosti (třeba barvu, teplotu, tvar, ...), tak si představuji abstraktní hmotu.

Jestliže slovo "abstraktní" znamená v pojmosloví, užívaném místní komunitou něco jiného, tak by asi bylo dobré, kdybyste to přídavné jméno někde pokud možno co nejlépe definovali.
Protože, jak už jsem zde psal, jinak hrozí, že se stejnými slovy budete s dalšími lidmi bavit o jiných věcech. To bude asi i případ naší diskuse.

Slovo "abstraktní" znamená v pojmosloví zdejší komunity totéž, co i jinde.

> Takže pokud si představím hmotu jako konkrétní objekt, který má nějakou vlastnost, jíž prohlásím za podstatnou (například měrnou energii) a pominu jiné vlastnosti (třeba barvu, teplotu, tvar, ...), tak si představuji abstraktní hmotu.

výborně, můžete sem hodit nákres takové hmoty, která má jen měrnou energii, ale žádnou jinou charakteristiku?

Problém je v tom že se nechcete/neumíte zamyslet nad podstatou článku a chytáte se za slova, zatímco vám uniká smysl vět. Jak vidíte z reakcí ostatních, problém s chápáním nemají.

Nemůžu dát nákres něčeho, co konkrétní tvar nemá daný. To je snad jasné.

Pokud ale chcete konkretizovaný projev tohoto abstraktního pojmu, je to cokoliv, co vidíte. I cokoliv, co nevidíte, a má to měrnou energii.

Z Vašeho požadavku soudím, že to nejspíš nechápete.




Co se týče podstaty článku, ta je (alespoň pro mne) celkem jasná:
Autor si pro sebe i čtenáře zdůvodňuje, že jeho členění či kategorizace struktury světa je nejpepší.

Trochu to podle mne ale sráží to, že autor používá srovnání s koncepcí 19. století, kterou zde nazýváte HEPČ. Je to jako by Škodovka srovnávala novou Oktavii s Fordovým modelem T.

S dovolením - neuniklo Vám to podstatné? - tedy dynamická/tvůrčí podstat popisovaného principu v protikladu s pasivním, statickým popisem - jakoby samy o sobě dané, okolní/objektivní reality ? Tedy ono jakoby tvoření z ničeho ? Byl byste schopen sám nějak popsat jak se soudobá fyzika vypořádává s tímto fenoménem nebo dát odkaz, kde bychom si to mohli nastudovat ?
P.

> Nemůžu dát nákres něčeho, co konkrétní tvar nemá daný. To je snad jasné.

Pochopitelně, protože to neexistuje, je to jen abstraktní konstrukt nemající vazbu na nic konkrétního v realitě. V článku ale byla řeč v jiném kontextu: "hmota obecná", která by existovala bez komponenty "míra" a "informace" neexistuje a nelze si ji ani představit (abstraktní konstrukty jsou něco jiného, pochopte to konečně).

Znovu tedy: jste si schopen v duchu, za pomocí vaší představivosti, před očima představit "hmotu obecnou" která nemá žádný tvar, barvu, ani jakoukoliv jinou informačně-měrnou charakteristiku? Není řeč o tom, co si myslíte že jste schopen, řeč je o tom jestli si to úspěšně v praxi představíte.

Ohledně podstaty články jste se moc netrefil, jemně řečeno.
Koncepce HEPČ není koncepce 19. století, v praxi se tím že namísto HEPČ použijete (HE)(PČ) naprosto nic nemění. Změna nastane, až věda začne pracovat jako s prvotními kategoriemi s kategoriemi MIM, dosud pracuje s HEPČ stejně jako v 19. století.

Podle mne se prací s prostoročasem i e zobecněnou materií mění mnohé. Například to mění výpočetní postupy, výsledky, ale i způsoby nahlížení na Universum (a tím nemám na mysli jen náš Vesmír).

Váš náhled MIM beru jeko jeden z možných. Posuzování těch náhledů pak nechávám na praxi: Pokud dává nějaký náhled stejné ověřitelné výsledky jako jiné náhledy, je s nimi rovnocenný. Pokud dává ověřitelné výsledky jiné a tyto cýsledky jsou v lepším souladu s realitou, je lepší. Pokud jsou výsledky dál od reality, je horší.

To, že abstraktní objekty (tedy ty, které existují v naší mysli a v naší komunikaci jako abstrakce reality) jsou něco jiného než konkrétní objekty, chápu. To ošem neznamená, že si takové objekty nelze představit.

Pokud si model MIM osvojíte, pak pochopíte že přesně tomu kritériu praxe úspěšně odpovídá.

Myslím že tu dochádza len k rozdielnemu chápaniu pojmov.
Ja to osobne vidím takto. Miera ako aj informácia je nemateriálna, hoci pri tvorení čohokoľvek sa automaticky spájajú dohromady v matérií ako objekty. To ale znamená, že čokoľvek si predstavím, či už reálny proces zo života, obraz atd. alebo nejakú abstraktnú konštrukciu, ako napr. spomínate vy z matematiky, abstraktné formy, vyjadriteľné vzorcami, všetko to reálne existuje (najprv v mojej mysli) - je to informačný objekt, ktorý má mieru. Každopádne ide o subjektívne miery (objekty MIM). Ak niečo tvorím v mysli, a myslím si že to aj chápem, a dajmä tomu rovnaký názor má další milion ľudí, ide o subjektívny výtvor, subjektívny konštrukt, a môže byť odrazom fungujúcej reality, ale aj nemusí, môže tam byť skreslenie, alebo aj nie.
A pri vnášaní skreslených mier do reality života, tieto vnášajú do procesov života harmoniu alebo chaos, podľa toho, nakoľko korešpondujú so zákonmi (mierami) objektívnej reality.
Je to niečo ako - môžem si predstaviť akúkoľvek abstraktnú a bizardnú architektonickú konštrukciu budovy, ale v praxi obstoja len niektoré - z hľadiska stability, účelu a bezpečnosti.

InFormácia je akcia, pohyb, prenos rozlíšenej konkrétnej Miery, ktorá samotná je súčasťou nejakej celkovej Formy.
Informácia prenosom mier vytvára novú existenciu
v "Nikdy nekončícím příBěhu" eVolúcie.

Informácia je spracovaním (ak chcete moderne "nakódovaním" )
nejakej konkrétnej rozlíšenej miery za účelom jej prenosu,
vykonania želanej procedúry s cieľom zmeny konkrétnej položky stavového vektora (matrice, tenzora) na konkrétnu položku vektora (matrice, tenzora) cieľového.

In-, resp. Trans-Formácia jednej z mier zvolenej, práve opracovávanej formy matérie. Tak postupne a/alebo paralelne zmením pôvodnú formu hmoty do formy novej.

Pr.: Z hlinenej huľe o nejakej hmotnosti zoberiem kus, dám mu tvar misky (zrezaného kužeľa), vysuším, vypálim, pridám farbivá, znova upravím viac a dlhšie tepelne a mám zo vstupných materiálov konkrétnych foriem formu výstupnú, misku

Informácia je v západnom ponímaní
v tomto dehermetizovanom zmysle
"Duch"..dych oživujúceho
Otca (VšeVesMiernej "Miery") formujúci matériu evolučne až po svoje dieťa
Syna..Dcéru..Námestníka Jeho na Zemi

V tom, že problém je v náplni pojmů bychom se asi shodli.
Protože s Vaším popisem bych se při některých náplních použitých pojmů ztotožnil, při jiných náplních těchže pojmů bychom asi byli ve sporu.

Bylo by to ale na delší diskusi o definicích těch pojmů (a tomu předcházející diskusi o exaktnosti/vágnosti a konzistenci)

Použil jste jistý vzorec. Jak je definována klidová hmotnost? Jak se určuje klidová hmotnost?
Nějak se v tom nemůžu zorientovat :-)

Klidovou hmotnost určíme porovnáním s nějakým tělesem, jež si zvolíme jako etalon (třeba známou krychličku v Severs).

Udělíme oběma tělesům stejnou rychlost (například nulovou) a dáme je do stejného prostředí. Porovnáme sílu, jež je potřeba, aby jim bylo uděleno stejné zrychlení (stejný vektor za stejných podmínek). Podíl zjištěných sil (síla pro zrychlení měřeného tělesa dělená silou pro etalon) je pak hodnota klidové hmotnosti.

Já se přiznám, že pro mě je to trochu těžký text. Zatím jsem to pochopila tak, že matérie je všechno materiální ve všech provedeních i těch, co nejsme úplně schopni vnímat a funguje jako nosič pro míru a informaci. Informace a míra tento nosič mění v závislosti na stupni svého vývoje. Míra je soubor všech dostupných zkušeností včetně emocí, která nabízí různé varianty projevení se ve hmotě a je tím, co to projevení ve hmotě realizuje. Informace je Vědomí. Na základě informace si vyberu některou variantu, kterou nabízí míra. Pokud mám omezený přísun informací (zúžené vnímání Vědomí), tak vybírám a materializuji pro mě špatnou míru.

Matérie funguje jako nosič pro informaci, nikoliv pro míru. Míra ve vztahu k informaci představuje způsob jejího kódování ve hmotě, a ve vztahu ke hmotě představuje několik věcí:
- vnitřního uspořádání, včetně atomární a subatomární úrovně
- množinu všech možných stavů hmoty a přechodů mezi nimi (tj. zákonitosti, jimiž je hmota podřízena)

Zjednodušeně (zjednodušeně! :) se to dá ilustrovat takto:
míra = uspořádání, například pořadí
informace je definovaná jak? změnou uspořádání nějaké hmoty, materiálního nosiče. (například, pokud na pevný disk člověk uloží fotku č.1, tak se to ve výsledku projeví tak, že se změní uspořádání atomů magnetické vrstvy na plotně disku, v porovnání s případem, že člověk uloží jinou fotku. Tedy - jedna fotka (obraz, informace) vyústí v jedno uspořádání atomů na disku, jiná fotka (informace) vyústí v jiné uspořádání atomů).
Tedy, způsob uspořádání nějaké hmoty definuje informaci, která je v dané hmotě uložena = zakódována.

Z jiného soudku, je také možné si udělat malý mentální experiment. Prvotní kategorie existence jsou ze své definice kategorie, které jsou obsaženy, z nichž se "skládá" každá předmět, objekt, věc.
Pokud uvažujeme Hmota, Energie, Prostor, Čas a představíme si nějaký předmět, pak si položme otázku, jakým způsobem jsou v něm ty kategorie přítomny.
Vezměme třeba kus kamene. Kde je v něm přítomna hmota je jasné, nicméně:
- kde/jak je v něm přítomna energie?
- kde/jak je v něm přítomen prostor?
- kde/jak je v něm přítomen čas?

pro HEČP jsou poslední dvě otázky smysluplně nezodpověditelné.
Ale pokud vezmem kategorie MIM, pak nevznikne žádný problém:
- kámen je materiální objekt
- má nějaké vnitřní uspořádání (složka "míra")
- má nějaké informační charakteristiky (složka "informace").

Vezměme třeba kus kamene. Kde je v něm přítomna hmota je jasné, nicméně:
- kde/jak je v něm přítomna energie?
- kde/jak je v něm přítomen prostor?
- kde/jak je v něm přítomen čas?

Pokus o odpovědi:

Energie je v něm přítomna v několika formách. Je přítomna v první řadě ve formě jeho klidové hmotnosti (E=mc2). Pokud se pohybuje tak je část energie i ve formě hybnosti. Část energie i ve formě pole (přičemž hranice mezi výše zmíněnými částmi může záviset na úhlu či podrobnosti pohledu a může být závislá na poloze v čase). Celková energie je samozřejmě relativní vůči pozorovateli a lze do ní zahrnout i energii v potenciálových polích.

Prostor a čas je v něm obsažen v míře, jíž vymezuje jeho časoprostorová trajektorie. Vzhledem k tomu, že je prostor s časem ve fyzice svázán, je asi správné to pojmout společně. Ale kdo to chce mít rozdělené, může si z množiny popisujících vektorů či souřadnic vyzobat jen časové nebo prostorové složky.

Takže bez míry se nelze obejít, správně?

Pokud se chceme kvantitativně vyjadřovat o okolním světě, tak je třeba nějakou míru vždy použít. A to nezávisle na tom, jaký model použijeme.

Ze zde jmenovaných veličin se míra týká jak charakteristik hmoty, tak energie (či společně materie), času, prostoru (či společně prostoročasu), informace (kde je těch možných měr řada), a samozřejmě se to týká i dalších veličin - jak skalárních tak vektorových.

V kvalitativních soudech se bez míry asi lze obejít (ale asi bude záležet na pojetí těch soudů).

Pochopitelně, právě proto je míra prvotní kategorií, a tzv. "prvotní" kategorie prostor, čas jsou ve skutečnosti odvozené a subjektivní.

Stejně dobře se ovšem na věc lze dívat i opačně.
Totiž že svět (materie s prostoročasem - obojí samozřejmě širší než dnes známe) je reálný a míra je jen náš odvozený prostředek jejich popisu. Informace pak může být stejně dobře prvotní jako odvozená - silně to závisí na způsobu, jak ji budeme definovat a chápat.

Opačně ano, stejně dobře ne. Prostor a čas jsou vlastností vesmíru, nikoliv jeho stavebním materiálem, už jsem to vysvětloval. To co tu demonstrujete je ilustrace principu "některé věci jsou nám nepochopitelné ne proto, že náš rozum byl slabý, ale proto, že podstata věci není součástí našeho okruhu pojmů", a je to také "imunitní reakce" stereotypů myšlení vůči nové informaci.
Například, argumentujete jakoby kategorie Míra byla ekvivalentní "prostoročasu", což nemá nic společného s realitou. Prostor a čas jsou odvozené, druhotné kategorie. Spojením dvou druhotných kategorií nevznikne prvotní kategorie, nýbrž stále odvozená kategorie, neumožňující pochopit kategorii Míra, dokud se jí člověk drží. Z tohoto pohledu je úplně šumák, jestli se věda chápe "prostoročas" (mimochodem, abstraktní zcela nesmyslný konstrukt) jako jedno, nebo odděleně prostor a čas.

jinak, co se týká prvotních kategorií MIM, je to nejpodrobněji vysvětleno v knize Dialektika a ateizmus (záložka "práce VP SSSR" / Knihy, je to tam ke stažení).

Chci vzkázat všem, co ještě nezačali s čtením, že smysl to má. A velký. Za dva roky jsem přečetl jenom 3 knihy (Sad roste sám, Smutné dědictví Atlantidy, dočítám Základy sociologie I). Celkem to je asi 600 stran, v průměru 25 stran za měsíc. Vidím u sebe, že šíře mého chápání se zvětšila a každým čtením zvětšuje. U mne je to pomalý proces prohlubování znalostí. Ve svém okolí se mi občas podaří v diskuzi na různá témata použít znalosti z KOB/DVTR (nejčastěji Praxe je kritériem pravdy) a je vidět,že "moje" poznámky poukazují na jiný zásadnější problém, který je třeba řešit v diskuzi. Člověka to pak nutí používat termíny a jazyk KOB/DVTR alespoň v teoretické rovině a prohlubovat tak svoji znalost.
Musím ale přiznat, že kapitola o Míře Informaci a Materii v Zákl. soc. I mi dala zabrat a doteď jsem to plně nepochopil.
Takže vyjadřuji podporu všem, co mají pocit, že text je příliš složitý. Ne, není. Chce to jenom nabrat pojmy, pochopit a pak už to jde lépe a samo. Projevuje se efekt sněhové koule - více víte, více chápete.

Dá sa to.Když člověk není úplně línej a blbej.Studiu KSB jsem se poctivě věnoval půl roku každý den hodinu až dvě.A stálo to za to!

Dobrý den,proč není Mrtvá voda,nebo bude,vydána knižně?
Děkuji za info.

Je v pořadníku, ale přesný termín zatím není určen.

Otázka do pléna - dovedl by/zkusil by někdo propojit v článku rozebíraný trichotomický úhel pohledu na Objektivní realitu (MIM) s paralelně běžícím seriálem "Dialektika a ateismus", ve kterém se rozebírá dichotomický pohled na Objektivní realitu (JIN/JANG) ?
P.
ps. Otázka má smysl ve vztahu k větě:

"... základnou otázkou praktickej užitočnej múdrosti je otázka predvídania následkov (našej činnosti) s detailnosťou dostatočnou pre riadenie ľudskej činnosti (vrátane riadenia okolností) jak osamote, tak aj kolektívne v reálne sa formujúcich životných okolnostiach..."

Více zde: http://leva-net.webnode.cz/products/dialektika-a-ateizmus-dve-nezlucitelne-podstaty/

Pe-tri.
So samotným MIM to tak celkom nejde, lebo objektívnu realitu tvorí aj Boh (Objektívna realita = Boh a Vesmír = 1 a 3).
No jing-jang (obraz podobný číslu 69), akoby predstavoval Vesmír zložený z Mier a Informácií, spolupracujúcich medzi sebou, kde Miera sa vo vyššej hierarchickej úrovni stáva Informačný blokom (informáciou) a reaguje s príslušnou komplexnejšou integrovanou mierou.
Avšak človek vo svojom živote využíva a vníma len určité úzke spektrum Rozlíšenia Mier, ktoré dokáže správne chápať. Teraz mám na mysli úroveň mozajkového rozlíšenia akoby v pixeloch (kde pod nulami a jednotkami sú zamlčané ďalšie datové matrice). Dokonca aj v tejto hladine nevidí vedomie úplne všetky miery, ktoré majú jeho zmysly pred sebou. Ale vo vzťahu k predikcií, teda k videní budúcnosti pri modelovaní situácií, je to ako keď si oko pomôže ďalekohľadom, a na chvíľu v určitom sektore získa namiesto 1MP - 1000MP, so všetkou detailnosťou mier a ich chápania.
Je to akoby o zaostrovaní a zoomovaní. A tu ide o to, že človek pri rozlišovaní informácí a mier na pozadí nie je sebestačný. Tento proces zoomovania a zaostrovania je podmienený. Nie je odtrhnutý od Boha, a od Boha nemožno otrhnúť ani Rozlíšenie, čiže Rozlíšenie a Predikcia stojí nad MIM. Predvídanie nie je algebra.

Jardobe, díky za reakci, smysl své otázky jsem viděl v upozornění na to, že platná filosofie by měly být oporou našeho Rozlišování s výstupem do shody mezi a našimi předpoklady o důsledcích našich voleb a následnou skutečností. V tomto smyslu je trichotomie MIM/FIE aktivní-tvůrčí-syntetický algorytmus, který nám ukazuje, jak ŘÍDIT méně evidentní aspekty našeho života (řízení průběhu vlastních životních okolností) a dichotomie JIN/JANG pak je pasivní-diagnostický-analytický algorytmus, který nám ukazuje jak ROZLIŠOVAT v životě zrno od plev (objektivně zužitkovatelný, obecně formulovaný poznatek o existenci protikladných párů, fungujících ale v kooperaci - např. jedinec-společnost, muž-žena, soma-psyché, život-smrt atd.). Oba dva jsou to tedy objektivně validní přístupy vhodné k tomu, jak dostat svůj život (jeho evoluční potenciál) i smrt (formu/provedení jeho ukončení - transformaci) pod kontrolu vlastní vůle. Tedy volit linii svého chování nikoliv podle apriorního chtění (v konsekvenčním smyslu - děj se vůle boží, nikoliv moje), ale podle volby zvolených a prognózovaných aposteriorních důsledků (cílů), dialekticky nalézat vhodné způsoby realizace v přítomnosti a to volbou adekvátních prostředků (tedy metodou de-fine nikoliv de-fakto či ještě hůře de-jure).
P.
ps. Odhalování mechanismu fungování MIM vidím až jako nadstavbu nad praktickým využíváním:)

Ďakujem Pe-Tri,
asi som ťa správne nepochopil. Pouvažujem nad tým, odpoveď nie je až tak jednoduchá.

A poucny clanek, taky se mi stava zr ctu nekolik knih najednou, skocim si FB ( nejhorsi pozirac casu) , polepsim se, diky moc, to mi srovnalo myslenky

Když jsem se zde poprvé dočetl o MIM,tak mne to zmátlo.Nepochopil jsem co všechno je matérie.Svůj díl zřejmě i odvedlo dělení na hmotu energii atd.A o něco později jsem objevil jasnou informaci že matérie je vše,co je ve vesmíru.Už si nepamatuji zda to bylo v knihách VP SSSR nebo v některém videu.Začal jsem si to promítat v mysli a najednou vše zapadlo do sebe.Uvědomění si toho,že to nejsou tři kategorie ale jeden CELEK.Tak jak je to geniální,tak je to zároven velice jednoduché a přirozeně vstřebatelné.

rozhovor Davida Bohma s Krisnamurti.Mysleni je nedokonale, protoze clovek mysli v case.V podstate si to "vsechno" uvedomuje sebe samo.A to vsechno je Laska, vsechno a nic.A tak to bylo vzdycky a vzdycky bude

Matérie je hmota, zde není co vysvětlovat. Tak jako je živá a mrtvá voda, tak je i živá a mrtvá (neživá) matérie s odlišnými vazbami na informaci a míru. Informace je nositelkou určitosti (snižuje entropii). Pokud se něco jako informace tváří beze změny entropie, jde o pseudoinformaci. Dezinformace naopak entropii zvyšuje, tj je nositelkou neurčitosti (chaosu). Míra je stav (mód) matérie nesoucí informaci. Zde je představa nejabstraktnější, a proto i nejhůře pochopitelná. Samotný pojem "míra" totiž koliduje významově s běžným pojmem "míra" vyjadřujícím "měřítko", "srovnávací bázi", "etalon" atd. Proto je lépe používat pojem "mód", který má blíže k pojmu "nastavení" než k pojmu "režim". Nastavení totiž nemusí mít charakter režimu. Mód je v tomto nerozlišující. Variant módů pro hmotu a informaci je vzhledem k spojitých charakteristikám mnoha variant nekonečně mnoho. Některé módy mají zvláštní význam dovnitř své trojjednotky i vně na pozorovatele, jemuž se pak specificky jeví. My, lidé jsme součástí vesmíru, avšak nadaní abstraktním myšlením, které nás dokáže přesunout z objektu jsoucna do subjektu pozorovatele tohoto jsoucna (vesmíru). Proto jsme schopni objektivně nahlížet vesmír a jeho dílčí součásti a projevy. Věda, jíž je KSB a DVTŘ, je na této schopnosti "pozvednout se nad realitu a tuto objektivně nahlížet" založena. Mnoho vědců ale nedokáže překonat své vlastní subjektivní "módy", jimiž nahlížejí objekt zkoumání. Poctivá věda tyto pojmy a problémy ohledně objektivního nadhledu zná. Skuteční vědci si umí k objektivitě nejen poručit, ale také se i poslechnout a plně objektivizovat svůj zkoumavý pohled na objekt. Ti ostatní, jichž je drtivá většina, mají sklon prohlásit objektivitu za neexistující a člověka uzavřou do klece subjektivity. Lidem, kteří nejsou nadáni hlubším abstraktním myšlením či nejsou zvyklí je používat, se tento text bude nutně jevit jako nesrozumitelný. Proto by nebylo od věci podumat nad nikoli doslovném, ale sémantickém překladu z ruštiny tak, aby se odstranily významové kolize a dichotomie a aby se terminologie vyhnula nezbytnosti interpretačních nepřesností. To vše za předpokladu, že nám Bůh sdělí přímo to, co bychom jinak museli postupně zjišťovat v dialogu s ním. Tedy, kvalitní jednoznačná a významově nekonfliktní terminologie je zcela na místě, pokud sémantické vědomosti na to stačí. Jinak nastane opět nějaký Babylón...

Matérie není jen hmota a je zde velmi co vysvětlovat.. :)
Například, vákuum (jiný název pro éter), neboli nevybuzená forma hmoty, patří také pod "Matérii", ale už nikoliv pod hmotu pod v chápání HEČP.
Pod Matérii patří vše to, co je v modelu HEČP pod "hmotou" a "energií", a ještě mnoho dalšího, co v modelu HEČP "neexistuje".
Chápání Informace a Míry v uvedeném smyslu je také spíš nedorozumění, s modelem MIM to nemá mnoho společného.

Mimochodem, vést ke čtení knih s textem jevícím se složitě a nepochopitelně je stejná chyba jako učit diferenciální rovnice člověka s nekompatibilní konfigurací mozku (např. skvělé lingvisty). I lingvisté totiž mohou pochopit PRINCIP diferenciálních rovnic aniž by museli překonávat bariéru abstraktní terminologie matematického mechanismu. Proto je žádoucí nelpět na jednom textu ale stavět na různých textech téhož obsahu a významu, ale odlišně koncipovaných. Někomu nejvíce pomůže originá Mrtvé vody, jinému zdejší překlad, dalšímu na mrtvou vodu odkazující texty, dalšímu třeba sledování Pjakina, Velička a dalších... Cest je mnoho a cíl je jen jeden, to se snaží sdělit pedagog a vědec.

Jestli je ten text pro někoho složitý a nepochopitelný, správná otázka zní pro koho a proč.

Další otázka: lze věci, vycházející za rámec nějakých stereotypů, popsat nevycházeje za rámec daných stereotypů, tj. tzv. "jednoduše a srozumitelně"?

Jsem rád, Hoxi, že ses vrátil k MIM. Mám s tím dvé "problémů". Prvým byla zvykačka na Informaci (nyní to chápu jako návod, formu pro opakovanou tvorbu něčeho nového, něco jako "třída" v objektivním programování). S druhým váhám ddlouho, protože nechci zdržovat od velmi užitečné práce, ale mám problém se začleněním "Vědomí", protože z jógy je mi blízký pojem všeobjímající vědomí. Snad je tomu nejblíže právě Informace? Dík.

Ok, trošku teda ešte raz ten starý papyrus rozvinieme
cink..cit.:
"Niet hmoty bez obrazu"
..bezforemnej hmoty

Matéria a jej Forma (po slovensky "Obraz")
tvorím zmenou Formy, inFormujem

Prenos obrazu z objektu A(napr. projekcia v mozgu) na B (kus kameňa) = inFormatio,
Zmena Obrazu = transFormatio..reFormatio,.. je v tomto zmysle všetko len nejaký typ činu, slovesa inFormatio

Pre bežného človeka v Európe l´Atinskej kulturologickej tradície je asi ľahšie predstaviteľný najprv celoobrazný model FIE..FEI

Forma - InFormácia - Existencia (Matéria)
InFormácia je prenos rozlíšenej, vo svojej myšlienke predstavenej,
Formy.
Ger. "Istwert" = aktuálny stav, alebo odborne stavový vektor a "Sollwert" = želaný stav, alebo cieľový vektor.
Mám teda konkrétny obraz (lat. "forma") toho, čo by som
A) chcel
a toho, čo na rozdiel od toho
B) mám

Tu prichádza na pomoc ešte hlbší (kedysi "hermetický") konkrétnejší model MIM. Lupa. Čarovné sklíčko, "čaro"dejná guľa RA-správok

T.j., rozlíšenie jednotlivých konkrétnych kľúčových podstatných parametrov B) aktualnej a A) želanej formy.
Analýza, dostatočne presná, konkrétna abstrakcia (odborne diskretizácia, jemnosť periódy vzorkovania, rozlíšenia parametra skúmaného objektu)

Prechádzame teda od
1) obrazného (spojitého) vnímania objektu (záležitosť hlavne pravej mozkovej hemisféry - neocortexu) k
2) diskrétnemu, konkrétnemu vnímaniu jednotlivých parametrov, mier tohto objektu. Objektu vybraného k tran-sformácii = in-formácii = pretvoreniu = riadeniu = použitiu celkovo ku konštrukcii iného väčšieho objektu, alebo po jeho fragmentácii..rozobraní k využitiu jeho fragmentov, kúskov k strojeniu ďalších konštrukcii, želaných obrazov-foriem hmoty.

Zaostrím na jeho (konkrétneho obrazu hmoty) miery, parametre buď do hĺbky, alebo do diaľky príslušný svojim zmyslom, a/alebo technickým prístrojom = pomôckou = protézou

Konkrétne miery, ktoré som tak
a) rozlíšil, dešifroval, musím následne
b) poskladať do želaného modelu (Sollwert) = obrazu = formy a
c) znova nakódovať na prenos (InForma je sloveso, činnosť, prenos mier = dej = pohyb nekonečnej transformácie evolúcie vesmiery = UniVersa),
či už ako naučenú sekvenciu pohybu, riadeného podvedome zautomatizovane elektrickými impulzami svaly mojej ruky s dlátom, ktorá z kameňa vytesá onoho Moseho,
alebo slovom "otvorte" pri vstupe do autobusu, ktorým sa chcem ako dieťa ráno dostať do školy, apod..

Každá Forma má teda konkrétne Miery
Miery = parametre = napr. veľkosť, hmotnosť, farbu, svetelnosť, atď.. Ich rozlíšením a prenosom vytváram novú existenciu, novú formu exitujúcej hmoty (matérie). Či už vnímanej (viditeľnej..počuteľnej,..atď), alebo ZATIAĽ nedostatočne vnímanej.

Obraz, zobrazenie vyžaduje konkrétne miery.
Rozpoznanie konkrétnych mier nejakého objektu.
Potom ich môžem preniesť.
Proces tvorenie, sTrojenia.
Človek, ČeloVěk, CeloVěk je v tomto zmysle sTrojár :)

..teda:
Intuícia je (6.)zmysel pre mieru,
pre hľadanie skutočnej, objektívnej miery.
Rozlišovanie a skladanie OBJEKTÍVNYCH, Intelektom (RaAtio) a jeho emočnými modulmi (vrodenými a naučenými zvykmi) predspracovaných impulzov jednotlivých 5. zmyslov.
Miera objektivity = funkčnosti intuície je zasa podmienená zmyslom č. 7 (SveDomie), no to je už ďalší priBeh..

..aby sme teda nateraz príliš od témy neodbiehali:
Následne ju (konkrétnu mieru) prenášam rukou, slovom, myšlienkou,..
InFormujem, TransFormujem hmotu = matériu (včítane rôznorodých polí) okolo seba napr. pomocou pridania, alebo odobrania energie (ako aspektu tejto matérie..teplo nemôže byť bez nosiča. ide o prechodnú udržateľnú formu hmoty pri jej transformácii z jedeho agregátneho stavu do druhého - viď fyzika 7.r ZŠ skupenstvá: pevné, kvapalné, plynné, .. ).

ako malý Čin-Čin v básni-rozprávke Ľudmily Podjavorinskej

V úplne všeobecnej konkrétnosti teda:
Miera-InFormácia-Matéria
1. rozlíšenie, rozkódovanie formy a jej mier = čin 1
2. zakódovanie na prenos, na jednotlivé konkrétne kroky procedúry s-tvorenia, sTrojenia novej formy hmoty = latinsky "in-forma" = čin 2
3. vzniká nová existencia zo starej

Buď starú vylepšujúca (odb. "optimalizujúca" - vo filme TransFormers - Optimus Prime), alebo narúšajúca s nevyhnutným feedbackom = spätnou väzbou automatiky praVidiel správcu systému (projektanta..programátoro-admina = v tzv. náboženstvách "Boh")

rozbalím, zabalím
otvorím bránu, zavrem,
nekonečný pulz tvorenia, sTrojenia,
na ktoré dali pseudokresťania hermetickú dogmu 13. komnaty akože nepochopiteľnosti a tým neuchopiteľnosti vedomého systematického sTrojenia. Jablko Poznania, Rozlíšenia a sKladania..len pre "samo"vyvôlených hierarchov vyšších

hláska "A" (otvorím ústa)
hláska "T" (zavriem ústa)..pripravené na ďalŠí impulz o-tvorenia
..ako dieťa Všemohúceho,
Svet sTrojace, Jeho námestník, námestníčka na kozmickej lodi nazývanej Zem pri jej úlohách cestou nekonečným VesMierom sTrojenia Jeho.

AT

Ok..toľko zatiaľ k niektorým interpretačným obrazom,
ale že by toho naraz moc nebolo..priveľký download,
čo spôsobiť by mohol "stack overload"..pretečenie pamäti bývalých autobotov, meniacich sa na TransFormerov, zmenou cubeu (kocky), na triangel..obrátený..
cink..breberáme sa :)

Áno, to znie logicky. Len stále nerozumiem, načo je tam ten tretí element?
Napríklad:
Načo je Forme a Informácií - Existencia?
Načo je Miere a Informácií - Matéria?

Veď tie prvé dve už samé osebe tvoria akýkoľvek "kód"/spojitý či diskrétny obraz. Veď reálny základ existencie je Boh, ten sa merať MIM ani FIE nedá, tento koncept vychádza z neho. Svojim spôsobom On je nosič/existencia. Prečo tam pliesť ešte tretí element navyše?
Veď Informácia = objekt (z hľadiska druhu), táto Informácia sa skladá z Mier (lepšie povedané špecificky úsporiadaných informácii). Veď čokoľvek čo by som nazval matériou, a skúmal to do hlbky, analyzoval, nachádzal by som len informácie a miery. Hladanie materiálneho nosiča by bolo márne, on sám spočíva z ďalších a ďalších Informácii a mier. Matéria - je v podstate zobšeobecnený názov toho, čo je tvorené z Informácie a Mier - voči nim druhotná kategoria. Tým jediným pevným bodom, nosičom, o ktorý ak sa oprieme, môžme pohnut svetom, je zdá sa Boh, Tvorca. Druhotné voči nemu sú kategorie Informácia a Miera. A pojem Matéria vyzera byť terciálny vo vzťahu k Bohu.

Odpověděl jste si sám, jen asi neuvědomil, že MIM popisuje tvůrčí algorytmus, tedy dynamický proces - "Matéria - je v podstate zobšeobecnený názov toho, čo je tvorené z Informácie a Mier - voči nim druhotná kategoria" - v hermetice známý jako tzv. materialiazce. Je tu tedy recept, suroviny, upečený výsledek a pečící kuchař (míra, informace, materie a vědomí - algorytmus data, výstup a uživatel). Vtip je v tom, naučit se ono vaření -materializaci (řízení životních okolností) využívat vědomě. S kuchařem - vědomím se už ale přesunujeme k analýze procesů obsahujících 4 komponenty.
P.

onen vzorec,vzorcov,
princíp stvorenia, sTrojenia,
ktorý pre plebs neexistuje,
resp. sa stále akože za stovky miliard hľadá v cerne a kde kade.
Tma pod lampou.
Formula mudrcov.

TO, čo všeci vedia, len si to neuvedomujú,
ako fungujú, svoj osud projektujú.
Tak moc zostáva tým, ktorí ich podvedomie=zvyky=emócie
pomocou tzv. konceptuálnych technológii socio-kultúrneho inzinierstva riadia.
Zlatý grál, ak chcete..bla-bla
o to tu ide

Ďakujem,
tak takto už áno... A na tú vec s vedomím ste prišiel sám, alebo je to explicitne vysvetlené priamo v Mrtvej Vode? Prečítal som pár prekladov od VP a tam som to takto polopatisticky nenašiel.
Takto sa aj na symbol Jing-Jang dá pozerať ako trojkomponentu, Jing + Jang = symbol ktorý tvoria (autor-vedomie). Kde sú dvaja, tretí sa pridá, no v tomto prípade ten tretí je matéria.

Tak na toto téma se tady již za ty roky mnoho napsalo, takže to je spíš výsledek přemýšlení a inspirací a taky snahy o propojování teorie s praxí. Zde mi taky hodně pomáhají různé analogie.
A ještě k tomu JIN/JANG, k této dichotomii se dostáváme redukcí od více komponentních algorytmů (opačný směr - expanze je možná pouze od Boha/jednoty, což vydá taky na zajímavou diskusi), kdy např. takto může být redukována uvažované čtveřice MIM+VĚDOMÍ (tvorba/tvůrce) na JIN+JANG. Podstatou JIN/JANG je, že apriori víte, že každý zkoumaný aspekt má bezpodmínečně svůj protipól, se kterým kooperuje (konstruktivně nebo destruktivně), což nám ve výsledku dává dynamiku, čili život, proces nebo algorytmus (tvorba nebo zub času a jejich kombinace). V praxi pak Jde "jenom o to:)", umět děje na tyto nerozlučně k sobě patřící protipóly správně redukovat/analyzovat/Rozlišit, odhalit algorytmus jejich kooperace a začít ho adekvátními prostředky řídit vlastní vůlí k dosahování vlastních cílů. Proto mj. hermetika v tomto smyslu "učí" umět rozumět základním ideám (v počtu 9), na které redukuje všechny složitější děje. Takto stojí za úvahu pokusit se chápat podstatu čísel 5,6,7,8 a 9, ke kterým jsme se explicitně ještě v podstatě nedostali. Že se vyšší čísla skládají opakováním z jednotkových do řádů, už je pak každému dostatečně srozumitelné, ale to už bychom se dostali k matricím a jejich hermetické obdobě v numerologii. V tomto směru nic není náhoda a vše je vnitřně provázané. Např. 22=2x11, 11=2+9 takže jak vidíme zde (pro děje vztažené k číslu 22) máme k analýze dvě kooperace - jednu danou součinem a druhou součtem, když k tomu přidáme znalost "intrinsického" významu čísla 9, můžeme s "tím" začít komunikovat nebo si tvořit vlastní ...
P.

Mne napríklad číslo 9 najviac pripomína grafické zobrazenie zlatého rezu. A číslo jeho vertikálno-horizontálny zrkadlový obraz. Naša slnečná sústava má 9 orbít (ak započítame asteroidový pás medzi marsom a jupiterom, a vynecháme pluto ktoré sa už rozpadá a mení na vonkajší obal slnečnej sústavy). Ľudská matka nosí svoj plod 9 mesiacov. 6 a 9 mierne prelínajúce sa (skoro ako znak paragrafu) pri rotácii zobrazujú podobu našej galaxie.
Číslo nula mi príde ako základ, inými slovami ako Božie predurčenie z ktorého sa rodí všetko čo je. Násobky 10, excitáciu - prechod/transformáciu (zrod i smrť zároveň). Číslo 1 štart, a číslo 9 cieľ.
Inak zvláštne je, že hoci je kruhový pohyb ten najprirodzenejší, vyjadrenie konštanty na jeho vypočet je dosť náročné (Ľudolfovo číslo, číslo bez konca).
Tiež nerozumiem, čo tým Einstein naznačil, keď vo vzorci e=m.c2 umocnil rýchlosť svetla. Podľa neho je predsa táto rýchlosť konštantná, a načo je dobré umocňovať konštantu?

Ano, číslo 9 je v hermetice svázáno s ideou dokončenosti nějaké realizace/materializace, je tedy číslem symbolizujícím evoluční celistvost/dospělost nějakého systému (třeba lidského plodu).
A ještě k tomu Einsteinovi. Jak říká klasik - čtyři židé pomýlili vědu - Marx, Darwin, Einstein a Freud. Takže proč by měl být Einsteinův vzorec/teorie brána jako objektivně platná?
Jako alternativu k přemýšlení je možná užitečné, seznámit se s "energetickou" teorií Zdeňka Patricka, který navrhuje jiný vzorec/teorii/abstrakci, když dává do (na pohybu/rychlosti nezávislého) dialektického vztahu hmotu a čas v podobě: M x T = 1 , z čehož plyne nezbytnost energetického chápání času (i coby zdroje tzv. volné energie)! A dál rozebírá konsekvence typu vztahu gravitace, hmoty a času, když rovněž odvozuje, proč je např. prostor sekundární veličinou. IMHO stojí za to se s touto teorii seznámit. Minimálně z důvodů čerpání inspirace.
P.

Ďakujem za inšpiráciu.
Ak berieme fragment hmoty ako informačný objekt, ktorý má vstup a výstup, a v ňom dochádza k transformácii vstupnej informácie a jej čiastočné pohltenie a výstupu v iných formách. Tak vstupná informácia tu predstavuje hierarchicky nižší a menší fragment hmoty, ktorý je presne takým istým informačným objektom (vstup+miera+výstup) a jeho život funguje podľa rovnakých základných pravidiel.
Takže energia vo fyzike nie je ničím iným ako množstvo zachytenej hmoty (konkrétne výstupnej materializovanej informacie) emitovanej sledovanou hmotou. Netreba zabúdať, že my meriame (zachytávame hmotu) v 3+1 dimenzii, pričom časť hmoty môže cirkulovať aj v ďalších rozmeroch podľа určitých zákonitostí, čo reguluje efektívnosť danej práce.
Zdá sa, že tie nejefektívnejšie riešenia vznikajú cestou najmenšieho odporu. Napr. míňať GW na urýchlenie subatomárnych častíc veľmi efektívne nie je. Nie nadarmo sa vraví, že 6. priorita je to posledné, a symbolizuje, že spoločnosť je na tom konceptuálne biedne. 1. priorita je cesta najmenšieho odporu. Rozum je tu preto, aby takúto cestu našiel. Rozlíšenie a Rozum je prediktor, Svedomie a Etika korektor.
Neodporučili by ste mi k tým číslam nejakú osvedčenú literatúru?

> Samotný pojem "míra" totiž koliduje významově s běžným pojmem "míra" vyjadřujícím "měřítko", "srovnávací bázi", "etalon" atd.

ano, v tom je právě pointa, je to navzájem spojeno takže se nejedná o kolizi.

Dalo by sa povedať, je to rozšírenie pôvodného významu o ďalší, doplňujúci rozmer.

Přesně to si myslím potom, co jsem začala tuto knihu číst. Je to prostě poklad. Ale kniha "Základy sociologie" by měla být s touto knihou identická, jestli to dobře chápu.? Tak jestli není více srozumitelná.

Hůře čitelné, ale v závěru srozumitelné

Já bych Mrtvé vodě vytkl zásadní nedostatek. Je to velmi složitý a extrémně nečtivý text. V překladu tedy určitě. Jako takový je poté nedostupný nebo nesnadno dostupný určitým částem populace, natožpak dětem. Rozhodně si nemyslím, že to je záměr tvůrců. To by byl hloupý záměr. Mrtvá voda chce lepšího vypravěče. Dost inteligentního na to, aby podal lépe a nenadělal v tom chyby. Aby nám zase nevznikla Mrtvá voda podle Šimona a podle Matouše. :-)

citace:

Mnohí jej čitatelia nepoznajú skutočné dejiny vzniku tejto práce, a preto hovoria, že „Voda Mŕtva“ je napísaná grobiansky hrubým jazykom, bez akejkoľvek úcty k čitateľovi. Avšak spočiatku práca, stanúc sa všeobecne dostupnou knihou, bola adresovaná nie širokej čitateľskej obci, ale vedeniu Inštitútu USA a  Kanady AV ZSSR. „Intelektuálni“ vodcovia uvedeného pracoviska Akadémie vied ZSSR boli úspešní vo formovaní názorov vyšších úradníkov ZSSR v otázkach ďalšieho smerovania vnútornej a vonkajšej politiky strany a štátu vo všetkých oblastiach činnosti.
...
Ak by bola „Voda Mŕtva“ od začiatku adresovaná širokým čitateľským kruhom, pričom jej každodenný profesionalizmus nachádza svoje uplatnenie mimo sféry štátneho a národohospodárskeho riadenia, mimo sféry žurnalistiky a sociologických vied, tak by bola napísaná v inom emocionálno-zmyslovom usporiadaní.

konec citace.
Výtka je mimo mísu, jedná se o základní dílo, které nevylučuje, aby někdo tvořil jednodušší lépe stravitelné interpretace / odvozené texty. Zjednodušenou interpretaci z fundamentální práce vyrobit lze, naopak nikoliv. Takové práce existují, třeba série Základy sociologie je zpracování KSB formou učebnice. Tu jsem zapomněl zmínit, Základy sociologie je také dobrý start. Co se týká složitosti textu, v Mrtvé vodě není nic, co by nebyl schopný pochopit středoškolák, problém je v něčem jiném. Kdo ale chce úroveň chápání v plném rozsahu, jakou nabízí Mrtvá voda, ten musí jít ke zdroji, nikoliv druhotným výkladům.
Problém u Mrtvé vody není ve složitosti, ale v nutnosti přemýšlet a formovat si vlastní představy. Na jedné stránce Mrtvé vody je více informací, než jinde v celé knize, jde jen o emocionálně-smyslové naladění, ve kterém je člověk schopný ty informace vytáhnout a zpracovat, a pokud takové naladění není, tak jde o to zamyslet se kde je problém a jak ho vytvořit. Nesouhlasím s tím, že je to extrémně složitý a nečtivý text. Je to extrémně zajímavý a čtivý text, z mého pohledu.

Text Mŕtvej vody nie je oddychové čítanie. Vyžaduje si plné sústredenie a premýšľanie.
Pokiaľ to nejde, treba text načať jednoduchším spôsobom. Za veľmi dobrú pomôcku považujem Veličkove "Rozmluvy o životě". A potom sa znovu vrátiť k Mŕtvej vode.

Naprostý souhlas.

Jednoduché receptory mívají problém se složitými jevy v okolí, byť tyto jevy vykazují společné znaky systémově procesní povahy.

Nekecajte o tom Jeník, urobte to!

My sme preťažení.

Bol urobený zjednodušený český preklad:
http://leva-net.webnode.cz/products/volny-cesky-preklad-dvtr/

ďalej je k dispozícii bežná verzia, najbližšia origínálu
http://leva-net.webnode.cz/koncepce-socialni-bezpecnosti/#DVTR
a dole v rovnakom linku je na stiahnutie aj rozšírená verzia spracovaná s vysvetlivkami a úpravami s ohľadom na naše kulturologické prostredie strednej Európy (zamerané na dejiny a ľudovú slovesnosť SK/CZ)

ďalej máte, ako bolo spomenuté, prakticky to isté v "Základoch sociológie I, II, III a IV"

Námietku Vašeho typu Jeník počujeme často,
no žiaden namietajúci sa nechce chytiť práce.
To majú všetci kverulanti spoločné.

Kdekoľvek, kedykoľvek, ktokoľvek v živote iba kritizuje
a nevyrobí lepšie riešenie, vyzerá ako blbec.
Neberte to prosím osobne, ale prakticky.
Vo firme, štátnej správe, doma, medzi kamarátmi.. to je jedno.

Nezaraďte sa ku nim (blbcom) a konajte!!!
Urobte verziu pre deti!!
Myslím to úplne vážne!
Máte podporu celej našej kapacity.
Pri práci zistíte, že to je nemálo.
Len začať. Hoc aj s chybami.
Bo i tie sa Vám pri zdravom nastavení k dobru pričítajú.

u.

1.) Moje připomínka nebyla ani útočná, ani ve zlém. Tak to zkrátka je. Je to těžký a náročný text z důvodů zde mnohými správně popsanými. Mám dost trápení s tím, jak přiblížit (v jakém pořadí v jaké úrovni složitosti) zatím alespoň základní pilíře KSB svým dorůstajícím dětem. Jinak souhlasím, že je to fundamentální práce. Tu redukci ale nemůže udělat "student" KSB, naopak. To je velmi náročná práce pro zkušeného operátora - navíc stylisticky a literárně talentovaného. Věda musí být přesná. Popularizace musí být srozumitelná. Byl to jen takový povzdech. Nic víc. Navíc ještě zlehčený. Mně se tady obecně a dlouhodobě nelíbí způsoby reakcí v diskusích. Přitom jsou tu velmi chytří lidé, ale jako kdyby jim každý vším tak nějak šlápl hned na ocas... :-)

Áno, ani mne.
Často ani moje vlastné.

Tie námietky sa ale stále opakujú a my nemáme kapacitu na toto, bo horia ešte závažnejšie veci..
..a nikto z návštevníkov sa toho nechce chytiť.

My to už i tak robíme na úkor svojho súkromného života, rodiny, práce a ostatní sú tak pohodlní. Neverím, že by zopár ľudí niekoľko minút denne nemohlo tomu venovať..

Preto to tak irituje a často na tému..na nekonštruktívnu kritiku bez návrhu

I mne vadia tie reakcie.
Často i moje, ale..

No chápte prosím aj vy, že sme len ľudia
a tie reakcie majú svoj dobrý dôvod.

Konzumenti sú pohodlní pomôcť.
My máme obetovať svoj život pre nich, súkromie, rodiny, prácu,
aby sme im dali na zlatom podnose to, čo majú, môžu urobiť sami.

Nech mi nikto nehovorí, že pár minút denne pre zopár ľudí, kvôli najzávažnejšej známej známej veci života, práci na príčine a bytí Človeka, je veľa!

pardon, 2-krat som tam dal skoro to iste, bo sa mi to automaticky odoslalo a myslel som, ze je to zrusene

Ze strany uda to bylo také hlavně povzdechnutí. Zkus se vžít do naší pozice. Když se začaly publikovat materiály KSB, lidé byli nadšení, bylo to něco kompletně nového, poskytující vysvětlení a znalosti, které nikde jinde nejsou. Lidé děkovali, vyjadřovali podporu atd.
Nyní, když je to materiálů řádově více a přibývají další tempem, které bylo před pár lety z oblasti sci-fi, tak se stále někomu něco nelíbí. Divíš se některým naším reakcím?
To jest, část lidí se vyjadřuje, když to přeženu, jako by tyhle stránky existovaly pouze proto, aby uspokojovaly jejich vrtochy, namísto aby byli vděční za jejich existenci a nějak se aktivně zapojili nebo alespoň přispěli na provoz (čest té drtivé menšině, která přispívá a pomáhá). Samo se neudělá nikdy nic.
Kromě toho, náročnost Mrtvé vody není její nedostatek, je to její vlastnost. Nedostatek by to byl, kdyby to někdo někoho nutil číst. Navíc, je přeložena série Základy sociologie, která vysvětluje dané věci maximálně srozumitelně, i když tam není všechno co v Mrtvé vodě.
Ano, při čtení Mrtvé vody je třeba přemýšlet a je třeba se soustředit, používat tu věc mezi ušima tak, jak bylo zamýšleno, a i pak to není jednoduché. Tak to jednoduše je - kdo chce ten si přečte, kdo nechce, nikoliv.

veľmi dobre a zrozumiteľne spracované. Odporúčam tento článok formou linku naň zaradiť na koniec príslušnej kapitoly Vody mŕtvej.

V Mrtvé vodě jsou dané věci vysvětlené mnohem více do hloubky, neřekl bych že to má nějaký smysl.

Veru super spracovane Hoxi, kazdy kto bude chciet nad tym porozmyslat tak aj pochopi a podla toho konat bude...
Ja to navrhujem dat pod link na diskusiu na hlavne stranke.

áno vo VM je to podstatne hlbšie vysvetlené. Ty si to podal "polopatisticky", zhrnul to podstatné. Preto ako link za príslušnú kapitolu pre tých:
1. pre koho je spočiatku text VM prizložitý - tvoj článok je ako krátke zjednodušené zhrnutie, umožňujúce im pochopiť aspoň základ a následne sa vrátiť k textu VM
2. ktorí majú chuť tvorivo pracovať s textami VM ako príklad, ukážka, inšpirácia...

V konečnom dôsledku ako zdokonalená, apgrejdovaná stará wikipedia.

Niekoľko základných vertikálnych úrovní chápania od najjednoduchšej schémy (napr. MIM-FEI, či tohto Hoxovho zobrazenia), až po tzv "Rozšírenú verziu" DVTR resp. KSB, verzie s obrázkami a schémami od Slovana, prípadne ešte ďalej..

Keď niečo konkrétne čitateľa zaujme, má pocit, že niečo nechápe, pôjde prosto k danej téme do obšírnejšej úrovne a jej hlbšieho vysvetlenia. Peípadne až do otázky k autorskému kolektívu. V prípade silno gramotnej otázky, či dokonca návrhov na jej riešenie, pozvánka k širšej spolupráci.

Pokusy na KSB/DVTR vo forme takéhoto "Programu" boli..(bývalé koncepcia.eu, či dvtr.eu). Že všetko na prvý pokus nevyšlo, vôbec nevadí. Navyše by nebolo poučenia..

Nakoniec sa všetky verzie prepoja do jedného interaktívneho obrázkového hypertextu, začínajúceho počiatočným symbolom-obrázkom, ako počítačová hra. Napr. niečo na spôsob zdokonalených starých "textoviek".

Áno, ten návrh je tu už nejaký ten rok.
Diskutoval sa ešte na starom Zvedavec.org.
Snáď sa toho niekto z mladších raz chytí,
alebo vymyslí niečo ešte lepšie.
Je to hodne roboty..a iné horí asi ešte viac..

Ale fajn, že ste starú tému otvorili znova..

To je sice dobrý nápad, ale dalo by to neskutečné množství práce.

Veď hej, ale snáď príde aj na to,
ale teraz veci urgentnejšie riešiť musíme..
Ako sme sa bavili.

Globalizácia je zavŕšená a SK/CZ nie je ostrov.
Vyvarovať sa TEJ chyby predkov

Neriešiť to ako Noe,
ale viac ako Neo
a ešte lepšie sťa My,
bo i on zrobil chyby.

Stavať cesty cestárom,
aby sme do budúCnosti
vrátiť sa mohli navzájom

Verím, že keď sa dobre snaŽiť budeme,
ZHora pomoc.. ich zopár na ceste domov osvieti
a cesta táto nebude len štúdiom,
pre archeológov intergalaktickej osvety..