Úrok, úžera a Lidská společnost - dvě neslučitelné podstaty
11.7.2016
Lux
Kultúry gojimov sa historicky odlišujú od "židovskej" (judaistickej) kultúry, a to smerom k vyššej morálke, ale dosť zaostávajú vo vôľových prejavoch. Ide o určitú chamtivosť a márnivosť (dosiahnutie slávy a "bohatstva" s ľubovoľnými prostriedkami a pri minimálnom podiele fyzickej práce). Gojimske kultúry slabo vyjadrujú svoju vôľu – jedná sa o prastaré programovanie zo strany GP skrz Bibliu. Hľadanie sPravodlivosti sa utopilo v rôznej utópii, a to sa usadilo vo vedomí i v podvedomí a tak niečo urobiť v prospech vybudovania sPravodlivej spoločnosti je za hranicami želaní typických gojimov = chlastať a kecať o politike, pozerať TV, šport, byť vlkom z Wall Street – žiť nahrabaním nejakých peňazí (prečo je v TV toľko športových programov, rôznych "kulinárskych" a show ReLácii...čo sa tým sleduje zo strany asocial enginneringu?).
Gojimovia – chcú žiť zadarmo a židia vôľovo chcú žiť z práce gojimov. V tom sú židia adekvátnejší Objektívnej realite, a preto aj žijú lepšie, keďže chápu, že z neba nič zadarmo nepadne a treba pracovať na motivácii gojimov, aby na nich pracovali. Aspoň teda niečo robia – gojimovia majú nedostatok vôle, pracujú na židov a túžia sa stať nejakými vlčkami z Wall Street...-))
Úrok je:
1) Základný nástroj zotročenia celých národov od pradávna - najprv stimulácia progresu a potom tvrdý pád všetkých polisov, národov, ríši.
2) Základným generátorom inflácie - znehodnocovania peňazí, tovarov, úspor..
3) Základným "vysávačom" platbyschopných prostriedkov všetkých ekonomík, v ktorých sa používa úverovanie s úrokom - v reálnej ekonomike potom chýba platbyschopný dopyt a tá postupne kolabuje.
4) Nástrojom presunu finančných prostriedkov do rúk globálnych elitárnych klanov a tie ich potom používajú na všemožné špinavosti proti ľudstvu, aby si zachovali svoj vysoký spotrebiteľský status (vrátane "islamského" terorizmu, TV, filmov Holyvúdú, rôzných masMédeí atď.
5) Pri inštitúte úroku sa úverovo-fin. systém ktoréhokoľvek štátu dostáva do súkromných rúk globálnych bankárov a prestáva byť nástrojom makroekonomického riadenia. To nie je vo vzdelávacom systéme, alebo v ekonomickej vede samozrejme nikde spomenuté..
Úverovo-fin. systém v biblickom projekte takto agresívne preniká do všetkých regiónov planéty a vedie k antinárodnej štátnosti a jej inštitútom. Globálnym úžerníkom je úplne jedno, ako sa nazýva menová jednotka s ktorou obchodujú a ktorá slúži na ich často špekulatívne ciele. Hlavné je, aby vo všetkých štátoch bola zabezpečená sloboda úžerníctva – z toho vyplýva aj nenávisť k islamu (Korán zakazuje úrok, ako prejav satanizmu) a dnešné "horúce" vojny v arabských regiónoch.
Ľudia v SpoloCnosti musia sami tlačiť na mrzákov a hlupákov v byrokracii štátu, podnikateľskej sfére a v riadení na rôznych úrovniach, a to aj osobne, lebo nemôžu čakať, že paraziti „hore“ to zmenia k lepšiemu. „Horní“ urobia len to, do čoho ich dotlačí „spodina“ = miera chápania „spodiny“ musí byť jednoducho vyššia..
Ľudkovia musia pochopiť rôzne tzv. hry s nenulovou sumou (tu je úrok jednou z hierarchicky najvyšších hier), keď VŽDY vyhráva korporácia, ktorá určuje pravidlá hry na úkor celého globálneho plebsu (niektorí z korporácie môžu aj skrachovať, ako sa to stalo v r. 2008 judaistickým Lehmann Brothers, ale štatisticky globálna korporácia úžerníkov neustále zvyšuje svoje aktíva...známe bohatí bohatnú a chudobní sa stávajú ešte chudobnejšími).
V USA vznikla pomerne silná iniciatíva, ktorá tuším v 100 bodoch deklaruje nutnosť zrušenia FEDu a úroku.
Skúste dať aspoň 10 bodov, čo je potrebné urobiť s ekonomickým, úverovým, finančným, štátnym ai. systémom, ktorými by chápavejší ľudia mali tlačiť na svojich volených zástupcov, aby ti mali nejakú oporu v bežnom národe a nehrozila im tak likvidácia (v rôznej forme) zo strany globálnych jelít.
"Vox populi, vox dei."
Je to samozrejme trochu zložitejšie, len heslovite:
1) Peniaze nemôžu byť tovarom - sú prostriedkom výmeny - a tak musia byť kryté (kedysi bolo krytie obilím, neskôr "vzácnymi" kovmi, ako zlato a striebro). Dnes sa používajú tzv. fiat money (nemajú žiadnu väzbu na reálnu produkciu).
2) Peniaze musia byť kryté = celá činnosť ľudí v rámci MIM je založená na energii (ForMa matérie) a dnes najlepšie s reálnou produkciou korešponduje elektrická energia vyjadrená v kWh = invariant preiskurantu.
3) Úrok musí ísť postupne k nule (postupne preto, aby nedošlo k neriadenému chaosu a banky sa mohli pripraviť na nový infostav).
4) Úrok potom musí byť definitívne zákonom zakázaný, ako genocídny prostriedok likvidácie ľudstva (ako bolo mnohokrát v minulosti).
5) Banky môžu zostať ako súkromné spoločnosti, ale svoj zisk musia generovať z bežných poplatkov (robia len službu, nič reálne produktívne pre spoločnosť neprinášajú) a z podielu na zisku pri investičných projektoch, ktoré s nejakým podielom zafinancujú.
6) Generácia zisku bánk v podstate len z úspešných projektov ich prinúti vytvárať silné predikčné analytické oddelenia (základom riadenia je predikcia - preto aj globálny prediktor), ktoré "nalejú" jej financie prospešných projektov.
7) Zaviesť nepodmienený základný príjem pre všetkých občanov (podľa úrovne danej ekonomiky), aby sa odbúral stres a "hromadenie prostriedkov na horšie časy".
8) Základný nepodmienený príjem musí pokryť základné životné potreby jedinca a rodiny - kecy o tom, že ľudia nebudú pracovať sú dávno vyvrátené mnohými experimentami a štúdiami správania dnešných ovčanov (zatiaľ).
9) Podľa viacerých modelov bude pracovať cca 75 % ľudí a všetkým sa otvoria nikdy nebývalé možnosti rozvinúť svoj tvorivý potenciál (každý človek je iný a má iné prednosti dané Zhora, predčiace všetkých ostatných ľudí).
10) Aby "elity" nemohli tak ako teraz akumulovať prostriedky,tak treba zaviesť tzv. demurrage (znehodnocovanie peňazí v čase), aby nebol sklon k ich akumulácii (peniaze musia byť v neustálom obehu a pracovať pre Ľudské ciele a nie že ich niekto "zakonzervuje" v banke = v podstate len napomáha globálnemu úžerníckemu systému generovať ďalšie nekryté dlhové peniaze).
11) Popri "štátnych" peniazoch zaviesť lokálne meny s časovým znehodnocovaním ich hodnoty - experimenty vo viacerých krajinách ukázali, že pri pomere 50:50 (vyplácania pracovníkov štátnou a lokálnou menou) stúpla produktivita práce lokálnych výrobcov (lokálne meny bolo možné utrácať len za lokálne tovary a za mesiac strácali 10 % svojej kúpnej sily) stúpla za 1 - 3 roky 7 - 15 násobne!
12) Zákonom obmedziť najvyšší príjem v spoloCnosti na 5 (možno uvažovať ešte7) násobok priemerného príjmu - žiaden človek pri "sebalepšej" práci nie je hodný takéhoto x-násobného príjmu hoci posledného cigánskeho kopáča kanálov..
A samozrejme by bolo treba zaviesťešte ďalšie menej významné opatrenia na konsolidáciu Ľudskej SpoloCnosti - bez akejkoľvek skrytej otrokárskej podstaty.
Globalizácia (koncentrácia výrobných síl celého ľudstva), je objektívnym globálnym procesom, ktorý je však už min. 3 000 rokov riadený subjektívne.
Skutočné elity sveta tento objektívny fakt veľmi dobre poznajú a využívajú - veď už dlhú dobu na to "fičia".
V spoločnosti sú možné v podstate len 2 Koncepcie (usporiadania SpoloCnosti):
1) Spravodlivá (s určitou chápavou Mierou, čo je s vysokou pravdepodobnosťou od ľudstva požadované Zhora)
2) alebo neSpravodlivá, čo je po ére prvobytných spoločnosti trvalým javom v spolužití človeku podobných.
Bohom, alebo Vis Maiorom, alebo Najvyšším riadiacim všeobjímajúcim supersystémom...je podporená tá alternatíva, ktorá je najbližšie Jeho cieľom.
Takto Biblická koncepcia predčí - do určitej miery konkurenčnú - védickú (duchovný otrok je objektívne ďaleko horší jav, ako materiálny otrok a pod.) a GP v nej predstavuje hierarchicky najvyššie riadenie na Zemi - v hierarchii je vysoko aj judaistický agregátny noosféricky riadiaci modul (egregor).
Pred KSB nijaká globálna KonCepcia nebola ohlásená (ani KSB nie je verejne vyhlásená, pokiaľ sa inFormačne - energeticky nenabijú príslušné noosférické polia, tak by to bolo pre verejných (marionetných) politikov samovražedné..= ako hovorí Pjakin - musí sa vytvoriť inFormačné pole s príslušnou riadiacou algoritmikou a inFormačnou naSýtenosťou) a ako som už uviedol, védická koncepcia nebola podporená Zhora (viď ako vyzeral vývoj vo východnom svete po "etablovaní" judaizmu a pseudokresťanstva na Západe - chvíľu ešte víťazil islam nad žido-kresťanskou civilizáciou so zvyškami koránického chápania, ale potom aj ten bol definitívne zvrátený a spacifikovaný).
Jednoducho Boh nemá čo podporiť (z hľadiska globálneho procesu) a musí podporovať najvyššiu koincidenciu Svojich cieľov, aj keď je systém len "demo" verziou skutočnej DémosKratos..
A je v podstate skryto otrokársky (za novodobejšiu h-is-Tóriu globálny systém len menil dekorácie - jedná sa o veľmi dlhodobý proces, ktorý je nutné pochopiť).
Preto širšie chápanie objektívnych dejov a hierarchie usporiadania riadiacich procesov na planéte Zem má vo výslednom vektore dejov na Zemi ďaleko väčšiu váhu ako morálne kritérium, keďže ovčania po celom svete stále ešte nechápu základné príčiny svojich neŠťastí...musí ich Najvyšší Radiaci El-em-ent proste nejako stimulovať myslieť - veď Int-el-ekt nedal tým opičiakom len tak naDarMo...a ani ZaDarMo..( v pozemskom chápaní..-)) ).
Myšlienky ľudí sú hmotné a smerujú podľa vlnových charakteristík do príslušných agregátnych modulov a určujú potom myslenie (v mnohom) tých ľudkov, ktorí sú na ne podvedome napojení..
A najprv je noosférický (nejaký matricový) scenár (alGoRytmus), ktorý sa nabil myšlienkovou energiou ľudských bytostí - a potom sa tento energeticky nabitý algoritmus realizuje v reálnom Živote.
Aj u jedinca - ak niekto niečo silne chce, tak sa mu to v Objektívnej realite aj zmaterializuje (často až po nejakom čase).
Ale - opičia labka vždy zasiahne o to silnejším efektom, ak sú morálne kritéria "chceného" nie príliš identické s Najvyšším.
Preto sú aj judaisti častými obeťami svojho statusu a konania (prekročia svoje Božie dopustenie), lebo všetko sa veľmi komplexne Zhora hodnotí (často aj "zlé" zámery do budúcnosti spôsobujú nezvratné zmeny u daného jedinca, prípadne sa týkajú celého RaDu - mnohé "aristokratické" alebo dnes judaistické rody nemali (nemajú) potomkov - a daný Rod na Zemi končí..svoju pozemskú púť..
Štítky:
úvahy | úvodní materiál | 1. priorita - světonázorová | 4.priorita - ekonomická | články Luxe
Diskusní téma: Úrok, úžera a Lidská společnost - dvě neslučitelné podstaty
Odpověď pro Otazníka
Hox 23.9.2016 o 19:33
……..poté, co mi „J.“ zablokoval možnost reakce, a pak se vyjadřuj o rýpání. Nu a jestli ti to příjde korektní, pak není o čem se bavit.
Zjistil jsem, že takovým lidem jako jsi ty a pan J. vadí především pravda. Jste schopni hlásat lidskost, poučovat ostatní, jak se stát Člověkem a za tím účelem si vytvoříte i stránky, ale moje dosavadní zkušenost mi napovídá, že pravdou je spíš to co napsal Oracle 911 | 01.04.2017: „Mýliš sa a ešte k tomu KAPITÁLNE, lebo my nenávidíme.“ Nevím, jaký způsobem jste se spolu s panem J. vydrápali na vykladače koncepce. Hlavní však je, že vy oba jste pro mne ovocem, které tato koncepce přináší a je to nechutná podívaná.
Tahle odpověď byla původně pro Otazníka k článku Dlouhodobá strategie GP k překonání koránického islámu. Nyní ji však určuji všem k zamyšlení nad tím, kdo si nás to na obou webech dovoluje neustále pohlavkovat a kdo má tu drzost nás poučovat jak se stát Člověkem.
Upravená odpověď pro otazníka: Ono to je to bohužel mnohem vážnější než by se mohlo zdát. Pokusím se vám mozaiku doplnit o trochu větší střípek. Nevím, jak dlouho tu jste, tak z toho důvodu vám doplním, že zdejší diskuze byla v září 2016 rozdělena díky akci majitele a tvůrce, nebo spolutvůrce stránek pana J. Budiž, takové věci se mohou stát, lidé se pohádají a začnou vidět rudě. K povšimnutí už, ale je to, že obratem začal kydat hnůj na svoji celou dosavadní práci, jeho „nová“ diskuze v podstatě nebyla určena k ničemu jinému a on kupodivu dělal, že se ho to vůbec netýká. Zřejmě zapomněl, že se jednalo o jeho stránky, které sám vytvořil.
Re: Re: Re: DVTR
J. | 07.06.2015
texty na dvtr.eu sú z 09.01.2015, verzia R po korektuře
do kapitoly 12 doplnené o schémy z DVTR13.03_schémy_finál_26.4.2014.pdf
Odpovědět
Re: Re: Re: DVTR
J. | 09.06.2015
vo verzii z 9.1.2015 už budú asi všetky podstatné chyby opravené, pretože pri vzájomnom porovnaní zdrojových súborov použitých pre tvorbu webu a najnovšej verzie z 27.3.2015 som našiel iba kozmetické úpravy, možno sú väčšie zmeny v kapitole č.15 ale tá na webe ešte nie je
Autorské práva za krádež pomocou nepríjemnej „mystiky“ na za krádež v podobe nepríjemnej „mystiky“
Zřejmě nedopatřením, odeslal do diskuze svoje vysvětlení pro Hoxe, ale to už je spíš pro jeho lékaře:
admin 23.9.2016 o 20:04
Ahoj Hox.
Ad 0/ Je úplne jasné, že Ti a Tvojím spolupracovníkom v zbrani patrí obrovská vďaka a uznanie za to čo ste všetko urobili pre dobrú vec a prebúdzanie Človeka.
Ad 1/A k veci. Hox, niečo ZLÉ sa stalo s týmto webom. Došlo, možno zámerne a dosť PROFESIONÁLNE, k rozbitiu jednoliatosti tohoto sajtu – jednota bola naštrbená. Profesionálne aj preto, lebo zneužili všetky Tvoje slabosti, ktoré každý väčší intelekt má (IT-intelektuál je na to veľmi citlivý) – to poznám …. :-(
PRETO sa Ťa pýtam so všetkou vážnosťou vzniklej situácie:
a/ máš zabezpečené naše IP adresy pred náhlym príchodom tajných ku Tvojmu serveru s požiadavkou vydania týchto adries?
b/ máš premyslené, ako nevydať tieto naše pravé IP-adresy a ich relácie alebo ako to zfejkovať …?
Uvedom si, že reguluješ/regulujete web, ktorý sa úrovňou dosť vymyká zabehnutým alter_webom a je ideovo strašne silný pre mladých ľudí. Nikdy toto nepusti zo svojho zreteľa a konaj na našu ochranu maximálne tak, ako keby nás mali všetkých ….
admin 24.9.2016 o 16:00
Ale kľud, nechceme z týchto vecí robiť akúkoľvek komédiu. Písal som to pre Hox pracovne, bolo to určené k jeho zamysleniu, z určitých dôvodov som vtedy nechcel použiť email na Hox-a. Nesprávne som ale predpokladal, že to Hox zmaže po prečítaní, a teraz je to už jedno. Chcem zdvorilo požiadať všetkých, aby z toho nerobili senzáciu. Bola to moja chyba v úsudku, ale účel sa myslím splnil.
V současné době neustále někoho obviňuje a drží si své ovečky pěkně zkrátka. Třeba ke mně se vyjádřil tímto způsobem. Jeho paranoidní chování nebere konce.
J. 2. apríl 2017 o 13:26
Nejaká pomstychtivá plačka sa sem zase včera skúšala nabúrať od 14:20, celé 4 minúty po mojej odpovedi Cliftonovi skúšal heslá do administrácie. A takýto zmrd ktorému nepoľutuješ bebino a obratom ti ide vylámať vchodové dvere a nasrať do obývačky má ešte drzosť vyplakávať o slobode slova.
Podobným způsobem obviňoval už řadu lidí a má i potěšení z toho, že se nemůžete bránit, protože jste zablokován v diskuzi „Chcel si vyjebať, narazil si a bolo s tebou vyjebané“. Naposledy pomlouval Pe-triho, že střídá strovky adres. Co mi však uniká, je to, že si nikdo nevšiml, že se jedná o zjevně vyšinutého člověka. Jak je možné, že bylo umožněno takovému „Člověku“, že dostal k licenci na tvorbu stránek o dvtr, že mu bylo dovoleno takové stránky vytvořit? Od takového člověka se mám učit, jak se stát Člověkem? Takový člověk, který ani nerespektuje naši platnou legislativu na ochranu svobody slova, mě povede k lepší společnosti? Co bude dělat takový člověk, pokud se dostane na jinou pozici než jen na majitele stránek o dvtr? Takových otázek je bohužel spousty a můžete si je sám pokládat a lehce doplnit. Srandou bylo, když se zdejší admin rozčiloval na mazáním svých vlastních příspěvků. Ono totiž jejich chování je dost podobné.
Hox 1.10.2016 o 8:11
Informace, především asi pro osazenstvo dvtr.eu/diskuse: tamní admin zuřivě maže veškeré názory…
Jak je možné, že si podivného chování pana J. předtím nevšimli ani ti, kteří mají koncepci v malíku? Jak je možné, že zrovna lidé takového zrna jako je Hox a J. se vždy doperou k „moci“. O čem je koncepce takových lidí mě už nemusí nikdo přesvědčovat. Jedná se jen o další odpornou manipulaci
Stalin - sám voják v poli?
http://outsidermedia.cz/berija-1-dil/?show=comments#comment-64522
Re: Stalin - sám voják v poli?
Sociálno - ekonomická a politická situácia RF.
Ak pomenujeme veci v RF pravdivo potom:
U nás je dnes predajný sociálny ekonomický systém, ktorý je spojencom nie svojho národa, ale zahraničného kapitálu.
Systém núti ekonomiku RF pracovať v prospech USA, pre dolár, proti rubľu.
Núti nás pacovať na de industrializáciu svojej krajiny, na ekonomické samo zničenie.
Zdroje ľudí odporovať tejto škodlivej politike sú už celkom vyčerpané.
Chudoba v RF je už masový jav.
Rusko vymiera následkom nedostatočnej kúpyschopnosti obyvateľstva z dôvodu nízkeho príjmu za prácu.
Predajná vláda nemá absolútne predstavu o realite života.
Ľudia pod tlakom propagandy nechápu, že krajina sa nachádza v nemilosrdnej, neľudskej systémovej kríze.
Národ nevie, že skupina riadená Putinom zo dňa na deň stráca kontrolu nad štátom.
Čistý, úbytok obyvateľstva od roku 1991 do 2014 činí 19 000 000 ľudí, podľa najskromnejších odhadov.
Rusko vymiera.
Ak dnes máme pred svojimi očami úplný ekonomický kolaps, to je aj koniec tej riadiacej skupiny ktorá do tohto stavu priviedla krajinu.
Zatýkanie gubernátorov a ďalších vysoko postavených činiteľov svedčí o plnej strate riadenia v kádrovej politike.
Ako môžete riadiť kádre, keď každý činiteľ sleduje svoje vlastné zištné ciele.
U nás je dnes predajný celý štátny systém kádrovej politiky.
To čo dnes vidíme je začiatok celkového ochromenia, agónie systému riadenia v RF.
http://anna-news.info/node/59951
Re: Sociálno - ekonomická a politická situácia RF.
Už v Bylinách, které jsem četl jako dítě je příběh o Iljovi Muromci. Zapamatoval jsem si z něj, jak se bohatýr válel za pecí a nic nedělal. Ale když bylo zle, vytáhl svého koně Sivku-hnědku, který stál po kolena v hnoji, očistil ho, oblékl zbroj a šel na nepřítele. A vyhrál.
Není v tom něco symbolického? A nezapomeňme:
The Russians take their time to saddle up, but they ride exceedingly fast, said the German Chancellor Bismarck.
Ano
Život je tok a je potřeba ho neustále řídit a ne že si někde něco vydělám a jsem za vodou a vy ostatní se starejte.
Proto taky utáhli lidské myšlení na zlatě pro jeho stálost, jednou ho získám a už o něj nepřijdu.
články
Re: články
vďaka za ocenenie, snažím sa...-)) popísať niektoré procesy a javy z hlbokej databázy VP CCCP, takým ľudovejším štýlom pre pochopenie rôznej problematiky (ktorá často býva veľmi široká a náročná na detailnejšie "dovysvetlenie", ak sa nepracuje s jednotným pojmovým aparátom - slovo je kód = inFoKód a každý ho môže podľa tradícii kultúry a svojho chápania pochopiť rôzne, čo je preDisPozične dané výchovou a vzdelaním a KultUr(o)Logickou nadstavbou každého JeDi(o)nCa v spoloCnosti..-).
Proste mnohí ľudia si "tradicional", podľa kulturologických zvyklostí priraďujú nesprávny obraz (mozog človeka pracuje s obrazmi, je to niečo ako tzv. rotačný operátor) k mnohým pojmom (slovám=kódom) a vzniká tak zákonite mnoho neDoRazUmění..
Treba poďakovať skôr Hoxovi, lebo "článok" som neTvoril ja, ale asi Hox - jedná sa o vcelku dobrú kompiláciu niektorých mojich diskusných príspevkov, v ktorých je aj dosť gramatických chýb (stále som si nezvykol napísať príspevok najprv vo Worde s opravou chýb, a potom ho vložiť ako comment...mea pulpa.., ale nie maxima -))..)
Ale aspoň to "vyznieva" autenticky..
Re: Re: články
Re: Re: články
Pupa = dužina, dužnina, dřeň; polotovar z ovoce k výrobě marmelády; měkká, silně prokrvená tkáň některých orgánů, dřeň; zbytky při výrobě cukru nebo lihu, melasa
Re: Re: články
A pracujú v prospech týchto ,,majiteľov".
Myslím si, že Putin ovláda fakt, že Rusko nie je majiteľom Rubľa a ak chce tlačiť ruble, musí postupovať podľa manuálu ,,Majiteľov peňazí".
Glazev, Fiodorov a ďalší si to uvedomujú, sú dokonca podnikané kroky na ,,oslobodenie", ale proti nim stojí sila, ktorá by ich , ak by boli príliš netrpezliví, prevalcovala.
V tomto článku:
http://domino50.blog.pravda.sk/2016/04/19/moc-strucna-teoria/,
som sa to snažil vysvetliť týmto príkladom:
,, Kto je ,,majiteľom peňazí”, je majiteľom moci. Ale štát to nie je!
V r. 1789 nebolo Francúzsko suverénny štát, pretože nemalo kontrolu nad svojou menou. Došla hotovosť- minuli sa peniaze (a nemohli iba tak vytlačiť peniaze!?), tak znárodnili a rozpredávali cirkevný majetok pomocou tzv. Asignátov – pokladničných poukážok (kupónov), za ktoré kupujúci zaplatili okamžite (a štát dostal hotovosť), pričom majitelia kupónov si za ne vymenili neskôr pri dražbách, konkrétnu nehnuteľnosť. Podobnosť s Kupónovou privatizáciou v ČSR (presne o 200 rokov neskôr), nie je náhodná, dokazuje, že v obidvoch prípadoch boli tieto procesy riadené zvonka.
Takže, Francúzsko ,,odniekiaľ ” potrebovalo peniaze a nemohlo si ich len tak natlačiť - ani kráľ! Tie vlastnil ,,niekto tretí” – Moc. Keď splnilo podmienky dané Mocou ( revolúcia pokračovala, aj kráľ ešte žil), – boli aj peniaze.
Francúzsko ,,bolo preformátované” a Moc si vyskúšala nové spôsoby riadenia."
domino svetík
V jednej veci nesúhlasím s Luxom a v tom, že Boh nemá do čoho oprieť.
Do roku 1995, po rozpade ZSSR materiály KOB/KSB sa šírili len v knižnej forme (neštruktúrne).
Ale po roku 1995 aj v Rusku sa začal rozvíjať internet a informácie sa začali šíriť bleskovo a to neštruktúrne. Hlavne v kruhu mládeže/školákov, ktorí používali tieto materiály hlavne na dôkaz toho, že učiteľ je hlupák t.j. podrytie jeho autority (Veličko to spomínal). Čo znamená, že táto zlatá mládež nielen prečítala a pochopila čo je v týchto materiáloch napísané ale hlavne primäli rovesníkov (všetci vieme aké sú deti, veď aj my sme ním boli) a čiastočne aj učiteľov aby tieto materiáli prečítali.
Ale počas tých 20-25 rokov vyrástol nejeden ročník, v ktorých nejeden člen ako tak osvojil informácie KSB/KOB a stal sa ako tak konceptuálne gramotným. (A starší ruský profesori vidia ako sa líšia dnešný vysokoškoláci od tých spred 20 rokov.)
Ďalej Putin je konceptuálne gramotný, tak ako bol ním aj Stalin (podľa indícií):
Stalin, v podstate sám vojak v poli: pod ním vlastizradná štátna správa, ľudia negramotný a krajina po vojne v dezolátnom stave. A vieme kam dotlačil krajinu.
Pričom Putin je v podobnej situácií: vlastizradné elity a oligarchovia kam oko dohliadne, po prevrate a ekonomickom kolapse. Rusi teraz začínajú chápať, že čo sa dialo a deje lebo doba je iná, rýchlejšia a informačne viac nasýtená a Putin ich učí...
A nie celkom chápem prečo Lux tvrdí, že Putin je ekonomicky nevzdelaný?! Ak pravda, tak prečo podporuje Glazjeva, ktorý navrhuje v podstate kopírovať Stalinove princípy výstavby/rozvoja ekonomiky?
Že má liberálnych poradcov?! Aj Stalin musel pracovať s koncepčne nevzdelanými marxistami a trockistami.
Pričom Lux v jeho príspevkoch nebral v úvahu 2 veci (čo podľa mňa odzrkadľuje jeho nepochopenie vecí resp. materiálov):
-pre HNR/Boha aj neštruktúrne šírenie informácií/riadene je štruktúra;
-nie nadarmo sa hovorí: "Pomôž si sám človeče a aj pán Boh (všedržiteľ) ti pomôže."
Re: V jednej veci nesúhlasím s Luxom a v tom, že Boh nemá do čoho oprieť.
Re: V jednej veci nesúhlasím s Luxom a v tom, že Boh nemá do čoho oprieť.
áno, Boh pomôže všetkým, ktorí o niečo lepšie chápu Život a okolnosti, do ktorých sa oni svojou exIstEnciou dostali a ako MoRa(l)Ne Rea(E)goVali..
Každý NáRod sa však skladá z množstva
inDiviDualít a výsledkom je to, čo sa zhmotní v ReAlite..
Boh je najväčší DiaLekTikos - s každým rozpráva Jazykom Životných okolností daného JeDionCa..
Každého tu na niečo poslal - predUrčil mu jeho MiSi-u - a na každom z nás záleží ako ju pochopí..a to sa premieta do KoLektiKos modulov danej SpoloCnosti alebo Necnosti.
Otázku chápania globálnych procesov a vzťahu k morálke konania jedincov (skupín, národov, subkultúr, kultúr...civilizácie) sa ti snažil vysvetliťaj udo (záver):
Dobrý úmysel zďaleka nestačí!!!!!!!!!
Ide o jednu z najstrašnejších lží,
propagovaných pseudonáboženstvami niektorými..
Ad Putin: škoda, že nevieš rusky, lebo by som ti mohol dať viacero linkov na články VP i iné, z ktorých je jasne vidieť, že problematiku ekonomiky neovláda, resp. musí dodržiavať určitú korporátnu disciplínu.
Napr. po prepuknutí krízy v r. 2008/09 ho VP skomentoval - preklad):
"Putin z krízy ihneď obvinil USA a krízu prirovnal k prírodným nešťastiam, ktoré nemožno predvídať a odvrátiť...☺
To je - ak nie vynútené klamstvo, z dôvodu nejakej elitárno-korporatívnej neslobody Putina, tak ešte jedno jasné vyjadrenie neadekvátnosti právnického vzdelania, vo vzťahu k problematike ekonomiky.."
Kvalita riadenia príslušnej OikoNomos sa dá sumárne vyjadriť veľmi jednoducho:
Vektor chyby riadenia = inflácia v danej ekonomike..
Pozri si niekde, ako si nedávno Putin "podiškuroval" s šéfkou Ruskej centrálnej banky Elvírou a ako "spapal" jej klamstvá..bez nejakých negatívnych komentárov (to má samozrejme viacero úrovní chápania), ale výsledok je jasný..
Pritom Putina vnímam zo všetkých marionetných svetových politikov veľmi vysoko, keď mnohí s ním nestačia držať vôbec "krok", ale Tvorí aj viacero chýb... a v podstate je jedno, či úmyselne alebo neúmyselne..
Re: Re: V jednej veci nesúhlasím s Luxom a v tom, že Boh nemá do čoho oprieť.
Kdyby Putin nechápal, těžko by jako jeden ze svých prvních kroků znárodňoval centrální banku...
Re: Re: Re: V jednej veci nesúhlasím s Luxom a v tom, že Boh nemá do čoho oprieť.
Překvapilo mě, že "Kdyby Putin nechápal, těžko by jako jeden ze svých prvních kroků znárodňoval centrální banku..."
Co jsou kroky ke znárodnění centrální banky? Nebyl jsem schopný je vidět a Ruskou Centrální Banku Ruské Federace jsem doteď považoval pouze za nástroj globálního tlaku na Rusko. Nevidím nikoho ve vedení CBR, kdo by pracoval v zájmu Ruska.
Mýlím se? Co, koho jsem přehlédl?
Dík, Tom
Re: Re: Re: Re: V jednej veci nesúhlasím s Luxom a v tom, že Boh nemá do čoho oprieť.
Re: Re: Re: V jednej veci nesúhlasím s Luxom a v tom, že Boh nemá do čoho oprieť.
Áno, jasne že chápe, že Centrálna banka je objektívne zlo, to si určite prečítal v niektorých prácach VP (aj bol Petrovom osobne oboznámený s viacerými vecami, keď to ešte len začínalo), s ktorými sa stretol, ešte keď robil "nosiča vody" Sobčakovi, a potom bol na čele FSB.
Ale sú skutočne desiatky jeho vyjadrení, ktoré sú VP oprávnene kritizované (pričom zároveň tvrdia, že lepšieho nemajú "na sklade") a z nich vyplýva, že neraz skutočne nevie o čom hovorí (ak by som mal právnické vzdelanie a nečítal by som "tlusté knihy", tak by som to tiež nechápal a on na to už dávnejšie teraz nemá ani čas..) a to v dosť zásadných veciach (spomenul som len prípad, ktorý ma napadol) - prejav mu síce napíšu jeho speechwriteri (kto ich však vyberá a prečo mu píšu mnohé evidentné nezmysly?).
Niekedy by sa totiž mohol vyhnúť zásadným omylom pri svojich vyjadreniach o OikoNomos.., a to aj keď nemá nič napísané..
Ak totiž vieš vo co gou, tak to zaobalíš do množstva náznakov a inotajov, čo Putin veľmi dobre ovláda, ale v tejto oblasti je aj podľa môjho názoru, ako sa hovorí "mimo mísu"..
Re: Re: V jednej veci nesúhlasím s Luxom a v tom, že Boh nemá do čoho oprieť.
Myslím si, že svojom diele Ekonomické problémy ZSSR povedal niečo v tom zmysle, že: "finančné krízy a krízy výroby sú živelnou súčasťou kapitalizmu". A živelnú pohromu je veľmi ťažko predpovedať, aj keď je umelo vyvolaná
A prečo si myslíš, že Elvíra dokázala oblafnúť Putina, nemohlo by to byť tak, že cez liberálnu teóriu ju snažil dotlačiť tam kde Putin chcel?
A prečo pcháš všade štruktúru, keď teraz bohato stačia z nášho pohľadu neformálne štruktúry resp. neštruktúrne riadenie? Ostatne prevziať riadenie nad štruktúrou sa dá aj neštruktúrnymi metódami a aj virtuálnymi štruktúrami.
Základní příjem
V současnosti stát odebírá lidem přibližně polovinu toho, co vytvoří a výsledek rozdělí. Největší položkou je důchod - neboli stalý příjem důchodců. Důchodci ale tvoří asi třetinu populace, dostávají necelou polovinu státem vybraných peněz. Pokud by se měl takový důchod vyplácet všem bez rozdílu, o kolik by se zvýšilo zdanění a kolik by za to poplatník dostal zpět na stálém příjmu?
Osobně mi připadá, že by to především znamenalo snížení svobody, protože stát by rozhodoval o mnoheme větším procentu lidmi vytvořených hodnot, než rozhoduje dnes.
Re: Základní příjem
Najviac to asi rozpracovala skupina nemeckých univerzít.
Zdaňovanie strojov cez DPH a zrušenie dane z prijímu + niektoré ďalšie opatrenia. V zásade je základný príjem aj v aktuálnej ekonomike plne financovateľný.
Vo všeobecnosti ide o trasformáciu minimálnej mzdy na základný plat. Všetci predsa vieme, že ľudí ďalej nemožno umelo zamestnávať. Fabriky, väčšinu pracovných miest možno už dávno takmer plne robotizovať. Korporácie nekonajú z čisto politických dôvodov. Naozaj tam o zisk nejde, ale o brzdenie rozvoja, ochranu, čo najdlhšiu konzerváciu pyramídového systému, hry, neootrokárskeho podprahového kolektívneho modulu samoriadenia. Voľný trh nikdy neexistoval. Je to len propagandistická utópia tzv. neoliberálov a neokonzervatívcov. Pre vyššie úrovne riadenia sú peniaze nezaujímavé (majú, natlačia si ich prakticky neobmedzene) a ide o úplne iné rozhodovacie priority.
Otázka znie inak:
Máte v krátko- a stredno-dobom horizonte iné riešenie na zabezpečenie udržateľného rozvoja populácie, ako nejakú formu Základného platu?
O detailoch prepočtov na naše podmienky SK/CZ sa môžme baviť potom.
Re: Re: Základní příjem
To znamená:
- jakou část hodnot, které člověk vytvoří, mu sebere stát nějakou formou daně? (DPH je také daň, o kterou se občanovi prodraží nakupovaná věc)
- kolik z toho stát přerozdělí jako základní příjmy všech občanů (samozřejmě včetně toho, kdo byl zdaněn aby na ten základní příjem byly prostředky)?
Klidně si to ukažmě na příkladu ČR - kolik by to bylo?
Re: Re: Re: Základní příjem
Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Bohužel jste mi ale neodpověděl na otázku, jak av jakém množství by mělo být přerozdělováno vytvářené bohatství na příkladu v ČR se zavedeným základním příjmem.
Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Re: Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Re: Re: Re: Re: Re: Základní příjem
tie jeho knihy sú poklad.
Ja som si kúpil originály na bazare:
http://www.databazeknih.cz/kniha-v-bazaru/mlhovina-v-andromede-44530
http://www.databazeknih.cz/kniha-v-bazaru/hodina-byka-44538
http://www.databazeknih.cz/kniha-v-bazaru/athenanka-thais-135926
Re: Re: Re: Základní příjem
Definujme si aktuálny možný stav
a kam by mal smerovať, čo by mal umožňovať.
Ide totiž o PROSTRIEDOK a nie cieľ!!!
Je absurdné očakávať od niekoho v tejto fáze u nás nejakú absolútnu sumu.
Zodpovedá aktuálnym možnostiam, miery optimalizácie celkovej ekonomiky, ktorú definuje v 1.rade úroková sadzba.
Teda..rozptylové pásmo tej-ktorej ekonomiky
definuje celková politika (skupina, množina, systém názorov, konsenzus panujúcich na túto tému).
T.j., ktorý z prepočtových modelov si vyberiete, či samy navrhnete, ak ste natoľko reality chápavý(inteligentný), že máte pochybnosti o vhodnosti existujúcich modelov pre váše podmienky, ći máte podozrenie, že by dokonca mohli byť pre vašu krajinu, organizáciu.."firmu" potenciálne fatálne, čo sme tu žiaľ mali neraz..
Napr.veľmi zjednodušene, zhruba, aby ste mali aspoň nejaké "čísla"(NuMeri), ktoré asi podvedome požadujete:
Ak by ste použili tzv.Švajčiarsky model, o ktorom pred pár mesiacmi rozhodovalo referendum (ak sa dobre pamätám), tak bol niekde okolo 2400CHF, pri aktuálnej minimálnej mzde okolo 4000CHF, čo by na SK vychádzalo v prvej fáze cca. 240 Euro mesačne na osobu, s postupným každoročným zvyšovaním v neposlednom rade podľa miery presadzovania politiky znižovania úrokových sadzieb a tichému postupnému prechodu na "nefiatmoney" bankovníctvo..Reálna inflácia kradnúca prostriedky populácii a kumulujúca ich u jelít je totiž vyjadrená nie oficiálnymi štatistikami, ale priemerným rastom cien nehnuteľností a umeleckých diel. Úroková sadzba zároveň primárne definuje perspektívu rozvoja ekonomiky =dostupnosti kreditov na zavádzanie nových optimalizačných technológii. V treťotriednych ekonomických univerzitách, kurzoch sa to logicky pre plebs programovo deklaruje opačne = čím vyššie sadzby, tým nižšia inflácia, čo samozrejme totálna blbosť.
Ešte raz ku vášmu "konečnému" stavu:
Môžeme sa o ňom baviť v danom kontexte, ak mi napíšete odpoveď na otázku:
"Čo je to CENA produktu, alebo služby"
krátku Definíciu.
Aspoň toľko v skratke.
Ak si trocha naštudujete reálnu ekonomiku, môžeme sa o tzv. Základnom plate baviť i o pár krokov ďalej, bo inak pochopíte spravidla skoro všetko, čo napíšem, presne opačne, alebo min. "mierne" deformovane. Infernálne kolečká do kola sa hryzúceho hadíka, či psíka nepovažujem za zmysluplné..
Ťažko rozprávať rozprávku o Červenej čiapočke dieťaťu, ktoré nevie, čo je vlk, studňa, puška, horár, čiapka, či nôž, alebo si pod tými výrazmi predstavuje niečo úplne iné, ako je tomu v realite, či jej(objektívnej reality) existenciu dokonca zanovito popiera, alebo má jednotlivé pojmy vzájomne zamenené. (Nemyslím to samozrejme osobne Standa).
Teda..zaplatiť si lepšie kurzy, či semestre u niektorých svetových univerzít (UK Praha k nim rozhodne nepatrí) rádovo v státisícoch dolárov-euro, alebo si preslistovať Tučné knihy VP. Napr. aspoň "Krátky kurz" (ekonomiky) a DVTR
Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Pokud Vy uznáváte jinou definici, sem s ní
Re: Re: Re: Re: Základní příjem
A dohoda vzniká na tom, na koľko si kto cenní zdroje a čas.
Re: Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Re: Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Píšete, že cenu chápete jako hodnotu. Poměr ceny/hodnoty pak musí být jednička a nikoliv čas.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Jej matematické vyjadrenie v zvolenom etalónovom systéme.
Piesok na púšti cenu nemá,
resp. smeruje limitne k 0.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Píšete, že cena je chyba řízení. Chcete tím říci že každá cena je chybou řízení? Nebo že každá chyba řízení je cenou?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Cenový vektor je proporcionálny chybovému.
Z pohľadu základov manažmentu (riadenia) trhu a burzy.
Ďalej:
V prípade aktuálnej koncepcie riadenia globalizácie
je zároveň chybový vektor (z pohľadu ovčana) rovný cieľovému vektoru, keďže oba sú vzhľadom na zvolenú koncepciu (jednu z dvoch na najvyššej úrovni riadenia základných) vzájomne vymeniteľné.
Toľko k základom sociologickej mechaniky.
Vektor =
1. smerovanie objektívneho procesu po jeho rozlíšení (identifikácii a vyhodnotení vzhľadom na subjektívne preferovanú koncepciu)
2. jeho veľkosťje určovaná mierou vôle subjektu..resp. kumulácie energie (emócii) riadeného davu
Vektor ako gradient, operátor konvergencie polí (agregátnych modulov kolektívneho podvedomia = ľudovo duchov, moderne "korporátnych kultúr"), atď nateraz zatiaľ na dosiahnutej úrovni dialógu asi zanecháme..
Tak aj metodológiu jeho transformácie do n-rozmerných objektov -matríc a tenzorov, spolu s "osadzovaním" jednotlivých položiek (konkrétnych mier) v rámci ich nadčasovej, kulturologicky determinovanej symboliky (premenných a "konštánt"), atď..
Btw., vitajte v konceptuálnom inžinierstve, ktoré stojí NAD tým sociálnym..
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Jak proporcionální je ten vektor? Zajímá mne, jakou konstantu proporcciality používáte. Asi bylo nejlepší, kdybyste to ukázal na nějakém příkladu s konkrétními číselnými hodnotami složek těch vektorů (pokud je příliš mnoho dimenzí, stačí samozřejmě jen hodnoty několika těch nejvýznamějších složek).
Podobně by mi pomohlo i konkrétní vyčíslení vektoru či vektorů popsaných body 1. a 2. - samozřejmě i s jednotkami, které složky těch vektorů mají.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Základní příjem
O inklúziu ide v prípade integračnej procedúry hierarchicky objektívne nižšej matrice matricou objemnejšou.
b1) v tomto konkrétnom prípade je konštanta samozrejme č.1.
Iné konštanty môžem napr. používať pri postupnostiach zmien (lineárnych, exponenciálnych,..) štatistických váh jednotlivých procesov a koprocesov na rozkývanie, alebo stabilizáciu interagujúceho systému, resp. pri jeho prevádzaní do iného, subjektívne, alebo objektívne vzhľadom na celkový a čiastkový cieľ (spolupráce/alebo agresie) vhodnejšieho režimu (samo)riadenia
b2) a c) ťažko tu zobraziť komplexnejšie matematické formy.
Pozrite si ale ľubovoľné VŠ skriptá pre vyššiu štatistiku, automatizáciu, či metrológiu apod. Tam je uvedený nástrojový aparát riešenia podobných úloh riadenia pomerne dobre vysvetlený
Příklad
Chtěl bych jen vidět konkrétní vyčíslení toho cenového vektoru pro nějakou konkrétní věc a vedle toho vyčíslení příslušného chybového vektoru pro nějaké řízení.
Re: Příklad
jednotka, etalón miery 1 kg
etalón spoločenskej hodnoty 1(fiatmoney-inflačné) €
c (chlieb) 1,0€
m (maslo) 1,5€
l (mlieko) 0,8€
j (jablka) 0,7€
.
.
usporiadanie priorít vektora, jednotlivé poloźky sú vymeniteľné podľa spoločenskej dohody (konsenzu). V závislosti rozlíšenia spotrebného koša tovarov a služieb na
1) štandardné
a
2) nadštandardné
Viď kritériá miery rozvíjania ekonomiky a tak postupného priraďovania ďalších nedštandardných položiek do množiny štandardných..atď
Prečo ide zároveň o chybový vektor riadenia daného odvetvia ekonomiky, asi chápete a tak to nemusím znova vysvetľovať, či?
Re: Re: Příklad
Pokud by se jednalo o cenový a zároveň i chybový vektor, tak by púodle Vás řízení nejspíš mělo předpokládat, že hodnota těch komodit je nulová. Jinak mi to nedává smysl.
Re: Re: Re: Příklad
2) ..a ešte raz: áno, presne, tak jednoDuché, so simple, sancta simplicitas..
= katolikos = všeobecný = common = komunizmus = raj= kráľovstvo božie na Zemi = islam, atď,
ktorý sa "elity" vždy snažia za utopiu vydávať, diskreditovať.
Jelitá chcú komunizmus len pre seba a z ostatných otrokov, debilizovať. Všade po svete. Vo setkých kultúrach, náboženstvách neodolajú prsteňu moci, keď ho raz už majú a nikomu nedajú..nedelia sa o neho s ním, s nikým, a tak končia ako Glum v tej rozprávke. Ich NeBo..kde NiEt BOha
Avšak optimalizácia výroby a služieb, materiálne zabezpečenie populácie s cieľom umožnenie napĺňania optimálneho potenciálu čo najviac jedincov = buniek kolektívneho organizmu ľudstva, je len koncom začiatku..
Otázkou, je len, či budeme ďalších 1000 rokov čakať na Godota,
alebo začneme konať globálne v malom od seba,
ako správne nedávno i Mr. Obama povedal..
Re: Re: Re: Re: Příklad
A co vlastně to řízení podel Vás dělá, když nic neřídí?
Proč mu tak říkáte?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Základní příjem
udo, podľa vás platí Zákon akcie a reakcie, alebo tretí pohybový zákon alebo tretí Newtonov zákon
F=-F
?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Matematika vychádza z geoMetrie a nie opačne.
Sila má vektorovú charakteristiku.
V kartézskom koordinátovom systéme ide o
a) smerník (či ako sa to po SK povie..študoval som len čiastočne v slovenčine)
a
b) dĺžka vektora (veľkosť sily)
..teda smerovanie vektora je opačné,
a veľkosť rovnaká
Co s čeho vychází
- Vektorovým počtem a vektorovými prostory se zabývá algebra, nikoliv geometrie.
- Geometrie je součástí matematiky. Říci, že matematika vychází z geometrie, je tedy asi podobně (ne)přesné, jako říci, že svět vychází z Bratislavy a ne opačně.
Re: Co s čeho vychází
Matematika vychádza z geometrie.
Stačí sa nad tým zamyslieť,
či trebárs trochu helénskych filozofov počítať.
Nie som si istý, či dostatočne chápete, čo je to GeoMetria.
Sliepka a vajce,
nie vajce, alebo sliepka.
Matéria - forma - miera
Koplexný objekt - prechodná obrazová abstrakcia - hraničná abstrakcia
proces: InFormácia, alebo transformácia (TVORENIE = sTrojenie)
Algebra je identifikácia a hodnotenie GeoMetrických objektov (Procesov)
V staroegyptsko-hellénskej hermeneutike aj:
Maat + Thémis = Tikos
Re: Re: Co s čeho vychází
Re: Re: Re: Co s čeho vychází
ale uvedené prepočty sú postavené, funkčné na základe
kategórii
(MIM) Matéria, InFormácia, Miera
a nie
HEČP (MEST)
Hmota, Energia, Čas a Priestor,
ako sa na horších školách (pre plebs) učí
Skrátka o krok ďalej máte rôzne druhy matematiky i geometrie.
Napr. Neeuklidovskú geometriu, Fuzzy matematiku, kde naozaj neplatí, že 1 + 1 = 2 a v princípe taký stav ani nemôźe nastať, resp. je extrémne nepravdepodobný, lim 0, atď.
Na tom je z veľkej časti postavená celá moderná robotika,
automotive industry.. Proste tie regulátory sú objektívne presnejśie, ako staré PID.
My sme napr. začali 7.semester špecializácie Sjf STU Bratislava kedysi už pomerne dávno s tým upozornením, aby sme dľa možnosti dôsledne zabudli celú algebru a že všetko je na vyššej úrovni tak "trochu" inak.. t.j., ak chceme na katedre a vo vedeckej kariere pokraćovať..
Ako keď prejdete od Newtonovskej fyziky k pani Einsteinovej, či ku Kvantovke..a ešte o kus viac
Algebra a tak
Například takových objektů lineární algebry, jako jsou vektory, matice a tenzory? Pokud byste zabloudil do kvantovky, tak proč byste předtím měl zapomenout na grupy a symetrie?
Koneckonců i u měřitelnosti se využívá algebraických postupů univerzállní algebry, které, kdybyste je zapoměli, tak nezavedete sigmalagebru, jež je základním kamenem teorie míry.
Re: Algebra a tak
Re: Re: Algebra a tak
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Re: Základní příjem
Nie sú tam triedy, atď..
Aj keď počítate medziodvetvový vyrovnávací režim pri programovaní ekonomiky nejakého sektoru, či korporátno-bankového "klubu".
Viď Leontjev, ktorý dostal Nobelovku za to, že sa snažil dokázať, že to nejde..
Znova:
je to popísané v KSB a Krátkom kurze.
Tak aj Veličko popisuje vo svojich prednáškach
mechanizmus stavby tých rovníc.
Pozrite si to hoc aj na media-mera stránke.
Re: Re: Re: Základní příjem
Národný socializmus...
------------
http://cicociciak.blogspot.sk/2016/06/narodny-socializmus.html
Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Re: Základní příjem
Re: Re: Základní příjem
Proto mne zajímalo, kolik (jaké procento zdanění) by znamenal pro poplatníky ten základní příjem.
Re: Re: Základní příjem
Re: Re: Re: Základní příjem
Myslím si, že stát odsaje víc. I když si dovedu představit i metodiky, kde to vyjde naopak.
Klidně se nechám přesvědčit konkrétními čísly třeba za ČR.
Stát odčerpá na daních a poplatcích hodně přes bilion korun. Kolik podle Vás vysají korporace? Které nejvíc?
Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Tedy: u většiny zboží tvoří dnes většinu jejich ceny náklady na splácení bankovních úvěrů, úroků z úroků, úroků z uvěrů, které si museli vzít subdodavatelé, z úvěrů, které si museli vzít subdodavatelé subdodavatelů, dodavatelé energií (jak producentovi, tak subdodavatelům) atd.
Obrazně, když si kupujete auto za milion, 250-750 tisíc jde přímo a nepřímo bankám ve formě splátek úvěrů.
Nebo jinými slovy: nebýt peněz zatížených úroky a lichvy obecně, většina zboží bude automaticky o 1/2 - 2/3 levnější, pokud vše ostatní (mzdy a další náklady, zisk výrobce, ...) pro účely ilustrace považovat za konstantu
Re: Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Zkuste odbornou literaturu: Bernard Lietaer, Margrit kennedy, "Grip of death", http://www.antibank.wbs.cz a další... opravdu si nepamatuji, kde jsem před mnoha lety narazil na konkrétní informaci.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Základní příjem
75% je většina, ale o tomto procentu jste ve svém původním příspěvku nepsal.
Dokud nedohledáme zdroj, beru Vaši informaci jako možnou, leč zatím nepodloženou.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Základní příjem
úrok
Příklad: Koupím si rohlík. Zaplatím tři koruny.Kolik z té ceny je hodnota práce všech od zemědělců, přes mlynáře, pekaře závozníka až po prodavače a kolik úrok bankéřů? Jak si to mohu ověřit nebo spočítat?
Co podíl ceny pece, auta, regálů v prodejně? To je úrok, nebo práce?
Re: úrok
Veškeré náklady spojené s úvěry (a dnešní systém je nastaven tak, že téměř každá firma si musí brát úvěry, jak provozní, tak investiční - z principu věci. Pokud by si firmy přestaly brát uvěry a jednotlivci hypotéky, systém by zkolaboval) jsou vždy součástí konečné ceny pro spotřebitele. Pokud jsou náklady na úroky součástí cen energií, veškerých vstupních surovin a veškerých služeb "po cestě" od surovin po konečného spotřebitele, pak se jedná o kumulativní efekt, který se dá vyčíslit.
Re: Re: úrok
Re: Základní příjem
Re: Re: Základní příjem
Re: Re: Re: Základní příjem
Re: Re: Re: Re: Základní příjem
----------------------------------
http://leva-net.webnode.cz/products/o-mire-bezkrizovosti-ci-naopak-krvavosti-udalosti/
Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Re: Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Elektroměnou jsem měl na mysli hodnotu měny přímo navázanou na spotřebu elektřiny.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Základní příjem
V sekci "energoinvariant" je několik článků, které systém podrobně popisují. Četl jste je? Mám na mysli skutečně si téma nastudovat. Pokud jste je nestudoval, proč se vyjadřujete k něčemu co neznáte? Teorii relativity dokážete taky relevantně zkritizovat po letmém pohledu na obal knihy?
Cui bono?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Pokud se mýlím, odkažte mne prosím na konkrétní článek, v němž je uveden vzorec, vycházející z jiných veličin, nebo počítající z nich něco jiného než podíl.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Co je to hodnota měny? To co si za ni lze reálně koupit, nebo nějaký směnný kurz?
Hodnota měny
roční objem produkce elektrické energie (kWh)
–––––––––––––––––––––––––––––––––––––
objem platebních prostředků v oběhu
----
A k hodnotě měny:
Obojí. I nákup je vlastně směna peněžní jednotky za zboží. To, co lze reálně koupit, je vlastně směnný kurs mezi jednotkou měny a zbožím (neboli cena).
Co se týče směnného kurzu mezi měnami: ten ovlivňuje množství zboží, které si lze pořídit za jednotku vlastní měny ve druhé ekonomice. Manipulací s kursem lze proto při mezinárodních obchodech zbohatnout i zchudnout (přičemž manipulátoři měn se snaží samozřejmě o svůj zisk).
Re: Hodnota měny
Manipulovat s kurzy měn také nebude možné.
Re: Re: Hodnota měny
například pokud stát emituje větší množství měny. Nebo když tam někdo zruší či naopak postaví hliníkárnu.
Další věcí je problém poptávky a nabídky. Co když měnu nějakého státu nikdo nebude za tu vypočtenou elektrocenu chtít? Zůstane bez možnosti dovozu?
Re: Re: Re: Hodnota měny
Co se týká druhého bodu, právě z tohoto důvodu bude v zájmu každého státu, aby ohodnotil svou měnu přesně, aby kupní síla odpovídala, aby nevznikalo pnutí v důsledku podhodnocení nebo nadhodnocení - pokud někdo nadhodnotí, nikdo s ním jednoduše nebude obchodovat, nebude důvod. Pokud podhodnotí, bude to zase k vlastní škodě.
Re: Re: Re: Re: Hodnota měny
Pro začátek by možná stačilo, kdybyste popsal, co to znamená "pomalu měnit". Po jak dlouhé zareaguje ten kurs na změnu spotřeby nebo na změnu peněžní zásoby?
Re: Re: Re: Re: Re: Hodnota měny
"Pomalu měnit" - v dohodnutých intervalech se budou podle dohodnutých pravidel přepočítávat hodnoty měn v kwh ekvivalentu, pro účely směny na "energo", reálně se tedy kurzy nějak hýbat budou, ale velmi mírným tempem (tempem změn v ekonomice nebo doplňkovou emisí/stažením měny), a při normálním rozvoji se budou u většiny kolébat kolem nějakého mediánu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hodnota měny
Třeba:
Mějme tu měnu zavedenou v Evropě. V půlce prosince přichází nečekaně tuhá zima, trvající do března. Rakouské vodní elektrárny zamrzají, sluneční panely jsou pod sněhem, moc nefouká, větrníky stojí. Protože velká část domů topí elektřinou, spotřeba elektřiny prudce stoupá (dejme tomu o 15%) a výroba prudce klesá. V Česku se naopak zvedne účinnost jaderných elektráren a naplno se rozběhnou ty tepelné. Spotřeba se v mírnějším klimatu zvedne mnohem méně (třeba jen o 5%). Rakousko bude celkem logicky bude chtít protud dovážet. Ostatní obchodní výměnu zatím pro jednoduchost považujme za vyrovnanou, okolní státy také nepočítejme.
Jak se to, co jsem popsal odrazí na poměru Koruny a Šilinku (abychom uvažovali s národními měnami) ku Energu a kdy?
Pokud ve zjednodušeném modelu něco chybí, přidejte to tam. Ale prosím konkrétně.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hodnota měny
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hodnota měny
Já si doposud myslel že odpovědi na ty otázky zní ano.
Ale e Vašem pohledu na svět je to možná jinak.
Co je tedy z Vašeho pohledu součástí reálné ekonomiky a co není?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hodnota měny
Skutečně věříte, že to při dnešních intelektuálních kapacitách a výpočetních a komunikačních možnostech nejde zařídit tak, aby se brala v úvahu nějaká relevantní hodnota očištěná od sezónních vlivů a faktorů, nemajících vliv na výkon ekonomiky?
(tedy, pokud potřebuju mít v hale 20 stupňů, vnější teplota není faktor, který ovlivňuje výrobu, pokud jsem schopen vytápět nebo chladit tak, aby v té hale byla potřebná teplota).
V porovnání s problémy, které současná věda řeší a řešila, je to triviální problém, což samozřejmě neznamená, že lze kompletní detailní řešení vycucat tady z prstu během 5 minut. Bude to pochopitelně vyžadovat a) vstupní data, statistiky b) určité intelektuální úsilí, c) výpočetní kapacity, jde o to, že v principu je to řešitelné zcela bez problémů.
Chybí vám perspektiva, chce to přemýšlet trochu v globálnějším měřítku a) problémů b) řešení.
měření ekonomiky
Měření spotřeby elektřiny pak samozřejmě může být jednou ze složek či vstupů toho výpočtu. Ona je i dneska, ale lze jí samozřejmě přiřadit jinou hodnotu ve váhovém vektoru.
Co se týče perspektivy: na příkladech jsem se právě snažil ukázat, že dívat se na hospodářství jen úzce skrz jednu komoditu, je právě ta špatná lokální perspektiva.
Mám rád nové úhly pohledu (na úhel, prezentovaný tímto webem, jsem narazil nedávno) a tád je domýšlím do důsledků.
Re: měření ekonomiky
Re: Re: měření ekonomiky
To snad není definice kruhem.
Energoinvariant je vlastně ten koš s jedinou položkou (váhovým vektorem 1,0,0,0,0,0,0,... k seznamu, začínajícím elektřinou). Já si myslím, že jedna je málo.
Re: Základní příjem
https://soundcloud.com/slobodnyvysielac/hostia-hosti-01-2015-09-04-nepodmieneny-prijem
Re: Re: Základní příjem
--------
http://cicociciak.blogspot.sk/2016/04/zakladny-prijem.html
Re: Základní příjem
Re: Re: Základní příjem
2. Nemyslím si, že stát je nepřítel. Beru jej jako servisní organizaci i spolek svých občanů. Se všemi cnostmi i necnostmi, které z toho plynou
3. Já si myslím, že příliš velké přerozdělování má několik negativních důsledků:
a) zabíjí aktivitu a invenci jednotlivců (proč bych se snažil, když mi stejně všechno, co udělám navíc, seberou?). to podle mne vede ke stagnaci a zahnívání.
b) vytvoří kastu přerozdělovačů, kteří časem vezmou ty přerozdělované prostředky za své. Čím větší přerozdělování, tím větší pokušení stát se silným vůdcem stáda.
c) vytváří kastu ovcí, totálně nesamostatných a závislých na státu (a jeho vůdcích).
Proto si myslím, že stát by měl přerozdělovat jen v rozumné míře. Jako horní hranici bych viděl současných 50% HDP.
Re: Re: Re: Základní příjem
Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Nebo se snad prostředky, určené na základní příjem, snesou jen tak z čisté oblohy? Není je nutné nejprve od někoho nějak získat?
Pokud si od někoho něco vezmu a dám to někomu jinému, provedl jsem přerozdělení.
Nemyslím si, že to musí být něco špatného, ale podle mne by bylo poněkud pokrytecké se tvářit, že to přerozdělení není.
Re: Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Základní renta pro přežití je právo, nutná podmínka pro normální rozvoj, nikoliv nějaká výsada, jiné intepretace jsou už dnes neudržitelné. Jedna se o zčásti o prostředky, které se na sociální programy utrácí už dnes (ale které ve většině nedojdou ke konečnému člověku), zčásti je to lehce financovatelné například z DPH. Tedy nikoliv bohatým brát, chudým dávat, jak asi chápete přerozdělování vy, ale logický systém rozdělování části toho, co už je, všem bez rozdílu jako rodné právo.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Základní příjem
AJk píšete, tak v současné době už nějaké formy přerozdělení fungují. Základní příjem znamená prostě jen jiný systém. Proto mne zajímá jejich porovnání - nejlépe na nějakém konkrétním příkladu.
Aby bylo jasno: já zatím nijak nehodnotím, jestli to je správné nebo špatné (podle mne je nějaká forma přerozdělení nutná a nevím , která to je) , ale snažím se zjistit, v čem se to budel lišit od stávajícího systému.
Konkrétně o jak velké části hodnot, jež někdo vytvoří, si rozhodne občan sám a jak velkou část za něj bude přerozdělovat ten systém. Pro představu by bylo dobré ukázat příklad takového nastavení třeba pro ČR.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Základní příjem
"Konkrétně o jak velké části hodnot, jež někdo vytvoří, si rozhodne občan sám a jak velkou část za něj bude přerozdělovat ten systém. Pro představu by bylo dobré ukázat příklad takového nastavení třeba pro ČR." - Takéto otázky by mali ľudia naliehavo klásť práve svojim voleným zástupcom a všetkým tým ekonomickým "odborníkom"! Takže neviem, o čo sa to tu stále pokúšaš!
Re: Základní příjem
Takže jsem doufal odpověď získat od těch, kdo ji považují za dobrou a realizovatelnou a zjevně ji alespoň nějak zkoumali.
Re: Re: Základní příjem
Re: Re: Re: Základní příjem
- Jaká míra zdanění a přerozdělování má být v navrhovanavé společnosti se zavedeným základním příjmem?
- Kolik odvedou a kolik přijmou nějací typičtí zástupci té společnosti (dělník, důchodce, student, živnostník, zemědělec)
- Jaké je porovnání celkových těch čísel se současným stavem.
Zajímají mne především ty odvody, protože přímy osob jsou asi propagovány dost a jsou i v názvu.
Jinak: raději bych od Vás získal odkaz na psaný text, než jen video s mluvícími hlavami. Ve videích se obtížně vyhledávají konkrétní číselné indormace, které mne zajímají.
----------
A ještě poznámka: všiměte si, že vedeme diskusi symetrickou k diskusím o kosmickém výzkumu. Tam jste Vy snášel námitky a dotazy a já do diskuse i mailu napsal k otázkám vysvětlení a doplňující tecnhické informace (nevím, jestli jste do těch diskusí od té doby nahlédl - objevil jsem je teprve před několika týdny a Vaše připomínky byly staré několik měsíců). Tady máme role vyměněny. Já jsem zde ten, kdo se pídí po technických informacích a má připomínky.
Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Konkrétní čísla
Proto se stále pídím po příkladu (například návrh pro ČR) s dosazením nějakých konkrétních parametrů.
Opět je to symetrická situace s diskusí o letu na Měsíc, kde jste také možnost/nemožnost řešil na konkrétních číslech a chtěl vysvětlit konkrétní rychlost pohybu stínu a rakety.
Re: Konkrétní čísla
Máte nějaké informace o tom, že takový model neexistuje?
Pokud pohledáte, příklady jistě najdete.
S diskusí o letech na měsích tady žádná paralela není - pokud mám teorii nebo tvrzení a mám fakt, který je v rozporu, pak je teorie či tvrzení neplatné. Pokud mám model základního příjmu, ale ještě jsem tam nedosadil konkrétní čísla (což ale ve skutečnosti už uděláno bylo), neznamená to, že to nemůže fungovat.
Re: Re: Konkrétní čísla
Neexistence se dokazuje těžko, existence prostě tak, že se na existující věc ukáže.
Při hledání zdrojů jsem zjistil, že přinejmenším část prosazovatelů základního příjmu se otázce toho, kde na něj vzít, obvykle vyhýbá. (třeba na http://www.vseobecnyzakladniprijem.cz šalamounsky říkají, že žádný zdroj neupřednostňují) Výjimkou, kde to funguje, jsou jen oblasti, kde se ten příjem dá financovat prodejem nerostného bohhatství (Aljaška) nebo třeba hazardem (indiánské rezervace).
S tím Měsícem to má společnou paralelu v tom, že pokud i zde objevíte fakt, který je s teorií v rozporu (například zjistíte, že to ekonomicky nefunguje nebo funguje hůř než stávající špatný systém) tak je to také vyvráceno.
Druhá paralela tkví v odmítání či přijímání technické debaty.
(cituji Hoxe: Zazněly argumenty z obou stran, přičemž argumenty "pro" - obecné a argumenty "proti" - konkrétní. Když došlo na to, že zastánce měl reagovat na konkrétní argumenty "proti", namísto odpovědi padl absurdní požadavek, s trochou přehánění typu "Ok, tak napočítej do tisíce a pak se budem o něčem bavit", Více zde: http://leva-net.webnode.cz/products/program-apollo-a-zastance-v-nesnazich/)
Myslím, že se také jen dozvídám obecnosti, nebo že mám něco hledat, namísto konkrétní technické odpovědi (ve formě odkazu, konkrétního argumentu).
Třetí paralela je v tom, že pokud námitky jsou vyvráceny (ukáže se, že namítané argumenty nejsou fakta, ale omyly) a otázky zodpovězeny, tak to znamená, že je let a Měsíc i ekonomický model toho příjmu reálně možný.
Re: Re: Re: Konkrétní čísla
Re: Re: Re: Re: Konkrétní čísla
Neznamená to také, ani že existuje.
Jenže bez praktického příkladu nebo alespoň modelu fungování nelze o výhodnosti či nevýhodnosti celé té idee nějak fakticky podloženě říci už skoro vůbec nic (zatímco nepodloženě je o ní možno navykládat prakticky cokoliv).
Re: Re: Re: Re: Re: Konkrétní čísla
Schlimbachův ekonomický systém
Vidím tam nenen háčky, ale háky.
Příklady za všechny: Pravidla pro obchodování s valutami podle mne automaticky vytvoří vznik paralelních obchodů a kastu veksláků (ač si to autor patrně nepřeje). Protože podobná pravidla už tady byla a měla přesně tenhle výsledek.
Pravidlo o nároku na nejlepší dostupnou lékařskou péči zase dělá ze zdravotnictví bezednou díru na valuty (protože některé druhy léčení jsou sakra drahé). Myslím, že by brzy narazilo na finanční strop.
A tak dále...
Re: Schlimbachův ekonomický systém
ps. nobelovkář za ekonomii za rok 2015 nedávno podpořil Základní příjem - http://www.techinsider.io/basic-income-gets-nobel-prize-winners-approval-2016-5
ps2. během párminutového googlení jsem narazil na odkazy na několik propočtů v německy mluvících zemích
Re: Re: Schlimbachův ekonomický systém
Zajímají mne ale konkrétní spíš informace než mlhavěneurčité idee.
---
Ad nobelovkář: Beru to jako názor jedné z mnoha autorit. Může mít pravdu a nemusí. Nějakým způsobem přesvědčivé to pro mne bude až po porovnání její argumentace s argumentací nějakých jejích oponentů. Mýlilo se už mnoho nobelistů, včetně slavného Einsteina.
---
Já zase našel jeho kritiku v německém parlamentu.
Ty propočty, o nichž píšete, jsem nenašel, ale zkusím dál hledat. Proč jste sem rovnou nedal odkaz?
Re: Re: Re: Re: Re: Konkrétní čísla
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Re: Základní příjem
Proto by mne zajímalo, jak by to mělo být nastavené na ČR.
Ve Švýcarsku to myslím odmítli, když si spočítali, kolik by to stálo na daních. A tak mne zajímá, kolik by to stálo tady. V konkrétních (byť jen přibližných) částkách.
Re: Re: Základní příjem
Ve Švýcarsku to s NZP proběhlo tak, jak to proběhnout mělo.
Pokud argumentujete odmítnutí zavedení NZP ve Švýcarsku tím, co píšete, svědčí to buď o
1. hrubém nepochopení dané problematiky nebo
2. nějakém Vašem postranním (zatím nedeklarovaném) úmyslu jehož cílem určitě ale není vést DiaLog.
"...kolik by to stálo na daních". Rýpnu si. Daně jsou snad jediným zdrojem příjmů (financování) do státního rozpočtu?
Re: Re: Re: Základní příjem
Koncepce je sice hezká, ale předpokládám, že po jejím prosazení bychom žili v její realizaci.
Já jsem si prostě jen tak odhadem vynásobil 10 ticíc korun stálého příjmu x 10 milionů lidí x 12 měsíců a vyšlo mi 1,2 bilionu korun. To je přibližně současný český státní rozpočet. Nebylo mi jasné, kde by pak stát vzal na cokoliv jiného, než na stálý příjem, pokud by se nezměnily daně.
Někde jsem možná udělal chybu a doufal jsem se dosvědět kde.
Co se týče mé motivace: snažím se zjistit ja se věci mají. Infotmace se snažím získat od těch, již prosazují věc, jež mne zajímá. Připadá mi nejjednodušší se prostě zeptat toho, kdo vypadá, že se jí věnuje.
Pokud je můj dojem ze Švýcarska špatný, tak zkuste dát správné vysvětlení, nebo odkaz na data, z nichž vyplyne, že se mýlím.
Ad rýpnutí:
Daně nejsou jediným zdrojem příjmů. Ale alespoň v ČR jsou , co vím, (včetně poplatků a sociálního pojištění) příjmem naprosto převažujícím.
Re: Re: Re: Základní příjem
Re: Re: Re: Základní příjem
Re: Re: Re: Re: Základní příjem
Představme si třeba dělníka, který bude 8 hodin pracovat. Kolik hodin z toho (v dlouhodobém průměru) bude pracovat na svou mzdu (ze které bude moci například krýt své individuální koníčky)? Kolik na pokrytí svého základního příjmu? Kolik na pokrytí základního příjmu ostatních? Kolik na jiné činnosti státu? Kolik na to, aby si mohl koupit nový stroj poté, co ten jeho doslouží? A kolik takto pracujících lidí ve společnostui bude?
Berte to prosím jen jako ilustrační příklad. Zajímá mne ten poměr.
Cestičky kľukaté
ja z mojej strany vidím takéto možnosti:
1. zvyšovať vlastnú mieru chápania
2. zvyšovať mieru chápania v mojom okolí, čo je úmerné ochote druhých aby nevznikalo pnutie :-)
3. akumulovať “biblické” zdroje, napríklad vybudovať úspešnú firmu, ktorej časť zisku by sa následne dával na podporu informačného pola KSB. Toto mi príde najviac efektívne.
A tu som sa dostal k tvojím starším článokom a komentárom.
“Veľmi zjednodušená schéma ako pracujú sociálni mágovia:”
http://leva-net.webnode.cz/products/o-matricich-a-egregorech-strucne/
Docela by ma zaujímalo ako je to s tými prístupovími kľúčmi. Povedzme, že mám finančný cieľ firmy. Postupom času v mysli začnem tvoriť a vyjasňovať obrazy ako by mala taká firma vypadať a začnem k tomuto cieľu dodávať aj energiu svojim konaním. “Nad hľavou” teda vznikol nový obláčik “egregorík” a mojou úlohou je teraz hľadať spôsoby ako ho zväčovať do definovaného cieľa. A tu ma zaujíma ten kľúč alebo budovanie vstupného portu (ako na to konkerétne?) lebo inak chápem(?), že by som sa časom stal len batérka/nástroj egregoru(?).
Re: Cestičky kľukaté
P.
Re: Re: Cestičky kľukaté
Dosť som váhal, či mu túto otázku nemám skôr položiť súkromne.
Re: Cestičky kľukaté
áno, všetky 3 body, ktoré si uviedol sú dôležité.
Ak to zhrniem, tak treba morálne a v chápaní objektívnych procesov popracovať na sebe i na okolí (netlačiť moc na pílu, lebo žiješ v biblickej civilizácii a mnohí ťa nepochopia adekvátne, alebo vôbec - s čím mám dosť skúseností ..-))..) a čo sa týka "zdrojov", tak tie treba použiť v prospech spoloCnosti (tu je obrovské množstvo možností pre Tvorivého kReActionistu..).
Úspešnosť, zdary a nezdary ti budú naZnačovať správnejšiu (alebo nevhodnú) cestu, ktorú si sám namodeluješ a bude sa ti zhmotňovať v Objektívnej ReAl-ite.
Čo si myšlienkami namodeluješ to sa aj stane (veď si StvoRený na obRaz Boží... si malý mág, malý bôžik - ak by si rozvinul svoj zakrnelý potenciál - len sa to nikde neučí...-)). ) a si neustále napojený (podvedomím) na množstvo egregorov (ľudstva, národa, skupiny, viery, rodiny...) a v príslušnom egregore (tvojej svetonázorovej preferencie) sa bude postupne vytvárať maličký inFo model, ktorý je vložený do množstva hierarchických a vzájomne sa prelínajúcich egregorov (agregátne biopolia), či podegregorov - a ako mu budeš dodávať energiu (a aj tvoje okolie - buď ti bude veriť a myšlienkovou energiou tvoj modul podporí, alebo naopak), tak úspešne sa bude zhmotňovať v ReAl-e.
Je to presne ako v polyTikose: Ak nechápajúci Nemci podporovali Dolfiho, tak dostal "jeho" program nebývalý prílev energie a skoro zahubil Európu i svet (Hitlerovi poklonkovali aj mnohí "aristokratickí" i iní jeliťáci po celom svete, vrátane energie peňazí i množstvo nechápajúceho plebsu vo viacerých krajinách).
Rovnako to platí aj dnes, samozrejme - "politik", ktorý nemá energetickú podporu davu - za chvíľu končí a je prevelený určitou perifériou povedzme šíriť Biblický projekt na Ukrajinu, či Okrajinu (Rusi)..
Batériou egregoru je každý jedinec, ktorý neVedomky, alebo VeDomky nabíja niektoré príslušné agregátne pole - ideologické, futbalové, pseudokresťanské, záujmové, rodinné...atď.
Musíš vedieť čo chceš (napíš si vektor svojich cieľov, a potom hlbavo porozmýšľaj aký si vlastne ČeloVěk, či MamRoň...-))..) a najlepšie je pochopiť svoju misiu, ktorú si dostal svojim zRodením sa na Zem Zhora - skús sa pred spaním obrátiť na Najvyššieho, aby ti to vyjavil a sleduj svoje sny (v snoch sa "koordinuje práca" vedomých a podvedomých úrovni psychiky - najmä tie farebné, "akčné" a opakujúce sa - v nich máš poslanú inForMáciu v obrazoch do tvojho podVedomia. Ak si to však zle interpretuješ (zaslané inFormačné obrazy v snoch), tak sa bude tvoja situácia vo všeobecnosti zhoršovať (vtedy asi zapôsobil nejaký hierarchicky egregor a odtiaľ si podľa tvojich preferencií dostal info a to prehlušilo VolaNie Boha..).
Preto v staroveku, ale i v novších dobách mali "kvalitní" vykladači snov mimoriadne postavenie v kmeňoch, či na kráľovských dvoroch - ProRoCi (a správnejšie praRaCi(o))...PreDikTori...-))
Veľmi v skratke.
Odkiaľ je ten obrázok?
Vrchné bublinky nad vektormi cieľov mi tiež pripadajú trochu nejasné. „DEMOGRAFICKY“ podmienejé potreby by som v zmysle „ľudskej koncepcie“ nazval radšej altruistickými (nesebeckými), lebo aj v prípade jednotlivca fakticky zahŕňajú potreby (všetkých) ostatných ľudí – čo je dopriate mne, doprajem aj iným. „PARAZITICKY“ degradačné potreby by som nazval radšej egoistickými, lebo degradáciu spôsobujú aj iné ako vyslovene parazitické faktory – stačí napríklad nechať iného zomrieť od hladu, ak sa na jeho poli neurodilo dosť.
Čo na to poviete?
Re: Odkiaľ je ten obrázok?
P.
problémy
Jak by například fungoval energetický standard? nebyl by příliš turbulentní? Už dnes stačí, aby v severním Německu zafoukalo, a na trhu je elektřina za zápornou cenu. Pokud by elektrická energie byla platební jednotkou, tak by to znamenalo každodenní několikasetprocentní inflaci a deflaci podle počasí.
Dalším problémem elektrického standardu je skladování. Elektřinu neumíme efektivně skladovat. Pokud bych si ke snídani chtěl koupit houstku, musel bych dovléct k pekaři energii v množství, které se rovná obsahu autobaterie (energetický obsah běžné autobaterie je kolem půl kilowatthodiny - neboli ekvivalent asi 2-3 korun) Přelitím energie ze své autobaterie do té pekařovy by se navíc někollik desítek procent té energie ztratilo. Proti takhle zavedené měně by se najednou lichváři a banky jevili jako lidumilové.
Napadlo mne, že právě takové návrhy, jako je energetický měnový standard, mohou být způsobem, jak upevnit světový řád. Vedle nich vypadá stávající systém jako vrchol dokonalosti (jako že ve skutečnosti není) a lidem se tím návrhem dá něco nesmyslného a nevýznamného, proti čemu mohou bojovat.
Re: problémy
Podobný princíp len namiesto vyťaženého a spracovaného zlata vyrobenú el. energiu. Ale sú tu praktické otázky, ktoré treba vyriešiť.
Re: Re: problémy
- Zlato skladováním nemizí. Elektrická energie ano.
- Zlato směnou prakticky také nemizí. Elektrická energie ze ztrácí po desítkách procent
- Zlata je poměrně málo a je řídce rozmístěné. dá se očekávat malá turbulence hodnoy, jíž mu lidé přisoudí. Elektřina mění svou cenu prakticky neustále v násbcích své hodnoty
- Zlato při skladování zabere méně místa a váží méně. Proti energii v autobaterce je rozdíl mnoho řádů
Na druhou stranu:
- jakýkoliv nález většího množství zlata způsobí jeho inflaci,. V historii se to stalo už několikrát. Nejvýrazněji se ta inflace asi v době, kdy Španělé dovezli zlato z Ameriky. Následky zlaté horečky v Kalifornii přiměly Američany zavést zlatý a nikoliv také zvažovaný stříbrný standard - protože zlato bylo najednou levnější, než předtím ustálený poměr mezi oběma kovy a lidé rasději spořili stříbro.
Obecně: navázání měny na komoditu vždy vede k turbulencím. U energie by to byly skutečně kolosální turbulence každý den.
Re: Re: Re: problémy
Pretože energiu človek v takej či onakej forme potrebuje vždy, či už ukryté v potrave (obilie, mäso atď) alebo v palivách (drevo, uhlie atď) či priamo použiteľnú ako elektrina.
A energia je potrebná aj na vyťaženie zlata aj striebra (či už silou svalov alebo strojov).
Teda zlato a striebro má zmysel len vtedy, keď je tu prítomná energia v pre ľudí použiteľnej forme. Inak načo nám je kopa zlata a striebra na pustom ostrove bez jedla a zdrojov energie?
Zlato a energie
Problém u elektrické energie je v tom, že její cena je místně a sezónně závislá a mění se v obrovském rozsahu. Proto je podle mne k použití jako standard měny velice nevhodná.
Re: Zlato a energie
Ale na druhú stranu súčasná civilizácia používa zväčša energetické nosiče na výrobu energie, takže treba cenu nákupu zarátať do bilancií.
Najlepšie ako štandard je fakt niečo hmatateľné.
Re: Re: Zlato a energie
Jak to tedy je?
Osobně si ale myslím, že jako měna se stejně prosadí spíš něco nehmatatelného - jen informace o závazku.
Re: Re: Re: Zlato a energie
Co se týká "nehmatatelné" měny (informace) - jistě, jde jen o to, jaký bude mít kurz k jiným nehmatatelným měnám, což bude určovat energostandard. A nikoliv informace o závazku, ale informace o existující hodnotě. Závazek (dluh) je poněkud jiná kategorie, i když dnes platí peníze = dluh.
Re: Re: Re: Re: Zlato a energie
Pokud například zaplatím za rohlík, tak těmi penězi slibuji pekaři, že na oplátku udělám něco pro něj (nebo pro někoho jiného, kdo zase něco udělá pro pekaře)
A k té spotřebě: nijak není řešena efektivita té spotřeby. Příklad: Pokud by se zavedla v dopravě všude rekuperace, tak by to energoměnu oslabilo (snížila by se spotřeba) Je to tak?
Pokud bychom vytápěli elektřinou chodníky, tak zase energoměnu posílíme, i když to bude k ničemu.
Re: Re: Re: Re: Re: Zlato a energie
Chápete fakt, že produktivita ekonomiky je přímo závislá na energovybavenosti pracovního místa?
V USA se v roce 1990 spotřebovávalo na obyvatele 2x více elektrické energie než v SSSR. Zřejmě čistě náhodou byla produktivita práce také přesně 2x vyšší.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zlato a energie
Produktivita ekonomiky podle mne závislá na spotřebě elektřiny jen částečně. Minimálně stejně důležitými faktory jsou podle mne míra inovací a schopnost dodávat věcem neenergetickkou přidanou hodnotu (zjednodušeně fortel).
K efektivitě ekonomiky: kterým faktorem ji měříte? Má Island 4x vyšší produktivitu ekonomiky než USA?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zlato a energie
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zlato a energie
Má námitka směřovala k úměře mezi množstvím spotřebované elektřiny a produktivity hospodářství. Tam je ta úměra podle mne jen velmi přibližná.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zlato a energie
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zlato a energie
Produktivita práce ja závislá na energovybavenosti ekonomiky, což se v praxi projevuje například robotizací výrobních linek, tím že sklízí kombajn a nikoliv 1000 lidí atd, na další příklady jistě příjdete sám. Mezi produktivitou práce a spotřebou elektrické energie v dané ekonomice existuje přímá úměra (statistiky doloženo).
Na produktivitě práce závisí výkon ekonomiky.
Na výkonu ekonomiky závisí síla měny, neboli její podloženost reálnými statky (za normální situace, kdy peníze slouží jako informace o reálných hodnotách, mají vazbu na reálnou ekonomiku: kolik hodnot (zboží), tolik peněz).
Co z výše uvedeného podle vás neodpovídá realitě?
Přímou úměru chápou údajně i šimpanzi a delfíni, problém nastává až u trojčlenky. Tady se zatím pohybujeme u přímé uměry.
Vytápění chodníků tedy k výše uvedenému má vztah jaký?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zlato a energie
Je to HDP na osobu? HDP podle parity kupní síly? Tuny oceli či počet traktorů? Nebo jiná veličina?
Statisticky si to pak už zpracuji sám.
Myslím si, že tam úměra sice bude, ale spíš to odhaduji na cosi blízkého přímé úměře mezi logaritmy těch veličin namísto přímé úměry mezi jejich hodnotami. Ataké si myslím že korelace bude o desítky procent menší než 100%. A mohu se samozřejmě také mýlit. Třeba měříte produktivitu práce spotřebovanou elektřinou a pak tam skutečně bude naprosto přímá úměra ke spotřebované elektřině. ;-)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zlato a energie
Zlato a energie
K=(E1/M1)/(E2/M2)
kde K je směnný kurs, E1 je je průměrná spotřeba elektřiny v jedné zemi, E2 ve druhé, M1 je emitovaná peněžní zásoba ve jedné zemi, M2 ve druhé.
Kurs se nepočítá přímo, ale je zavedena speciální měna (energo) pro přepočet.
Není mi jen moc jasné (nenašel jsem jednoznačný popis), jak se spočte ta spotřeba (jestli v rozmezí nějakých dat - třeba od Nového roku do Slivestra předchozího roku, nebo se použije klouzavý průměr za nějaké období, nebo se to nějak zafixuje k určitému datu navždy), ale to jsem douvfal se dozvědět v diskusi. proto jsem zapředl tu debatu o výkonu.
Re: Zlato a energie
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zlato a energie
Uvedl jste srovnání produktivity USA a Ruska, takže pokud jste si tu hodnotu porovnání nevycucal z prstu, nějaký způsob zjišťování velikosti produktivity musíte mít.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zlato a energie
produktivita práce
A) HDP na hlavu
B) HDP na odpracovanou hodinu
C) HDP podle parity kupní síly na hlavu
D) HDP podle parity kupní síly na odpracovanou hodinu
E) možná ještě něco jiného
Nejspíš bych použil D, ale nevím, co jste ve svém výpoščtu použil Vy. To je i má znovu opakovaná otázka.
Až odpovíte, zkusím to poovnat se spotřebou a zjistit koeficient korelace.
Re: produktivita práce
Re: Re: produktivita práce
Jevem je ta práce sama.
Produktivita (pokud se upřesní její druh) je jednou z vlastností toho jevu.
Analogicky podle mne například není jevem rychlost, ale pohyb.
Rychlost je pak jednou z vlastností toho pohybu.
Re: Zlato a energie
Re: Re: Zlato a energie
Ale mohu se mýlit a je za tím něco jiného.
Re: Re: Re: Zlato a energie
Re: Re: Re: Re: Zlato a energie
Já si především myslím, že obě ty komodity jsou jako invariant z různých důvodů nevhodné. U zlata jsou nevýhodou jeho relativně malé zásoby ku potřebám měnového krytí, u elektřiny její praktická neskladovatelnost a velká sezónní a místní nestálost poměru k jiným komoditám.
Re: Re: Re: problémy
U zlata přichází v úvahu jen role uchování hodnoty, ale i tady jsou lepší varianty. Zlato je reálně k ničemu, kromě průmyslu, a jeho cena a zájem o něj je uměle vyvolána, podobně jako např. u diamantů. V brzké budoucnosti zaujme své právoplatné místo vedle mědi, cínu a podobných barevných kovů jako surovina.
Kontrolní otázka: pokud zavedete zlatý standard a potom se zvýší počet obyvatel nebo se zvýší produktivita práce, jak zvýšíte objem peněz v systému aby byla zachována parita hodnoty-peníze a nedošlo k inflaci nebo deflaci?
Odpověď je jednoduchá: u zlatého standardu to není možné.
Re: Re: Re: Re: problémy
Co se týče hodnoty zlata: cena těžby je mnohem vyšší než cena těžby mědi nebo cínu.
Ke kontrolní otázce: K nějaké formě inflace nebo deflace dojde vždy, když se změní poměr mezi cenami komodit.
Re: Re: Re: Re: Re: problémy
nikoliv při energoinvariantu.
Co se týká námitek, zkuste si projít články v ukázané kategorii a diskuse pod nimi, tento systém už tu byl detailně diskutován, včetně mnoha námitek/otázek a odpovědí, bylo by náročné všechny argumenty vypisovat znova.
Re: Re: Re: Re: Re: problémy
Re: Re: Re: Re: Re: Re: problémy
Jsem přesvědčen, že je v něm skryto mnohem víc problematických míst, než v současném systému měn bez pevného navázání na nějakou konkrétní komoditu. To jsem se snažil ukázat.
Na druhou stranu bych souhlasil, že nějaká reforma způsobu emise měn by byla víc než vhodná. Navázání na elektřinu je ale podle mne ona slavná Cimrmanova slepá ullička.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: problémy
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: problémy
Argumenty
Elektřina jako míra měny navíc nestimuluje k šetření. Pokkud někdo vymyslí a nasadí superúspornou technologii, která ušetří významné množství elektřiny, tak totálně rozvrátí měnu. Podobně dostane ta měna pecku například při otevření nebo uzavření energeticky náročného provozu.
Re: Argumenty
Je to asi stejná argumentace jako tvrdit, že výrobou a následným ničením produkce dospějeme k prosperitě, protože se zvedne HDP.
Re: Re: Argumenty
Příklady:
- používáte zdroje s nepravidelným výkonem (větrníky).
Přebytky můžete se stejnými náklady buď nevyrobit nebo spálit.
- používáte volitelně elektrický a neelektrický přenos výkonu. Volbou přenosové cesty měníte spotřebu elektřiny aniž by to mělo vliv na vykonanou práci.
Totéž se týká i maření výkonu v elektrodynamických/mechanických brzdách.
Navíc výroba elektřiny tvoří jen malou část hospodářství. Pkud bude možné ovlivňovat touhle malou částí mnohem větší měnovou soustavu, nebojím se, že by to někdo nezkusil udělat.
Jinak: propalovat elektřinu se ončas vyplatí spotřebitelům i dnes. Někteří spotřebitelé platí pokuty za neodebranou energii nebo za energii odebranou s malým účinníkem, takže spálení je vyjde levněji.
Co se týče výroby a ničení: ten příklad není úplně analogický. Fungovalo by to jen tehdy, pokud by tím bylo možné manipulovat hodnotou měny.
Re: Re: Re: Argumenty
Pokud na výrobu jednoho auta potřebujete 1000 kwh, na výrobu 10 aut budete potřebovat 10x1000 kwh, obávám se že s tímhle nic nenaděláte ani vy, ani nikdo jiný. Leda byste vymyslel jiný vesmír a jiné fyzikální zákony.
Vámi popisované problémy jsou lehce řešitelné třetiřadé problémy nemající relevanci v námi zkoumaném makropohledu, které nemají v vztahu k celkovému přínosu skoro žádnou váhu.
Jak byste řešil základní problém každého životaschopného monetárního systému, zajištění kupní síly měny adekvátností emitované měny vyprodukovanému zboží?
V SSSR na to existoval orgán sestávající z mnoha expertních týmů, GosPlan, pokud by nějaký jeho šéf naemitoval nezabezpečené miliardy rublů, za Stalina by za to byla kulka nebo lágr - tehdy dobře chápali principy reálné ekonomiky.
Pokud chcete, aby množství peněz odpovídalo reálnému stavu, nakonec se vždy dostanete k elektrické energii jako míře, metrice daného ukazatele.
Jde o energii, která vstupuje do produktivní ekonomiky, kde existuje nějaký koeficient efektivity. Výstup = vstup * efektivita. Podle výstupu je třeba korigovat množství peněz.
Re: Re: Re: Re: Argumenty
Aute jsou také na delší povídání.
nejprve bych rád dořešil otázku, jak měříte efektivitu či produktivitu. Napsal jste jen výsledek: USA ji mělo PŘESNĚ 2x větší než SSSR.
Zajímá mne, jaká dvě čísla jste vydělil, abyste dostal přesně tu dvojku a jak jste k těm číslům dospěl (kde jste je vzal, jakou mají jednotku).
Re: Re: Re: Re: Re: Argumenty
Metodika
Já jsem po chvíli hledání našel až data z roku 1995 a poměru 1:2 se hodně přibližuje přepočet na občana a HDP podle parity kupní síly (PPP). takže to je možná ono.
Je to skutečně ono?
Přepočteno na pracovní hodinu a PPP je ten poměr trochu horší, bez přepočtu na PPP ještě o dost horší.
Re: Metodika
Ve skutečnosti vyjadřovat produktivitu práce finančně je jen berlička kvůli nedostatku metrologicky podložených jednotek v ekonomice, ekonomika je dnes jediná "věda", kde neexistuje etalon ničeho - dolar má každý den jinou hodnotu.
Energoinvariant má i právě toto řešit, vytvořit bázi, skrz kterou půjde relevantně měřit, kwh je kwh, stejně dnes jako zítra.
V přirozené ekonomice bude pak bude růstu produktivity produkce zboží základních životních potřeb odpovídat snižování jejich ceny, takže zde by finančně vyjádřená produktivita byla stále stejná, parita kupní síly to řeší jen částečně.
Re: Re: Metodika
Co se týče etalonu: nestačil by běžně užívaný "spotřební koš"? Nebo nějaká jiná jeho varianta?
Re: Re: Re: Re: Re: problémy
Re: Re: Re: Re: Re: Re: problémy
Myslím si, že je načase ten systém něčím nahradit.
Energie mi ale připadá jeko mnohem horší nápad a důvody jsem se snažil ukázat.
Důvody jsou fluktuace hodnoty, snadná zneužitelnost ke spekulacím, a myslím si, že i antiekologičnost: nemotivuje k úsporám, ale k tupé spotřebě pro zvýšení hodnoty lokální měny.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: problémy
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: problémy
Nastavení měny
Obecně si myslím, že by to měla být nějakou státní institucí emitovaná virtuální komodita, vázaná svalmi malou mírou volnosti s dohodnutými parametry hospodářství státu. Rozhodně by nikdy neměla být pevně svázána s jen jedním druhem zboží (například jen zlatem nebo jen elektrickou energií), ale ani s malým množstvím druhů.
Provázanost s jedním druhem komodity vede podle mne k turbulencím a potenciální inflaci/ deflaci podle změn relativní náročnosti vytváření té jedné komodity.
Re: problémy
Pokud bude v oběhu např. 100 miliard Kč a na jednu korunu bude připadat například 1kwh el. energie, a na Slovensku bude v oběhu 70 miliard SK a na jednu slovenskou korunu bude připadat taktéž 1kwh el. energie, pak kurz těchto měn bude 1:1.
Pokud by v oběhu bylo místo 100 miliard bylo 1000 miliard kč, pak 1 slovenská koruna by byla 10 českých atd.
To je maximálně v kostce, je to tu podrobně popsáno v sekci Energoinvariant:
http://leva-net.webnode.cz/clanky-katalog/energoinvariant/
např.
http://leva-net.webnode.cz/products/princip-noveho-menoveho-systemu/
Re: Re: problémy
1. Proč se má síla měny měřit v energii (kWh) a ne ve výkonu (kW)?
Podle mne vy druhá varianta byla mnohem vhodnější, protože abstrahuje od času. Ani síla kospodářství se neměří v jednotkách peněžního objemu (kč), ale v měrných jednotkách nezávislých na čase (třeba kč/rok)
2. Co je to "produktivní činnost"?
- Je produktivní činností třeba čerpání elektřiny na kopec v přečerpávací elektrárně?
- je produktivní činností topení?
- co rekuperace?
- je produktivní činností přenos energie (energetická soustava má ztráty)
- je produktivní činností výroba energie? (elektrárny spotřebují cca 5% procent své výroby na svůj provoz, těžba a doprava uhlí stojí řádově 10-30% energie, kterou to uhlí pak poskytne)
- proč se počítá jen elektřina a ne třeba i mechanická práce nebo teplo?
Re: Re: Re: problémy
V kW/h proto, že se nejedná o výkon, ale objem, spotřebovaný v ekonomice, který určuje užitečný výstup ekonomiky, a peníze nejsou hodnota, je to jen informace o existujících hodnotách.
Re: Re: Re: Re: problémy
Příklad: Česká republika spotřebovala už zhruba 1400 000 000 000 kWh. Československo mohlo spotřebovat asi o tretinu vic - ale mělo na to mnohem více času a bylo větší.
Re: Re: Re: Re: Re: problémy
Re: Re: Re: Re: Re: Re: problémy
Jednou z jednotek, kterou se dá výkon měřit, je Watt s jeho násobky.
To je to, co jsem psal.
Vy nejspíš chcete jako jednotku použít 0,114 Wattu (neboli kilowatthodinu za rok) Jest tak?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: problémy
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: problémy
Ale myslím, že
XYZ milionů kW hodina / rok
je pořád výkon, jen jinak přepočítaný.
Práce o energoinvariantu jsem ještě nestihl přečíst. I tak mi ale přijde, že stejně jako dřív byla kdysi jednotka hodnoty v Japonsku pytel rýže, tak stejně může být teď ve většině světa jednotkou hodnoty kWhodina (nebo TWrok, ale za ten by se blbě kupovaly rohlíky).
Zdar všem v dobré víře diskutujícím! Tom
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: problémy
A jistěže je to (průměrný) celkový výkon, nebo z hlediska spotřebitele příkon.
Průměrný výkon (i příkon) se počítá jako celková práce vykonaná (přijatá) za jednotku času. V našem případě XYZ GWh za jeden rok.
Když spotřebujete 1 kWh za hodinu, bude průměrný dodávaný výkon 1kW.
Co jiného by mi podle Vás řekli ve školních lavicích?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: problémy
Státní statistický úřad podle vás pracuje u spotřeby s jednotkou kW, nikoliv kWh?
Ve školním lavicích vám řekli, že množství energie (práce) se měří v kilowatech?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: problémy
Samotná kWh je jednotkou práce(energie). Když ji ale vydělíte časem, je měřenou veličinou výkon.
Udávat průměrný výkon má samozřejmě smysl. Energetici to dělají. Počítá se z toho například koeficient ročního využití zdrojů (na kolik procent je využit instalovaný výkon). Odvozuje se z toho dimenzování zdrojů a přenosové soustavy.
Ve škole mi řekli, že ve Wattech a jejich násobcích se měří výkon.
Pokud dodávaný výkon vynásobím časem, dostanu práci (energii) ve wattsekundách (=joule), watthodinách, a případně jejich násobcích (k,M,G,T,...). Pokud hodnotu práce zpětně vydělím časem, dostanu opět zpátky údaj o výkonu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: problémy
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: problémy
Pořád všude vycházíte ze spotřebovaná energie ZA JEDNOTKU ČASU (rok). A zlomek (energie/čas) udává výkon. Jednotkou, jíž to měříte, je kWatt *hodina/rok.
Myslím, že v tom energoinvariantním systému vůbec není jedno, jestli 1kWh spotřebujete za hodinu nebo za století.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: problémy
Nic podobného jsem neudělal.
Aha, takže napřed naměříme spotřebovanou energie například za měsíc, potom ji vydělíme měsícem, abychom zjistili průměrný výkon, a následně opět vynásobíme měsícem, abychom zjistili množství spotřebované energie, což je hodnota která nás zajímá. Jak prosté, milý Watsone ... že mě to nenapadlo hned :)
jednotka
Acnemusíte nic násobit a dělit. Můžete rovnou použít jako jednotku 1/480 Wattu - což je totéž co 1Wh za (třicetidenní) měsíc.
Stejně tak můžete jako jednotku použít 0,114 W, což je totéž, co 1 kilowatt hodina za rok. I názvy klidně můžete používat ty delší.
Nebo můžete tu energii měřit i v tunách měrného paliva za rok, potřebného výrobě elektřiny v typické elektrárně.
Jednotek výkonu existuje více a volí se často podle potřeby.
Jestli se jedná o jednotku energie (práce) nebo jednotku výkonu zjistíte objektivně a snadno fyzikální rozměrovou analýzou. "Kilowatthodina za rok" má rozměr jedntky výkonu
Re: jednotka
a) spotřebu
b) výkon?
Re: Re: jednotka
"Spotřeba za jednotku času" je totiž tatáž veličina, jako průměrný výkon (či příkon). Oboje má stejný fyzikální rozměr kg.m.s^-3 krát nějaká (podle zvolených jednotek různá) konstanta.
Obojjí zjistíte tak, že změříte množství energie a vydělíte je časem, za byla ta energie změřena (oboje v nějakých vhodných jednotkách).
Re: Re: Re: jednotka
Re: Re: Re: Re: jednotka
Pokud se má něco měřit, je podle mého názoru správné stanovení veličin dost zásadní. Výkon a energii považuji za různé veličiny. Jsou v analogickém vztahu jako rychlost a vzdálenost.
Re: Re: Re: Re: Re: jednotka
Re: Re: Re: Re: Re: Re: jednotka
Spotřeba energie v kWh za hodinu je číselně i rozměrově totéž, jako (průměrný) příkon v kiloWattech. Při volbě jiné jednotky času (den, měsíc rok, desetiletí, ...), je to opět - až na příslušný konstantní koeficient - totéž.
Je to příkon či výkon (podle toho, ze které strany přenosu to pojmenujeme)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: jednotka
Spotřebovaná energie se měří a počítá v kWh, nikoliv ve "výkonu", nevím proč jste do toho začal s těmi jednotkami.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: jednotka
Navíc přepočet na výkon umožňuje dobrou představu:
Pokud si představíme, že průměrná spotřeba v ČR je řádově 10 GW a v oběhu je řádově bilion korun (obojí je jen odhad pro příklad - nehledal jsem přesné hodnoty), snadno si představím, že celoroční rozsvícení 10W led svítidla znamená emisi 1000 kč , aby se neměnil poměr spotřebované elektřiny k hodnotě obíhající měny a zůstal zachován kurs elektroekvivalentu.
kWh/rok můžeme převést na 1000*W*(h/rok) = 0,114 * W (zaokrouhleno). Takže zmíněná 10W ledka odpovídá i necelé 1kWh/rok.
Re: Re: Re: problémy
Re: Re: Re: Re: problémy
Ten přepočet ale neříká nic o faktické převeditelnosti. Pokud se pokusíte ten plyn doopravdy přeměnit na elektřinu, dostanete jen zhruba třetinu jeho energetické hodnoty.
Re: Re: Re: Re: Re: problémy
Re: Re: Re: Re: Re: problémy
Re: Re: Re: Re: Re: Re: problémy
Podle mne je to pro měnový invariant nevhodná sada vlastností.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: problémy
Život je tok, který musí být řízen. Problémy vznikají otrávením myšlení doktrínou zlatého prasete, kterým je nakažena celá civilizace. Kdekdo si myslí, že si vydělá prachy a pak si bude žít po svém (někde si nahrabu, někde zkusím štěstí a pak jsou mi ostatní ukradeni). Už jenom si myslet, že jsem si peníze poctivě vydělal z osoby činí skrytě otrokáře, protože ostatní nemuseli dostat příležitost si vydělat. Vlastnit peníze to znamená, že společnost v důvěře svěřila svoje zdroje ke konání dobra (dobro je i zajistit kvalitní vlastní život sobě a svým blízkým).
měření elektřiny
Re: měření elektřiny
Re: Re: měření elektřiny
Jinak: jak se podle Vás projeví ve spotřebě elektřiny lodní a letecká doprava, které tvoří přímo cca 6-7% britského HDP? Podle mne se tam energie spotřebovává z větší části zcela mimo elektrickou soustavu, takže se ve spotřebě elektřiny téměř neodrazí. Nebo je pro Vás doprava domečkem z karet?
Re: Re: Re: měření elektřiny
Dobrá otázka. Měl by podobný segment služeb mít vliv na sílu britské měny, pokud bude například transportovat zboží vyrobené v Číně do USA a opačně?
Re: Re: Re: Re: měření elektřiny
Šlo mi ale spíš o to, že ten sektor skoro nečerpá elektřinu. Plave a létá na ropu.
Re: měření elektřiny
Mimoto navíc mi Vámi uvedena čísla odpovídají (s výjimkou Islandu o něm nemám představu, ale možná jim to šlape). Že je česká na úrovni britské a slovenské to mi sedí (uvědomte si, např. že Česko je kolonie a pouze asi desetina z toho co se vyprodukuje zůstává doma). Ale nekontroloval jsem a neznám Váš zdroj statistiky spotřeby.
Pro pochopení je potřeba si uvědomit, že význam má pouze použitá energie, to znamená, že energie musí být spotřebovaná na něco užitečného co někdo koupí. Když budu spotřebovat energii na nic, tak za co ji koupím, když nic neprodám rozumíte. (Stát bude mít vysokou spotřebu energie a vysoký kurz, že má velký průmysl, ale bude mu to k ničemu, protože nikdo to nebude od něj kupovat a tak si nulu vynásobí vysokým kurzem).
Re: Re: měření elektřiny
http://data.worldbank.org/indicator/EG.USE.ELEC.KH.PC?year_high_desc=true
Re: Re: Re: měření elektřiny
Re: Re: Re: Re: měření elektřiny
Re: Re: Re: měření elektřiny
Vše se odvíjí od užitečnosti, kolik energie kterou někam vložím je možné prodat. Energo-standart řeší evidenci a tím odstranění spekulací, ale řízení výroby co se má vyrábět je jiná věc.
Spotřeba energie poměřuje schopnost krajiny něco vyrobit (energeticky zhodnotit - transformovat). Nicméně mohou být místa se slabou schopností něco vyrobit, ale přitom bohaté například díky turismu, ale ty vlastně pak nepotřebují vlastní nezávislou měnu (jejich bohatství závisí na bohatství ostatních, které smění za odpočinek, který je energeticky nenáročný).
Re: Re: Re: Re: měření elektřiny
Co se týče zisku z islandského hliníku, tak tam nevím, jak je rozdělen. Pokud někdo něco zjistí, třeba doplní.
Já se zase dneska pokusím zjistit koeficient determinace mezi spotřebou elektřiny a produktivitou práce na osobu, kterou zde předestřel Hox.
Re: problémy
Podstata politiky a ekonomiky kreditno-finančného systému
--------------------------------
http://www.koncepcia.eu/podstata-politiky-a-ekonomiky/
Rozmluvy o živote 14 Vzdělávací TV, Michail Veličko Titulky CZ - O ekonomike, ekonomická bezpečnosť!
---------------------------------
https://www.youtube.com/watch?v=pZQXlB8tHms
K energetickému standardu přes zlatý
----------------------
http://leva-net.webnode.cz/products/k-energetickemu-standardu-pres-zlaty/
Bezúročné peníze a rozvoj
---------------
http://leva-net.webnode.cz/products/bezurocne-penize-a-rozvoj/
Funkčné hospodárstvo spoločnosti - Tu diskutujú o tom, či majú peniaze uchovávať hodnotu alebo byť iba obeživom a že úrok a inflácia núti ľudí míňať peniaze
-----------------------------
http://leva-net.webnode.cz/products/funkcne-hospodarstvo-spolocnost/
Re: Re: problémy
Myšlenka je hmota
vďaka
Přidat nový příspěvek
Před bědami se nesehni, na Boha se spolehni.
Historie není věda, historie je v davově-"elitárních" společnostech nástroj řízení.
Nikdy nevíte, před jakými neštěstími Vás zachránila obyčejná smůla.