(převzato - wertyzreport.com)
Většinou neznámý záznam o brutální americké okupaci a následné kontroly nad Koreou po japonské porážce v srpnu 1945 a nespočet válečných zločinů spáchaných v letech 1950-1953 byl systematicky ukryt pod horou obvinění mířících proti “rudé hrozbě” ze Severní Koree. Samotná Korejská válka vyrostla z amerického odporu procesu pro sebeurčení. Korejci byli v srpnu 1945 nadšení s novými svobodami poté, co byli 40 let vystavováni japonské okupaci jejich historicky nerozděleného poloostrova. Den po japonské kapitulaci 14.dubna okamžitě začali vytvářet místní lidové demokratické výbory. 28.srpna všechny korejské provincie vytvořily místní lidové úřady a 6.srpna se v Soulu sešli delegáti z celého poloostrova, kteří vytvořili Korejskou lidovou republiku (KPR).
Spojené státy měly ale pro Koreu jiný plán. Na Jaltské konferenci v únoru 1945 prezident Roosevelt Stalinovi naznačoval, aniž by to probral s Korejci, že by Korea mohla být po válce umístěna pod společné opatrovnictví. 11.srpna 1945, dva dny po druhém svržení jaderné bomby, které zajistilo japonské kapitulování, a tři dny poté, co ruské jednotky vstoupily do Mančurie a Korei, aby vykopli Japonce, jak bylo odsouhlaseno pro vyhnutí se dalším americkým ztrátám, Truman rychle svému Ministerstvu války nařídil vytvoření rozdělující linie pro Koreu. Dva mladí velitelé, Dean Rusk (ministr zahraničí pod prezidentem Kennedym a během války ve Vietnam také pod Johnsonem) a Charles H. Bonesteel, dostali na vyřešení 30 minut. Tiše a rychle byla vytvořena 38.rovnoběžka, a do jižní “americké” zóny vybrali hlavní město Soul a 70%, nebo také 21 milionů Korejců. Se Stalinem a ani s žádným z amerických spojenců to nebylo diskutováno. Stalin s “dočasným” rozdělením překvapivě souhlasil, znamenalo to, že dávno přítomní Rusové budou okupovat severní území a 55% poloostrova. 15.srpna byla vytvořena Vojenská vláda Spojených států v Korei (USAMGIK) a 8.září bylo na okupaci jihu posláno 72 tisíc amerických vojáků.
Korejská lidová republika byla oficiálně vytvořena dva dny před prvním příjezdem amerických jednotek a Američany byla stavěna bokem, když se USA rozhodly stát za konzervativními politiky zastupujícími tradiční elitu vlastnící půdu. 16.září USA pomohly vytvořit konzervativní Korejskou demokratickou stranu (KDP) a 16.října dopravily do Koree letadlem generála MacArthura šéfa nové strany, Synghmana Rhee. Rhee, Korejec s titulem doktora přírodních věd z Princetonu (1910) a s australskou manželkou, žil ve Spojených státech více jak 40 let. Nemohl ustát japonskou okupaci své rodné země, komunisty ale nesnášel ještě víc. Před jeho příjezdem s cílem konsolidovat svou moc na jihu se z exilu na sever země, který okupovali Rusové, vrátil dlouhodobý bojovník Kim Il Sung a začal vládnout. Partyzánský lídr od 30tých let bojoval proti japonské okupaci Číny a Korei.
Rhee a jeho američtí poradci okamžitě vyvodili, že pro vytvoření nového druhu Koree přes KDP musí porazit Korejskou lidovou republiku. Zatímco Kim na severu čistil s pomocí ruských jednotek území bývalých japonských administrátorů a jejich korejských kolaborantů, USAMG začala na jihu jejich rekrut. V listopadu zakázal americký vojenský guvernér všechny stávky a ohlásil KPR a všechny jejich aktivity nelegálními. USA tak vyhlásily válku proti lidovému hnutí Koree jižně od 38.rovnoběžky a popohnali represivní kampaň, které se později stala neskutečně brutální a zničila Lidové výbory a jejich stoupence na jihu.
V prosinci 1945 generál John R.Hodge, velitel amerických okupačních vojsk, vytvořil Korejský policejní sbor – vedený činiteli, kteří sloužili Japoncům. Společně s obnovenou japonskou koloniální policejní jednotkou, Korejskou národní policií (KNP), složenou ze spousty bývalých korejských kolaborantů a z mocných pravicových polovojenských skupin jako Korejská národní mládež a Severozápadní liga mládeže, měla americká vojenská vláda a její loutka Syngman Rhee silný nástroj policejního státu, který byl víc než schopen zajistit politický systém, který měl ochránit starou domácí třídu stvořenou z přísných reakcionářů a nadšených kapitalistů.
Na podzim roku 1946 začali v Jižní Korei naštvaní pracovníci stávkovat. V prosinci KNP, policejní sbor, a pravicové polovojenské jednotky s americkou palebnou sílou a informacemi zkrotili vzpouru ve všech provinciích. Bylo zabito více jak 1000 Korejců a více jak 30 tisíc zatčených. Regionální a městští lídři lidového hnutí byli buď mrtví, ve vězení, nebo v podzemí.
Rhee se s americkou podporou připravoval na politické rozdělení Koree. Po potlačení říjnové vzpoury začali Korejci začátkem října 1947 budovat partyzánské jednotky. Asi tak rok probíhaly sporadické aktivity. V březnu 1948 na největším korejském ostrově, Cheju, začala KNP střílet na demonstraci proti plánovaným odděleným volbám naplánovaným na květen 1948 . Několik Korejců bylo zraněno a několik mučeno a pak zabito. Tento incident vyprovokoval dramatickou eskalaci ozbrojeného odporu režimu Rheeho a USA. Policejní stát šel do plných sil, byl běžně vedený americkými vojenskými poradci a často podporován americkou vojenskou palebnou silou a příležitostně i vojáky. Jen na ostrově Cheju bylo za rok ze 300 tisíc lidí zabito 60 tisíc, zatímco dalších 60 tisíc uteklo do sousedního Japonska. Ze 400 vesnic na ostrově bylo zapáleno 230 společně se 40 tisíci domy. 100 tisíc lidí bylo převezeno do vládních budov. Ostatní se pro své přežití stali kolaboranty. Na pevnině se partyzánské aktivity vystupňovaly. Americké jednotky a Rhee prováděli krutou čístku jihu od všech disidentů, označovali je za “komunisty,” ačkoliv většina populárních lídrů na jihu byli socialisté nespojení s venkovními “komunistickými” organizacemi. Každý, kdo otevřeně oponoval Rheeovu režimu, byl podezřelý. Spousta vesničanů a farmářů byla systematicky odváděna, mučena, střílena a odhozena do masových hrobů. V době vypuknutí horké války v červnu 1950 se počet zavražděných odhadoval na 200-800 tisíc.
Horká válka začala v Ongjinu ve 3 nebo 4 ráno korejského času 25.června 1950. Jak začala už záleží na zdroji informací. Je to nevýznamné, protože občanská a revoluční válka zuřila několik let, armády se běžně přesouvaly tam a zpět přes 38.rovnoběžku.
Související:
Za deviantními postoji Pchjongjangu stojí racionální okolnosti
Informační báze KSB