Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 16.04.2018

21.4.2018

Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 16.04.2018.srt (94682)

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den ...16.04.2018.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu.

22:00

Nejpopulárnější otázkou samozřejmě byl útok Američanů a jejich spojenců na Sýrii. V souvislosti s tím tu máme Valeriji Viktoroviči otázku. Je tu uveden citát z minulého pořadu, budu ho citovat v redakci našich stenografů. Takže citát z pořadu 09.04.2018:

„Západ tedy potřeboval zinscenovat chemický útok údajně provedený na příkaz Bašára Asada, aby potom měl záminku zaútočit na Sýrii. A co se stalo? Určitě si pamatujete na to prohlášení velitele generálního štábu Gerasimova, že v případě útoku na syrskou armádu, který ohrozí ruské odborníky a poradce, nebudou sestřelovány pouze rakety, ale likvidovány budou i jejich nosiče. Takže na žádném torpédoborci ve Středozemním moři nevystřílí své rakety a nepůjdou si v klidu vypít kafíčko, ale stanou se potravou ryb na dně Středozemního moře.“ Konec citátu.

A kde je ta odveta, kterou jste sliboval Valeriji Viktoroviči?

Kolega asi dost pozorně neposlouchal, co jsem říkal, a nesprávně pochopil i slova velitele generálního štábu. Jaký je výsledek?

Tak především, jestliže zaběhnu poněkud dopředu, tak k žádnému útoku na Sýrii nedošlo. Jednoduše nedošlo. Řeknete, jak to? Letadla létala, bombardovala, rakety létaly a on tu tvrdí, že prý k útoku na Sýrii nedošlo. O tom budeme mluvit později, a teď k samotnému výsledku.

Umění vedení války

V případě, že dojde k útoku na syrskou armádu, který by ohrozil naše odborníky, naše odborníky, kteří jsou v Sýrii, bude následovat odvetný útok nejen zneškodňující samotné rakety, ale i jejich nosiče. Jaký je výsledek útoku? Kolik zahynulo syrských vojáků? Ani jeden!

Kolik bylo raněno syrských vojáků? Ani jeden!

Tři náhodní civilisté byli zraněni. Kde v tom vidíte útok proti Sýrii? Kde zde vidíte důvod, na základě kterého by Rusko mělo provést odvetný útok na střelce? Já jsem zaběhl trochu dopředu, protože co bychom měli probrat nejdříve?

Kdysi prý žil takový čínský stratég, myslitel Sun-c', ať už se jedná o mýtickou osobu či ne, není to podstatné, protože ten traktát Umění války mýtický není. A s ohledem na umění vedení války je ten traktát velice obsažný. Já jsem si poslechl mnoho odborníků a dalších, kteří probírali to, co se stalo v Sýrii, kteří vycházeli… No, mluvili o všem možném kromě toho, k čemu reálně v Sýrii došlo.

Je třeba pamatovat na dvě válečné lsti, které popsal Sun-c' již ve druhém třetím století našeho letopočtu, kdy byl zformován ten kanonický text Umění války. Takže co tam uvedl:

„Stokrát se střetnout v boji a stokrát zvítězit, není tím nejlepším z nejlepšího. Vůbec nejlepší je totiž pokořit cizí armádu bez přímého střetu.“ .To byla jedna z těch strategií a teď ta druhá: „Nejlepší je vést válku tak, abyste překazili nepříteli jeho záměry, jako další narušili jeho spojenectví a teprve potom porazili jeho armádu. Vůbec nejhorší je obléhat pevnosti.

Jestliže si to promítneme na současnost, tak uvidíme, že USA právě vedou ten nejhorší způsob vedení války. Oni všude obléhají pevnosti. Všude.

K odpovědi, tedy přesněji k té otázce, kde je ta odveta. Porazit armádu byla až ta poslední z těch lepších možností. Když se vrátíme k tomu traktátu, tak nás tlačí k té nejhorší variantě.

A co udělal Putin? Co vlastně udělal Putin? Napřed tu bylo to Gerasimovo prohlášení, že v případě útoku na Sýrii, který ohrozí naše vojáky, bude následovat odveta. Jen se podívejte. Všichni, kteří vystupovali jak ve Francii, tak i ve Velké Británii a USA, vždy v první řadě mluvili o tom, že byla zvolena taková varianta útoku na Sýrii, aby se v žádném případě netrefili do zóny vymezené Ruskem.

Aby se vůbec nikde nedostali do konfliktu s Ruskem: „Rusko vymezilo okruh a my jsme se mu zcela vyhnuli. Jen nás nechte být. My jsme dodrželi vše, oč jste žádali. Přece jsme nepoškodili ani jedno z vašich zařízení.“

Mluvili přece o tom. Právě o tom. Třeba v článku Washington Post se říká, že prý Trumpovi navrhli tři varianty provedení útoku a pouze jedna předpokládala bezprostřední útok na útvary a jednotky ruského uskupení v Sýrii, ale zvolili si tu variantu, která se Ruska vůbec nedotkla. To znamená, že to bylo od začátku plánováno tak, aby v žádném případě neposkytli Rusku důvod provést odvetný útok.

A zde zazněla výčitka, proč prý jsme nepřistoupili k odvetnému útoku na střelce? Ale k čemu vůbec v té Sýrii došlo? Vždyť to vlastně nebyl žádný útok. Žádný útok na Sýrii se NEKONAL.

Já předpokládám, že těch otázek na Sýrii bude víc, tak s ohledem na základní body budeme vysvětlovat dál.

08:17

Tak přejdeme k další otázce spojené se Sýrií, od Arťoma. Ve svém Twitteru prezident USA nazval ten útok na Sýrii ideálně provedeným. A navíc Trump poděkoval i Francii a Velké Británii za jejich moudrost a sílu jejich skvělých ozbrojených sil. Výsledek nemohl být lepší, mise je splněna, uzavřel americký prezident. Otázka: Co měl Trump na mysli svou pochvalou Francie a Velké Británie a koho to informoval, že mise je splněna?

Egypťané s Chetity v bitvě u Kadeše

Francie a Velká Británie se v tom textu objevily čistě rituálně, a koho informoval?

Na konci 13. století před naším letopočtem, ta data jsou uváděna různá, ale v průměru se uvádí rok 1286 před naším letopočtem. Tehdy se srazili Egypťané s Chetity v bitvě u Kadeše. Ramesse II. v ní utrpěl zdrcující porážku a u příležitosti této své porážky nechal postavit kamenný památník s nápisem:

„Všichni si myslí, že jsem tuto bitvu prohrál, ale v následujících 3000 letech se ukáže, že jsem ji vyhrál.“

První obětí globálního prediktoru byli Židé

Od této bitvy začala probíhat infiltrace světového židovstva do oblasti řízení celého světa. Dnes lidé, kteří... no... Řekněme to takto, kteří se příliš nevyznají v řízení, vykřikují o židovském světovém spiknutí, o světovém židovském diktátu… A vracíme se opět k tomu egyptskému faraonovi, kdy Ramesse II. řekl: „Já jsem tuto bitvu vyhrál, já je tam infiltroval.“

Takže v podstatě kdyby se všichni antisemité zamysleli nad tím, co řekl Ramesse II., tak by nehledali světové židovské spiknutí, ale jejich pána, který řídí světové židovstvo ve svých zájmech. Jestliže se na to díváte takto, tak první obětí byli právě Židé, kteří se ze všech národů na planetě Zemi stali první obětí globálního prediktoru.

Já absolutně souhlasím s Trumpem, že mise byla splněna, a že vše bylo provedeno ideálně, opravdu velmi dokonale. Abyste však pochopili, že Trump měl v tomto pravdu, musíte chápat, že řízení probíhá na základě
šesti priorit zobecněných prostředků řízení,
pěti druhů sociální moci
a pěti druhů sociální idiocie.

Jestliže toto chápete, tak je vše jasné. A když se na to díváte výlučně tak, jak je u nás zvykem, čistě z hlediska šesté priority… Vždyť všichni odborníci ať už vojenští či jiní, kterým to více méně myslí, říkají: „No promiňte, ale vždyť z vojenského hlediska ten útok nedává smysl?!“

A co politický smysl? Jenže ten pochopit nedokážou. A proč? Protože neznají priority zobecněných prostředků řízení, ani pět druhů sociální moci. Pro ně stále existují tři nezávislé větve moci. No, když na tom tak trváte, tak se s nimi trapte dál. A to hlavní… Tedy není to úplně to nejdůležitější, oni neznají globální politiku. Stále se hrabou v pískovišti geopolitiky a z této pozice si nedokážou poradit s tím, co se stalo, protože to jednoduše není možné.

Zde je tak ohromná vrstva toho všeho, co se stalo, že za hodinu, kterou trvá náš pořad, ba dokonce ani za několik hodin to není možné vyložit vše. Nejoptimálnější variantou je, aby se lidi sami naučili Dostatečně všeobecnou teorii řízení a Koncepci sociální bezpečnosti a sami se potom orientovali v tom, co se stalo. ...Takže k těm šesti prioritám, velice krátce.

Tou nejnižší jsou prostředky obyčejného silového nátlaku, vojenská priorita, ta nejrychlejší, ale zároveň nejméně efektivní.

Stabilnější výsledky poskytuje prostředek/zbraň genocidy. To je alkohol, tabák a další druhy narkotik a také asociální chování.

Dále jsou finance. Světové finance. Půjčíte peníze a s úroky se vám jich vrátí víc. To znamená, že daný člověk ve výši těch úroků pracuje na vás. V tomto případě je možné si ten dluh odpracovat a vrátit ho i s úroky pouze v případě, tedy aniž by došlo k poškození vlastního systému a struktury, je to možné pouze v případě, že ta roční úroková sazba není vyšší než 3-5 %, tedy přesně tolik, o kolik procentně vzrůstá energetická zajištěnost.

Ještě vyšší prioritou je ideologie a faktologie.

Další prioritou jsou dějiny

a tou nejvyšší metodologie. ...Takže pro ty naše geopolitiky, ekonomy a další.

Ten střet probíhá… Tedy přesněji, ta akce byla provedena na třetí prioritě, na té ideologické a faktologické, a oni se ji pokoušejí natlačit do rámce šesté priority. Tak jak vůbec mohou tomu procesu porozumět? O čem vůbec mohou mluvit? Abyste vůbec pochopili, co se děje, musíte vědět, že ve světovém řízení se používá takový způsob řízení, jako jsou mystéria a mystifikace.

Mystérium a mystifikace - ukřižování Krista .a. 9.11.2001

Tím nejstarším mystériem a mystifikací, jež v největší míře ovlivnila průběh všech politických procesů na planetě Zemi, je ukřižování Krista. Přestože v Koránu je přímo řečeno, že k žádnému ukřižování nedošlo, že to byl jen přelud. Jenže když prostřednictvím světových náboženství vybudujete takovou politiku, která je založena na tom, že zvěstovatel Boží byl ukřižován za lidské hříchy, tak to znamená, že se nemusíte v životě chovat pravověrně, že si můžete dělat, co chcete a Bůh vám pak sešle nevinného, který bude popraven a opět tak smyje všechny vaše hříchy.

To je postulát veškeré západní civilizace. Vše, co se odráží v západní politice. Jedním z ideologických okamžiků, který předurčil začátek hroucení římskokatolické církve a převedení jejího řízení na jiná centra koncentrace řízení… Já už jsem nejednou říkal, že řízení křesťanských a Abrahámovských náboženství je z Vatikánu převáděno do Ečmiadzi (Vagharšapatu), z italského Vatikánu do Arménie. Tím ideologickým okamžikem byla mystifikace spojená s Léo Taxilem, s těmi publikacemi atd.

A ze současných mystifikací, které měly určitý význam, se jedná o útok z jedenáctého září roku 2001. Klasickým příkladem je Pentangon. Prý do něj narazilo letadlo. Všichni velmi dobře vědí, že to žádné letadlo nebylo a že tím nejrozumnějším vysvětlením, protože se nejednalo dokonce ani o střelu s plochou dráhou letu, že tím nejrozumnějším vysvětlením je, že tam bylo středisko řízení civilních letadel a poté, co vojenští piloti, kteří si mysleli, že se cvičí na trenažéru, navedli ta letadla do dvojčat, byli prostě zlikvidováni, aby zbytečně nemluvili. Taková defragmentace...

No a my jsme se v Sýrii střetli se stejnou mystifikací, která bude mít určující význam pro budoucí politiku. A rovnou řeknu. Politologové už mluví o tom, že se jednalo o tajnou dohodu. Jak je možné uvěřit, že by se takto mohly dohodnout státy? Žádná tajná dohoda mezi státy nebyla. Ale porozumět tomu z úrovně geopolitiky nemůžete, musíte jít na úroveň globální politiky, na úroveň konceptuální moci, přes řízení států a národů z nadnárodní úrovně, abyste viděli, jak to bylo provedeno. A bylo to provedeno velice obratně.

Znovu ale opakuji, že se jedná o tak ohromný blok otázek, že se to všechno nedá najednou vysvětlit ani popsat. Znovu ale opakuji, že naši analytici a tisk mluví o mnohém, jen ne o tom, o čem by mluvit měli. Takže velice krátce o tom všem.

V minulém roce došlo k leteckému útoku na syrskou leteckou základnu Šajrát, při kterém, ať už je to dobře či špatně, bylo zničeno určité množství techniky, zahynuli syrští vojáci a celý svět se vyděsil: „To je konec. Válka mezi USA a Ruskem je prakticky nevyhnutelná.“

My jsme tehdy hned řekli, že to tak není, že od toho bude odvedena pozornost a odvedli ji díky krizi v KLDR, díky raketovému jadernému programu KLDR.

Proč tehdy Trump zaútočil na Sýrii? V podstatě neměl na vybranou. Střet v USA, tedy střet státní elity USA s globální elitou USA se ve světě, nejen v USA, již tak vyostřil, že bylo zapotřebí řízení globální elity stabilizovat. Kvůli tomu musel Trump v podstatě předvést, že je v konfliktu se zájmy Ruska, že vystupuje proti Rusku. A musel to předvést jazykem, kterému státní elita dokáže porozumět, protože ta neví nic o konceptuální moci ani o globální politice.

A tak tehdy došlo k tomu útoku, při kterém byla zničena technika, a zahynuli lidé. Proto také při plánování tohoto útoku bylo všechno určeno předem. Jak to udělat tak, aby nebyla zničena žádná technika, nezabilo to žádné lidi a výsledek byl takový, jaký byl. A nač takový výsledek potřebují právě USA? O tom teď budeme mluvit.

Je tam několik aspektů, ale dva z nich jsou takové důležitější. Veškerá světová veřejnost tehdy, v tom minulém roce zapomněla na Sýrii a přilepila se k obrazovkám kvůli KLDR: „Co teď bude? Dojde k válce s KLDR? Vždyť už tam plují letadlové lodi, taková ohromná bojová síla, to je konec, teď tam bude horko.“

Všichni obeznalí polithňupové a analytici počítali a hádali, kdy začne útok. My jsme hned řekli, že nikdy, protože se jedná o odpoutání pozornosti a otázka urovnávání americko-korejského konfliktu je už nacvičena do všech podrobností. Napřed ten konflikt vybičují, a potom to vše nenápadně uhladí.

Provedení olympiády v Pchjongčchangu ukázalo, tedy nastolilo otázku možného spojení dvou Korejí. Tento proces je třeba spustit, a to sjednocení mělo začít tou olympiádou. Jenže hrátky USA a rossionské „elity“, která je prodejná a zločinecká, vedly ke konfliktu zájmů s globálním prediktorem.

Opakuji, že globální prediktor potřeboval, aby se ruská reprezentace této olympiády účastnila.

Jenže USA zase chtěly tu kapitulaci pod bílou vlajkou, aby se elita zřekla státu a šla jim na ruku. Kolik toho globalisté zvládli udělat strukturním způsobem, tolik udělali. Určité soudy vynášely určitá rozhodnutí, byla i určitá informační podpora. Jenže naše rossionská „elita“ a naši „atleti z Ruska“ dali přednost tomu, plazit se po břiše a zaprodávat ruské zájmy, zazpívat si hymnu při stoupání bílé kapitulační vlajky.

S tím globalisté nic udělat nemohli. Oni řídí předurčenosti. Ale připravený proces účasti týmu KLDR v sestavě sjednoceného korejského týmu v Pchjongčchangu, mírová iniciativa KLDR, to vše proběhlo. Také začala probíhat čistka proamerické části řídící elity Koreje, tedy podpindosníků. Vše se rozběhlo, jak mělo, tedy v tomto segmentu.

A ta věc, že USA a Severní Korea budou muset nějakým způsobem urovnat své vztahy, ty mezistátní, ty, co jsou určeny pro dav, ty, co dav vidí, začala být očividná. Od tohoto procesu bylo zapotřebí odpoutat pozornost, a tak tu pozornost opět přepnuli na Sýrii. Proto tedy došlo k tomu raketovému a bombovému útoku na Sýrii. Nejednalo se o útok na Sýrii, ani o úder po Sýrii, byla to akce. A celá tato akce byla naplánována a realizována na principu loutkovodičů.

Když byl natáčen seriál Spáči, tak ať už měl přitom režisér Bykov jakékoliv záměry, či herci, kteří tam hráli, byl ten film natočen tak, jak bylo potřeba, a na společnost měl tím pádem potřebný účinek. Stejně tak se té inscenace, toho divadélka okolo Sýrie, nezávisle na svých úmyslech, všechny státy účastnily v potřebné kvalitě. Stejně jako byli dodáni obeznalí odborníci, aby ten scénář byl napsán správně, kteří potom figurovali i jako konzultanti při natáčení toho seriálu Spáči, tak i v případě Sýrie konzultanti pomohli každému státu přijmout to správné rozhodnutí o jeho účasti v tomto divadélku s daným výsledkem.

A co je nejzajímavější? Příprava k tomuto divadélku probíhala už dlouho, hned jakmile… Hned jakmile byla pozornost veřejnosti převedena ze Sýrie na KLDR. Když všichni začali mluvit jen o KLDR, začala příprava toho divadélka v Sýrii. Tento bezzubý útok USA potřeboval globální prediktor, globální vedení, aby urychlili pád USA jako světového četníka, světového manažera, který řídí všechny státy a národy. Když došlo k tomuto útoku a všichni začali vyhodnocovat jeho výsledky, tak se západní média shodla v názoru, že Rusko zvítězilo bez jediného výstřelu. Zvítězilo ve všem.

USA dosáhly pravého opaku. Zaútočily a teď se Kim Čong-un nikdy nevzdá svého raketového jaderného programu. Teď už je to danost, kterou budou muset USA vzít na vědomí. Ten silový postoj je jednoznačný. USA samy vytvořily podmínky, za kterých Kim Čong-un ani o píď neustoupí ze svého jaderného programu. Dokonce ho bude posilovat, protože USA předvedly, co jsou zač, že se jim nedá věřit, že se s nimi dá jednat pouze z pozice síly. Jestliže nejste dost silní, tak vás USA převálcují.

A jak teď vypadá ta situace s ohledem na Rusko? Všechny státy byly v té či oné míře nuceny odpovědět, zda se budou či nebudou účastnit této provokace. Střetly se s diktátem USA, kterým byla jejich státní elita tlačena ke konfrontaci s Ruskem, aby obětovaly své vlastní zájmy kvůli zájmům USA. Jak to formuloval i náš stálý zástupce při OSN Něbenzja, že při odůvodnění toho útoku na Sýrii USA použily článek své vlastní ústavy.

Fakticky tak bylo řečeno, že USA řídí z nadnárodní úrovně, a vztahují platnost své vnitřní jurisdikce na všechny státy. A ty státy, které s tím budou souhlasit, které se podřídí rozhodnutí USA na základě ústavy USA, tím obětují zájmy svých států kvůli zájmům USA. To je ukazatel.

V každém případě se však všechny státy musely rozhodnout, co udělají, zda se budou účastnit nebo ne. Globální prediktor proto podpořil ty státní elity, ty státy, které se toho neměly účastnit. Takže i když nemůže být ani řeči o tom, že by Německo mělo nějakou suverenitu, tak se přesto toho útoku neúčastnilo. Protože Německo si musí zachovat dobré vztahy s Ruskem. A Německo jedná podle telefonátu z Washingtonu.

Zato ten člověk ve Francii, kterého tam do čela státu protlačila státní elita USA, Macron, který nehraje tak, jak by potřeboval globální prediktor, globální elity, musel být znemožněn, a také se absolutně znemožnil. Macron se zcela znemožnil. Vždyť si vezměte tu situaci. Trump řekl, že zaútočí na Rusko, bude-li mít nevyvratitelné důkazy, že Rusko drželo ochrannou ruku nad tím chemickým útokem. A ten chemický útok v Dúmě byl proveden tak, aby všem byl zřejmý nejen jeho zinscenovaný charakter, ale i hloupost jeho provedení.

Ať už by západní veřejnost byla jakkoliv tupá a omezená, tak jestliže jim vykládají o hrozném chemickém útoku, tak si přesto musí uvědomovat, že by tam měly figurovat nějaké ochranné prostředky. Když těm lidem potom z televize vykládají, že došlo k chemickému útoku, a zasaženým lidem tam potom jednoduše opláchli hlavy studenou vodou a hotovo. Tak to musí dojít všem.

Takže Trump potvrdil, že USA provedly ten útok, do kterého všechny zatáhly, protože Francie poskytla nevyvratitelné důkazy. Francouzský prezident zavolal americkému prezidentovi a řekl mu: „Mám nezvratné důkazy o tom, že Asadův režim provedl útok proti svému obyvatelstvu, chemický útok proti civilistům.“

A americký prezident na to: „Tak dobře, ty jsi francouzský prezident a já ti věřím na slovo. Přece jsi náš spojenec. Důkazy nám předáš až potom. Teď zaútočíme, protože já ti věřím…“

To Francie poskytla důkazy. Po provedení útoku Macron, francouzská tajná služba ty důkazy zveřejnila. Když byly předkládány důkazy o otravě Skripalových, tak měly podobu prezentace ze šesti snímků. Francouzská tajná služba vyprodukovala lepší materiál, než tajná služba Velké Británie a těch snímků s důkazy měla v prezentaci celých osm.

Jejich podstata byla následující:

„Objevili jsme jakousi anonymní zprávu o tom, že k takovému útoku došlo. Našli jsme to na internetu a je to prostě hrůza. Tomu anonymnímu zdroji absolutně důvěřujeme, a proto je třeba zaútočit.“

To znamená, že to nebyl Trump, kdo na sebe vzal odpovědnost, za provedení toho útoku. Přesunul tu odpovědnost na Macrona. Válka z roku 2001… Oj, omlouvám se, ten útok na Irák v roce 2003, který byl zahájen 20. března, byl motivován chemickými zbraněmi a jedním z nejaktivnějších účastníků, který dokazoval, že Irák kvůli tomu představuje velkou hrozbu, neboť prý plně důvěřuje té zkumavce Colina Powella…

Jen si to představte, přinést otravnou látku a předvádět ji. Proč to dělal? Protože potřeboval vytvořit ten správný dojem. …

tím člověkem byl Tony Blair, britský premiér, který byl v roce 2007 nucen odstoupit ze své funkce, protože vyšlo najevo, že lhal o tom, že existovaly důkazy o existenci chemických zbraní u Saddáma Husajna. Byl nucen rezignovat.

Do stejné matrice s ohledem na zákon času natlačili Macrona a ani nečekali, až někde něco vyjde najevo. Ihned po útoku na syrské objekty ukázali, že Macron lhal:

„On podvedl samotného prezidenta USA! No to je přece něco strašného?!“

Takže všem podpindosníkům ve Francii předvedli: „Beztak jste s ním nespokojeni. Zvolili jste ho špatně. V USA vyhrává Trump, měli byste to pochopit a správně se přeorientovat.“

Ve Francii je i bez toho hodně lidí proti Macronovi. Jen se podívejte, jaké tam probíhají demonstrace pracujících, stávky různých podniků. A do této situace ještě ta věc s útokem. „Ty svou politiku stavíš na lhaní. Doma máš absolutní bordel. Máš nás za idioty?“

Macron je tlačen buď k impeachmentu, nebo k absolutní podřízenosti americké politice. Aby na něho bylo možné hodit ještě něco, a až potom ho vypoklonkovat. Teď ale musí začít pracovat pro USA, s plnou silou.

Dále. Kdo byl dalším spojencem? Velká Británie. Theresa Mayová. Napřed se vzepřela, že chce předložit důkazy. Tak to mělo být, protože kdo jiný si může dovolit takto mluvit s USA? Jen Velká Británie. Neboť tato otázka je zásadní a měla zaznít kvůli budoucímu vyřizování účtů. Jak jsem to popisoval na příkladu Macrona.

Velká Británie tedy vznesla tento požadavek, a potom okamžitě couvla, bez jakéhokoliv nátlaku. Někdo si může myslet, že na ni zatlačili a ona byla nucena… Vůbec ne. To potom budou tvrdit davu, že na ni zatlačili, a proto couvla.

Ta věc se má tak, že ta diskreditace a rozruch okolo nezpůsobilosti vlády Theresy Mayové a jejího ministra zahraničí Borise Johnsona vytlačila z mediálního programu otázku brexitu. To je to hlavní. To byl ten důvod, proč brexit hodili na krk této podivné vládě šašků. Takže se vůbec nenechte mýlit. Jak vypadají v očích veřejnosti, je těmto šaškům absolutně ukradené, stejně jako je člověku jedno, jak vypadá v očích zvířat v klecích v zoologické zahradě. Je mu to jedno. Chová se tak, jak se mu chce, jak potřebuje, jak mu předepisují sociální vztahy.

To znamená, že pro Theresu Mayovou a Borise Johnsona je splnění úkolu uloženého vyšším vedením Velké Británie daleko důležitější, než jak na ně lidé budou hledět. Ona ví, že britská vláda bude vnímána jako vláda šašků, že tím budou zpřetrhávat vztahy, ale jí je to vřele ukradené. Ona plní rozhodnutí výše stojících soudruhů, a je na to hrdá, vnímá to jako dobře splněnou povinnost. Vůbec se necítí být ponížená, nestydí se před těmi barevnými, těmi lidskými nedodělky, vždyť ona patří k bílým sáhibům velikého Britského impéria.

USA tedy měly jen dva spojence, protože globalisté potřebovali potopit tyto dva státy:

Macrona a Velkou Británii. A ten proces se rozběhnul. Už teď se mluví o omezení pravomocí kabinetu ve Velké Británii, a odtud není daleko k demisi. Potom nastoupí přehodnocení brexitu a všechno to další.

Dále. Nač ještě potřeboval globální prediktor ten útok? Na Sýrii. Aby předvedl nezpůsobilost a bezmocnost spojené armády Západu ve vztahu k Rusku a jeho spojencům. Vždyť se na tu situaci podívejte. 27. března 1999 byl nad Jugoslávií sestřelen neviditelný letoun F117. Sestřelen byl starým sovětským protiletadlovým raketovým systémem. Srbům se nedá upřít smysl pro humor, oni se bloku NATO omluvili a řekli Američanům:

„Omlouváme se, že jsme to vaše letadlo uviděli. My jsme nevěděli, že je neviditelné.“

Americké zbraně nejsou tak dobré, jak se o nich tvrdí. Ať už je to jak chce, tak Patriot si v Saúdské Arábii nedokáže poradit s íránskými raketami, které dopadají na Saúdskou Arábii. I když už vystřelili moře Patriotů, žádnou balistickou raketu se jim sestřelit nepodařilo.

A dále. Co ještě vyšlo najevo o té technologii Stealth? Američané díky té technologii Stealth skutečně vytvořili neviditelné letadlo, neviditelné pro americké radary. Jak se ale ukázalo v praxi, tak tyto letouny byly skvěle vidět starými sovětskými radary a francouzskými radary. A když v roce 2003 došlo k útoku na Sýrii, oj na Irák, omlouvám se, samozřejmě na Irák… Zaútočili na Irák a Saddámova protiletecká obrana byla vybavena francouzskými radary. A aby se nezopakovalo to, k čemu došlo v Jugoslávii…

Mimochodem ty odhady, kolik tam bylo sestřeleno letadel, se liší. O rakety až tak nejde, ale s ohledem na letadla je ta věc dost zásadní a něco potvrdit nebo vyvrátit není dost dobře možné, neboť všechny státní elity svorně tancují, jak Američané pískají.

Když bylo řečeno, že letadlo s určitým palubním číslem bylo sestřeleno, a někdo namítá, že ho potom viděl létat, tak je to o ničem. Protože když je sestřeleno letadlo s tímto palubním číslem, tak ho prostě přepíšou na jiné, které ho nahradí a je vymalováno. To přece není problém. Ale ten problém je jinde. Aby už nedošlo k žádným takovým sestřelům, které vyvolávají nepříjemné otázky, tak se letadla NATO poučila a už se tolik srbským protiletadlovým systémům nevystavovala.

A proto když došlo k tomu útoku na Irák v roce 2003, tak aby jim zabránili sestřelovat americká letadla, Francie odpojila Saddámu Husajnovi jeho radary.

A podívejte se, jaký má tato informace vliv na Erdogana, nebo Saúdskou Arábii. Nakupují naše systémy protiletecké obrany. Oni totiž velmi dobře vědí, od koho mohou čekat útok.

Takže Turecko, které má být tím břitem proti Rusku, kvůli tomu přece bylo od začátku vytvořeno. Osmanskou říši vytvořili, aby čelila Rusku a stejně tak Turecko ve 20. století. Turecko a Erdogan velmi dobře vědí, že ze strany Ruska jim nic nehrozí. Erdogan velmi dobře ví, že hrozbou pro Turecko jsou USA. To však Erdoganovi nebrání, aby při každé možné příležitosti nešel se Západem proti Rusku.

Zároveň však chce být chráněný před útokem ze strany svých spojenců. Chce uzavřít své nebe ruskými protileteckými systémy, protože ví, že Rusko mu ten systém neodpojí, že bude chráněný a že Rusko na Turecko útočit nebude.

Ví to i Saúdská Arábie. Vůbec všichni, kteří nakupují naše systémy protiletecké obrany, vědí, že Rusko není agresivní, a že na ně útočit nebude. Přitom se budou mít čím bránit agresivnímu Západu.

Ještě je s ohledem na Turecko třeba říci následující věc. Je zbytečné u nich dělat nějakou propagandu, protože to všechno za nás udělá Erdogan. Erdogan je pokrytecký mizera. V tom je třeba mít jasno. Ale v čem je takříkajíc jeho půvab?

Že vede Turecko do sféry ruského světa maximálně nekrvavou cestou, kdy se Černé moře stane vnitřním ruským mořem. Na jednu stranu Erdogan svou orientací na Rusko ukazuje tureckému národu všechny výhody vyplývající z normálních vzájemných vztahů s Ruskem, pozitivitu ruského světa a na druhou stranu svou protiruskou orientací a svým přáním společně se Západem zaútočit na Rusko, kdykoliv Rusku provést nějakou špinavost, předvádí svému tureckému národu, že je to právě jen on, kdo brání naplnění těchto pozitivních vztahů s Ruskem.

Takže na jednu stranu předvádí možnou perspektivu vztahů a na druhou stranu nesprávnost své volby západní orientace, válek mezi národy, sociálního rozvrstvení, náboženského i etnického rozvrstvení v Turecku. To všechno aktivuje. Ale sám zároveň ukazuje, že spása před tou jeho neoosmanskou politikou, válkou, krveproléváním a nepřátelstvím, které v Turecku zavádí, je možná pouze tehdy, jestliže se turecké národy stanou součástí Ruska, přičemž dobrovolně, samy. Rusko na nikoho neútočí a nikoho k sobě svévolně připojovat nebude. To jsme ale trochu odbočili.

Takže v roce 1999 bylo předvedeno, že americké letouny stealth nejsou až tak neviditelné. Proto byla v roce 2003 předvedena akce, kterou si zajistili čisté nebe a letectvo NATO mohlo létat bez nebezpečí, neboť prostředky protiletecké obrany byly oslepeny. Všechny francouzské radary byly odpojeny.

A co se stalo teď? Pamatujete, jak Trump říkal: „Dej si pozor Rusko. Budou létat naše chytré, nové rakety. My vám ukážeme!“

A tak vylétly nové, chytré rakety. Ať už říkají, co chtějí, ten útok na Sýrii vůbec nebyl neočekávaný. Proto také byla den před útokem ze všech letišť, které se měly stát cílem útoku, stažena syrská armáda a odsunuta veškerá technika. Jen tak, pro všechny případy. Přičemž, jen tak mimochodem, na tato letiště nedopadl ani jeden náboj, ani jedna raketa, ani jedna bomba.

A tam kam doletěly, se jednalo o objekty, které beztak už nebyly provozuschopné buď v důsledku akcí izraelského letectva, nebo už byly opuštěné v důsledku občanské války. Nic v nich nebylo. Takže trefili prázdné stodoly a ruiny, nic než ruiny.

Syrské prostředky protiletecké obrany zafungovaly velkolepě a ze 103 raket, které koalice vystřelila na Sýrii, jich sestřelily 71. Přitom na aktivní letiště nespadla ani jedna raketa, jak potom zaznělo v dokumentech:

„Jen se podívejte, jestliže na letišti Šajrát tehdy trefili alespoň nějakou leteckou dráhu, tak teď nic, vůbec se netrefili.“ Předvedli skvělé výsledky starých protileteckých systémů, starých sovětských protileteckých systémů a těch nejnovějších „chytrých“ raket USA a jejich spojenců.

K čemu to bylo? Aby se americká lobby, která si tak ráda honí triko, že převálcuje, koho si jen vzpomene, přesvědčila o tom, že nemá čím bojovat, že jednoduše nemá s čím jít do války. Dokonce i staré sovětské zbraně jim dají co proto. Nemluvě o těch nových prostředcích protiletecké a protiraketové obrany. Naši jim hned řekli: „Vy sami jste porušili dohodu, vy sami jste všechno porušili, proto my teď budeme dodávat systémy S-300 a S-400 i těm státům, kterým jsme je na vaši žádost nedodávali.“

Vrátíme-li se k tomu výroku Sun-c': „Nejlepším způsobem vedení války je překazit nepříteli jeho záměry.“ Zde očividně došlo k překažení všech záměrů protivníka. Útok byl neúspěšný. Máme tu tedy i ukazatel, že jsou bezmocní.

Dalším krokem bylo narušit nepřítelova spojenectví. Jen se podívejte, jak velká to byla rána pro spojenectví USA se státními elitami v Evropě.

NATO, Jens Stoltenberg: „S Ruskem je třeba se dohodnout, s Ruskem je třeba jednat.“

Steinmeier, německý prezident: „K Rusku nelze přistupovat jako k protivníkovi.“

Všude jedno a to samé. Jeremy Corbyn z Velké Británie o tom samém: „Následování USA v jejich směřování je pro nás zhoubné.“

To vše je splněno a následuje výčitka, proč prý jsme v odpověď nevypálili pár raketek? Vždyť my vyhráli na všech prioritách! Důkazy? No prosím.

USA mají zcela jinou, ve smyslu úplně odlišnou, statistiku úspěšnosti svého útoku proti Sýrii. Všech jejich 105 raket dosáhlo cíle a zasáhlo, co mělo. Nic nebylo zneškodněno. Prostě okázalý výsledek. Někdy fotografie vypoví víc než tisíc slov. A já vám doporučuji podívat se na videa všech brífinků, na kterých vystupovali představitelé Pentagonu v čele s Mattisem, kde oznamovali toto bombastické vítězství nad Sýrií.

Když se díváte na ty lidi, tak se vám zdá, že jsou právě na pohřbu někoho velice blízkého. Musela je právě postihnout strašná ztráta.

A podívejte se, jak reagoval syrský národ. Živelné vítězné mítinky! Když se lidé mezi sebou na příkladu teorie šesti stisků rukou dozvěděli o výsledcích toho útoku, tak začali živelně slavit to vítězství, odražení toho útoku koalice. Úplně sami. Ano, byl tam i určitý propagandistický vliv, kdy bylo dáno do oběhu video „Vítězné ráno“, jak Asad po útoku klidně kráčí chodbou do práce, prostorami svého prezidentského paláce.

Kdy se mávalo vlajkami apod. Ale lidé se radovali sami o sobě. Takže reálně ocenili, že byly zasaženy jen prázdné budovy, hliněné domy, už zničené ruiny, a že nebylo zasaženo vůbec nic jiného. Systém protiletecké obrany zafungoval, ubránil všechno životně důležité. A to hlavní, navíc se mohli včas stáhnout.

Rusko jim napovědělo, kdy se mají stáhnout a kam, tak to udělali. Skutečnost, že USA utrpěly zničující porážku v důsledku tohoto svého útoku, nevyvolává vůbec žádné pochybnosti, u nikoho a to dokonce ani v samotných USA. A jestliže je to absolutně nepochybné, tak je nabíledni otázka: „A kdo za to může?“

A tady mohu Trumpovi jen blahopřát.

Víte, ono je to tak, že tu máme dva davy. Z čeho vychází dav na Západě? Když se pokusí tomu západnímu davu vysvětlit, že Asad neměl žádný důvod k chemickému útoku proti civilnímu obyvatelstvu: „Jen se podívejte, vždyť už téměř vyhrál.“

Tak vám odpoví: „Je to krvelačný tyran, který to dělá jen tak, pro nic za nic. Nemá nic lepšího na práci, tak se baví trávením lidí.“ Vůbec se nezamyslí nad tím, jak je tedy možné, že ho poslouchá armáda? Jak je možné, že ho armáda nezradila, když už mu zbývalo jen 15 nebo 8% území? Vždyť armáda ISIL tehdy byla jen 8 km od jeho prezidentského paláce a on neodvezl ani svou rodinu, nikoho. Důvěřoval lidem a ti ho nezradili. To vůbec neberou do úvahy.

Ale já teď mám na mysli něco jiného. Ten dav: „Vždyť je to blázen. Co tu chcete dokazovat? Je to blázen.“

A náš dav? Můžete se podívat na jakoukoliv politickou show, prostě jakoukoliv, kde je hodnocena motivace Trumpova jednání. Co říkají? „Vždyť je to blázen. Ten si žije jen v tom ve svém Twitteru, hned jak ráno vstane, už visí na tom svém Twitteru.“

Trump nedělá nic, co by přímo nesouviselo s řízením. Přímo své nepřátele drtí. A jeho nepřáteli jsou podpindosníci, tedy pindosové, státní elita USA, protože on zastupuje globalisty, chápete?

Víte, všichni ti naši… Prý: „Oni potřebovali udělat dojem, předvést se. To jen kvůli tomu dojmu zaútočili a co bude dál? To už jim je úplně jedno. Dosáhli tak nějakých svých cílů...“

Jak tohle vůbec může prohlásit analytik? Chápete to? Absolutně tak demonstrovali svoji metodologickou nezpůsobilost, že jako analytici jsou úplné nuly. To je zbytečné, mluvit o těch analyticích a polithňupech.

Takže tu vzniká otázka: „My jsme se teď hrozně znemožnili. Dobrá, celý svět to zatím ještě nevidí. Ale někdo si to odnese…“

A vyřizovat si to budou nejen uvnitř USA: „Kdo na to tak tlačil? Kdo to chtěl pořád demonstrovat naši sílu? Vy jste nás podtrhli. Donutili jste nás předvést naši bezmocnost. Nedokázali jsme to zvládnout našimi novými „chytrými“ raketami. Já jsem se za vás postavil. Vy jste mi přece tvrdili…“ Takže ta odvolání budou v USA kvitována všemi, jak státní elitou, tak i globální elitou.

Všichni budou odvoláváni. „Jak teď po tom všem mám jednat s Kim Čong-unem? On má rakety, jaderné zbraně a my jste teď předvedli, že nejsme právě efektivní. A co když mu Rusové dodají S-400? Jak s ním mám teď o něčem jednat? To vy přece požadujete konfrontaci se Severní Koreou!“

A dále: A kdo ještě je vinen? Co ti podpindosníci v Evropě? Ti, co jsou podřízeni státní elitě USA? „To ty, Macrone, jsi mě podtrhnul. Já jsem ti jako francouzskému prezidentovi uvěřil…“

Teď předvádím, jak to bude vypadat navenek. To divadélko, které se bude rozehrávat. O tom, jak to vypadá uvnitř, jsem mluvil předtím, že to byl od začátku plánovaný scénář. Ale to je jen jeden aspekt. To divadélko s tím útokem na Sýrii, absolutní divadélko, protože stejně jako kterákoliv jiná inscenace, má i toto divadélko svůj cíl, bylo možné provést s jednou jedinou podmínkou.

Jedná se o velice složitý řídící manévr. Je velice těžké se pro něj rozhodnout. Vše v něm musí být vypilováno a vyváženo. Proto se musíme dostat k ještě jedné okolnosti. V USA celá společnost dokáže upadnout do velice těžkého stresového stavu i jen díky takové potenciální hrozbě, že Kim Čong-un může zaútočit svou možná existující a možná také neexistující raketou, která bude mít možná existující a možná také neexistující jadernou hlavici na území USA.

Ano, nebude se jednat o útok, který by pro USA, ty všemocné USA, byl fatálním, ale ani představa této rakety jim není právě milá. S Ruskem je to jiné. Rusko je jediný stát, jediná země na světě, na planetě Zemi, která může zaútočit na USA takovým způsobem, že to USA jako stát, jako zemi smete z povrchu zemského. Rusko to dokáže.

Co to tedy bylo v USA za podivnou reakci, když velitel generálního štábu řekl:

„Jestliže vystřelíte na syrskou armádu rakety, které ohrozí ruské vojáky, tak nebudeme sestřelovat jen ty rakety, ale i jejich nosiče.“ Tedy letadla a lodě!

Vyvedlo to snad v USA někoho z míry? Ne. A proč? Máme tu… V Rusku koluje takový výrok, prý od Brzezinského. Zda to skutečně řekl či ne, nevím, v každém případě jsem žádné důvěryhodné zdroje, které by potvrzovaly, že to Brzezinski skutečně řekl, nenašel. A ti, kteří to tvrdí, nejsou lidmi vyvolávajícími přílišnou důvěru. Myslím ty, na které narazíte v prvním přiblížení, že to říkají.

Ale jeho podstata je důležitá.

Brzezinski prý řekl: „Peníze vašich oligarchů jsou uloženy u nás, takže se rozhodněte, zda je tato elita vaše nebo naše.“

V USA jednají přesně podle tohoto principu: „Vyhrožují nám útokem? A kdo? Rusko? Cožpak jim to my, USA dovolíme? My přece víme, že hrajeme určité hry, že Rusko je řízeno určitou klanově-korporativní skupinou. A jim, tedy Rusku, je umožněno, aby s námi vstupovali do určité konfrontace na některých druhořadých nebo i třetiřadých válečných bojištích. Ale vstoupit s námi do přímé konfrontace těm, kteří řídí Rusko, v USA nedovolí.“

Připadalo jim to zábavné. Přímo se popadali za břicha smíchy: „Cha cha, chi chi… Nám prý si někdo dovolil vyhrožovat? Na nás to nikdo nezkusil a ani nikdy nezkusí.“

Úkolem tohoto útoku, toho divadélka s útokem na Sýrii, bylo předvést:

„Pánové, srandičky stranou. Rusko pro USA znamená opravdu velký problém. Takový problém, o jakém se vám s Kim Čong-unem ani nezdálo!“

A v tomto ohledu je třeba zmínit velice dobrý, takříkajíc partnerský duet Donalda Trumpa a Alexe Jonese z infoWars, kteří si pěkně vzájemně přihrávali se zacílením na americkou společnost, přičemž na základě objektivních okolností. A jaké to byly objektivní okolnosti?

Státní elita USA potřebovala předvést, že už Rusko neřídí, že s pomocí státní elity, na jejíž zradu sází, už více nemohou počítat. A v tomto ohledu bylo to divadélko s útokem jednoduše nezbytné.

Ale znovu opakuji, že provést to bylo možné pouze v podmínkách zajištění přímo laboratorní čistoty tohoto experimentu, protože stačilo i to nejmenší selhání a vše by šlo k čertu. Byl proveden velice složitý manévr. Takže jak to probíhalo?

Na začátku února roku 2018 jedna běhna, co si říká Rybka, požadovala od rossionského oligarchy Děripasky, aby se s ní oženil. A Navaľnyj vystavil video o kratochvílích podpindosníka Prichoďky z vlády a Děripasky s běhnou na úrovni Rybky. Je třeba si uvědomovat, že tu je určité odstupňování. Existují nóbl běhny, kterým někdy říkají také call girl, které mají přístup do velkého světa.

- Se kterými se nestydí chodit.

- Tady nejde ani tak o stud, je to přímo jejich poslání být doprovodem, když se pánové chtějí předvádět s hezkou holkou.

A existují běhny, na úrovni toaletního papíru, které použijete a odhodíte. Nic víc. Prostě nic víc.

No a Rybka je běhna této úrovně. Takto mělo být poukázáno na spojitost mezi nimi: „Vy oligarchové, vy podpindosníci ve vládě, vy jste pro nás přesně takové Rybky. Ničím víc nejste. Jste na úrovni těch nejsprostších běhen, které neznamenají vůbec nic. To je vaše úroveň, to je vaše přirozené sociální prostředí, vaše image.“ Tohle jim tím předvedli.

Takže zaznělo to požadované prohlášení Rybky, které potom samozřejmě zase popřela. Je to absolutní nula. Děripaska se jako začal bránit a tak. A potom došlo ke dvěma událostem. Rybku v Thajsku společně s jejím pasákem Lesliem zatkli. Proč?

Ta věc se má tak, že vstoupila do hry, kterou nechápe, kam je jí s ohledem na její sociální úroveň zakázáno vstupovat. Protože ona je pro jakoukoliv elitu, dokonce i pro tu rossionskou, jen tím toaletním papírem. Je nula a nemá na to právo.

Jestliže se ozýváš a požaduješ na oligarchovi, aby si tě vzal, a máš přitom za zády globální struktury, nic ti nehrozí. Jakmile však přijdeš o jejich ochranu, a jestliže navíc zkusíš hrát na úrovni, která ti není určena, tak tě ti, co tě předtím využili, sami zničí. A co se tedy stalo?

Tímto skandálem začala práce s podpindosníky ve vládě a mezi oligarchy. Začala systematická, rozsáhlá práce. Jakmile se ta práce rozběhla, Navaľnyj to video odstranil a stáhnul se. Myslí mu to, proto bude fungovat dál, vydělávat peníze a budou za ním stát globální struktury, které potřebují, pracovat proti Rusku.

A Rybka? To je pitomá husa i s tím svým hloupým pasákem. Ona si usmyslila, že bude vydírat, usmyslila si, že se vyzná v politice. Proto jí zařídili thajské vězení, dokonce ani ne ruské. A bude tam sedět jako odstrašující příklad pro všechny, aby nestrkali svůj nos, kam nemají. Nejsou nic víc než spotřební materiál. Jsou to totální nuly. Sami přistoupili na to, kým budou.

Nejsou k ničemu státní elitě stejně jako globalistům, takového spotřebního materiálu je všude dost. Navíc ještě naštvali podpindosníky všech států, nejen ty ruské. Protože všichni podpindosníci ve všech státech mají podobnou kauzu ve svém životě.

Čeho, že se to bojí Angela Merkelová? Čeho se bojí v britské vládě? Že nějací ruští hackeři vytáhnou kompromitující materiály na členy britské vlády. Nevadí jim to, čeho se dopustili, vadí jim, že to vejde ve známost a sníží to jejich sociální postavení, že se budou muset odklidit někam stranou a rozloučit se se svými ambicemi.

A aby si uchovali alespoň nějakou svou úroveň, mají zájem na tom, aby zavřeli hubu všem, které využili jako třeba tu Rybku. Ona nemá žádnou šanci. Všechny státní elity mají zájem na tom, aby jí zatnuli tipec. Aby jí exemplárně uchystali hrůzu bez konce. Zapletla se, do čeho neměla, vyskakovala si tam, kde neměla. Vydírat? Ani nemluvě o nabídce jakýchsi svých služeb státnímu departmentu…

Co na to řekli ve státním departmentu? „My vůbec nechápeme, o čem to mluví. O jakémsi svědectví, že se Rusko vměšovalo do voleb?“ Který debil jí to vůbec poradil?

Nestačí, že si už naběhla. Měla stáhnout ocas a třeba by z toho ještě nějak vybruslila. A ona si to všechno svým jednáním ještě zhoršila. Ale to není důležité.

Děripasku zahrnuli do sankčního seznamu. Je tam 15 lidí, ze kterých 8 pracuje u Děripasky. On na to: „Co se to děje? To musí být nějaké nedorozumění. Já přece…“ V překladu do normálního jazyka to znamená: „Já jsem přece váš buržoust. Já přece nehájím žádné ruské zájmy, pro mě existují jen ty vaše. Vždyť jsem celý život pracoval jen pro vás. Jen se podívejte, cožpak já jsem nějaký oligarcha? Vždyť pánem toho byznysu je v mnohém Prichoďko. Proto si také jezdí na své jachtě, a já jsem jen posluha, sice na vyšší úrovni než taková Rybka, ale přesto jen posluha. Tak proč já?“ ..Probíhá přeformátování řízení rossionského byznysu. A co se dělo dál?

Z Rusalu od Děripasky začali utíkat západní manažeři ze správní rady. Utekli. Začalo přeformátování zahraniční účasti ve vedení toho holdingu, v jehož čele stojí Děripaska. Jakmile se to rozběhlo, jakmile odtud vymetli podpindosníky, přesněji pindosy, státní elitu, začalo se jednat o zvýšení kapitalizace. A akcie Rusalu začaly růst.

To znamená, že metodou cukru a biče ruskou elitu zahnali do určitého postavení. Ale to nejdůležitější, co museli zařídit, bylo, aby se u americké státní elity, u pindosů, vyvinul k rossionské elitě vztah jako k toxickému materiálu, se kterým je pro ně nebezpečné pracovat, aby se sami od nich odtáhli.

A když to všechno proběhlo, tak 7. dubna USA provedly rozvědku bojem. Poslaly signál… Byl proveden raketový útok, při kterém utrpěli Íránci, při tom útoku ze čtrnáctého neutrpěli dokonce ani Íránci. A připsali to Izraeli. Ten napřed odmítal, vzdoroval, potom řekl:

„Tak dobrá přesvědčili jste nás. Už nebudeme tvrdit, že jsme to nebyli my.“ Ale sami se k němu nepřiznali.

Co bylo zapotřebí? Proč provedli ten útok? V první řadě bylo zapotřebí opět odepsat státní elitu USA a vnést rozkol mezi státní elitu USA a spojence USA. Jen si to vezměte:

„Všichni vědí, kdo to zaútočil a USA mlčí a pošilhávají, co na to Rusko. A to chtějí, abychom teď zaútočili společně s nimi? Jenže USA už nejsou tak silné, nesmíme s nimi jít do takového holportu na úkor svých zájmů. Musíme se nějak začít orientovat na Rusko.“

To znamená, že bylo vytvořeno negativní pole pro stloukání této koalice.

A znovu opakuji, že do té koalice vstoupili přesně ti, co měli. Všem ostatním vytvořili určité informační pole, aby je od toho izolovali. Kdyby někoho do té koalice chtěli donutit vstoupit, donutili by ho. Ale informační pole pro evropskou státní elitu, pro podpindosníky bylo vytvořeno:

„Neorientujte se na USA!“ ..Protože jak se chová elita jakéhokoliv státu?

„Já jsem vždy s těmi, kteří vítězí!“ ..USA už nejsou tak silné a pošilhávají co na to Rusko.

Ale co bylo hlavní pro USA? Uvidět reakci ruské elity. Jak zareaguje, jaký to bude mít vliv na řídící sbor a ukázalo se, že ruská elita už je tam, kde má být s určitými odchylkami, ale už je možné začít. A přece jen, můžeme opravdu začít? Pojďme to ještě prověřit.

Provedeme ještě pro jistotu Mantouxovu zkoušku a podíváme se reakci.

10. února v časopisu Rusko v globální politice, který je vydáván s účastí Foreign Affairs, vyšel Surkovův článek.

- Března
- A co jsem řekl?
- Února.
- Oj, omlouvám se, samozřejmě 10. března.

7. března došlo k útoku, podívali se na reakci. 10. března byl publikován ten článek a pozorovali dál. Podíváme-li se na obsah toho článku, tak není o čem mluvit, je to prostě hrůza, něco příšerného. Každá věta je tam prostě perla. Jenže ten článek má jednu neocenitelnou vlastnost, kvůli které vlastně byl zveřejněn.

Podpindosník Surkov, který vždy a za všech okolností zrazoval ruské zájmy… VŽDYCKY! BEZ JAKÉKOLIV VÝJIMKY! …najednou píše, že současný stav Ruska pro naši státní „elitu“...

Která žádnou elitou není, protože buď jde o podpindosníky nebo je podřízena globalistům. Pro ty zatím nemám speciální termín. V každém případě nemáme žádnou státní „elitu“, která by alespoň v nějaké míře brala ohled na zájmy státu a bylo ji skutečně možné nazvat elitou, státní elitou. Víte, elita musí mít určitou inteligenci, ale co je možné říci o inteligenci takového Šuvalova?

Jakou inteligenci má podle toho článku Surkov? A co inteligence Děripasky? A všech těch dalších? Oni byli k řízení státu dosazeni, když byla naše země okupovaná. Jenže jsou teď v řídících funkcích a musí řídit celé procesy.

...a Surkov ohlásil, že na základě všeobecné shody bývalých rossionských podpindosníků bylo rozhodnuto, že už dál podpindosníky nebudou. Pro nás je lepší, abychom se neúčastnili projektu USA, kde jsme stejně pořád jenom bezvýznamné nuly, kde si nás nikdo neváží, a jen nás prohání a ořou s námi.

„Teď nám globální prediktor nabízí projekt třetího světa, oj Říma. A my jsme se do toho projektu začlenili.“

Když to bylo 10. března zveřejněno, tak se podívali na reakci, a potom… Vždyť proč Trump s tím útokem otálel? „Já jsem vám neslíbil, že to bude dnes či zítra. Já čekám na vhodný okamžik.“

A jaký okamžik? Probíhala ta rozvědka bojem, a když se přesvědčili, že Rusko, že státní elita Ruska necukne, že nezradí zájmy Ruska, mohli spustit ten útok. Dokud jsou celí podělaní, dokud vyhlížejí zpod postele a nevědí co a jak: „Strýčku Vovo, ty to nějak vyřešíš. My jsme zmatení a nevíme, co máme dělat.“

Seďte, jak sedíte a ani nedutejte, my zatím vyřešíme globální úkol a provedeme tu svou mystifikaci, mystérium, které předurčí další průběh všech řídících procesů v celém světě.

Když mluvím o divadélku, mohou mi vytknout: „Vždyť opravdu něco zničili…“ A já jim odpovím, že při natáčení filmu také něco vyhazují do vzduchu a ničí. Všichni ale vědí, že se jen natáčí film. Stejné je to zde. Určité divadélko. Kdo by tomu divadélku uvěřil, kdyby všechny ty rakety dopadly někam do pouště? Musí to vypadat trochu přesvědčivě. A pravdu povědíc, v tomto svém monologu jsem toho hodně vynechal, velmi mnoho jsem toho opominul. Za tu hodinu se to všechno vyložit nedá.

Optimální variantou je, aby se každý stal analytikem. Nastudujte si Koncepci sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecnou teorii řízení, abyste nepotřebovali Pjakina. Protože žádný z analytiků, kteří teď vystupují, vůbec nemluví o tom, co reálně souvisí s řízením. Vůbec o tom nemluví, což demonstruje jejich metodologickou nezpůsobilost:

„My si potřebujeme utvořit obrázek, udělat píár akci…“ Jakou píár akci?

Cožpak nechápete, že ta hra se hraje na hraně 3. světové války?

Dovedete si to představit, kdyby se někde něco jen trochu zvrtlo? Než mohli přistoupit k takovému útoku, než mohli takto zaútočit, museli seřídit všechny účastníky toho procesu, odříznout od řízení všechny, kteří by mohli nesprávně zareagovat, zapojit jen ty, kteří jsou tam potřební.

Teď vznikla situace, za které má Trump absolutně volné ruce při potyčkách se státní elitou USA a s podpindosníky v Evropě. Prostě velkolepý výsledek.

A u nás o Trumpovi tvrdí, že je to blázen? Kdybyste se raději naučili pracovat jako Trump. On o svých krocích mluvil přímo. Když ale neznáte Dostatečně všeobecnou teorii řízení, jestliže nechápete, jak probíhají procesy řízení, tak o tom raději nediskutujte.

Mimochodem k tomu divadélku. Už nejen ve světě, ale v samotných USA se mluví o tom, že ISIL vytvořily samy USA. Ano, jednou komponentou celé té věci je skutečnost, že u nás s ohledem na ten chemický útok Lavrov, Něbenzja a další odpovědní lidé na přibližně stejné úrovni, teď nemluvím o naší Státní dumě a Radě federace, tam ti lidé vůbec nic nechápou:

„Tam je to marné, je to marné, je to marné…“..O čem začali mluvit?

Přímo začali mluvit o tom, že za inscenací toho chemického útoku v Dúmě stojí tajná služba Velké Británie. A co řekl Něbenzja?

„Vy můžete válku v Sýrii ukončit během 24 hodin. Stačí vydat rozkaz svým bojovníkům, které jste tam sami poslali.“ .A proti komu bojují? Proti ISIL, který tam přesunuli.

A co udělalo íránské vedení? Přičemž se jednalo prakticky o všechny vyšší íránské představitele, kteří se vyjádřili ve stejném duchu:

„Útok na Sýrii je reakcí USA na porážku jejich armády ISIL!“ O porážce terorismu v Sýrii říkají přímo, že šlo o porážku americké armády ISIL, kterou USA vytvořily.

Alex Jones zase řekl: „Trumpe, neříkal jsi, že ISIL vytvořili Američané? Obama s Clintonovou?“ Rozběhlo se to všude. Tak či onak v důsledku tohoto útoku je teď všem analytikům na celém světě, politikům na celém světě jasné a je pro ně navíc už také košer o tom mluvit, že to byly USA, kdo vytvořil ISIL. A když byl ISIL poražen a nevyšla ani provokace, tak USA, Spojené státy, kvůli obraně své armády provedly ten útok.

Spojit takto vedení USA s ISIL, s mezinárodním terorismem bylo prostě skvělým tahem. Jednoduše skvělým. Opět je tu mnoho vložených věcí, ale celkově je to právě tak.

01:26:58

A ještě jeden aspekt související s touto rozsáhlou otázkou. Takzvanou akcí USA v Sýrii, jak jste řekl…

- Divadélkem.

...je tu od Vladimira. A není možné, že na agresi USA vůči Sýrii odpoví Čína a tím pádem získá postavení světového četníka?

V žádném případě. Ta věc se má tak, že podle zákonitostí žánru, se mohou pouze hlavní hrdinové daného divadelního kusu, žádní druhořadí, třetiřadí, ale ti, kteří reálně řídí vše na zemi a vůbec procesy v regionu, stát těmi, kdo rozřeší celý ten konflikt.

Čína stojí ve střední Asii a na Blízkém východě stranou, nezasahuje tam. Jedná se o zónu působnosti druhého centra koncentrace řízení Íránu. Ale Írán není kvůli své nemohoucnosti schopen plnit svou koordinační roli. Zatímco Rusko je fakticky centrem koncentrace řízení a to i ve střední Asii a na Blízkém východě.

Jakmile by tam zasáhla Čína, jednalo by se o nemotivované rozpoutání 3. světové války.

01:28:31

K další otázce od Alexandra. Valeriji Viktoroviči, britská tajná služba ponechala rodinu Skripalových naživu. Čím to je? Ten přístup očividně není anglický. Oni přece soudě podle vašich slov, když mají možnost někoho dorazit, tak to udělají. Nebo kdyby ta aféra Britům ve vztahu k Rusku vyšla, tak potom by Skripalovy odstranili?

Ne, my vůbec nevíme, jak to je. Jak víte, že jsou Skripalovi naživu? Jak víte, zda byli otráveni? Jak vůbec… Oni chtějí, abychom gentlemanům věřili na slovo. Oni nám určili nějakou roli v jejich divadle, přičemž ani nejde o roli statistů, naše role je němá, přestože nám neustále poroučejí, že máme něco říci a něco udělat. A všichni naši polithňupové a analytici jim v tom jdou na ruku.

Tu otázku: „A byl tam ten chlapec vůbec?“ pokládá naše státní vedení, ale oni ho… Jako Něbenzja, který se přímo zeptal: „A byl tam ten chlapec vůbec?“ Naši polithňupové a analytici to zatvrzele přehlížejí. O čem to diskutujete?

Máte důvěryhodné informace, co se reálně stalo v tom případu Skripalových? Vždyť vše stavíte na tom... Cožpak plně důvěřujete tomu, co vám oznamují oficiální anglické úřady a média? Ty informace jsou přece jen od nich. O jakém vlastním řízení tedy může být řeči?

Napovím vám. Podívejte se, jak pracuje náš stálý zástupce při OSN Vasilij Něbenzja a Sergej Viktorovič Lavrov, náš ministr zahraničí.

To jeho prohlášení o švýcarské laboratoři bylo skvělé. A co se stalo? Naše státní řízení umožnilo našim kontrahentům, našim partnerům, aby se pořádně vypovídali.

My jsme pokládali konkrétní otázky právě z tohoto úhlu pohledu, ale nevnucovali jsme jim je. A každým dalším dnem se ta show stále více rozehrávala, The Show Must Go On, ne? Oni byli nuceni sdělovat stále více informací a čím dále více tím vycházely najevo jejich zájmy.

Když to došlo až na hranu, kdy by se ty zájmy úplně provalily, tak jsme vymezili svůj postoj a svoje zájmy tím Lavrovovo prohlášením o švýcarské laboratoři. Tím to začalo.

Vše, co bylo předtím, jsme mohli mít na zřeteli, ale mluvit o něčem jsme mohli… Pustili nás snad ke Skripalovým, abychom se přesvědčili, čím byli otráveni? Neustále nám navrhují, abychom jim věřili na slovo.

To dělat nemůžeme. Jestliže někomu věříte na slovo, tak se také orientujete tím jeho slovem při formování, plánování svého jednání. Jak potom můžete mluvit o nějaké své samostatné politice? Jenže u nás všichni sedí v té své geopolitice, v tom svém pískovišti a je jim to ukradené. Globální politika je pro ně nedosažitelná. Proto se také úplně vážně účastní toho divadélka se Skripalem.

Mám na mysli všechny ty polithňupy, politiky a analytiky, kteří se účastní všech těch politických talk show, všude se vyjadřují, a přitom vůbec nesledují, co dělá naše ministerstvo zahraničí. Ti jednají věcně.

01:32:39

Už pracujeme více než hodinu a půl. Takže poslední otázka pro dnešek od Georgie k tématu parlamentního slyšení ve Státní dumě o Koncepci sociální bezpečnosti v roce 1995. Jak je známo, tak to slyšení organizovaly Bezpečnostní výbor Státní dumy a frakce LDPR. Vypadá to tedy, že materiály Koncepce sociální bezpečnosti byly použity jako nástroj pro odhalení lidí, kteří myslí na budoucnost svého státu, a jsou schopni bránit svůj stát, což vedlo k jejich následné eliminaci z řízení.

Jak mohli ideologové Koncepce připustit takové odhalení národních kádrů? Nebo jsem to špatně pochopil? Komu tím nahráli?

Absolutně to nepochopil, vůbec tomu neporozuměl. Ta otázka je formována z pozice, že je třeba skrčit se v koutě, sedět a nevystrkovat nos. Probíhá informační válka. A v této informační válce vyhrajete tím rychleji, čím budou vaše informace silnější a čím lépe je budete ovládat.

V roce 1941, když některé jednotky čelily nepříteli, aby se ostatní mohli přeskupit, také bylo možné říci: „Proč tehdy ty vojáky obětovali? Neměli raději počkat do roku 1945, a hned vyhrát v Berlíně?“

Provést to parlamentní slyšení bylo nezbytné. V důsledku toho parlamentního slyšení je teď jedinou legitimní ideologií v našem státě Koncepce sociální bezpečnosti. Žádná jiná ideologie, žádná jiná strana… Mimochodem LDPR se Koncepce zřekla, takže to pro ni platí stejně tak. Ideologie LDPR není ve státě legitimní, proto ta jejich nenávist ke Koncepci, která prošla velice závažnou procedurou v režimu parlamentního slyšení, velice závažnou.

Na základě výsledků tohoto parlamentního slyšení byla vydána kniha Nová strategická iniciativa, která byla rozeslána úředníkům.

Co se týká toho jejího použití. Já nesouhlasím s tím, že byla použita. Abyste použili Koncepci sociální bezpečnosti, musíte ji znát.

A úkol nadnárodního řízení eliminovat způsobilé kádry z řízení byl jasný a očividný. Ani jedna ta odpověď, kterou by se řídili… Absolutní většina úředníků na to nijak nereagovala, nehledě na to, že kurátoři nemohli vysledovat všechno. Proto byly všem úředníkům v každodenním životě vysílány určité signály z nadnárodní úrovně a prostřednictvím neziskových organizací byla sledována jejich reakce. A až v důsledku toho to dopadlo tak, že ti lidé, kteří se ke Koncepci sociální bezpečnosti vyjádřili věcně, byli eliminováni. Šlo o velmi rozsáhlou práci.

A ta odpověď na Koncepci sociální bezpečnosti z tohoto pohledu byla pouhou kapkou v moři v procesu eliminace způsobilých kádrů z procesu řízení, vlasteneckých kádrů z řízení.

Jak tohle můžete nechápat, to nevím. Snad jen z pozice: „Já sám se nikam cpát nebudu. Však to vyhrají i beze mě. Třeba by se mi to ještě nevyplatilo.“

My jdeme přímo, jsme ke všem otevření. My nabízíme, ale nikomu nic nevnucujeme. Nikomu neříkáme, aby nám věřil. Jsme to naopak my, co říkáme, nesmíte nikomu věřit jen tak, důvěřovat mu na slovo, ani nám. Ano, ani nám. My jsme vám sdělili nějaké informace, a vy si je ověřte, jestliže se vám zdá, že by ty informace pro vás mohly být životně důležité.

Zvyšujte si svou úroveň znalostí řízení sociálních supersystémů. Buďte analytici, věnujte se řízení. To je to, o čem my mluvíme.

Říkáme vám: Buďte konceptuálně mocní. A přístup „Já to vím a nikomu to nepovím“, neprospěje nikomu, už jen díky zákonu času. Řízení na základě hermetismu je minulostí.

I kdybychom to parlamentní slyšení neprovedli, stejně by byly schopné a vlastenecké řídící kádry z řízení eliminovány a my bychom přišli o nástroj, zbraň k obrození suverenity a moci Ruska, k obrození ruského světa. To vše je očividné.

- Jak jsem už řekl, to byla poslední otázka.

Nu což, jestliže je to poslední otázka, tak co mi zbývá říci? Před našima očima bylo rozehráno opravdu velké divadlo. Mnozí pochopili, že se jedná o divadlo, ale nepochopili jeho podstatu. Proč? Protože nemají potřebné znalosti.

Je to jako v matematice, kde musíte znát pravidla sčítání, odčítání, dělení, násobení a odmocňování a mnohé další, stejně tak v řízení musíte vědět, jak jsou řízeny sociální supersystémy, že existuje šest priorit zobecněných prostředků řízení, že existuje pět druhů sociální moci a pět druhů sociální idiocie, že existuje globální politika a žádná geopolitika.

Všichni na příkladu Sýrie pochopili nezpůsobilost geopolitiky, která nedokázala vysvětlit to, co se tam stalo a jak se to stalo, která nedokázala spojit do jednoho celku velmi mnoho různorodých událostí. Já jsem teď v tom režimu monologu zdaleka nevyložil všechno. Mnohým velice důležitým věcem jsme asi nevěnovali pozornost.

Projevte iniciativu sami, učte se Koncepci sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecnou teorii řízení. Buďte konceptuálně mocní. Sami vyhodnocujte, co znamená ten či onen proces, co vám přinese, zda ho svou účastí podpoříte, nebo mu budete bránit.

Braňte zájmy své i své rodiny. Přeji vám mírové nebe nad hlavou a štěstí.

Do příštích setkání.