2.6.2017
Jiří Vaca
Jako mnoho z Vás jsem si přečetl knihu „Potrebujeme inú školu“ a v ní 4 stránkovou kapitolu „Učí škola čítať?“. V této kapitole je nastíněno, že současná škola nevyučuje dostatečné kvalitě a rychlosti čtení vzhledem ke změnám ve společnosti, které autorský kolektiv VP SSSR nazval zákon času.
Po krátkém váhání jsem se nejprve rozhodl koupit knihu vhodnou i pro samouky (David Gruber: Inteligentní čtení v internetovém věku) a po jejím letmém prostudování jsem se nakonec odvážil zaplatit plný kurz „Racionální čtení a Rychločtení“ za 9 429 Kč, kde lektorem kurzu byl také David Gruber. Výsledky svého intenzívního bádání v této oblasti za poslední 2 týdny Vám nyní předkládám, protože předpokládám, že budou alespoň pro část z Vás zajímavé.
Na úvod bych chtěl vyvrátil jednu častou mylnou představu laiků o rychločtení. Mnozí si ho pletou se „zbrklým“ čtením. Kdy zvýšením rychlosti čtení neškoleného čtenáře nad určitou mez se sice dosáhne sice vyšší rychlosti čtení, ale při výrazně nižším chápáním a zapamatováním přečteného. Metody rychlého čtení jsou spíše o trénování schopností tak, aby se dosáhlo jak vyšší rychlosti čtení, tak paradoxně i vyšší chápavosti textu. Při běžném čtení lze dosáhnout 2-5ti násobné zrychlení rychlosti čtení, při současném (často i výrazném) zvýšení chápavosti textu. Při čtení studijní rychlostí se nedosahuje až takového zvýšení rychlosti čtení, ta však přesto bývá vyšší (ale již ne násobně) při lepším dlouhodobém zapamatováním hlavních myšlenek textu (toho se dosahuje k rychločtení doplňkovými medodami zlepšujícími paměť a koncentraci, které jsou součástí výše zmíněného kurzu).
Alternativní názvy metod rychločtení (jednotliví autoři přidávájí k původní metodě další dodatečné metody a rozšíření; probíhá taktéž snaha o patentová řízení, díky kterému ostatní autoři nemohou používat původní název metody, což se týká i českého názvu rychločtení – žádost o ochrannou známku je sice aktuálně zamítnutá, ale probíhá odvolání, je tedy možné, že někdy v budoucnu nepůjde název rychločtení využívat nikým jiným než Davidem Gruberem):
-
rychlé čtení, rychločtení, racionální čtení/vnímání, inteligentní čtení/vnímání
-
speed reaging, fast reading, rapid reading, …
Vhodnou volbou metod se tak z rychločtení může stát rychlostudium (důraz na zapamatování) či rychlovyhledávání nebo orientační čtení (důraz na rychlost). Jindy Vám tyto metody pomohou „jen“ pomohou zpracovat velké množství e-mailů denně.
Z historie metod rychločtení
-
Problematice rychločtení se začali zabývat pedagogové a psychologové na konci 19. století, a to zejména na psychologii čtení, která se zaměřuje především na výzkum rychlosti čtení a výzkum pochopení textu.
-
První zásadní fakt týkající se rychločtení konstatoval francouzský oftalmolog Emil Javal roku 1878, který provedl první výzkum s pohybem očí. Zjistil, že při čtení zleva doprava se oko nepohybuje hladce, ale trhavě, v jakýchsi skocích. Mezi těmito skoky se oko zastaví asi na 1/5 sekundy a fixuje část řádku. …. ve své době však tento poznatek ještě nenašel cestu do praxe.
-
Potřeba rychlé identifikace počtu a typu nepřátelských letadel piloty vedla britské královské letectvo během 1. sv. v. K vývoji přístroje tachioskop, sloužícího k promítání obrázků na plátno v různě krátkých intervalech. Výsledky byly tak překvapivé, že se letectvo rozhodlo provést podobný experiment s textem.
-
Na základě těchto zpráv o pozoruhodných výkonech propukl zájem o rychločtení, který vedl k organizaci prvního kurzu rychločtení v roce 1925 v New Yorku a v roce 1929 k sepsání první učebnice rychločtení (Pitkin: The Art of Rapid Reading). Následně se začaly kurzy pořádat i v Evropě, zejména ve Velké Británii.
-
Velkého zájmu se rychločtení dostalo především po 2. světové válce, kdy se téma rychlého čtení rozšířilo i dále do Evropy, kde provedl v 60-tých letech syntézu dosavadních teoretických zjištění a praktických zkušeností Wolfgang Zielke se svou knihou „Jak číst rychleji a lépe“.
-
V ČR cca 90% zmínek o rychločtení odkazuje na lektora a autora vlastních knih o rychločtení a souvisejících metodách Davida Grubera.
-
Od roku 2012 existuje projekt „Rozečti se“ www.rozectise.cz (a návazný projekt Včelka www.vcelka.cz vhodný pro diagnostiku a nápravu některých chyb čtení (dyslexie) u dětí již předškolního věku.
-
Studovat je možné i z mnoha knih (část je určena pro samouky). Jejich cena však taktéž není zanedbatelná.
-
Rusko: www.fastread.ru (zatím jsem nezkoumal; zajímaví jsou díky zápisu do Guinnessovy knihy rekordů – 60 tisíc znaků za minutu, tj. Cca 10 tisíc slov za minutu)
Metody rychlého čtení (rychločtení) jsou známé již téměř 100 let a postupně se zdokonalují. Pro běžné nasazení do výuky jsou dostatečně kvalitně metodicky zpracovány. Nicméně okolnosti jsou takové, že jejich znalost je elitarizována. Cena 9,5-12 tisíc za nejběžnější distanční kurz je dostatečně odrazující pro běžného příslušníka davu. Naopak osvojení si těchto metod je sociálním výtahem pro ambiciózní jedince směrem mezi elitu nebo potvrzením příslušnosti k elitě pro stávající elitáře. Kurzy u Davida Grubera za více než 30 let prošlo pouze cca 5 tisíc lidí.
Na různých místech se tak můžete dozvědět příběhy o tom, jak z průměrného studenta se po absolvonání kurzu rychločtení stal student vynikající, který v 5. ročník zvládl s 10% námahy oproti kolegům a ušetřený čas využil k založení firmy … kterou po 10-ti letech prodal za milióny dolarů. Lektor se též chlubí, kdo všechno ze současné elity je absolventem jeho kurzů.
Na druhou stranu můžete slyšet příběhy typu: „Dozvěděla jsem se o rychločtení, cena za kurz mě odradila. Zjistila jsem, že existuje novinka www.rozectise.cz, kde první 3 lekce jsou zdarma. Cenu (cca 1000 Kč) za kompletních 20 lekcí jsem si však také nemohla dovolit.
Stav výuky metod rychlého čtení je tedy aktuálně silně elitarizován. Přitom to jsou metody, které by měl znát každý dospělý i každé dítě (od určitého věku). Jsou to i metody, kterými lze dosáhnout v podstatě ihned viditelného zvýšení schopností a nejsou přitom příliš náročné na zvládnutí (2-3 denní kurz + je vhodné nějakou domu doma procvičovat)
Děkuji za pozornost a tímto vás prosím o vyplnění ankety o rychločtení: