21.4.2017
Titulky: Irena
youtube.com/watch?v=eQazndCQIGk
Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 17.04.2017.srt (76129)
Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 17.04.2017.doc (110592)
Dobrý den Valeriji Viktoroviči.
Dobrý den. 17.04.2017
Zdravím naše vážené diváky, posluchače i kolegy zde ve studiu.
00:00:20
Samozřejmě, že nejpopulárnější otázka od mnohých uživatelů, je v mnohých aspektech spojena s americkým útokem na Sýrii. A první otázka přišla od Andreje Rogova, který by chtěl od vás slyšet komentář k tomuto útoku: „Tak co to tu máme? Donald Trump, který se prezentoval jako jakýsi „izolacionista“ a horoval pro to, aby Amerika nestrkala všude ten svůj nos, a jehož misí bylo beze ztráty důstojnosti a v klidu se vytratit odevšad, kam ukvapeně vlezl Obama, se teď najednou sám namočil do otevřené a horké fáze války. Přitom to prý má být figurka globálních sil, které válku nemůžou potřebovat. Jak to tedy mohl udělat?
Správně bylo podotknuto, no, soudě podle otázek, jak jste říkal, že se jedná o tu nejklíčovější událost, která musí být zcela určitě posuzována i v souvislosti s korejskou krizí. Tedy s krizí okolo Severní Koreje. Tyto události spolu nejen souvisí, jedná se o nerozlučnou dvojici. Mluvit o tom, co se stalo v Sýrii a jak se to všechno stalo, je v podstatě možné donekonečna, protože tam je tak ohromné množství vzájemně vložených událostí, že není možné všechny je osvětlit. Pro začátek začneme touto otázkou. Říkáte, že otázek je mnoho, tak myslím, že můžeme vysvětlit ty nejzákladnější body.
A skutečně, zdálo by se, že Trump by neměl nic podnikat a všude se z těch událostí snažit vycouvat, nikam nelézt, vyhnout se horkým fázím, neboť je figurkou globalistů, jejichž cílem je degradovat USA na úroveň obyčejného státu a zároveň je přeformátovat. Ale jaké metody je pro to nutné použít? Jedná se o to, jaké způsoby a metody je nutné zvolit pro přeformátování státu a my jsme se střetli s tím, že Trump… Tedy viděli jsme, že Trump narazil na ohromný odpor státní elity, která je součástí mechanismů a nástrojů nadnárodního řízení, a jestliže USA přestanou být ve světě dominantní, tak tyto lidi nikdo nebude už na nic potřebovat. Stejně jako když se u nás zhroutil SSSR. Tehdy se najednou ohromné množství inženýrů z různých vědeckovýzkumných ústavů ocitlo na ulici jako absolutně nepotřebné kádry. To samé se teď stane lidem, kteří pracují v nadnárodních institucích. Ve státním departmentu už nebude zapotřebí tolik lidí, ani v dalších institucích, kde dosud pracují. Takže se tomu samozřejmě začínají bránit. Ten odpor je obrovský.
Jak tento odpor zlomit? V čelním střetu? Jenže v čelním střetu Trump očividně prohraje, protože by čelil strukturnímu řízení, které je operativní a globální prediktor, globální elity řídí bezstrukturně. Ano, jedná se o daleko výkonnější řízení, jenže je také pomalejší. A co je tedy v tomto ohledu nutné podniknout? V různých bojových sportech je takový chvat, který využívá energii protivníka k jeho porážce. A právě toto bylo použito ve vztahu ke státní elitě prostřednictvím toho útoku na Sýrii. Vždyť co od něj požadovali? Požadovali od něj, aby prokázal, že není ruským agentem, a že skutečně hájí americké zájmy. Ale jak obyčejný občan, vlastenec, který dokonce může pracovat v nadnárodních řídících institucích, protože i tam je obyčejným občanem, jestliže nechápe, jak se řídí stát a tím spíše z nadnárodní úrovně. Jak by měli tito lidé rozpoznat, zda se jedná o jejich člověka, nebo ne? Musí udělat něco, co pochopí.
Jenže to jejich chápání přece formovala státní elita vyšší úrovně, která realizovala nadnárodní řízení. Taková, která zastupovala Clintonovou, která umí jen tuhle zasáhnout silou, zde někoho zmáčknout, tam někoho přitlačit. „A díky tomu všemu potom vyhrajeme.“ A když Trump tvrdí: „Nemáme na to dost zdrojů! Nedokážeme to udělat! Nedokážeme to udělat v potřebné kvalitě, nedokážeme to potom udržet, a proto budeme poraženi.“ Tak je podle nich zrádce. „To přece není možné.“ Náš dav se chová úplně stejně. Také hned hodnotí Putinovy činy, které nechápou: „Putin to nezvládl, Putin to zpackal…“ A jak si tedy potom vysvětlují, když následně vyhrává? Co se tedy rozhodl udělat Trump? Tedy vlastně spíše ne Trump, ale nadnárodní elita, globální elita. Zde je potřebná menší vsuvka pro lepší pochopení, neboť když se dívám na všechny ty analytiky v těch jejich politických talk-show, nebo když vystupují v různých analytických pořadech, tak všichni staví na tom, že Trump je takový a takový, a proto bude jednat tak a tak. Trump je takový, a proto bude postupovat tak a tak. Jenže tak to vůbec není.
Existuje taková kniha, na jejíž motivy byl natočen i film, která se jmenuje Království křivých zrcadel. Je to velice užitečná kniha, všem ji doporučuji, nehledě na to, že je dětská. Podívejte se na film a přečtěte si i tu knihu, protože se v tomto ohledu vzájemně doplňují, jsou tam určité nuance. Vystupuje tam taková postava
- král Jagupop 77.,
který řekl Nušrokovi, když k němu přišel: „Taková je má královská vůle!“ Nušrok mu velice jasně a zřetelně vysvětlil, že jestliže ještě jednou řekne: „Taková je má královská vůle“, tak bude sdílet osud svých předchůdců a nastoupí nový král, který bude chápat, že je figurkou určitých klanů, a proto musí dělat přesně to, co mu tyto klany uloží. V tom filmu je jako pro malé děti, velice jasně, jak bych, no prostě na prstech jedné ruky je tam vysvětleno, jak je vybírán člověk, který má obsadit řídící funkci. Anidag, Nušrok a Abaž se vzájemně domlouvají, kdo bude dalším králem. Je to velice názorné a hlavně obsažné.
Takže není vůbec důležité, co by chtěl osobně pan Trump, co si přeje a jak si to přeje. Důležité je to, co chtějí ty klany, ty nadnárodní struktury, které ho tam dosadily a úkolem Trumpa je splnit vůli těchto klanů. A všechno… A osobnostní aspekt tomu přidává jen určité zabarvení, samotnému tomu postupu, způsobu plnění toho všeho. Víte... Mnozí se zajímají o sport, ano? Jeden sportovec to s míčem umí tak, druhý to dělá trochu jinak, každý má svůj osobitý styl, ale úkol přece plní týmový. Proto také mají různí lídři různé osobité styly, ale hrají stejnou hru a úkol plní týmový. Trump, nebo Hollande či Merkelová v závislosti na tom, jaký úkol jim byl uložen, mohou pouze těmto určitým činům přidat svůj osobitý styl. Sami však nemohou určovat strategii těchto činů. Taktiku ještě mohou. A takoví lídři jako Putin nebo Stalin, ti určují i koncepci. Takže před těmi klany, které dosadily Trumpa do řídící funkce, vyvstal úkol neutralizovat státní elitu... Co si s ní počít?
Je třeba ji přetáhnout na svou stranu. Zaprvé je nutné udělat to, co požaduje. Ale udělat to s určitou, jak bych to formuloval, v určité kvalitě. Co to znamená? Je třeba jim na prstech jedné ruky předvést, že Trump je jejich člověk, ale navíc i to, že všechno proběhlo přesně tak, jak předtím předpovídal. Jaký to má účinek? Hlavní dav, hlavní masu amerického obyvatelstva naženou do Trumpovy stáje, takže se z jeho odpůrců změní v jeho podporovatele, a nejklíčovější osoby, kvůli kterým to podnikají, musí být z řízení eliminovány. A v podstatě, jestliže hodnotíme raketový útok na Sýrii, ke kterému došlo 7. dubna, tak se jedná o řídící manévr analogický letu Mathiase Rusta, který skončil přistáním na Rudém náměstí. Sice se trochu liší, jak bych to... ...samotné činy, ale z hlediska řízení v podstatě není důležité, jaká záminka bude použita k likvidaci řídící složky, která vám brání v realizaci vaší politiky. U nás, ano, politickými metodami, byla využita skutečnost, že Mathias Rust přistál na Rudém náměstí. Ale to přece potom vedlo uvnitř… A ať už potom generálové, maršálové, političtí činitelé protestovali, jak chtěli, snažili se přesvědčovat ostatní, nebylo jim to nic platné. A Gorbačov mohl na základě toho provést čistku kádrového sboru.
Je to přesně to samé. Ten raketový útok musel být proveden takovým způsobem, aby vám to následně umožnilo provést čistku v kádrovém sboru elity, která stojí proti vám, a to mezi vojáky, v rozvědce… A zrealizoval to Trump a klany, které stojí za ním. Můžeme se sebevíc dohadovat, co se vlastně stalo s těmi raketami… K dispozici jsou velkolepé analýzy demonstrující, jak moc byl ten raketový útok USA na Sýrii neefektivní. Ano, dav se to nemusí dozvědět, ale řídící elity, generalita, ti přece velmi dobře vědí, jak dopadl ten útok, jaké byly jeho následky a s čím se zde střetli. Existují různé varianty vysvětlující, kam zmizelo 36 raket a není vůbec důležité, zda je sestřelila letadla nad mořem, zda byly sestřeleny pomocí S-400, nebo zda zafungoval systém radioelektronického boje, to vůbec není důležité! Důležitá je skutečnost, že tyto rakety nedoletěly. Když se pokoušejí prokázat nějaký výsledek... Americký dav se z toho snaží co nejvíce vynechat. Podpindosníci různé úrovně mluví o efektivitě útoku, ale dokonce ani oni se všemi těmi svými kroužky... Maximum, co jsem viděl, bylo 44 kroužků při útoku na to letiště. Reálně potvrzeno jich však bylo asi deset, a šest by se jich tam ještě dalo nějak připočítat. Mluví o tom všichni analytici, že bylo deset zásahů, a ještě možná maximálně šest. A ostatní vůbec nezafungovaly, nebo vůbec není známo, kde jsou. Takže za této situace vůbec není důležité, jak to v reálu opravdu proběhlo.
Důležité je něco jiného. A to je to, že generalita, která požadovala zaútočit, zahájit pozemní operaci… Chtěli navíc i pozemní operaci, prý se 150 tisíci Američany. A kde by je mimochodem vůbec vzali? Oslabit tak jiné fronty? Střetli se tedy s tím, že výsledek jejich útoku byl zcela jiný, než plánovali. No a teď už je možné začít jim to vytýkat: „Vy jste nám, pánové, tvrdili, že výsledek bude takový a takový a v reálu se stalo to a to.“ A jestliže navíc k tomu reálně zohledníte, že těch 36 raket nedoletělo, protože se tak rozhodlo Rusko a opakuji, že vůbec není důležité, zda je sestřelila naše letadla nad mořem, nebo to byla práce S-400 či systému radioelektronického boje. Ty americké rakety nedoletěly, protože se tak rozhodlo Rusko! A před americkými generály teď vyvstává otázka, zda si vůbec troufnou na střet s Ruskem? Ta situace je následující.
V září roku 2013 Američané vystřelili dvě balistické rakety směrem na Sýrii, které tam nedoletěly. Byl do toho zaangažován i Izrael, aby se dalo nějak vysvětlit, proč ty rakety nedoletěly. Naši zkušeně nechali uniknout informace, že tyto rakety byly vystřeleny, Američané to byli nuceni potvrdit, nic jiného jim nezbývalo. Jenže kam zmizely ty rakety? Tak do toho zapojili Izrael s vysvětlením, že rakety spadly do moře a hotovo. Všem však bylo zřejmé, že rakety nedoletěly, protože je dál nepustily ruské lodě, které tehdy byly ve Středozemním moři v oblasti naší základny v Tartúsu. Tehdy dvě rakety, teď už 36! „Jste připraveni válčit s Ruskem? Za takovéhoto našeho stavu?“ Kdy tvrdí, jen si to vezměte, napřed řekli: „Bylo vypuštěno 57, oj 59 raket a 58 z nich dosáhlo cíle. Potom to upravili, že jich cíle dosáhlo 57. A ještě máme informaci, a nejsou žádné důvody jí nevěřit, že se pokoušeli vystřelit těch raket 64. Čtyři zůstaly ve svých silech a jedna hned spadla do moře. Takže s takovou kvalitou… A lodě je třeba opět těmi raketami dovybavit a to vůbec není jednoduchá záležitost.
„Navíc Rusové mohou také odpovědět. Přece vidíte, že stačí ze strany Ruska málo a rakety neprojdou. Nepovede se vám zaútočit na Rusko ani na Sýrii. Jste připraveni ke střetu? Ale vaše armáda k tomu připravená není. Nutíte nás do střetu se silnějším nepřítelem na 6. prioritě, tak jací jste vlastně generálové? Zbláznili jste se?“ To je základ pro vypořádání se s generalitou. „Takže pánové, naše rakety nejsou schopny překonat ruskou protileteckou obranu a vy nás tady nutíte do útoku a chcete vyvolat válku? Nač vlastně sázíte? Přece vidíte, že nemůžeme vyhrát?“ Takže ty nejzarytější bude potřeba propustit. A všichni pochopí, že další podporu u té části generality, která to má více či méně v hlavě v pořádku, už nezískají. Nezískají podporu ani od davu. Dopadnou jako ti generálové a maršálové, které propouštěl Gorbačov, budou protestovat, vznášet své požadavky, ale státem vyslyšeni nebudou. To je jeden aspekt.
Druhý aspekt. Na základě čeho došlo k tomuto útoku? Na základě utajených údajů, jak řekla Nikki Haley v OSN. Prý se jedná o údaje rozvědky, které zveřejňovat nebudou. Jenže přece řekli, že to udělali k odvrácení chemických útoků syrské vládní armády proti vlastnímu obyvatelstvu! Jen si vezměte, jaká je to situace. USA pořád obviňují Asada z toho, že neustále používá chemické zbraně proti vlastnímu obyvatelstvu, a přitom ho to samé obyvatelstvo podporuje v jeho boji se zločinci. Jak je to možné? Tady něco nesedí! Přičemž sám Asad namítá, a proč bychom ty chemické zbraně nepoužili proti ISIL? Ano. Proti svým obyvatelům je prý používáme a proti ISIL ne? Ten problém je v tom, že dokonce i mezi americkými analytiky je mnoho rozumně smýšlejících lidí a politiků, kteří se ptají: „A proč by je Asad vůbec měl použít? Proč by měl sám proti sobě vyvolávat negativní reakce, když i tak vítězí?“ Už je to jenom otázka času, kdy vyčistí své území od ISIL, s ruskou podporou.
A můžeme se ptát dále. Bylo oznámeno, že bylo zlikvidováno letiště, ze kterého byly tyto chemické útoky prováděny. To ale v tom případě znamená, že by tam měly zůstat stopy po přítomnosti těchto chemických zbraní. Přece jste ho vybombardovali? Tak to teď pojďte pořádně vyšetřit. Jenže jak by to mohli začít vyšetřovat? Vždyť hned bude jasné, že tam žádné takové stopy nejsou? A tak to začalo. Napřed požadovali bezpodmínečné potrestání apod. Informačně se státní elita dostala do pasti, když Rusko navrhlo, tedy spíš začalo vyžadovat řádné vyšetřování, tak s tím byli nuceni souhlasit. Aby se tomu ale vyhnuli, tak požadují, aby je nechali zároveň prohlédnout i další vojenské objekty. Na to jim namítají: „Vy jste zaútočili na tento objekt, tvrdíte, že tam byly chemické zbraně, tak to pojďme prošetřit.“ A tak se začínají vykrucovat. To znamená, že vláda, vedení USA se ocitlo ve velmi trapné situaci. A co si počít?
Vždyť všem je jasné, že tam žádné stopy chemických zbraní nejsou. A tady prosím máte další situaci, která Trumpovi umožní vypořádat se jak se svými oponenty, hypoteticky Trump samozřejmě, reálně je to globální elita, kdo má možnost odstranit ze státní elity své oponenty, kteří jí překážejí v tajných službách. Má to rozsáhlý dopad, takže v tom žádný rozpor není. Přece vidíte, že se nezapletli do horké války. Od té doby uplynulo dost času a v Sýrii je klid. A proč tomu tak je? Kam byla okamžitě přesměrována pozornost obyvatelstva? Na Severní Koreu! Aby davu nebyli nuceni vysvětlovat, proč tam došlo k průtahům, tak přešli k obvyklému algoritmu jednání ve vztahu k Severní Koreji. A začali dělat ramena pro změnu tam. Jedná se tedy o promyšlený a velmi účinný krok. Je to obrazně řečeno takový Mathias Rust pro USA, ten raketový útok na Sýrii.
Ale to je opravdu jen ve zkratce.
00:23:30
Fakticky jste tak odpověděl na žádost Alexe Alexandra okomentovat, proč naše prostředky protiletecké obrany S-300 a S-400 neodrazily útok těchto raket.
- My nevíme kdo…
- 36 jich nedoletělo.
Kdo reálně se o ty rakety postaral. Ale promiňte, S-400 jich může eliminovat 36 a 36 jich nedoletělo.
- Podivná náhoda.
- Podivná náhoda.
00:23:54
A také jste řekl, že Trumpa tím chtěli předvést jako člověka státní elity a v souvislosti s tím se ptá Alexej Djačenko, který se podíval na video s Jefimovem - Putin, Trump, syrský gambit. Píše, že ho zaujalo, že Viktor Jefimov dělá ze státní elity USA úplné debily. Ve smyslu, že teď uznali Trumpa za svého člověka a to prý napomůže k narušení algoritmu mccarthismu, který byl využíván v padesátých letech minulého století, a který se teď státní elita rozhodla znovu využít. Jakým způsobem může syrský gambit narušit tento scénář mccarthismu? Ten může narušit pouze čistka elit a ne to, že uznají Trumpa za svého člověka, je to podivná logika.
To není vůbec podivná logika. Je třeba ostatní začleňovat do svého řízení, protože všechny vyměnit není možné. Ale to nejdůležitější je, že se nedá vyměnit to, co mají ve své hlavě. Jestliže lidé nepochopí správnost takového jednání, budou tomu všemi svými silami čelit. Když to udělá jeden z nich, tak by se mohlo zdát, že nic nezmůže. Jenže jeden je tady, druhý tam, a když se to všechno sečte, tak to povede ke zhroucení kteréhokoliv řízení. Je tedy třeba je otočit, aby celý dav, jak ta část, která je součástí systému řízení, tak i ti ostatní, kteří pracují ve výrobní oblasti včetně oblasti služeb. Kdekoliv, chápete? Dokonce i nezaměstnaní musí chápat, že Trump je jejich člověk.
To je to, co potřebovali zařídit, a tak ten obrázek jejich člověka vytvořili. Navíc. Pamatujete si na toho chuligána na mezinárodní aréně na Duterteho? Pamatujete se, jak v průběhu předvolební kampaně sprostě nadával Američanům a především Obamovi? A co teď ten Duterte říká? Teď Duterte považuje Trumpa za pragmatika, za realistu, za moudrého člověka. Takže si ho jako váží, chápete? Všechny mechanismy pro pozvednutí Trumpovy autority u amerického národa a establishmentu, všechny byly spuštěny. Je možné uvést řadu dalších příkladů. Takže teď tím mocným útokem vlastně vystoupil proti Rusku a předvedl, že má na víc. Obama se k tomu nerozhoupal, zatímco Trump koná! A teď k výsledkům, až se ty výsledky začnou projevovat. Tak co mohl udělat Trump?
To Obama tam dosadil takové generály, kteří přivedli USA, jejich armádu i námořnictvo do tak smutného stavu, že se s tím dost dobře nedá nic udělat. On se přece pokusil, chtěl jim ukázat, jenže se to nepovedlo! Je třeba začít dělat pořádek, čistky, reorganizaci…
- Takže to byl z hlediska řízení velice dobrý krok.
- Což je mimochodem dobrá protiváha při porovnání situace s ohledem na Serdjukova, který naopak za sebou zanechal schopnou armádu.
Ano. A ve výsledku Serdjukovi dosud nemohou přijít na jméno a nový ministr ani nestačil dosednout do svého křesla a má najednou arsenály vybudovány, armáda je přezbrojená, lodě v pořádku plují, nové typy zbraní jsou v chodu, z ničeho nic se objevily přímo na vojenské přehlídce. To všechno jako vyrobili v průběhu měsíce? A kdy to stihli vymyslet a odzkoušet? Kdy to dali do výroby? Jen si zkuste odladit novou výrobní linku. To se snad dá stihnout během jednoho dne či měsíce?
00:27:44
Mimochodem, v souvislosti s těmito událostmi Edelweiss píše: „Valeriji Viktoroviči, útok byl proveden v době, kdy v USA probíhalo Trumpovo setkání se Si Ťin-pchingem a ten potom vyzval k posilování vojenské spolupráce mezi Čínou a USA. Cožpak se globální prediktor rozhodnul na Rusko tlačit ještě silněji? Vždyť si ještě neporadili s USA, se státní elitou, nebo se pletu?
No, vojenská spolupráce, to je takový dost volně vyložitelný pojem, který pronesl Si Ťin-pching.
Ta situace je následující. Postavení Ruska je jasné, je to nepřítel, kterého USA potřebují. Ale jak vyloučit tu možnost, aby se Čína ocitla mezi odpůrci tohoto útoku? Vždyť se jedná o protiprávní zásah! Nezákonný zásah! Z hlediska mezinárodního práva. Jak tedy vyloučit tu možnost a zajistit, aby na to Si Ťin-pching nereagoval? Velice jednoduše. Ten útok je třeba provést přesně v té době, kdy bude v USA na návštěvě. Potom všichni pochopí, proč na to Si Ťin-pching nereagoval. A čínské ministerstvo zahraničí se zatím vyslovuje pro to, aby se všichni zklidnili a neprovokovali 3. světovou válku. Je třeba spolupracovat, rozvíjet dialog na všechny strany.
Takže si tak Čína zachovala svou tvář i své vzájemné vztahy s USA. Znamená to, že rozsáhlý konflikt si nepřeje nikdo. Opakuji. Právě proto, aby Si Ťin-pchingovi umožnili na to nereagovat tak, aby to dav pochopil, byl ten útok proveden v době jeho návštěvy. Taková je to situace.
- V noci 7. dubna došlo k tomuto útoku a ve dne potom náklaďák vjel do davu lidí ve Stockholmu.
- Ano.
Tady je třeba zmínit následující, protože to je ještě jeden aspekt. Co se tedy děje? Švédsko. Švédští lékaři na popud jedné takové společenské organizace, vystoupili s odhalením Bílých přileb a řekli, že Bílé přilby zabíjeli děti, aby mohli natočit svá videa o tom údajném chemickém útoku vládní armády, což samozřejmě mělo značný ohlas. Navíc, jakmile došlo k tomu raketovému útoku, Švédsko v OSN požadovalo, aby byl ten protiprávní útok hodnocen z hlediska mezinárodního práva. No a okamžitě, prakticky ihned tam došlo k teroristickému útoku. V tomto případě, ať už se jedná o dav, který nic nechápe, nebo o ten, který je zapojen do státního řízení… Celé Evropě začíná být jasné, že to USA stojí za těmi teroristickým útoky, ke kterým v Evropě došlo.
A že teď je zapotřebí podle příkladu Švédska jenom dohledat, kde to Francie, Německo a další státy šláply USA na bolavý palec, že se jim postaraly o tyto teroristické útoky. „To znamená, že se musíme začít Spojeným státům bránit, odpoutat se od nich. Máme vlastní evropské zájmy, je třeba vytvořit vlastní armádu. A vyhnout se avantýrám USA.“ Probíhá odstřihávání řízení Evropy od nadnárodního řízení z USA. A aby se v tom všichni pěkně utvrdili, tak byl využit i sport, který je jednou z nejoblíbenějších masových zábav. Takže v Německu, které vyzvalo, aby se jednalo za pomoci politických metod, a prohlásilo, že se nebude účastnit amerických eskapád, okamžitě došlo k teroristickému útoku proti Borussii. Bombu nechali vybuchnout s rozmyslem, aby to vyvolalo velký ohlas…
- Nenechali ji vybuchnout v davu lidí, jako obvykle…
Ano, aby to vyvolalo velký ohlas, velkou odezvu, ale současně, aby to všechno proběhlo „obřadně, ušlechtile, jako za stara“. A když se to německá policie rozhodla připsat nějakým těm výtržníkům, pod tlakem USA, státní elity, která si také uvědomuje, že ji chtějí podtrhnout. Proto bylo řečeno, že to byla práce nějakých fotbalových výtržníků zaměřená proti týmu Borussie. Ovšem noviny nazývající se Süddeutsche Zeitung napsali: Přestaňte si z nás dělat srandu, jedná se o útok ISIL. A policie hned: „No, jo. Jak jsme si mohli nevšimnout? Je to jasný útok ISIL. Žádná jiná varianta vlastně nepřichází do úvahy. Byl to teroristický útok ISIL.“ Tyto obyčejné noviny je tak trochu přesměrovaly a vytvořily informační pole.
- Právě proto vždycky zdůrazňujete, že nám v Rusku takováto média chybí, v takových situacích. Ano. Ne, dej Bůh, aby u nás k takovým situacím vůbec nedocházelo. Ale z hlediska řízení ano, je nutné vytvářet určité informační pole a korigovat řízení v operativním režimu. Jakmile se informace pustí do oběhu, tak ti, kteří jsou do věci zaangažováni, okamžitě vědí, jaký informační směr mají podporovat i jak mají organizovat ten segment řízení, který mají na starosti.
A my u nás taková média nemáme, a tím myslím doslova ani jedno! V tomto případě jsou jak Švédsko, tak i Německo dalším ukazatelem pro Evropu, aby řekla: „Končíme, s USA to tak dál nepůjde.“ A státní elita přichází o oporu, kterou v Evropě měla. Proto ještě jednou říkám, že se jedná o v mnoha rovinách velice důležitou událost, která se dotýká prakticky všech oblastí řízení, ten raketový útok na Sýrii v kombinaci s vyostřením situace na Korejském poloostrově. No a prakticky bezprostředně po tom útoku přiletěl do Moskvy Tillerson a setkal se tam s Lavrovem i s Putinem. Přitom bylo předem řečeno, že setkání s Putinem není v plánu. Ale výsledky pětihodinového setkání Lavrova s Tillersonem byly očividně takové, že se Putin rozhodl s Tillersonem setkat. Tillerson navíc zrušil setkání s novináři a čekal v hotelu na rozhodnutí, zda se s Putinem bude moci setkat či ne. A tiskovou konferenci Tillersona a Lavrova v přímém přenosu sledoval Trump.
To jsou všechno ukazatele toho, nakolik to setkání bylo klíčové. Domlouvali se tam, za jakých podmínek bude probíhat přeformátování světa. Opakuji, že USA mají vrcholný zájem a nezbytně potřebují, aby přeformátování světa a přeformátování vlastních USA probíhalo, jak se říká, ke škodě a na úkor Ruska a na jeho troskách. To je to, o čem mluvil Brzezinski, prostě na úkor ruských zdrojů. A jedině vlastní, konceptuální řízení Ruska, které provádí Putin, a v důsledku kterého musí čelit právě globálnímu prediktoru, a nejen mu čelit, ale také s ním spolupracovat... Vzhledem k tomu, jak Putin Rusko řídí, jsou nuceni se s ním domlouvat. A když se Lavrov s Tillersonem dohodli a Lavrov ho o podmínkách těchto dohod informoval, přičemž bylo také nutné je zkompilovat a předat jako osobní zprávu Trumpovi a globálním elitám v USA, tak se potom Putin s Tillersonem setkal a mluvil s ním dvě hodiny.
A s tou spoluprací, ať si lidé zbytečně nedělají starosti. Mám na mysli spolupráci s řízením globálního prediktoru. Vždyť ať bylo těch 36 raket zlikvidováno jakkoliv, tak samotné jejich vystřelení je ten nejlepší dárek pro naši protileteckou obranu. Už jen samotné jejich vystřelení. Protože na žádném trenažéru by si nedokázali vyzkoušet vystřelení amerických raket a jejich absolutní detekci. Aby na to všechny naše systémy byly připraveny, odzkoušeny, aby se tak odhalilo, co je třeba zdokonalit, kde jsou jaké nedodělky. Samotné to vypuštění raket bylo tou nejlepší lekcí. Jestliže to navíc bylo ještě tak, že je i sestřelili, tak se jednalo o velkolepou pomoc v rozvoji našich protileteckých sil. A takovou spolupráci mám na mysli. Jim nic jiného nezbývá, potřebují přeformátovat USA, proto nám byli nuceni poskytnout takový dárek.
00:38:13
Hodně jste dnes mluvil o americkém prezidentovi Trumpovi, Vladimir Alexejev se ptá:
„Valeriji Viktoroviči, tu reklamu prezidentovi USA děláte vědomě?“
Žádnou reklamu nikdy nedělám. Je prostě nutné uvědomit si jednoduchou věc. Řídit je možné pouze reálně existující objekty nebo procesy. A jestliže jsou... Jak hlásá poučka Dostatečně všeobecné teorie řízení: Existuje-li iluze objektu nebo procesu řízení, může vzniknout také iluze řízení těchto procesů a objektů.
Ale výsledek takového iluzorního přístupu k reálně existujícím objektům, bude zcela objektivní a může mít tragické následky jak pro toho, kdo řídil, tak i pro lidi, kteří jsou mu podřízeni. Oč tedy jde? Nikdy nikomu nedělejte reklamu. Reklama, to je vysvětlení toho, proč je stávající situace tou nejlepší ze všech možných. Reklama je potřebná v případě, kdy si člověk nedokáže poradit se svými povinnostmi, nedělá je, jak by měl, a tak tvrdí, že to, co dokázal, je ten nejlepší výsledek, jakého mohlo být dosaženo, že by to nikdo jiný lépe nedokázal. V tom spočívá podstata reklamy.
Abyste tak vysvětlili, proč je daný člověk tou nejoptimálnější volbou pro danou situaci. Trumpovi žádnou reklamu nedělám. Jedná se o nutnost analyzovat jednání státních a globálních elit. A s ohledem na samotného Trumpa a jeho reklamu jsem podle mě na samém počátku řekl, přečtěte si prosím Království křivých zrcadel, podívejte se i na ten film. To je Trump. Jagupop sedmdesátý sedmý! S různými variacemi. Obama byl to samé, zatímco Putin, je něco zcela jiného. Řízení takových lidí jako Putin a Stalin je řádově absolutně někde jinde. To jsou lidé, kteří dokáží vybudovat koncepci řízení, nejen jeho strategii a taktiku.
00:40:55
Američané ještě ani nestihli vypustit všechny své rakety na Sýrii, jak píše Alexandr Jermak, a už došlo k útoku takzvané matky všech bomb v Afghánistánu. On poukazuje na to, že z vojenského hlediska je použití takové bomby mírně řečeno neefektivní. Bylo zlikvidováno 36 bojovníků, tři podzemní tunely islamistů, jejich zbraně a munice. To znamená, že byly sledovány nějaké politické cíle. Jedná se o článek stejného řetězce s raketovým útokem na letiště a odesláním útočného loďstva ke korejským břehům?
Až to poslední udeřilo hřebíček na hlavičku v té otázce. Tedy to odeslání útočného loďstva ke korejským břehům. Čím se vyznačuje Severní Korea? Komu byl adresován ten útok bomby v Afghánistánu? Zdálo by se, že to nebylo efektivní, ale ve skutečnosti není vůbec důležité, co a kolik toho tam zničila. Americké oficiální zdroje uvádějí, že bylo zlikvidováno do 90 lidí, ISIL zase tvrdí, že nezabili nikoho. To je něco, co zůstane nezodpovězeno. Důležité je, co dokáže tato bomba likvidovat. Má likvidovat ty úkryty, které jsou vyhloubeny v horách. A v Severní Koreji je prakticky veškeré životně důležité a výrobní zajištění pro případ války ukryto hluboko v horách. Jednalo se o ukazatel: „My to dokážeme, moc si nevyskakujte! Máme prostředky, jak na vás udeřit.“
Ve skutečnosti nemají nic, čím by dokázali zlikvidovat severokorejskou infrastrukturu, ale pro dav, mám na mysli ten s generálskými výložkami a vůbec pro vojenský dav i ten zapojený v řízení, je to ukazatel: „Ano, oni to sice mají ukryté, ale my na ně udeříme a všechno jim to zničíme. Přestože si také uvědomujeme, že toho asi nemáme dost, že nám to nebude stačit, a vyrobit toho víc nestihneme.“ Jedná se jakoby o vzkaz pro Koreu, ale ve skutečnosti zase také pro americkou státní elitu. Na ministerstvu zahraničí pracuje schopná dívka, Marie Vladimirovna Zacharova, která často poskytuje brífinky, a která hned řekla: „Raketový útok na Sýrii má posloužit k vyřešení politických problémů uvnitř Spojených států.“
Cožpak jí někdo z analytiků vůbec věnoval pozornost? Nikdo! Všechno jim to proletělo kolem uší! A nadarmo, ona často říká věci, které by těm analytikům byly velice užitečné. Oni přece potřebují okolo Severní Koreje vytvořit pořádný humbuk, potřebují zviditelnit ten problém Severní Koreje. Všem je tedy jasné, že ta bomba byla hrozbou pro severokorejský režim. Očividně všem těm, kteří si myslí, že Jagupop uplatňuje svou královskou vůli, a žádní Nušrokové na něj netlačí. A ti, kteří opravdu chápou, ti to také všechno organizují. Samotná severokorejská krize byla zorganizovaná výlučně kvůli tomu, aby se zmírnila situace okolo Sýrie, aby tam nevzplanula horká fáze. A severokorejský konflikt, přesněji konflikt okolo Severní Koreje už ani nemůže být více natrénovaný, takže dobře vědí, jak ho potom zase zmírnit. Napřed ukazují svaly, všechno to tam duní, flotila pluje sem a tam, letadla létají. Je možné, že dokonce i někoho potopí. I na to už kdysi došlo. Jenže potom zase najednou upustí páru a vytratí se to do ztracena. A to je to, co teď opět začalo probíhat okolo té Severní Koreje.
Provokuje se, křičí, dupe nohama, odplouvají tam tři letadlové lodi… A tak naše loďstvo přistálo v Pusanu, chvíli tam pobylo, letadla se párkrát proletěla podél hranice s Japonskem a hotovo. Hned je jasné, že máme odvetné prostředky proti celé té jejich flotile, která tam pluje. Čína také nezůstane stát stranou. Protože kdo by připustil nestabilitu u své hranice? Ale to nejdůležitější. Nikdo si neuvědomuje jednu jednoduchou věc, že globální řízení nemá zájem na válce proti Severní Koreji. Už nejednou jsem říkal, že celý projekt Severní Korea by se obzvláště v devadesátých letech zhroutil, nebýt USA. Scénář je vždy jen jeden. Severní Korea se začíná bít v prsa, provádí jakési zkoušky, dupe nohama: „Teď vás všechny zasypeme svými raketami.“ Američané na to: „Bojim, bojim! Přímo umíráme strachem, co by se nám mohlo stát.“ Musíme tu situaci nějak uklidnit, přece jsme ti mírotvůrci.“
A co je zapotřebí? Nakrmit obyvatelstvo Severní Koreje. A když Severní Koreu přestal zdroji zásobovat SSSR, tak se toho ujaly USA a dělaly to celá devadesátá léta. Jenže to je třeba se nesoustřeďovat na „geopolitiku“, ale… Já už ani nevím, kolikrát jsem o tom cargo kultu mluvil, ale naši analytici…. Je to všechno málo platné, jako bych hrách na stěnu házel. Je třeba chápat globální politiku. Z hlediska globální politiky je hned jasná plánovaná existence Severní a Jižní Koreje. Když analytici začínají rozebírat možnost vzniku války na Korejském poloostrově, tak se na ně dívám, a říkám si: Cožpak doma nepoužívají domácí spotřebiče, nechodí nakupovat do obchodu? Nemají snad mobilní telefony a nevědí, jaké telefony mají lidé okolo? Nevidí auta, která okolo nich jezdí dokonce i po ruských silnicích? A mnoho dalšího. Nemají počítače? Chápou vůbec, co dneska znamená Jižní Korea z hlediska výroby?
Kam byl vyvezen veškerý vývojově-konstrukční a výrobní potenciál z USA? Do Jižní Koreje! To tam jsou kořeny celého toho jihokorejského zázraku. A co Severní Korea? Tam je zase prováděn úplně jiný experiment. Tam vychovávají speciální typ člověka. A konečný cíl toho úkolu spočívá v tom, aby byl technologický rozvoj Severní Koreje, oj Jižní Koreje spojen s lidským potenciálem Severní Koreje. Vždyť planeta Země je kulatá a zdrojů tu je velice, velice málo. Je třeba vytvořit takového člověka, kterému by stačilo málo, a zároveň by dokázal zajišťovat technologické prostředí na planetě.
Když tedy někdo uvažuje o tom, že by mohla být válka mezi Severní a Jižní Koreou, tak by to znamenalo, že se globální prediktor rozhodl spáchat sebevraždu, zde na planetě Zemi. Najednou se rozhodl zničit technicky rozvinutou Jižní Koreu, kterou začlenil do všech procesů? Vyřazení tohoto technologického segmentu z výrobní sféry planety Země, by se okamžitě projevilo na stabilitě všech států světa, okamžitě. Udržet potom pád některých států, který by mohl také vést k dominovému efektu, by bylo velice, opravdu velice problematické.
Ale to hlavní. Byl by zlikvidován ten zkušební lidský materiál, který již stihli vyšlechtit v Severní Koreji. Takže k čemu by jim to bylo? Celá desetiletí na tom pracovali a pracovali. Rozdělili jeden národ na dvě poloviny, jednomu poskytli technologie, u druhého vyšlechtili speciální typ lidí a mají ho v úmyslu nakonec spojit pod záštitou Severní Koreje a všechno bude OK.
Opakuji, že technologické, technické úspěchy Severní Koreje by nebyly možné bez zdrojové podpory zvnějšku. Napřed zdroji SSSR, a potom USA. A někdo je schopný zcela vážně uvažovat, po tom všem, že bude válka proti Severní Koreji? Proboha lidi, já už opravdu nevím…
- Člověk služebný.
- Ano, člověk služebný.
- O kterém mluvil Kovalčuk v Radě federace.
Ano, přesně tak, člověk s minimálními potřebami, s asketickým způsobem života, aby spotřebovával co nejméně zdrojů planety.
- A tím také samozřejmě produkoval méně odpadků.
- Ano, méně odpadků, ale aby přitom dokázal zajistit tuto technologickou úroveň rozvoje i další vývoj, dokud nedokáží přenést své mozky na mechanické nosiče ti globalisté, kteří ty procesy řídí. Přitom je však nutné uvědomovat si ještě jednu jednoduchou věc. Ať už by se tam stalo cokoliv… Třeba útok jadernou zbraní. Zaútočí na Severní Koreu jadernou zbraní. Zaprvé se jim nepovede zlikvidovat infrastrukturu Severní Koreje ihned a zcela. Opakuji, že je hluboko pod povrchem. A to hlavní, jaderné zbraně jsou účinné dlouhou dobu, takže bojový potenciál těch, co přežijí ten jaderný útok, není příliš snížen. Ale co bude zničeno? Ti lidé budou vědět, že stejně zemřou a přijdou o jakoukoliv motivaci k sebezáchově v boji. A co potom budou dělat Američané? Kam utečou?
00:52:37
Další otázka je od uživatele, který se jmenuje Jindra, je to náš kolega z Česka, který se ptá:
„Jak hodnotíte činnost a chápání zástupce stálého představitele Ruské federace v Radě bezpečnosti OSN? Povšimnul jsem si, že Čurkin sice velmi zřetelně hájil svůj postoj, ale současně téměř nikdy nevyvolával konfrontaci. Dokonce, i když bylo zcela zřejmé, že se USA dopustily nějaké špinavosti, tak to vždy komentoval stylem: „Doufáme, že se USA nesnaží krýt teroristy apod.“ Já to chápu jako pokusy začlenit protivníka do své matrice.
Teď to vypadá, že tento zástupce stálého představitele bohužel přistoupil ke konfrontačnímu tónu, nebo má potíže vydržet provokace stálých představitelů USA a Velké Británie? Je to snad skutečně tak?
Není to úplně tak. Ve světové diplomacii, ať si to přejete či ne, i když si třeba toho či onoho diplomata vážíte, tak vzhledem k tomu, že pravidla hry jsou diktována pravidly globální politiky a žádného pískoviště zvaného „geopolitika“, hrají se tam určitá divadélka, která máme možnost pozorovat, a která se potom odráží na životě všeho obyvatelstva. A to, co se stalo, a to, že naši „hurá patrioté“ nerozvážně podpořili, a za tu nerozvážnost považuji například podporu Žirinovského, to Safronkovo vystoupení, které vnímají jako naprosté vítězství, jenže ve skutečnosti nic není zdaleka tak jednoznačné. Opakuji, že se jedná o určité divadélko. A tady je dobré si opět vzpomenout na Marii Vladimirovnu, která upozornila na to, že raketový útok a všechny události spojené s tímto raketovým útokem na Sýrii mají význam pro vnitřní politiku USA. A toto Safronkovo vystoupení řeší stejný úkol.
Je třeba říci, že vlastní vystoupení bylo příliš neurvalé a hulvátské, což už samo o sobě jeho hodnotu hodně snižuje. Mělo být více taktické, mírnější. Bylo možné říci to samé, úplně to samé, ale jinak. Čurkin to uměl a postupoval tak. Proč to neudělal i Safronkov? Zda proto, že není až takovým ruským vlastencem, nebo proto, že je to pro něj nová činnost, to ukáže budoucnost. V každém případě však prohlásil: „Neodvažujte se urážet Rusko!“ A všichni na to: „To bylo něco, skvěle!“ No dobře. Pochybuje snad někdo o tom, že nepřátelé Ruska včetně Velké Británie budou i nadále Rusko urážet? A jak potom tento ruský postoj bude vypadat? „Vy jste tu něco hlasitě prohlašovali, dělali ramena, a co tedy uděláte, až my všichni…“
Tady byl potřebný diplomatický manévr. A jestliže Rusko není schopné podpořit tento svůj tvrďácký postoj, tu hru svalů, nějakými svými… aktivními činy. Bez toho to nepůjde, jenže pro Rusko je velice těžké být protiváhou celému globálnímu prediktoru, který má k dispozici zdroje celé planety. Tak potom autorita Ruska, jestliže to média správně „zaobalí“, a západní média vůbec nejsou proruská, bude bezesporu klesat. To je velice závažný útok na vnější politickou stabilitu Ruska, to prohlášení: „Neodvažujte se nás urážet!“ A co dál? Jak to dokážete zajistit? Opakuji proto, že bylo možné říci to samé, ale jiným způsobem, jinými slovy, přitom však úplně to samé. A potom by se nikdo nemohl ptát: „A co uděláš, až příště Rusko urazíme?“ Nikdo by neměl proč se tak ptát.
Ale je tu jedno malé, tedy ne malé tajemství v celém tom vystoupení. Opakuji, že se jedná o divadélko a jeho podstata spočívá v následujícím. Zaprvé, co je nutné mít na zřeteli. V současné době je likvidováno centrum koncentrace řízení, které se nacházelo ve Velké Británii a je přenášeno do Číny. V souladu s tím jsou určité činy podrývající řízení Britského impéria ve světě ze strany globálního prediktoru povoleny. Globální elity tak či onak teď po troškách i větší měrou podrážejí Velkou Británii. V souladu s tím bude výpad proti představiteli Velké Británie, který provedl Safronkov, podpořen. To právě odtud tomu dali zelenou. Státní řízení teď proto stojí před úkolem, aby s využitím této okolnosti nepřipustilo, nebo zajistilo adekvátní reakci, adekvátní odezvu na budoucí urážku, které se Velká Británie dopustí. Musí být připraveni opět zaútočit, a je třeba to udělat.
Odsud také pramení nesporná podpora ministerstva zahraničí tohoto našeho diplomata, která je správná, o tom žádná. To je jeden aspekt. Můžeme se z toho dostat. Takže je třeba to udělat. Ano, bude to těžké a bude třeba vyvinout více diplomatického úsilí, než kdyby to bylo provedeno mírnější formou, diplomatičtější formou. Opakuji, že říci bylo možné absolutně to samé, jenom trochu pozměnit akcent prezentovaného materiálu. Přičemž všechna důležitá sdělení by tam zazněla. A co je nejdůležitější? Co řekl Safronkov?
Řekl: „Vy jste se polekali, nedá vám spát myšlenka, že budeme spolupracovat s USA.“ Komu je určen tento vzkaz a co má znamenat? Opět se vracíme k boji státní elity s tou globální uvnitř USA. Mezi státní elitou existuje velice silný segment, který vnímá Velkou Británii stejně jako dřív jako metropoli, která stejně jako dřív řídí USA, od které je třeba se odpoutat. Jsou naladěni protibritsky. Je to velice silný segment, který je možné využít pro upevnění zdrojové stability Trumpa a globální elity realizující toto řízení. Tím směrem půjdou. Potřebují předvést, že veškerá konfrontace mezi Ruskem a USA vznikla pouze kvůli tomu, že angličtí, britští agenti působící ve vedení zabraňují možným dohodám. A jestliže se budeme domlouvat tak, jak navrhuje Trump na základě amerických zájmů se zohledněním ruských zájmů, tak se na všem dohodneme. Rusko je k tomu připraveno.
Právě kvůli pronesení této myšlenky také byl zinscenován celý tento konflikt.
- Další mccarthismus tentokrát ve vztahu k Velké Británii?
- Tak úplně ne.
Problém je v tom, že jako četník globálního prediktoru ve světě, jako světový četník byly USA řízeny přímo globálním prediktorem, prostřednictvím globálních elit s vynecháním Britského impéria. Jenže vzhledem k tomu, že stopy tohoto nadnárodního řízení se nedají ukrýt, je třeba to hodit na jakési britské agenty. Proto také američtí vlastenci tak vystupují proti britskému vlivu. A koho za ně označí? Z globalistů si to neodnese žádný, ale ze státní elity…
- Pro dav…
- A s ohledem na dav, je možné státní elitu podrobit pěkné čistce.
A změnit řízení s vysvětlením, že veškeré to negativum mají na triku britští agenti. Označí je podle potřeby, různé ty generály a mnoho dalších. Pro každý úkol je možné dohledat zvláštního viníka.
01:02:46
Otázka od Vladislava Morozova. VV řekl, kdo je podle něho VV, si domyslete sami, že lidé se napřed musí umět vyznat v politice a vědět, co mají od Putina požadovat. A prý zatím nechat ministry na pokoji. Přitom sám v každém svém vystoupení nadával na Medvěděva a na další ministry. To teď dostal příkaz nechat je na pokoji? Lidé jsou blbí, tak ať drží hubu a ministři pod taktovkou Amíků ať klidně dál národ okrádají společně s Centrální bankou. Je to tak?
Ne, tak to není. To je mírně řečeno, víte, podle principu: zvony zní, to slyšíme, ale odkud nevíme. Nic podobného jsem neříkal. Proč by nemohli lidé nadávat na ministry? Proč by nemohli nadávat na vládu? Jestliže vidíte, že nejednají správně, tak musíte dávat jasně najevo, kde dělají chybu. Kde dělají chybu ministři, kde ji dělá celá vláda. Ten problém je úplně jinde. Jestliže se nevyznáte v otázkách státního řízení, tak nemůžete žádat, aby Putin uplatňoval určité metody řízení. Musíte chápat důsledky, ke kterým takové řízení povede. A v tomto ohledu si musíte nastudovat Dostatečně všeobecnou teorii řízení. Rozšiřovat vlastní znalosti. Když však poukazujete na negativní důsledky, jaké má řízení vlády, ministrů pro stát, tak se tomu již fakticky stavíte na odpor a napomáháte likvidaci této záškodnické činnosti vůči státu. Ale to nejdůležitější, vytváříte tak veřejné mínění, na jehož základě potom Putin může realizovat své řízení!
Je třeba navyšovat úroveň svého vzdělání a aktivně se, podle míry svého uvědomění, účastnit politického života, ekonomického života státu. Nesmíte zastávat pasivní postoj, jak neustále zdůrazňuji. Ale musíte jednat v míře svého chápání. Když potřebujete vyndat nějakou třísku ze své ruky, tak to můžete udělat samostatně. Někdy však dojde na takovou situaci, že si uvědomujete, že té třísky vás dokáže zbavit pouze lékař. A tak k němu jdete, neboť si uvědomujete, že sami nemáte dost znalostí. Tak proč žádáte, aby byla useknuta ruka, do které se zadřela tříska? To je to, o čem mluvím. Je třeba chápat, co požadujete, a jaké to přinese důsledky! Jenže k tomu musíte mít potřebné znalosti, musíte to umět. Znalosti znamenají moc, tak ji berte do svých rukou. A nečekat, že to udělá někdo jiný. Jako v tom ruském překladu Internacionály, který se velmi povedl Zachránců nejvyšších tu není, ni bůh, ni cézar, tribun též; sami se spasme v zápolení...
Ale abyste se dokázali sami spasit, musíte chápat, jak jsou řízeny sociální supersystémy a jmenovitě stát. Nemůžete jen čekat. Jestliže budete neustále nečinně přihlížet, tak vždy skončíte jako nějaký zdroj sloužící k plnění cizích přání, nebo jako tráva na bojovém poli. Musíte neustále zastávat aktivní postoj. Ten postoj však musí odpovídat úrovni vašeho chápání procesů, jinak byste mohli něco pěkně zvorat a opět se stát něčím zdrojovým potenciálem nebo trávou na bojovém poli. Nesmíte mi tedy připisovat něco, co jsem vůbec neřekl. Vždyť i dnes jsem nadával jak na ministry, tak i…
01:06:53
Bogdan Ščerbina tak úplně nechápe a nesouhlasí s tím, že studium Dostatečně všeobecné teorie řízení (DVTŘ) nám vždy pomůže v boji s oponenty a píše, že stále častěji vám lidé pokládají otázky na téma: „Co máme dělat, abychom pomohli v řízení?“ Nikdy jste na to však jasně neodpověděl. Poznamenám jen, že navrhujte divákům studovat DVTŘ a analyzovat procesy. Jenže naši oponenti takříkajíc nevyužívají ve velkém lidi se znalostmi DVTŘ, nebo s jinými užitečnými znalostmi. Oni využívají ty masy lidí, které naopak o vás nikdy neslyšely, nebo vaše znalosti odmítají. To je celé to neštěstí. Protože takových lidí je absolutní většina, a za jakýchkoliv okolností jako dav vítězí. Co máme dělat v takové situaci? Jak donutit negramotný dav jít cestou rozvoje a budování?
Já vždy poskytuji přesné a přímé odpovědi. Tak se teď tedy pokusím odpovědět jazykem našich oponentů. Neboť mluvím, mluvím a k lidem to nedoléhá. Co je to většina? V současnosti se v davo-„elitářské“ společnosti používá takovýto všeobecně rozšířený pojem. Většina není pojem kvalitativní, tedy není kvantitativní, ale kvalitativní. Máme vlka a stádo ovcí. Kdo je silnější? Stejné je to v tomto případě. Ano, oni cílevědomě připravují dav o znalosti z oblasti řízení, a potom jím mohou manipulovat. Jak jsme o tom mluvili právě v minulém pořadu, ano? Co dělat? Protože dokud nevíte, co máte dělat, dokud nejste schopni uplatňovat znalosti ve svém každodenním životě, chápete? Od toho, jak si uspořádáte svůj všední život, se odvíjí život v celém státě. Tímto způsobem je vše nastaveno. Abyste si tedy nemohli uspořádat svůj osobní život tak, jak by to odpovídalo vašim zájmům, vás připravují o znalosti z oblasti řízení. Cíleně! A každý, kdo tyto znalosti získá, se obrazně řečeno stává vlkem ve vztahu ke zbylému stádu ovcí. Dostává se na rovnocennou úroveň těch vlků, kteří tím davem manipulují.
Jenže to není ten správný přístup, stát se vlkem. Nesmíte sklouznout k démonismu po nabytí znalostí z řízení. Musíte pomáhat získat tyto znalosti i všem ostatním obyvatelům. Pouze tehdy, až bude vybudována antidavo-„elitářská“ společnost, bude stabilní a bezkrizová. V takové společnosti nikdo nikým nebude moci manipulovat. Každý v ní dokáže realizovat svůj geneticky podmíněný potenciál a všechny vykonávané práce budou v úctě. Teď to dopadá tak, že bankéři nic nedělají, a přitom si žijí nejlépe ze všech. Ropní magnáti, kteří zprivatizovali ropný sektor, protože jim tuto roli přidělili ze státního departmentu, stát se oligarchy, jsou teď stavěni výše než kombajnér, který nám zajišťuje chleba. A na jakém základě!!!
Chléb je přece základem všeho. Je proto třeba řízení otočit tak, aby už nebylo vzhůru nohama. Je třeba všechno předělat tak, jak to má správně vypadat. Jenže k tomu, opakuji, potřebujete mít znalosti. Znalosti, jak jsou řízeny sociální supersystémy.
To je mimochodem poslední otázka.
Jestliže člověk tyto znalosti má, uspořádá si svůj život a bude i ostatním okolo sebe pomáhat uspořádat si život takovým způsobem, aby to bránilo jejich zájmy i zájmy jejich rodin a vůbec celé společnosti. Neboť se stane zdrojovým základem stability státního i nadnárodního řízení zosobněného gosudarem, který realizuje konceptuální řízení. A obejde tak celou tu shnilou úřednickou mezivrstvu, která řízení nechápe, a pro kterou je její místo v úřednickém sboru pouze zdrojem renty z postavení. Dobře víme, kolik je takových guvernérů apod. a jak zneužívají své postavení. Je třeba, abyste vy sami uplatňovali řízení v zájmu svém i své rodiny. A tyto znalosti vám poskytuje Koncepce sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecná teorie řízení.
Opakuji, že znalosti znamenají moc. Berte tuto moc do svých rukou. Nikdo vám v tom zabránit nedokáže, jestliže se začnete sebevzdělávat. A na základě těchto znalostí, které jsou stejně potřebné jako znalost násobilky, pravidel silničního provozu i všechny další, si potom budete budovat svůj život. Kdo vám v tom dokáže zabránit? Kdo vám zabrání používat násobilku? Nikdo. Takže studujte Koncepci sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecnou teorii řízení.
Braňte zájmy své i své rodiny, svého státu a buďte šťastní.
Přeji vám mírové nebe
nad hlavou. Na shledanou.
Knihy Vnitřního prediktoru SSSR v češtině,
slovenštině naleznete na leva-net.webnode.cz
nebo můžete zakoupit na KSBPRESS.cz
Informační báze KSB