Otázky a odpovědi V.V.Pjakina ze dne 19.9.2016

24.9.2016

Titulky: Irena

Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 19.09.2016.srt

Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 19.09.2016.doc

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den.

Zdravím vážené diváky, posluchače i kolegy zde ve studiu.     Dnes je 19.09.2016.

Dnešní pořad Otázka-odpověď začneme otázkou, která zajímá mnohé návštěvníky našeho webu.

A konkrétně vás, Valeriji Viktoroviči prosí okomentovat následující událost.

USA prý omylem zaútočily proti syrské armádě.

Tak především o žádném omylu zde nemůže být ani řeči, protože to byly samotné USA, které prohlásily, že před provedením toho útoku několik dní prováděly zpravodajský průzkum této oblasti. USA mají k dispozici množství výzvědných družic, mají nejsilnější průzkumné letectvo, všechny ty systémy AWACS a další prostředky.

– Bezpilotní letadla

– Ano, bezpilotní letadla.

Mají velice mnoho prostředků k tomu, aby provedly kvalitní zpravodajský průzkum. Když tedy prohlašují, že se na tento útok předem připravovaly několik dnů a neustále monitorovaly situaci, není jednoduše možné říci, že ten útok vedly omylem. Samy o sobě tak vlastně prohlásily, že se nemohly splést. V americké diplomacii obecně, jestli jste si povšimli, vždy když je třeba něco smést ze stolu, uzavřít nějaké téma, používají Američané vždy jednu a tu samou formulaci: „Jednalo se o omyl.”

Takže pro ně Afghánistán... Co všechno? Korea byl omyl. Vietnam byl omyl. Afghánistán byl omyl. Libye byla omyl. Irák zase omyl. Vždy se jedná o pouhý omyl. Je to stát, u kterého se veškerá diplomacie, veškerá vnější politika skládá ze samých omylů. Protože jakmile prohlásí, že se jedná o omyl, je to pro všechny znak: „O tomhle se dál mluvit nebude. My jsme udělali, co bylo třeba a vy se tomu přizpůsobte. Uznejte, že to byl jen omyl. To pro vás bude dostatečným argumentem, abyste dále mohli na vnější politické aréně sloužit americkým zájmům.”

Otázkou je, proč k tomu útoku došlo, protože Američané nemohli nevědět, že útočí na syrskou armádu. A to tím spíše, že do toho zaangažovali i své spojence. Konkrétně Austrálie a Dánsko již potvrdily svou účast při tom útoku na syrskou armádu. Tvrdí, že útok přerušily okamžitě, jakmile dostaly informace z ruského štábu, že útočí na syrskou armádu. Ve skutečnosti ten útok ukončily v okamžiku, kdy jim došla munice. To znamená, že shodily a vystřílely všechno, co mohly a vrátily se. A potom se k nim teprve ty informace dostaly. Protože jednou věcí je, když v tomto případě operativně zareagovali příslušníci syrské armády a naši vojáci, kteří operativně odpověděli. Ale my přece víme, jak pomalu jsou předávány informace v amerických štábech. Jaké mají neschopné piloty, kteří když něco shodí, tak se obvykle ta humanitární pomoc sestávající z PTŘS typu TOW, dostane výlučně do rukou ISIL. Nic neskončí v Eufratu, ani v horských stržích, vše jim spadne přímo k nohám. A obsah toho shozeného humanitárního nákladu bývá také velice zajímavý.

Ten problém je zde jinde. Jestliže si určíme, kde se ukrývají zájmy, jaký je záměr dané akce, tak přesně pochopíme, kam a jak směřuje tento čin. Vždyť si to vezměte, zdálo by se, že právě dosáhli rekordu při jednáních v Ženevě, na něčem se dohodli. Američané požádali, aby část těch dohod nebyla zveřejněna. My jsme samozřejmě v odpověď prohlásili, že nechápeme důvod, proč by tato část dohod nesměla být zveřejněna. Přece ta dohoda byla uzavřena právě proto, aby byla transparentní. Zacharovová, představitelka našeho ministra zahraničí, to správně komentovala: „Kdo má zájem na jejich nezveřejňování? Na tom může mít zájem pouze ISIL, Džabhat an-Nusrah a další teroristické organizace.”

Jenom ti, které je možné souhrnně nazvat ISIL, neboť není důležité, jak si právě říkají. Jedná se o pouhé mimikry, aby se vyhnuli útoku, vyřešili nějaké politické otázky. Žádný rozdíl mezi Džabhat an-Nusrah nebo Svobodnou syrskou armádou, se kterou do poslední chvíle USA udržovaly kontakt, a kterou zásobovaly, není. Absolutně žádný. Putin v tomto ohledu správně řekl, že se USA tímto svým jednáním snaží udržet bojový potenciál teroristů, té takzvané Asadovy opozice. Takže co tím Američané sledovali? Jaký byl jejich cíl?

Jak se říká, na tuto věc se názory rozcházejí. A bohužel jsem neslyšel od analytiků v televizi ani nikde jinde nic, o čem teď budu mluvit. Má se za to, že se jednalo o čin, který měl vyprovokovat konfrontaci s Ruskem v Sýrii, která měla vést k 3. světové válce. To se v tom samozřejmě ukrývá také, ale je to až poslední v pořadí, kdyby to náhodou vyšlo. Tak jaký byl cílový záměr toho útoku, a proč k němu došlo právě 17. září?

To číslo vůbec nebylo vybráno náhodně. Ať už si o tom myslíte, co chcete, tak ten útok nebyl veden kvůli tomu, aby se rozhádali… Aby v první řadě byla vyvolána válka s Ruskem, ale výlučně se zaměřením na vnitropolitické cíle v USA  a konkrétně s cílem dosažení vítězství při volbě prezidenta USA. Ta věc se má tak, že v současné době, jak jsme o tom již mluvili, je Obamova reputace v celém světě velice silně snižována.

Prezident Duterte se snaží každý den. On se přece po té své urážce s Obamou setkal. Tam mu vysvětlili, aby to nepřeháněl a jel přesně podle scénáře: „Co ti řeknou, to také udělej.” A on USA ponižuje dost dobře. V celém světě narůstají protiamerické nálady. Clintonová své vítězství, svoji strategii jak zvítězit, postavila na tom, že Amerika bude v čele celé planety, že zůstane světovým četníkem, že bude dominovat. A kvůli tomuto dominování potřebovali vnější vítězství, které by ponížilo Rusko a zároveň USA poskytlo důležité trumfy… Tedy ne USA, ale konkrétně demokratům, dalo důležité trumfy pro dosažení vítězství. A až potom by se ta situace řešila.

Kde je tedy ta podstata? Vezměte si to. Útok byl veden 17. září a 18. září u nás byly volby do Státní dumy a 19. září určil Zjuganov po setkání s velvyslancem McFaulem, velvyslancem USA McFaulem, jako datum pro celonárodní majdan uvnitř Ruska. Ten úkol byl tedy následující. 17. bude veden útok. V důsledku voleb nebude Rusko včas a adekvátně schopné na tuto událost zareagovat. Dojde k určitému zpoždění a v ideálu nebude následovat vůbec žádná reakce Ruska na tuto událost. A toto zpoždění by potom mělo umožnit vybudovat nové vztahy, tedy ani ne tak nové vztahy, ale vzkřísit hlavní roli USA ve vztazích s ostatními státy světa. V té době se měl v Rusku rozehrát povolební majdan, takže by Rusko mělo svázané ruce. Zda by se v důsledku toho majdanu povedlo svrhnout Putina či ne, už by nehrálo principiální roli. Úkolem toho majdanu bylo rozvázat ruce USA a Obamově administrativě, ve smyslu zástupcům státní elity, aby mohli provést tuto akci upevnění dominantní role USA ve světě. Děláme si, co chceme. A Rusko, na které jakoby sází Trump, když říká: „Je třeba se s nimi dohodnout”, by nehrálo žádnou roli. Vidíte, zachtělo se nám, tak jsme to zařídili, a Rusko proti tomu nic nezmohlo. Bylo úplně mimo. Tak by státní elita upevnila své postavení, zvítězila a zbyl by tady ještě jeden úkol, kterého chce docílit. Trump řekl, že ISIL vytvořili Obama a USA.

O tom, že ISIL je nepravidelnou armádou USA, my mluvíme po dobu trvání celého syrského konfliktu. Od doby, kdy se ISIL objevil. Jenže to jsme říkali my a najednou to po tomto útoku prohlásilo i ruské ministerstvo zahraničí. Ve smyslu: „Dosud jsme měli podezření, že chcete zachránit an-Nusrah a teď se ukazuje, že bráníte ISIL.” To je velice závažné prohlášení. A to prohlášení jde ke kořenu věci. Vždyť oč jde? Když státní elita zvítězí v prezidentských volbách, tak bude muset řešit úkol řízení světa. Ten úkol řízení světa USA od té doby, kdy se jen tak z ničeho nic objevil mezinárodní terorismus, řeší vždy jedním a tím samým způsobem. Mezinárodní terorismus vždy vytvoří v tom státu, který se z nějakého důvodu znelíbil USA, problémy. USA vždy danému státu navrhnou, že mu ten problém s mezinárodním terorismem pomohou vyřešit. Daný stát si od USA koupí pomoc a dělá to do té doby, dokud se buď plně nezačlení do americké politiky, nebo dokud nepřestane existovat. V podstatě nic nového pod sluncem. Zločinecké šarvátky z devadesátých let to předvedly názorně. Jedna banda přijde, a předvede své svaly, a druhá potom ten problém „řeší”, přitom mají obě stejného šéfa. ISIL Spojené státy vytvořily jako nátlakový prostředek na jiné státy a to nejen v oblasti Maghrebu, Blízkého Východu a Střední Asie, ale i v Evropě a vůbec po celém světě.

A teď tedy byly v Ženevě uzavřeny nějaké dohody. A proč měly zůstat utajené? Vždyť to mohlo být zveřejněno. Jenže USA mlčí a navíc se dopustily toho útoku. A co bylo jeho cílem? Jeho cílem bylo zmařit ty dohody ze Ženevy, aby byly vztahy mezi Ruskem a USA převedeny do úplně jiné roviny, což by se jim povedlo, kdyby tu nebylo jedno ALE.

Jakmile došlo k tomu útoku, Rusko zareagovalo okamžitě, operativně a adekvátně. Ihned bylo svoláno mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, kde došlo k velice zajímavé reakci představitelky USA Samanthy Powerové v OSN. Opět předvedla hysterickou reakci. Pamatujete, jak v březnu 2014 poté, kdy Krym odhlasoval svůj souhlas s připojením k Rusku, upadla do hysterie a přilítla k Čurkinovi a vykřikovala: „Vy nemáte právo se takto chovat. Vy jste stát, který prohrál. Vy nejste vítěz a nemáte právo ponižovat USA svým vydíráním jadernými zbraněmi. To všechno nás ponižuje a podrývá naši autoritu…” A mezi jiným také prohlašovala, že bez souhlasu USA nemá Čurkin, Rusko právo říkat pravdu, která poškozuje zájmy USA! A na čem je založena celá Putinovská diplomacie? Mluvit pravdu, pravdu a nic než pravdu. Jenže ta pravda USA ničí. Tak zas předvedla hysterický výstup. Jen si to vezměte, dva roky té dámě nestačily, aby pochopila, že už dávno nejsou „primus inter pares”, už dávnou nejsou „první mezi rovnými”, že jsou dávno stejným státem, jako všichni ostatní, že se musí přizpůsobit svým možnostem. Dělejte jen to, na co máte. Ona prohlásila, že svolání tohoto zasedání RB OSN je pokrytecké chování Ruska. Předtím Rusko navíc obviňovala, že prý podporuje ISIL, se kterým bojují pouze USA. Co se tu odehrává? Z chování Samanthy Powerové je možné vyčíst reakci státní elity USA, která nemá zájem na tom, aby Rusko, Sýrie a další státy, které bojují proti ISIL v Sýrii, které vůbec všude bojují proti ISIL, dosáhly v této věci úspěchu. A tak se pokoušela všemožně tu snahu diskreditovat. Běžela informovat novináře, aby vytvořila informační pole, jenže situace se změnila. Kdyby zastupovala zájmy globalistů, tak by se chovala jinak. Proč se Kerry s Lavrovem dokázali dohodnout? Tedy Rusko s USA?

Ta věc se má tak, že globalisté v současné době určitou eliminaci přebytečné svalové hmoty ISIL, teroristů, potřebují kvůli stabilizaci svého systému. To přebytečné musí pryč, odpovídá to zájmům globálního řízení, ale je to v rozporu se zájmy státní elity USA, neboť tím sice dojde ke korekci, ke stabilizaci situace ve světě, ale zároveň to odřízne USA od jejich světového líderství. USA přijdou o svůj nátlakový nástroj na ostatní státy, aby jim potom mohly vnutit nějaké své „řešení“, proto ta její hysterie. USA se tedy rozhodly zmařit tu dohodu, protože si myslely, opakuji, protože si myslely, že Rusko nedokáže na ty události operativně zareagovat. Oni, u nich jakoby... Všechno jim to mohlo vyjít, jenže v Rusku události probíhají jinak, což státní elita nechápe, oni v tom nefigurují. Majdan u nás není organizován a není organizován kvůli tomu, že od počátku byla přijata celá řada opatření. Bývalý šéf ruských železnic Jakunin měl takového svého analytika Sulakšina, který bezprostředně před volbami začal rozviřovat takovou informační matrici, že je nutné svrhnout Putina. „Je třeba svrhnout Putina, musíme svrhnout Putina a hotovo.” Toto neustále opakoval. A KPRF? Když se podíváte na hlavní stranu jejich webu, tak uvidíte symbol těch oranžových revolucí: zatnutá pěst, kterou převzali a trochu graficky upravili. Zjuganov zase prohlašoval, že 19. září vyvedou lidi do ulic, zorganizují majdan. Ještě ani nebyly volby, jenom se konal jejich sjezd, kde teprve schvalovali své kandidáty, strana se teprve chystala do voleb, a on už prohlašoval, že 19. září vyvedou lidi do ulic a svrhnou tu protilidovou vládu! Hned jak se setkal s americkým velvyslancem. Státní elita USA tedy s něčím počítala, jenže jim to nevyšlo.

A u nás došlo k řadě takových událostí jako například ta událost, která vyvolala velký ohlas, zatčení plukovníka Zacharčenka z protikorupčního oddělení, u kterého jenom v jeho bytě našli svazky bankovek v originálním bankovním balení v devizách v hodnotě devíti miliard rublů. Je třeba říci, že celá ta věc je dost nejasná a je třeba to ještě analyzovat. Ale to, že tyto devizy mohly být zločineckou kasou, ze které by byli vypláceni neznámí odstřelovači, majdanoví aktivisté, ruští nacionalisté typu Maľceva a další. Tak to tak být mohlo, obzvláště s ohledem na tu skutečnost, že ve své korupční činnosti byl Zacharčenko napojen na strukturu právě Jakunina. Pracoval pro něho, to jejich peníze pral. Kdyby bylo přijato rozhodnutí organizovat majdan ze strany minimálně státní elity USA, tedy organizovat ho za státní peníze USA, tak by té zločinecké kasy nebylo zapotřebí. Tedy spíše, byla by potřebná, ale nebyla by až tak aktivována a tak připravená. U nás přece jenom nemáme Ukrajinu, tady stát přece jen funguje. A vzpomeňte si, že dokonce v roce 2012, když bylo třeba zaplatit Bolotné náměstí, když bylo třeba zaplatit majdanové rváče a celý ten protest, tak jak to udělali? Kde na to brali peníze? Ponomarjov šel do pokladny Skolkova, kde oficiálně dostal peníze za přednášky, kterými potom platil majdan. Samozřejmě že to tak nedělal Ponomarjov sám, jenže právě on se profláknul. Problém je v tom, že dokonce již v roce 2012 jsme byli natolik silným státem, že kvůli tomu, aby nevznikaly zbytečné problémy s hotovými penězi, s hotovostí, nechtěli vyvolávat zbytečnou pozornost. Jestli je to skutečně tak, a tyto peníze byly opravdu určeny pro majdan, tak tu byla podmínka: „Vy provedete státní převrat sami. My nemáme možnost vám teď pomáhat. To až potom, až přijde pořádná destabilizace, naložíme bedny dolarů a budeme vám je posílat letadlem.” Potom by na všech těch svazcích bankovek bylo razítko jedné banky a ne různých. Jenže tuhle zločineckou kasu dávali do kupy po kouskách, připravovali ji.

Opakuji, že soudě podle všeho si ani státní elita netroufla jít do konfrontace s globalisty. Mám na mysli státní elitu USA, a proto využila podpindosníky v Rusku a toho, jak bych to řekl, významného teoretika v oblasti globalizace… Pamatujete na ten jeho elaborát, který neměl úroveň dokonce ani školního referátu? Prý Jakuninův programový článek, myslím, že se to jmenovalo Globalizace a kapitalismus. To bylo prostě „mistrovské dílo”. A když mají takovou úroveň?! Tam Jakunin předvedl míru svého chápání, tak kdo s nimi vůbec bude vážně pracovat? Nechali je v tom samotné a řekli jim: „Udělejte to. Když se to povede, bude to OK. Když se to nepovede, tak se k vám neznáme. My se s Putinem hádat nehodláme. Dokážete-li to, bude to váš úspěch a my vás potom odměníme. Ke zdi vás postavíme jako poslední.” Spláchneme vás do hajzlu, ano? „A když vás odhalí, tak s vámi nemáme nic společného.” A nejenže státní elita sama už neumí pracovat na úrovni globální politiky, mám na mysli státní elitu USA, která už neumí pracovat na úrovni globální politiky, jako to dělá globální prediktor, když v celém světě organizuje různé revoluce, tak se navíc spolehli na podpindosníky, pro které slunce vychází ve Washingtonu, kteří nic neumí a myslí, že ani nemusí: „Za námi stojí Washington, který nám řekne, co a jak, a který nás z maléru vytáhne.” Je tedy velice pravděpodobné, že ty peníze opravdu byly připraveny na zaplacení pouličních aktivistů, neznámých odstřelovačů a podobně, jenže to realizovali podpindosníci, kteří se pokusili o převrat na své vlastní riziko.

Proto se také velice zajímavě choval Žirinovskij. Žádné komentáře neposkytoval. Společně s Maľcevem jenom manévroval a snažil se zhruba držet státní linie s očekáváním, jak to všechno dopadne. V podstatě všichni věděli, že se státní převrat připravuje, ale Žirinovskij si uvědomoval vratkost a malou pravděpodobnost realizace tohoto převratu. Pro každý případ si tam však nějaké volné cestičky ponechával a udržoval s nimi kontakt. Proto asi také Američané nezaútočili, tedy spíše zaútočili 17. září a nečekali na ty události až do 19. září…

Ano, ano. Jen si to vezměte. 19. září měla začít rozsáhlá implementace dohod. To znamená, že v našem společném vojenském středisku měla začít probíhat výměna informací o tom, kde se ISIL nachází a kde ne. A potom by američtí piloti, dokonce i v případě, že by americká strana řekla: „Ne, my se s Rusy o informace dělit nebudeme a souřadnice našich ISILovců jim neprozradíme.”, Rusko by jim však na základě svého leteckého a vesmírného zpravodajského průzkumu a vojenského zpravodajského průzkumu své údaje poskytlo, a potom by ti neschopní piloti USA museli najednou začít létat normálně a útočit na ISIL. To nemohli připustit, aby přímo americké instituce bombardovaly… No chápete to?

Jedna armáda USA by v tom případě bombardovala druhou armádu USA, kterou samy financovaly. Tak si přispíšili, protože to potřebovali zmařit. A Američané, státní elita USA se o to postarala. Oni přece mají na víc, oni všemu rozumí, jsou přece schopni řídit celý svět. A co následovalo? V New Jersey výbuchy. V New Yorku výbuchy. Nalezena byla další výbušná zařízení. Běhal tam člověk s nožem a vykřikoval: „Alláh akbar! Jsi muslim?” A když nebyli, šel po nich s nožem. Jiný prostě rovnou začal střílet do davu a dva lidi zabil. Chápete? Okamžitě tam u nich začali mít problémy. Ať už je státní elita pitomá, jak chce, tak kandidát na viceprezidenta za demokratickou stranu, tedy zástupce státní elity, nebyla to samotná Hillary Clintonová, ale její viceprezident okamžitě vystoupil a prohlásil, že ten letecký útok byl omyl. „My toho litujeme. Byla to chyba a budeme dále pokračovat ve spolupráci. Doufáme v dobré vztahy s Ruskem, a že kvůli tomu nepřeruší mírový proces, protože my jsme připraveni v něm dále pokračovat.” To znamená, že na ně zatlačili a kvůli tomu, co se stalo, jim řekli: „Pánové, to jste přehnali. Bude-li to takto pokračovat dál, tak občanská válka v USA začne ještě dřív, než budou prezidentské volby! Teď už se s vámi mazat nebudeme!” Tak takhle se věci mají, s tím leteckým útokem.

A to zdaleka není celé spektrum. Proč na tom dosud není založena analytika, proč se o tom nemluví? Vždyť na tomto základu je třeba již teď budovat státní politiku. USA jsou teď ve velice zranitelné situaci. Globalisté se zastoupili za Rusko. Zlomili je. Státní elita se musela omluvit a jsou teď připraveni… Jak se říká: Kuj železo, dokud je žhavé. Co dělají naše analytická střediska? Proč nejednají? Cožpak Rusko nemůže jednat i v průběhu voleb? Může! Ve volbách se volí poslanci do Státní dumy a těmito věcmi se zabývá státní aparát. Prezident je na svém místě, viceprezident také. Tedy premiér, promiňte. Vše je v pořádku, jenom je třeba pracovat. Jenže je také nutné ty procesy chápat. Co se stalo, jak se to stalo a jak na to reagovat, jakým způsobem. Vše je teď otevřené. Tím leteckým úderem se fakticky státní elita sama, sama se postarala o to, aby si zavařila, kde se dá. Sama si naběhla neskutečným způsobem. Místo úspěchu si ve světě vykoledovali, postarali se o ten nejhorší propad své prestiže.

Myslíte si, že to bylo jen tak? Že Austrálie a Dánsko prohlásily, že se toho útoku účastnily? A ptaly se, kdo je takto podvedl? Kdo je informoval o tom, že tam je ISIL? USA! Na tom je založeno odstřihávání států od diktátu USA. A všichni se dívají na Duterteho, který snižuje prestiž USA, který v tom pokračuje a požaduje, aby odstranily své vojenské základny z Filipín. „Nikdo vás tu nechce!” Navíc díky postoji, který zastává USA, byl ze syrského města Al Raí vyhnán americký specnaz. Ano. To se také děje v rámci… Vždyť to byste museli být absolutní idioti, absolutní, aby… Napřed došlo k té události, kdy jsou Američané odstřiháváni od řízení světa, když opozice, kterou si sami vychovali… Samozřejmě že se jedná o divadélko, že ten americký specnaz vyhnali. Jenže jak je to vnímáno v celém světě? Vyhnali je, ponížili je, chápete?

Provedli ten útok. A co se děje teď? USA vstoupily do vojenské konfrontace s ozbrojenou syrskou opozicí, která stojí proti Asadovi. Do ozbrojené konfrontace! Proč by teď syrská armáda měla sestřelovat americká letadla? Proč by s nimi v Sýrii do konfrontace měly vstupovat ruské letecké a kosmické síly, když se o to samé efektivně postarají syrští opozičníci, které si sami Američané vychovali? Přičemž proti nim navíc použijí jejich vlastní americké rakety? Chápete? Jak si mohli tak neskutečně naběhnout? Za těchto okolností stejně do toho útoku šli. Mysleli si, že v Rusku dojde ke zpožděné reakci, alespoň den, dva. Prostě nějaké to zpoždění. Chápete? Neustále dělají jednu a tu samou chybu.

Ve válce v roce 2008, v té válce 08.08.08 měli stejný scénář, který jim ani tehdy nevyšel. Nevyšlo jim to. Putin tenkrát reagoval přímo z Pekingu a udělal všechno, co bylo zapotřebí. I když tenkrát byl Medvěděv v podstatě součástí scénáře a dnes tam nemají ani toho Medvěděva. Přesto… Vždyť už jim jednou stejný scénář nevyšel! Přesto stále vedou frontální útok na jedny a ty samé hrábě.

V OSN se Samanta Powerová chová absolutně nevhodným způsobem a veškerá autorita USA jde díky tomu do kytek. Tady se o ni také připravují. Oni nechápou globální politiku. Dopouštějí se jedné chyby za druhou. Víte, v jaké jsou situaci? Dostali se do fáze, kterou nezapomenutelný Viktor Stěpanovič Černomyrdin charakterizoval: „Chtěli jsme jen to nejlepší a dopadlo to jako vždycky.” Protože nechápou globální politiku. A když nechápu tu globální, tak ani tu vnitřní a vnější politiku, protože ty jsou součástí té globální. Všechny vaše výsledky budou odpovídat globální politice a ne tomu, co plánujete kdoví na jakém základě. Dokonce i kdybyste byli géniové geopolitiky, jako například Brzezinský, ano? Když tvrdil: „My náš svět vybudujeme na troskách Ruska…” Jak to přesně bylo? „Na jeho účet a na vztek…” Ne, jak to jen bylo? Proti Rusku, ano? A teď najednou: „Víte, to Rusko je takové silné. Je třeba s ním najít společnou řeč, jinak my, USA, nepřežijeme.” Vždyť to ty jsi byl jejich analytikem, to tebe vynášeli do nebe s tou tvou Velkou šachovnicí a tak dále. Vždyť všichni velmi dobře… No všichni ne, geopolitici to neviděli, tu prázdnotu toho jeho sepsaného škváru. Aby viděli, že celý ten Brzezinský byl jen takové šidítko, stačilo znát jednoduchou věc: Koncepci sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecnou teorii řízení. Přečtete si je a je vám to jasné. Ten člověk zpívá podle cizích not o scénáři, který sám nezná a nechápe.

Proč to dříve Američanům vycházelo? Protože byli nástrojem globálního prediktoru. To přes ně byla realizována globální politika. Něco málo z toho pochytili. To je jako s tím měděným pětníkem v tom přísloví. Když měděný pětník stříbrným rublem přejedete, také se trochu začne blýskat. Tak to je jejich případ. Chvíli se o sebe třeli v jedné kapse a teď si myslí, že něco umí. Nic neumí, nic nechápou. Předhodili jim všem tu geopolitiku, aby si s ní hráli v tom svém pískovišti a nemotali se zbytečně pod nohama. A tak si tam dřepí a každý jejich čin vede k tomu, že jeho průvodní škoda převyšuje dosažený přínos.

Zmínil jste volby v USA a Alexej Bělozjorov se ptá na předvolební kampaň. Donald Trump poskytnul rozhovor televizní stanici Russia Today a telefonicky odpověděl na otázky mediálního pracovníka Larry Kinga, který vede svou vlastní politickou show. Potom následovaly Obamovy komentáře, kde řekl, že pro Trumpa je Putin vzor, který chce napodobovat. Trump sám však nic podobného neřekl. Obama prý citoval New York Times. A vlastní otázka. Proč Obama potřeboval citovat tyto noviny státní elity o stupni adekvátnosti o kterých jste se již vyjadřoval, když stupeň Obamovo chápání je vyšší? Nebo je tímto způsobem, takovouto kritikou dále snižován význam státních elit a posilován Trumpův rating?

Závěr je správný, ale ta úvaha už ne. Takže jak to je? Já neustále, téměř v každém našem pořadu Otázka-odpověď říkám, že těmi nejsymboličtějšími novinami globální politiky jsou: New York Times, Financial Times a Süddeutsche Zeitung.

Těmi nejsymboličtějšími. A v otázce je to označeno za noviny státní elity. Oč tedy jde? Trump poskytnul rozhovor…

- Larry Kingovi

- Larry Kingovi, a tedy Russia Today.

A Russia Today se v podstatě stala symbolickým informačním zdrojem, na který se orientuje ta myslící část obyvatelstva všech států. Proto také teď ve Velké Británii řeší problém, jak by sami mohli pozvednout úroveň vysílání podobných informací. Proč Trump poskytnul tomuto médiu ten rozhovor? Protože už začíná budovat mosty. Chápejte, on navazuje kontakt s Ruskem. Když Putin jede někam na návštěvu, nebo na nějakou akci, jako když například poskytnul rozhovor agentuře Bloomberg, tak se na něj obrátí nějaké ústřední médium daného státu, kterému je pak poskytnut rozsáhlý rozhovor. V tomto formátu Trump poskytnul svůj rozhovor. A informovali o tom v New York Times. Povšimněte si, že teď noviny jako New York Times a nejvýznamnější světoví politici prohlašují, že Putin je pro ně příkladem schopného politika hájícího zájmy svého státu. Tohle neprohlašují proto, že by snad nějak milovali Putina, ale proto, že autorita Ruska, o kterou ho chtěli tím útokem připravit, je díky jeho jednání taková, že Putin je vnímán obyčejnými lidmi jako určité vodítko.

Pokud mu začne nějaký politik nadávat, tak tím důvěru lidí nezíská. Což dělá Clintonová. Ona od sebe odpuzuje myslící část obyvatelstva, aktivní část obyvatelstva. Protože pokud je Putin opravdu takový, jak říkáte, tak co uděláte? S Putinem je třeba navazovat komunikaci, je třeba řešit problémy, chápete? A Trump? Ten si dělá reklamu. A vypadá to následovně. Mexický prezident pozval Trumpa, aby přijel a řešil s ním problém migrantů. Trump tam přijel a tyto otázky tam řešil. Potom prezident: „Oni se na ničem nedohodli.” A mexický prezident řekl, že by si rád promluvil také s Clintonovou, jenže ta se tam neobtěžovala. Z jakého důvodu tam nejela, není úplně jasné, vyvolává to mnoho otázek. Nejspíše však ze dvou důvodů. Za prvé je pro ni význam Mexika v porovnání s USA příliš malý. Proč by tam tedy měla jezdit? A druhým důvodem jsou její zdravotní problémy. V Mexiku by se to mohlo projevit tak, že by se to již nedalo zakamuflovat žádným propouštěním, stahováním článků z novin apod. Všechno by se provalilo. A Trump tam zajel, vedl jednání, jednalo se o zahraničněpolitickou návštěvu. Trumpovi je již vytvářen image politika jako budoucího prezidenta USA, se kterým jsou již navazovány kontakty, se kterým již lidé začínají řešit výhledové problémy mezinárodních vztahů. Tak to je to, s čím již začíná. Poskytnul ten rozhovor Kingovi. Teď tedy tvrdí, že nevěděl, že ho vlastně poskytuje RT. Museli trochu zacouvat, protože lidé na tyto věci celkem silně reagují. Určité části davu je tedy třeba namluvit, že to nevěděl. Všichni myslící lidé si velmi dobře uvědomují, že dobře věděl, komu ten rozhovor poskytuje, na jaké televizní stanici se to bude vysílat. A ti, kteří těm věcem nerozumí, si řeknou: „On to přeci nevěděl. Vždyť mluvil s Larry Kingem, který u nás přece kolik let vedl ty politické show. Já sám jsem nevěděl, že pracuje pro Russia Today?! Tak už i Larry King je na Russia Today? Je tedy třeba něco podniknout. Clintonová je na tom bledě a podívejte se na Trumpa, jaký ten je akční.”

Trumpovi tedy opravdu vytvářejí image politika, jako budoucího prezidenta USA. Účastní se toho všechny důležité noviny jako New York Times. Pamatujete si, kdo jako první informoval, že z primárek jako vítěz vyšel Trump? Byly to Financial Times. Existuje přímá reklama a reklama s opačným efektem, negativní. Když člověk, se kterým se asociují nějaké neúspěchy, nějaké problémy, začíná nadávat na jiného člověka, tak si pomyslíte, že to asi bude spíš naopak. Možná by stálo za úvahu pro něj hlasovat? A ti, kteří přemýšlí, si velmi dobře uvědomují, jak tyto věci fungují.

Navíc je nutné si uvědomovat ještě jednu věc. Nesmíte hned tvrdit… Když je něco zveřejněno v konkrétních novinách, tak nemůžete hned s jistotou tvrdit, že je to práce globalistů nebo státní elity. Ne. Velice často je to tak, že v těch či oněch novinách, řekněme třeba, že v New York Times zveřejní názor člověka ze státní elity. Jenže je třeba posoudit, v jakém to bylo kontextu, a jaké bude následovat informační pokračování tohoto tématu. Jak se to bude vyvíjet. Vždyť jak obvykle vypadají články? Existuje takový a takový názor. Zda je správný či ne, je dokazováno následně. Stejné je to v tomto případě. Něco se oznámí, a potom to má pokračování. A jak to vypadalo v daném případě? V New York Times zveřejnili, řekněme to takto, článek odsuzující Trumpa. A právě ze stejného úhlu pohledu jej začíná akcentovat Obama, se kterým se teď pojí vše, co ponižuje Američany, všechny problémy americké přítomnosti v zahraničí. Chápete? Takže se vlastně jedná o přímý píár Trumpa. Informace je možné podat různým způsobem.

Nebo v nějakých novinách státní elity může zaznít něco z globální politiky, od globálního prediktoru. Je třeba tyto věci posuzovat komplexně a nedělit si ty věci tak, že v jedněch novinách se publikují pouze dobré věci, co za něco stojí, a ve druhých zase ty na nic, nevýznamné. Ne. Kdyby to tak bylo, tak se nejedná o žádné řízení, znamenalo by to ztrátu všech pák řízení.

Další otázka je od Valerije, který vás prosí okomentovat informace, které se objevily na internetu o tom, že po prostudování databází WADA, které ukradli hackeři, se ukázalo, že množství amerických sportovců mělo pozitivní dopingové testy. Medailisté z olympijských her v Riu pravidelně užívali zakázané preparáty a získali k tomu povolení pro léčebné účely. Jinými slovy získali licenci na užívání dopingu. Je to ještě jeden důkaz toho, že WADA a zdravotnický vědecký department Mezinárodního olympijského výboru jsou zkorumpovaní lháři?

Ne, žádné lhaní, žádná korupce. To je SYSTÉM! Systém, za kterého americký… Jak tuto krádež dat hned komentovaly americké noviny? Jaké zde mohou být vůbec námitky. My ten doping užíváme zákonným způsobem! Máme na to povolení. Takto funguje systém! A oni, Rusové doping užívají nezákonně. A to je také ten systém. My můžeme, oni nesmí. My máme povolení a oni je nemají. Samotný systém je tam vytvořen takovým způsobem, aby z amerických sportovců dělal sportovce světové úrovně.

Byla taková novinářská kachna o McCainovi, že prý řekl: „Naši sportovci můžou dopingu žrát celé kýble a žádná WADA nám ani slovíčko neřekne.” A ona to neřekne, protože to právě WADA hlídá to, aby nikdo neměl právo pomocí lékařských preparátů přibližovat se svými výsledky americkým sportovcům. Vždyť těch příkladů, kdy američtí sportovci po ukončení své sportovní kariéry velice rychle kvůli svému dopování zemřeli, je spousta. To je systém. A skutečnost, že do USA žádné dopingové agentury nepouštějí, to je přece také ukazatel. Víte, a o jakém pokrytectví zde může být řeči, když to všichni velmi dobře věděli?

Teď je to pro všechny jenom ještě očividnější. Zveřejnili ta fakta, a každý na to vyslovil svůj názor. Američané nechápou, v čem je najednou problém? My to přece dělat smíme. My jsme kvůli tomu WADA založili. Také kvůli tomu existuje Mezinárodní olympijský výbor (MOK) a další instituce, abychom my mohli legálně používat jakýkoliv doping. A WADA a MOK jsou tu kvůli tomu, aby nám v tomto ohledu nikdo nemohl konkurovat. Chcete-li něčeho dosáhnout, musíte cvičit a svých výsledků dosahovat bez jakékoliv chemie. Ale dokonce i za těchto podmínek ruští sportovci ty americké neskutečně ohrožují. Proto se jich také zbavili. Jakýpak doping třeba v případě Isinbajevové? Ta používá fyziku. Když nevíte, jak se s pomocí páky dá pohnout světem, jak o tom mluvil už Archimédes, tak výš nevyskočíte. A když tyto věci znáte, tak vám stačí trochu tréningu a můžete skákat. Bubka skákal, Isinbajevová skáče. Už v případě Bubky konstatovali, že vzdělání zde hraje prim, že proto má takové výsledky při skoku o tyči. Stejně jako Isinbajevová. Oba velmi dobře vědí, že žádný doping zde nepomůže. Američané se jich potřebovali zbavit, a tak to udělali.

Ten hackerský útok je principiální v něčem jiném. Když to teď všechno bylo vytáhnuto na světlo, tak každý vyjadřuje svůj postoj, jestli je možné tohle dělat nebo ne. Američané oznámili celému světu: „My to smíme dělat a vy s tím všichni musíte souhlasit.” Opět zde jde o snižování prestiže Ameriky, o vyvolání odporu proti ní v celém světě. Proč oni mohou bez omezení a my pouze pokud žijeme a trénujeme v USA, pracujeme politicky pro zájmy USA? A když jsem například Francouz, který miluje Francii? Tak už nic nesmím.

- Stát se „bratry” Williamsovými, že?

- Ano, stát se „bratry” Williamsovými.

Jenže ti, kteří jsou opravdoví vlastenci svých zemí, se nechtějí stát „bratry” Williamsovými a dopingem…

- Ničit své zdraví?

- Oni si přece velmi dobře uvědomují, že tím dopingem se odrovnají.

A ještě dvě otázky. Jednu vás prosí okomentovat velmi mnoho návštěvníků našeho webu.

Valeriji Viktoroviči, vysvětlete prosím podstatu formátu Astany.

Och, to je rozsáhlá otázka, to tedy nevím. Na to je možné udělat celý jeden pořad a stejně to bude málo. Já se vynasnažím být velice stručný a vyložit to souhrnně, ať si z toho potom každý udělá něco jako takový domácí úkol. Shromážděte si vlastní informace a sami o tom přemýšlejte.

Takže tu máme dva takové projekty. Projekt vytvoření evropského islámského chalífátu a projekt přestavby SSSR. Když začala ta válka na Donbasu, tak začala kárnou operací a velice dlouho se nejednalo o občanskou válku, ve kterou se to změnilo v polovině léta. A občanskou válku z toho udělali v první řadě volontéři, kteří zásobovali kárné batalióny a ozbrojenou verbež Ukrajiny vším možným, a kteří všude roznášeli ideologii nepřátelství. To právě oni způsobili rozkol v zemi a proměnili kárnou operaci kyjevské bandy v občanskou válku na Ukrajině. V tom není třeba se mýlit. Byli to právě volontéři, kteří se o to postarali. Ti, kteří zásobovali kárné batalióny a ozbrojenou verbež Ukrajiny. Mnozí v této své činnosti pokračují. Tak to je ten vůdčí ideologický oddíl, který proměnil kárnou operaci v občanskou válku.

Takže když aktivní fáze vojenských akcí na Donbasu v roce 2014 skončila Minskem. Jak potom někteří začali vykřikovat o zradě. A co bylo zajímavé? Že se jedná o zradu, vykřikovali jak v Kyjevě, tak i naši hurá patrioti. Takže se ptám. To tedy máte společné cíle? Všichni, kteří vystupují proti Minským dohodám, jsou tedy takovými ideologickými blíženci, kteří mají jediný cíl. Vyvolat ve společnosti rozkol a rozpoutat v ní válku. Jejich cílem je tedy válka a ne to, aby se lidé měli dobře.

Takže když začalo být nutné vést nějaká ta jednání, všichni odjeli do Minsku. Vzniká otázka. A proč zrovna do Minsku? No proč zrovna do Minsku? Odpověď je jednoduchá. To právě v Minsku je pracovní skupina OBSE. A proč je v Minsku? A proč se tím vším zabývá? Zabývá se například i konfliktem na Náhorním Karabachu. Řeší kontakty mezi Ázerbájdžánem a Arménií. Proč? Ta věc se má tak, že když zničili SSSR, když protáhli celou zemi tou přestavbou-přestřelkou, přes ty krvavé reformy, tak zachovali takové agitační středisko marxismu – Bělorusko, které bylo vydržováno čistě z ruských prostředků. Lukašenko do Ruska přijížděl pouze z jednoho důvodu: „Došly mi peníze na sociálku, abych dál v Bělorusku udržoval „socialismus”, dejte mi další. Jací jste to jinak bratři? Jaký spojenecký stát? Takhle to dál nejde. Dejte peníze a zase se můžeme bavit o spojenectví.” Ten projekt byl globální a plánované nové sestavení Sovětského svazu, nového Sovětského svazu, Sovětský svaz 2.0, to je známý projekt, že?

Takže v plánu s ním bylo začít od Minsku. A v souladu s tím, byly na Minsk navazovány řídící vazby, které měly řešit konflikty na postsovětském prostoru. A když bylo zapotřebí v jednání se posunout dále, tak jsem řekl, že je třeba postoupit k formátu Astany. Ale neřekl jsem to jako první. Napřed to zaznělo od Nazarbajeva a Putina, kteří říkali, že formát Astany počítá s tím, že se k vyjednávacímu procesu připojí zástupci Doněcké a Luhanské republiky.

Když tam má své zástupce kyjevská banda, musí je tam mít také Doněcká a Luhanská republika. Ale to není podstatou formátu Astany. Vrátíme se o něco zpět. Řekl jsem, že existují dva globální projekty:

Přestavba SSSR z SSSR 1.0 na SSSR 2.0 a vytvoření evropského islámského chalífátu.

Nejednou jsme mluvili o tom, proč existuje ISIL, mluvili jsme o roli Turecka v tomto procesu a teď pozorujeme velice zajímavý proces, kterým je vývoj konfliktu mezi Saúdskou Arábií a Íránem. Přičemž Írán v tomto konfliktu podporují například právě ty noviny New York Times, které zveřejnily velice rozsáhlý článek, rozhovor o tom, že je třeba učinit přítrž tomu tmářství v Saúdské Arábii, že to už není udržitelné a je potřebný jiný, civilizovaný islám. Oč jde? Mluvili jsme o tom, že Turecko mělo jako stát splnit roli beranidla, Třetí říše, která převede válku s ISIL na evropské území. A až bude potom zapotřebí ustanovit ten správný islám, tak tam přijde Írán. A my jsme také mluvili o nějakém Neoosmanském impériu, že? O sjednocení Turků okolo Turecka. V čem zde tedy spočívá ta podstata?

Globální projekt vytvoření evropského islámského chalífátu byl v podstatě podniknut již dvakrát. Napřed byl organizován přes Maghreb, přes Španělsko s pomocí Arabů a přes Turecko, přes jižní Evropu a Rakousko, vždyť se dostali až k Vídni, zase s pomocí Turků. Ani jeden z těchto chalífátů teď není možný. Nový chalífát se pokoušejí vybudovat s pomocí Peršanů. To je oč tu jde.

Nejde o boj mezi sunnity a šíity, ale o to, kdo bude kurátorem islámského projektu v budoucnosti. Saúdská Arábie, Arabové mají odejít, Turci také a přijít mají Peršané, kteří budou nositeli toho správného islámu. Proto také sunnity, Saúdskou Arábii a ISIL tak pevně spojují. Jednou bojovníci Islámského státu bojují pomocí letadel v uniformách Saúdské Arábie proti Jemencům a podruhé jako pěší trhani proti Sýrii a Íránu. Pevně spojují Saúdskou Arábii s ISIL. Porážka ISIL znamená porážku Saúdské Arábie. Ale zároveň je likvidováno to... no to, Turecko. Jenže to turecky mluvící obyvatelstvo musí být nějakým způsobem organizováno.

Když Nursultan Abiševič vstoupil do konfrontace se státní elitou USA, která skoupila kanalizaci Alma-Aty a požadovala, aby se politika Kazachstánu plně přizpůsobila politice USA, aby se tam USA mohly chovat jako na svém zadním dvorku. Tak Nazarbajev řekl, že ne a přenesl hlavní město do Astany. Vypadá to jednoduše, ano? Ale zkuste jim říci ne. Státní elitě řekl ne, ten, jak se jmenuje, Strauss-Kahn a vytáhli na něj pokojskou, smetli ho, neustál to. A co Libye? Ta také řekla USA ne. A jiné státy? A co se tedy stalo v případě Kazachstánu? Nestalo se nic. A to znamená pouze jedno. Že když Nazarbajev řekl státní elitě ne, tak se opřel o nějakou sílu, která je o dost silnější a mocnější než státní elita USA. Že začal pracovat v zájmu, spolupracovat, právě s touto silou. Vždyť USA mohly jednoduše zakázat jakékoliv financování Kazachstánu. A potom by z Astany nemohli udělat tak překrásné hlavní město, jenže ho postavili. A zde… No konspirátoři natočili řadu zajímavých filmů, aniž by chápali, oč jde. Přeplnili je různými nesmysly. A kde je podstata? Podívejte se například na architekturu kongresového paláce, na memoriální komplex Bajterek a pochopíte, že je tam řešen úkol na úrovni globálního významu.

Vrátíme se k tomu, že Turecko je sjednotitelem turecky mluvících národů. Ale když se Turecko rozpadne, tak má globální prediktor problém, kam s tureckými/turkickými národy, jak je začlenit a jak je řídit? A Nazarbajev s jeho projektem Astany se jim velice hodil a dohodli se s ním každý v míře svého zájmu. A mimochodem právě vzhledem k tomu, že jsem tohle věděl, tak jsem říkal, že je třeba převést ten vyjednávací proces do formátu Astany.

Teď řeknu proč. Protože to je také v zájmu Ruska. V globální politice jde především o to, kdo koho převeze. Kdo koho dokáže začlenit do svého procesu, do svého vektoru cíle. Když tedy vyvstala otázka, že Turecko stejně skončí, začal být zviditelňován Nazarbajev a Kazachstán. Turkické národy začaly být sjednocovány okolo Kazachstánu. A v roce 2010 Abdullah Gül předal Nazarbajevovi žezlo jako patriarchovi turkických národů, určil tím jeho prvenství, taková se konala procedura. Chápete? Od toho okamžiku byl osud Turecka předurčen. Turecko přestane existovat jako stát v té podobě, na jakou jsme zvyklí. Je předurčeno k přestavbě v každém případě. A to tím spíše, že je třeba vyřešit problém... Nejen Kurdů. Ti jsou až druzí v pořadí.

Ten vztah mezi Kurdy a USA, to je také velice zajímavá otázka, ale zde nejsou tím hlavním článkem Kurdové. Hlavním článkem je zde Arménie. Vytvoření Velké Arménie. A to se bude řešit na úkor... Projekt Velké Arménie nelze vyřešit, dokud existuje současný stát Turecko. Globální prediktor pracuje s předstihem. A teď musí být Turci sjednoceni okolo Kazachstánu. Když tedy říkám, že mnohé otázky musíme převést do formátu Astany, tak to znamená, že je třeba se zapojit do řídících procesů tohoto sjednocení turkických národů. Aby tento proces neprobíhal někde stranou. My musíme sjednotit toto území, a jde o to, jak je budeme začleňovat, jakým způsobem. Chápete?

Na tom závisí, jaké vztahy budou navázány s tímto projektem. Jak bude začleněn. Tím spíše, že tento projekt, to sjednocení turkických národů, je určitý stabilizační mechanismus ve vztahu k Číně a její Hedvábné stezce. Co myslíte, když vytváří z Číny centrum koncentrace řízení, přejí si snad globalisté, aby fungovalo zcela autonomně? A pokud se tam ty procesy dostanou mimo kontrolu? Ne, je třeba vytvářet stále nové. Proto je vytvářeno nové sjednocení turkických národů, ale již pod vedením Nazarbajeva, Kazachstánu. Tam je to převáděno. Ale Nazarbajev je přece jen člověk, smrtelný. Ne z důvodu, že by ho někdo mohl zabít, jednou prostě nastane čas a on jednoduše ze zcela přirozených příčin zemře. Ale ten projekt přece zemřít nesmí. A aby Rusko mohlo ten projekt převzít, musí do něho vstoupit. Vzít ho pod svou kontrolu. A čím více politických otázek tam budeme přenášet, což dělá Putin, tím lépe. Budeme ten projekt začleňovat a globalisté si to uvědomují. Nechápe to státní elita. O tom to celé je. To je ve hře.

Jen si povšimněte, jak je teď Nazarbajev zviditelňován, jako nějaká protiváha k Putinovi v integraci, ve sjednocování postsovětského prostoru. A my si přejeme nějakou takovou konfrontaci vytvářenou globalisty? Prosazují ho. Nazarbajeva pozvali na G20 a sám Obama běžel na setkání s ním. Jen si vzpomeňte, aby obnovil vztahy s Ruskem a omluvil se mu, tak ke komu běžel Erdogan? K Nazarbajevovi. Pomoz mi vyřešit ten problém. Tak to je ta věc a naši analytici nic nevidí. Až se uskuteční formát Astany a bude realizován jako nástroj řízení globálního prediktoru a Rusku v tom vymáchají čumák, tak si toho všimnou. Potom to budou chtít řešit, jenže už s jinými náklady. Teď je možné se do toho procesu začlenit v klidu. A navíc je to teď i v zájmu globálního prediktoru, protože ti mají také zájem na tom, aby mnoho projektů na tento formát navázali. Je to pro ně velice zajímavé. Jenže to musíte chápat, jak máte pracovat.

To byla otázka položená Alexejem a ještě tu je od něj jedna otázka, kde vás prosí vysvětlit, jaká je budovatelská role Her kočovníků, které se konaly v Kyrgyzstánu, pro gosudara SNS a Ruska?

O tom jsem právě teď mluvil. Formát Astany může být buď budovatelský, nebo likvidační pro celý ruský prostor bývalého SSSR. A v tomto ohledu je třeba chápat, že se jedná o kulturní program. Kam a jakým způsobem bude zaměřen, to je třeba... Nemůžete jenom přihlížet, musíte s tím pracovat. Nesmíme schovávat hlavu do písku jako pštros a nevšímat si toho, co se děje, že vedle nás narůstá nový řídící subjekt, nové centrum koncentrace řízení, které bude sjednotitelem států a národů. A co si potom s těmi státy a národy počnete? Jak a kdo je začlení a na jakém zdrojovém základu, s jakými zájmy? Kdo bude vytvářet dlouhodobou politiku? A podle plánu globálního prediktoru mají být turkické národy něco jako šídlo jak pro Peršany, Číňany tak i pro Rusko. Šídlo si nikdo nepřeje a v první řadě to není výhodné pro samotné turkické národy. Chtějí snad být v neustálé konfrontaci se všemi? Nechtějí. Chtějí mír a klid.

A když bude konfrontace se všemi, tak to znamená mezinárodní terorismus, všichni se neustále všem braňte. Jenže tyhle věci se musí řešit. Globální politiku je třeba uplatňovat.

To byla dnes poslední otázka.

Když jsme teď mluvili o formátu Astany, když jsme mluvili o leteckém útoku…

- Který prý omylem provedly USA.

- Ano, a jaký omyl?

Vždyť si vezměte tu situaci. USA, ať už tvrdí, jak chtějí, že oni ISIL nepodporují, tak to dělají. To nebylo poprvé, kdy USA zaútočily na syrskou armádu, aby podpořily útok ISIL. To jenom díky USA mohlo dojít k takové ofenzívě a rozšíření území ISIL. V první řadě šlo samozřejmě o podporu politickou, když byly znehybněny elity a deaktivovány vojenské mechanismy Iráku a Sýrie. Ale v neposlední řadě se jednalo i o čistě leteckou podporu. Jenže dříve vždy tam, kde působila ta koalice proti ISIL vedená USA, přiletělo nějaké neznámé letadlo, nebo celá skupina letadel, a všechno vybombardovaly. Ale vždyť to bylo neznámé letadlo. Chápete? Nebylo jasné, komu patří. To až teď s těmi lety více méně přestali. Protože jsme na to začali upozorňovat a řekli jsme, že jednoduše předvedeme, kdo to byl. Z vesmíru je všechno velmi dobře vidět. Čí bylo to „neznámé” letadlo. A co se týká bombardování civilistů. Při osvobození Manbidže letectvo USA jednoduše útočilo na civilní čtvrti. Likvidovali civilisty v Manbidži. Ale to přece nikoho nezajímá. Nějaká Manbidža. A o snímcích odtamtud tvrdili, že to bylo ruské letectvo, které ty civilisty vybombardovalo. I když ruské letectvo veškeré své akce natáčí a veřejně zpřístupňuje. Prosím. A tento veřejný přístup zneužívají západní média, která tak předvádějí úspěšnost prý svých vojenských operací: „Podívejte, to byla naše akce! Takhle je tam bombardujeme.”

Vždyť ISIL začal být likvidován, až když se tam objevily naše síly, ne když tam byly USA. Ale proč to říkám. Když chápete obecný chod věcí, když se vyznáte v řízení, alespoň trochu, tak pochopíte, odkud se bere... Teď se třeba mluví o tom, že Obama a Kerry nikoho neřídí, že Pentagon bojuje proti CIA...  Ale ten zlom přece neprobíhá mezi institucemi. To není otázka boje mezi jednotlivými institucemi. V samotných institucích jsou zástupci jak globální elity, tak i té státní. Proto daná instituce sleduje jednou jeden cíl a podruhé jiný. Ale v tom je třeba se vyznat, a jak? Dokud neznáte matematiku, tak i ty nejjednodušší matematické operace napsané na papíře vypadají tajemně. Něco jako čínské znaky. Ale když tu matematiku znáte, tak je to pro vás jednoduché. O čem neustále mluvím? Všichni... Dokud dříve, abyste byli sociálně aktivním člověkem ve společnosti, který by dokázal hájit své zájmy, stačilo umět číst, psát a počítat, a potom k tomu přibyly další vědy, tak dnes je absolutně nezbytná znalost Dostatečně všeobecné teorie řízení.

Znalost toho, jak jsou řízeny sociální supersystémy. Jestli to tak nebude, tak nikdo nedokáže ubránit své zájmy. Vždy to bude tak: „Chtěli jsme jen to nejlepší a dopadlo to jako vždycky.” Musíte přece vědět, co je možné, jak je to možné, abyste dosáhli svých cílů. Abyste dokázali využít objektivní okolnosti pro dosažení svých subjektivních cílů. Chápete? A nebudete-li to umět, tak se vám dařit nebude, neustále se budete při své snaze střetávat s doprovodnými škodami. Nebudete se umět včas začlenit do procesů, budete své zdroje vynakládat na stabilizaci cizích systémů. Musíte vědět, jak jsou řízeny supersystémy.

Proto musíte znát Koncepci sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecnou teorii řízení. Pouze to je veřejně přístupný zdroj těchto znalostí.

Pamatujte si, že znalosti znamenají moc. Berte tuto moc do svých rukou.

Do příštích setkání.