Degradace mozkových schopností: proč jsou dnešní lidé stále nesoustředěnější a lenivější

Degradace mozkových schopností: proč jsou dnešní lidé stále nesoustředěnější a lenivější

2.4.2016

zakonvremeni.ru

 

Pokud jste si všimli, že míváte problémy přečíst celý článek, tato informace je pro vás nutností!

 

S každým dalším dnes si více a více lidí stěžuje na problémy s mozkovou činností – na stále větší rozptýlenost (nemožnost soustředit se, zaměřit myšlenky na řešení nějakého úkolu), na problémy se zapamatováním informací, na fyzickou nemožnost číst delší texty, nemluvě už o knihách.

Problém se paradoxně netýká jen starších lidí, ale i mladých lidí a lidí středního věku. Příčina je v tom, že nehledě na jakékoliv argumenty, nikdo se nechce zříkat takzvané stálé, celodenní „připojenosti k informacím“. Jinými slovy, zrychlená ztráta Vašich mozkových funkcí začala v ten památný okamžik, kdy jste se rozhodli být neustále „online“. A nemá vliv, zda vás k tomu donutilo zaměstnání, nuda nebo strach „nebýt v kurzu“.

Деградация мозга

 

Degradace mozku

Už v roce 2008 bylo známo, že průměrný uživatel internetu nečte více než 20% textu, umístěného na stránce, a nejrůznějšími způsoby se vyhýbá čtení delších odstavců! Všimli jste si u sebe? Tak tak. Navíc speciální výzkumy ukázaly, že člověk, stále připojený k síti, text nečte, ale skenuje jako robot – vybírá odevšad nesouvislé střípky informací, skáče z jednoho místa na druhé a informaci hodnotí téměř výlučně z hlediska „je možné se o to s někým podělit?“ - ne s cílem probrat obsah, ale hlavně udělat dojem, vyvolat emoce v podobě reakcí a replik, emotikonů a zpráv.

Během výzkumu se ukázalo, že stránky na internetu se jak už bylo řečeno nečtou, ale letmo prohlížejí podle šablony, připomínající písmeno F. Uživatel si napřed přečte několik vět na začátku, pak přeskočí někam do poloviny a přečte si dalších pár vět, často ne do konce, a nakonec rychle přeskočí na konec, aby se podíval „jak to dopadlo“.

Červená jsou oblasti, kde se pozornost čtenářů udržuje nejdéle. Žlutá jsou oblasti letmého prohlížení. Modré a šedé oblasti se nečtou vůbec.

 

Nejefektivnějším způsobem podání informace řadovému uživateli internetu je proto podání informace v podobě převrácené pyramidy (princip „čím níže, tím méně“) s závazným zdůrazněním klíčových slov (aby spotřebitelé informace chápali, co je důležité a co méně) a s omezením maximálně jedné myšlenky na odstavec. Jen tak je možné zadržet pozornost na stránce maximálně dlouho. Pokud směrem dolů na stránce hustota informace vzrůstá, u takových stránek se zdrží jen zlomek uživatelů. Věříme, že jste ještě s námi :).

Na problémy s vnímáním informací si stěžují lidé všech úrovní a specializací – od vysoce kvalifikovaných univerzitních profesorů po opraváře praček. Podobné stížnosti je možné často slyšet v akademickém prostředí, tj. od těch, kdo je zavázán intenzivně se zabývat čtením dlouhých textů a každodenními diskusemi s lidmi (učit, diskutovat, zkoušet, …) - oni informují, že i tak nízká úroveň schopnosti přijímat informace dále a dále klesá.

Мозг отказывается воспринимать большое количество информации
 

Mozek odmítá zpracovat velký objem informací

Většina lidí zažívá kolosální potíže při čtení delších textů, nemluvě už o knihách. Dokonce blogové zápisky délky pár odstavců už jsou vnímány jako problém a nudné, a proto nezasluhující pozornost.

Vzniká uzavřený kruh – dlouze psát nemá význam, protože to téměř nikdo nebude číst, a zkrácení objemu předávaných myšlenek vede k další degradaci nejen čtenářů, ale i autorů. Ve výsledku sledujeme to, co sledujeme – masovou debilizaci populace.


 

Čtení prostě „nejde“ především proto, že:

а) se nedaří přinutit se přestat „skenovat“ text a hledat v něm klíčová místa ;

b) problémy způsobuje složitá větná skladba, vlastní většině klasických, obsažných nebo vědeckých prací, která zcela absentuje v online komunikaci.

 

Ve výsledku je pro mnoho lidí nutné číst jednu větu mnohokrát! Ale to ještě zdaleka není vše. Kvůli stálé připojenosti k internetu se prudce zhoršují také návyky člověka, jako například schopnost vracet se k už jednou zhodnocené informaci, analyzovat přečtené a zapojovat obrazotvornost. Ještě horší je to, že v 8 z 10 případů lidé chodí na internet v cílech pochybné zábavy, nebo odtud čerpají informaci, mající negativní mravní nebo kulturní hodnotu.

Přitom většina lidí, zvláště mladých, je přikována ke svým „hračkám“ natolik, že při nebezpečí odluky od sítě nebo od svých „gadgetů“ byť na jeden den zažívají těžký psychický diskomfort až depresi hraničící s panikou, a občas i reálné fyzické symptomy absťáku, podobného drogovému. Nevěříte? Zkuste vypnout své hračky a internet na pouhé 2-3 dny.

Existuje názor, že schopnost efektivně vnímat složité texty, číst náročnou literaturu, se brzy stane elitární záležitostí, dostupné jen úzké vrstvě lidí. Myšlenka to není nová, už i Umberto Eco ve svém „Jménu růže“ navrhoval pouštět do knihoven jen ty, kdo je připraven absorbovat komplexní znalosti. A všichni ostatní budou schopní číst jen výcucy pro internet.

Krátce, žádné tabletky, žádné doplňky stravy, žádné diety, žádné operace mozku nejsou schopny zastavit tuto degradaci mozku. Zastavit ji je možné jen jednou cestou – zamezit zahlcování mozku neustálým informačním šumem, takzvanou „užitečnou informací“, postupující denně z internetu. Je to proces mimořádně složitý a pro mnohé lidi už ujel vlak, ale je to jediná cesta.


 

Co dělat pro zastavení degradace Vašeho mozku:

1. hračky, zabezpečující vaši stálou připojenost k informaci / internetu – smartphony, tablety atd., bez nichž si dnes neumíte představit den, vás dělají prakticky debilem s apatickým, ledva přemýšlejícím mozkem, neschopným přemýšlet a analyzovat.

Díky těm hračkám do vašeho mozku proudí nepřetržitě všemožný informační šum, který zahlcuje váš „palubní počítač“ natolik, že jste pak schopní plnit jen nejprimitivnější, nízko kvalifikovanou činnost. Zato jste profík v dělání selfie (a dalších odpadních fotek) a stále někomu voláte nebo sms-kujete nebo facebookujete.

Mobilní telefon je nutné využívat výlučně v nutných případech. Například pokud jste se ocitli v cizím městě a minuli se s vaším kolegou. Nebo máte spoždění na schůzku – zavolat je skutečně slušnost a nutné. Ale po zbytek doby musí být vaše hračky jen v pasivním režimu, pro případ příchozího volání, jako starý telefon stojící na nočním stolku.

2. Je třeba se připravit na to, že okolí vás nepochopí – řeknou vám, že jste zbláznili a podobně. Kašlete na podobné názory – je nutné pamatovat na to, že jste cílovým objektem informačního útoku a podle toho se chovat, tj. chránit se. Jak řekl prezident CBS News Richard Salant: „Naše práce není prodávat lidem to co chtějí, ale to co chceme my.“

3. Potřebujete se naučit číst knihy. Skutečné papírové knihy, chápete? Ne hodiny surfovat po internetu a „skenovat“, ale číst knihy. Bude to pro vás těžké, ale zkuste to. Není třeba se bičovat – první den přečtete půl stránky, druhý den celou stránku, třetí den stránku a půl atd. Vezměte v úvahu, že organismus se bude všemožně bránit – bude se vám točit hlava, budete mít nutkání zabývat se čímkoliv jiným, neodolatelnou chuť „podívat se co je nového / co se děje“ atd.. mozek si vymyslí cokoliv, aby se nemusel namáhat.

Pokud jste tento článek skutečně přečetli a ne jen přeskočili na konec, pak máte za sebou první krok k úspěchu :). Gratulujeme.

Uložte si tento článek někde, kde vám bude stále připomínat o důležitosti soustředění a nedůležitosti „hraček“! Sdílejte v sociálních sítích, aby vaši přátelé měli také možnost si tyto informace přečíst.

Nakonec jedno video jako ilustrace vlivu mobilů na naše životy: видео.

 

Diskusní téma: Degradace mozkových schopností: proč jsou dnešní lidé stále nesoustředěnější a lenivější

Re: Re: Re: hmm

Oslo | 04.04.2016

Ignorovat. V momente ked akceptujete nekonecny generator informacii ako je napriklad facebook, tak ste prehrali. Budete filtrovat a filtrovat, pri ranajkach, v metre, po ceste do kancelarie, za stolom v robote, na porade, pri obede, no furt. Je ironia, ze mudre telefony robia z ludi hlupakov.

Re: Re: Re: Re: hmm

eM | 04.04.2016

Stejně jako automaty dělají z řidičů neřidiče. To je se všemi "usnadněními".
Když za mě bude mboil myslet, tak proč bych se namáhal? Tak bohužel přemýšlí dav.

Mimochodem

Sio | 03.04.2016

Pokud pominu odborné knihy a internet, naposledy jsem přečetl skvělou poučnou knihu "Nabarvené ptáče" od Kosinského. Dá se najít i na netu.
A mám rozposlouchanou Přemyslovskou epopej od Vondrušky. Dá se koupit i kniha i audiokniha.
Obojí mohu jen doporučit, to druhé pokud někoho zajímají české dějiny, autor je historik.

Re: Mimochodem

nenimito | 07.04.2016

Tak to jste mozna celkem divnej. Ja o teto knihy utekl, protoze tolik nechutnych a brutalnich veci v te knize normalni zdravy clovek nemuze "pojmout" aniz by se mu nechtelo zvracet.
A to jsem cetl, ze ji pry zfilmovali, to asi fakt muj mozek nepobere.

hisTorii si nechte radsi pro sebe:-)

Re: Re: Mimochodem

Sio | 07.04.2016

Možná se jen, narozdíl od vás, nebojím podívat realitě do očí a zajímá mě, jak lidé žili.
Možná, až příjdou opravdu těžké časy, lidé jako vy budou zvracet a utíkat, a lidé jako já bránit svou vlast. I za vás.
https://www.youtube.com/watch?time_continue=5&v=x7qGPd8tyfA
Pro vás doporučuji růžovou knihovnu, tam na žádné násilí nenarazíte.

Re: Re: Re: Mimochodem

nenimito | 09.04.2016

Zajimalo by mne, co jste dobrocine vlasteneckeho pro sve zname i nezname okoli udelal, krom akci Zet.
Dokud lide budou koukat, cist a premyslet nad brutalitou a tim si ji kolem sebe tvorit, tak si budou i jini okolo nich nuceni branit sve blizke. Bohuzel....

Možná to v některých případech platí

Sio | 02.04.2016

ale ne vždy. Pokud děláte něco nového, zabýváte se vědeckou nebo technickou činností, tak informace, kterou potřebujete (za předpokladu, že jste odborník, samozřejmě) může být na jedné, dvou stránkách. Tu jsou ale roztroušeny po deseti manuálech, každý 300 stran. Zvolit strategii, že pročtete všech deset manuálů od začátku do konce není zrovna moudré, když se očekává, že problém vyřešíte za den, dva.
Co se týče článků, třeba i tohoto, hlavní myšlenka se dá zjistit i pomocí rychločtení, většina z nich není tak hutně napsaných, že by bylo nutné číst každý odstavec.
Na počátku každého snažení je motivace. Pokud před vámi na stůl někdo bouchne 20 tlustými knihami a sdělí vám, že když je poctivě přečtete, pak (možná) pochopíte procesy, které probíhají na tomto světě a poznáte posvátnou Cestu k nápravě, pak záleží skutečně na tom, co už víte a znáte. Třeba tomu uvěříte a s ohněm v srdci přečtete všech těch 20 knih. Že pak budete mít v hlacě manuál na svět a procesy, které jím hýbou, to pochybuji. Ale zcea jistě se někam posunete.
Pokud jste ovšem duše kritická, tak se napřed snažíte alespoň částečně zjistit, co v těch knikách je. Pak si možná vyberete některou z nich a čtete. Za pád okamžiků, hodin nebo dnů narazíte na něco, s čím nesouhlasíte nebo tomu nerozumíte. Možná si řeknete, odpověď je v těch zbylých 19,5 knihách a zatnete zuby. Jenže těch momentů bude víc a víc. Pak buď pochopíte, že to, co je tam napsáno je nesrozumitelné nebo nelogické nebo s tím prostě nesouhlasíte. Fakt budete číst dál?
Mimochodem, nikdy jsem to nepočítal, ale určitě jsem přečetl více než tisíc relativně tlustých knih. Do konce.

Re: Možná to v některých případech platí

Hox | 02.04.2016

Jen v článku se popisuje jiný jev, částečná nebo úplná funkční negramotnost. Problém přečíst a pochopit i jednu A4 složitějšího textu... to co popisuješ s těma manuálama je nesouvisející.

Re: Re: Možná to v některých případech platí

Sio | 03.04.2016

Vím, že ne zcela, jen jsem chtěl upozornit, že to všechno neplatí obecně. Když jsem před cca 18 lety nastoupil do jisté nadnárodní IT firmy, tak jsem s zpočátku všechno tiskl. Dnes už naopak i beletrii si přečtu raději z notebooku, je to líp vidět, tak to tolik neunavuje oči, dá se v tom hledat, snadno se mohu vrátit k nějaké pasáži. Obávám se, že tištěné knize (a to jsem byl v mládí její velký milovník) zvoní hrana. Mnoho dobrých knih si můžete dnes poslechnout jako četby profesionálního herce - audioknihy. Jaké požehnání pro ty, kdo mají slabý nebo unavený zrak. Nevidím daleko dobu, kdy si kdokoli zalehne večer do postele a test knihy si nechá velkým písmem promítnout třeba na strop, Nebo budeme mít brýle, na které se promítá test knihy, možností je mnoho.
Co se týče problémů s pologramotností a neschopností déle číst, je to samozřejmě pravda. Má to spoustu důvodů. Jeden z hlavních je příliš snadný život plný lákadel, které knize a studiu z ní konkurují. Když člověk dostává v dětsví na co si vzpomene, nemusí alespoň doma pracovat (mimo učení) a vyrůstá ve skleníku oddělen od reality, končívá to podobně. Ztráta motivace (mám co chci, proč bych se měl/a snažit) následně neúspěchy, nedostatek sebevědomí, podivný žebříček hodnot. Každý člověk starší 15 let by si měl vyzkoušet o prázdninách fyzicky pracovat. Nejen v supermarketu, lépe na stavbě, v zemědělství nebo ve výrobě. Velmi bych doporučil zdravotnictví, starat se o staré lidi. A samozřejmě, měl by i snít. Hodně snít. O tom, co v budoucnu dokáže například, čím by chtěl být a proč. Knihy tomu hodně napomáhají, ale nemusí být v papírové formě, to snad ani ne.

Re: Re: Re: Možná to v některých případech platí

Jox | 03.04.2016

Sio nesúhlasím s tým, že tlačeným knihám zvoní hrana. Práve naopak, v posledných rokoch veľké kníhkupectvá zažily silný nástup. audioknihy sú tak pre šoférovanie, no nikdy nenahradia rituál, keď vezme rodič alebo starý rodič knihu do rúk a dôverný hlas číta dieťaťu, neskôr, keď človek vezme knihu do rúk a začíta sa do nej a tým stimuluje fantáziu...
Ak máš unavené, či slabé oči, pozri si toto video https://m.youtube.com/watch?v=wlC0Ci0-aX4 a začni cvičiť očnú gymnastiku a budeš bez problémov. Nie je to o knihe, ale o prístupe ku svojmu zraku a jeho cviku.
Pre mňa vôňa strán, váha a haptika obalu knihy a pomalé čítanie, ktoré mi dáva skutočnú šancu na prežitie deja sú s knihou nenahraditeľné.
A čo sa týka vracanie sa k prečítanému, neviem ako si to myslel, ja len nalistujem príslušnú kapitolu a som tam...

Re: Re: Re: Re: Možná to v některých případech platí

Interbulo | 03.04.2016

So všeličím sa dá z debaty súhlasiťa aj súhlasím, len s jedným nie a to že knihe zvoní hrana. Kniha je večná, už veľakrát odpisovaná, ale stále je a bude tu! Asi toľko na obranu knihy, ktorá sa dá chytiť do rúk, ovoňať, položiť si ju pod hlavu, alebo dať ňou niekomu po hlave, aby tam aspoň čosi natĺkol.

Re: Re: Re: Re: Re: Možná to v některých případech platí

Sio | 03.04.2016

Uvidíme. Sám článek popisuje mj. i proces snižování zájmu o četbu. Samozřejmě si nemyslím, že papírová kniha hned tak vymizí, je to záležitost dvou tří generací. Také mám knihy rád. A tak jak tu občas vidíme krásně naleštěné autoveterány, budeme vždy vidět i knihy, zvláště ty s obrázky ne paperbacky, které bude určitá část fandů sbírat. Ale tak jako téměř zmizel gramofonový průmysl a brzy zmizne i CD byznys, dojde i na knihu. Vše, co dnes probíhá tomu nasvědčuje. Naši neměli dost peněz a tak jsem byl přihlášen do všech 3 knihoven v našem maloměstě (zbyla jedna) a později i ve vědecké knihovně v Ostravě. Dnes se napřed pokusím stáhnout, co potřebuji, na internetu. Přesto, když to tak vzpomenu, jsem za posledních 15 let vrazil do knížek asi 10000 Kč. Ale nesilážuji je doma. Přečtu a někomu v rodině půjčím, moc se nestarám, jestli to vrátí nebo ne. Nemám na ně doma místo.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná to v některých případech platí

Interbulo | 06.04.2016

Práve dočítavam knihu ,Vteřinu poté, od W.R.Fortchena kde jasne ukazuje čo sa môže stať, ak sa použije bomba EMP. Tým pádom je celá dnešná elektronika v zadnej časti, ostanú iba princípy kto z koho, kultúra končí, nastáva čas ľudožrútov! A písaná, papierová kniha ostáva bez ujmy aj s ich ukrytými vedomosťami pre budúce generácie. Samozrejme neprajem si to, ale, na Zemi je nepreberné množstvo Šialencov, málo ich poznáte okolo seba?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Možná to v některých případech platí

vox | 07.04.2016

hm, ona je ta dnešní mikroelektronika ve skutečnosti dost odolná, zvlášť když není kabely zesíťovaná. A pan Fortchen, to asi nebude zrovna Slovan, že? Nesoudí to on spíš podle své anglosaské kultury, která je lidožroutská už teď, byť to kosmeticky skrývá? Mj. taky se tomu říká prediktivní programování.. viz Veličko...dávejte pozor co čtete, ať se vám to nevyplní... a kvantita není kvalita!

Re: Možná to v některých případech platí

Hox | 02.04.2016

> Pokud před vámi na stůl někdo bouchne 20 tlustými knihami...

Opět manipulace, protože toto tu nikdo neříká, to je tvoje, za uši přitažená do extrému přehnaná interpretace. Proč by měl kdokoliv cokoliv věřit? Další demagogie. Sednu, začnu číst a chápu, ni? Udělám si názor. Kde je tu nějaké věření? Pokud mě to zajímá, čtu dál, pokud ne, nečtu (ale pak neskuhrám, že něčemu nerozumím).

ps.
Ty odložíš každou knihu, jakmile narazíš na první domnělý zádrhel? Jak pak dočteš jakoukoliv knihu? :)

ps2. k minulé debatě, mohl bys mi prosím racionálně a skepticky zhodnotit, co přesně na fotce vidíš a jak to vzniklo? Zvláště u bodu "jak to mohlo vzniknout" byl prosil být maximálně skeptický.
http://lah.ru/expedition/turkey2015-2/Efes/1111.jpg

Re: Re: Možná to v některých případech platí

Jox | 02.04.2016

Hoxi, celkom má zaujíma tá predchádzajúca debata. Ja tam vidím ruku 35-45 ročného človeka s nedostatkom selénu, ktorý potrebuje detoxikáciu pečene, zo zlatými hodinkami automatmi, podobné mám doma, ktorý dáva ruku na kus niečoho. A to má zaujíma, čo je to niečo. Síce stále pracujem na očnej gymnastike, ale ani za Perúna neviem, o čom tá diskusia bola. A keď Teba niečo takto nažhaví, väčšinou je to zaujímavé, tak prosím von s tým.
Buď zdravý!
Inak ku predchádzajúcej diskusii hore, síce moja osobná knižnica mal len niečo okolo 500 kníh, ale väčšinu som prečítal tiež do konca, no chytám sa pri f-scanovaní a práve dnes som rozmýšľal nad tým, že už som sa dlho do nejakej nezahryzol. Tak som pred týmto príspevkom vzal do ruky Živa-životná sila Slovanov a ide sa na to...uvidíme sa na dvtrku zajtra...

Re: Re: Re: Možná to v některých případech platí

Hox | 02.04.2016

Celkem nic zvláštního, Sio tvrdil že neexistují artefakty, neslučitelné s panujícím historickým mýtem, nebo něco v tom smyslu. Tak mě zajímalo, jakže ti antičtí nebo středověcí borci
a) dýhovali žulou nebo mramorem
b) nebo vyvrtali žulový sloup a zasunuli do něj zcela jiný sloup :)
c) nebo uměli odlévat mramor/žulu, kterou dnes nerozeznáme od přírodní, alespoň ne bez chemické či spektrální analýzy.

Re: Re: Re: Re: Možná to v některých případech platí

vox | 07.04.2016

když už jste to tady nakousli, tak mě by zas zajímalo, jak pravěcí mastodonti vyrobili tohle :)
http://s8int.com/page29.html

Re: Re: Re: Možná to v některých případech platí

Hox | 02.04.2016

Bylo to pod 1. dílem "O čom mlčí historický mýtus"

Re: Re: Možná to v některých případech platí

Sio | 03.04.2016

U většiny knih na žádné podstatné zádrhely nenarážím. To se mi stává někdy u odborných. Většinou to vyřeším tak, že se obrátím na někoho, kdo to už zná, třeba na internetovém fóru, nebo kolegy, který o tom ví víc. Číst celý text je až poslední možnost, když nenajdu nikoho, kdo o tom něco ví. Je to tak nejefektivnější.
Když se někoho zeptám tady, bouchne přede mnou (obrazně) těmi 20 knihami. Řekne mi "čti tlusté knihy" Udělám si závěr, že je buď sám nečetl, nebo jim nerozuměl. Proč? Protože si troufám tvrdit, že já, pokud jsem něco přečetl a porozuměl tomu, dokážu podstatu toho jevu na dotaz vysvětlit za zlomek času potřebného ke čtení, který jsem sám musel investovat. A toto tvrzení opírám o fakt, že jsem to už mnohokrát udělal a také naopak, mnohokrát jsem obdržel vysvětlení nějakého jevu od jiných, kteří s ním měli zkušenost a rozuměli mu.
Co na té fotce je, přesně nevím. Vypadá to jako hornina složená z více druhů nerostů (nejsem geolog, něco takového jsem viděl na Elbě) kterou někdo vybrousil do tvaru sloupu?

preto velka chvala

xamil | 02.04.2016

TauRusovi,Hoxovi a dalsim za info co tu davaju,samozrejme Pjakinovi ze je niekto dovery hodny a skenuje infopole pre nas
z vlastnej skusenosti aj po cca 2rocnom nepiti alkoholu sa mi tazko sustreduje v panelaku na knihy na gazdovstve bez elektriny a internetu v pohode ,preto si aj vsetko dlhsie ako 2-3strany tlacim a beriem mimo panelak

Re: preto velka chvala

Pet.A | 02.04.2016

dobrej nápad, asi začnu vypínat elektriku, jakmile nemám pc na dohled, tak s čtením knih problém nemám, zajímavý

Re: preto velka chvala

DušanBe | 02.04.2016

Já jsem knihu Sad roste sám vytiskl a čtu v autobuse do/z práce. Sice jsem tiskl až od 50. strany, ale lepší než nic. Když už jsem začal číst, tak jsem si uvědomil, že potřebuju někdy ticho. V paneláku mi pomáhá si dát špunty do uší. Snad to pomůže.

trochu mě zamrazilo

Pet.A | 02.04.2016

jak by řekli v Americe: "real talk"

přesně jak se píše, člověk se stává lenivějším a s tím upadá i úroveň, sám mám problém s čtením knih ( články ještě čtu celé naštěstí :-D), ale vím o tom problému a snažím se ho vyřešit, mám na stole X knih, do kterých se chci pustit a věřím, že tu lenivost překonám

jinak super článek jako vždy

Re: trochu mě zamrazilo

Martas | 04.04.2016

Vyborny clanek,sam jsem se v nem nasel,a to proto ze tento problem u sebe uz nejakou dobu pozoruju. Myslim si ze reseni existuji. V mem pripade jsem si zredukoval rano u kavy cetbu na tabletu na hodinku pro cetbu webu jako treba tento.Pak uz po zbytek dne ho neotevru. Odpoledne nebo vecer zasadne jen knihu.V posteli mam kazdodenni ritual cteni alespon par stranek z knizky.
Chce to mit trochu sve vlastni discipliny,urcit si nejaky rad a rezim a pak ho dodrzovat.
Jeste k te cetbe z internetu.Vzdy si roztahnu text clanku tak,aby zaplnoval celou stranku a nerusilo me co je po stranach,apod.

děkuji za článek

Petr | 02.04.2016

Článek jsem několikrát přečetl i vytiskl pro přátele. Bohužel jsem se v něm poznal. Ve všem autorovi dávám za pravdu!

Re: děkuji za článek

Hox | 02.04.2016

Také v určitých aspektech... hlavně ta nechuť číst knihy, když "tam" je stále co číst, zkoumat, sledovat...

Re: Re: děkuji za článek

JaroX | 03.04.2016

Tak áno, s tými knihami je časom problém - oči slabnú, žiarovky sme vymenili za žiarivky, nábytok už nie je pohodlný na sedenie/ležanie, ale ide o dizajnový doplnok v domácnosti ... atď.

obsah plienky

Ahoj | 02.04.2016

ja si myslím že len názov článku, hovorí (ak hovoríme o nete) čo bude v článku. ak je to štúdia, ktorá bola zaznamenávaná na takých portáloch ako je AZET, tak sa ani nedivím, že ľudia to len prebehnú :). mňa osobne takéto články nebavia, radšej hneď idem na príspevky, ktoré niekedy boli spektrálnejšie. dnes často nájdeš povrchnosť plytkého života toho jedinca, ktorý písal do diskusií, menej je tých objektívnejších, tých nad ktorými sa dá zamyslieť. takže u mňa je to výhoda, iné je keď si chcem niečo prečítať, keď práve to čítanie ma baví a obohacuje, iné je to keď je obsah článku, ako obsah plienky batoľaťa

Asi je to tak

eva | 02.04.2016

Čtu hlavně alternativní média, na facebook chodím kvůli rodině v zahraničí, jinak mě tam nebaví nic. Na internetu jsem asi závislá hlavně v zimě, snažím se tam proto vyhledávat i návody na pletení, šití a když je venku sezóna, tak trávím čas na zahradě.
Internet sleduji z tabletu, mobil je na moje oči už blbý, ten mám jen na nejnutnější sms, či sem tam na volání.
Ale ono to jednou skončí, začnou zase výpadky elektřiny, krize je za dveřmi.

nacasovanie jak hrom...

popolvár | 02.04.2016

dnes mi padol windovs a nejde ho obnovit. (pisem na pozicanom compe - este mam cca 5 minut) - a tu tento clanok... Nevztahuje sa na mna obsahom, lebo s citanim a analyzovanim aj dlhych textov nie je problem. Problemom je vsak to, ze prilis vela casu venujem praci na PC (preklady, sebavzdelavanie a pod.) a neustale odsuvam ine, mozno potrebnejsie veci... Asi to nie je nahoda, ani ten padnuty windovs, ani tento clanok...

Nemůže to být i záměr??

** | 02.04.2016

Nevím, ale nepřipadá Vám to jako záměr?? Jako jedna z věcí, kterými chtějí zdegenerovat lidstvo, tedy to vzdělanější?? Zde bych nepsal jen o bílé rase, ale stejný problém bude asi i v Číně či Japonsku...
Jedna věc je to nesoustředění, druhá škodlivý vliv elektromagnetického záření u mobilů či WIFI.
Že by to tak mohlo být, je i skutečnost, že internet je skoro "zadarmo" (zde díky bohu za to), ale u mobilů už vidím neustálé zlevňování tarifů či možnosti nekonečných hovorů do všech sítí a neomezená data spíše jako záměr.. Kdyby tomu tak nebylo a mobilování bylo tak drahé, jak v počátcích, nikdo by (zvláště pak mladí) nemohl tak dlouho času na něm trávit.
Nebo nejsem už paranoidní??

Re: Nemůže to být i záměr??

Hox | 03.04.2016

S tím elektrosmogem máš pravdu, je to pravděpodobně element nepřímé genocidy. Dnes v paneláku, dítě ozařované od narození několik wifi a mobilními 3g/4g zářiči odnaproti, má velmi ztíženo dospět do intelektuálně a psychicky plnohodnotného člověka. Na to je třeba absence EM-smogu, příroda a plnohodnotné potraviny.

Re: Re: Re: Možná to v některých případech platí

Hox | 03.04.2016

> Protože si troufám tvrdit, že já, pokud jsem něco přečetl a porozuměl tomu, dokážu podstatu toho jevu na dotaz vysvětlit za zlomek času potřebného ke čtení.

Jen za předpokladu, že druhý člověk má zájem pochopit i pokud to vyžaduje z jeho strany revidování některých zažitých "pravd".

Re: Re: Možná to v některých případech platí

Sio | 03.04.2016

U většiny knih na žádné podstatné zádrhely nenarážím. To se mi stává někdy u odborných. Většinou to vyřeším tak, že se obrátím na někoho, kdo to už zná, třeba na internetovém fóru, nebo kolegy, který o tom ví víc. Číst celý text je až poslední možnost, když nenajdu nikoho, kdo o tom něco ví. Je to tak nejefektivnější.
Když se někoho zeptám tady, bouchne přede mnou (obrazně) těmi 20 knihami. Řekne mi "čti tlusté knihy" Udělám si závěr, že je buď sám nečetl, nebo jim nerozuměl. Proč? Protože si troufám tvrdit, že já, pokud jsem něco přečetl a porozuměl tomu, dokážu podstatu toho jevu na dotaz vysvětlit za zlomek času potřebného ke čtení, který jsem sám musel investovat. A toto tvrzení opírám o fakt, že jsem to už mnohokrát udělal a také naopak, mnohokrát jsem obdržel vysvětlení nějakého jevu od jiných, kteří s ním měli zkušenost a rozuměli mu.
Co na té fotce je, přesně nevím. Vypadá to jako hornina složená z více druhů nerostů (nejsem geolog, něco takového jsem viděl na Elbě) kterou někdo vybrousil do tvaru sloupu?

Jak to vzniklo?

Sio | 03.04.2016

No, je z toho vidět jen fotka fragmentu, ale umím si představit, že to bylo vytěženo jako jeden kus, který vnikl v důsledku přírodních geologických procesů. Mohl se toho učastnit sopečný výbuch, který pomíchal různé minerály, pak se na ně sedimentovaly další a další horniny s tlakem se to spojilo dohromady. Promíchat se to mohlo i jinak, třeba pomocí vodních proudů, pohybu ledovců atd. Vcelku běžně lze najít kamánky vzniklé z více minerálů, které se pak někde odlomily a obrousil je třeba příliv a odliv nebo tekoucí voda. Nic zvláštního, řekl bych. Možná víš, jak se ty minerály jmenují a proč by se nemohly promíchat a tlakem spojit?

Re: Jak to vzniklo?

Hox | 03.04.2016

Sio, tomuhle věříš? :D
Jak jsem psal, tzv. skeptika nepřesvědčí sebevětší důkaz, vždy si to v mozku nějak "očúrá", aby se tím nemusel zabývat. Proto nemá nejmenší smysl tratit čas a tzv. skeptikovi nějaké důkazy shánět. Tvoje vysvětlení je absurdní. Mají oči a nevidí. Takových sloupů existuje více, sám jsem narazil minimálně na 10-20 podobných fotek z různých míst, někde ta vrstva kopíruje i zcela umělý povrch, např. povrch sochy. Mohl bych sem nakopírovat linky, ale to bych je musel chvíli hledat a to mi za to nestojí, stejně bys stále tvrdil, v rozporu se zrakovými vjemy, že v ložnici žádný slon není.

Re: Re: Jak to vzniklo?

Sio | 03.04.2016

Spíše jde o to, co ty považuješ za důkaz. Předložíš mi jednu fotku na které je nějaký fragment a máš dojem, že ji něco dokázal. Nikde žádný popis, o co se vlastně jedná, jaké jsou tam spojeny nerosty a proč by takto nemohly být.
Nedávno jsem viděl na Zoomu film o tom, jak používali Římané nejaký sopečný štěrk k výrobě tmelící látky, která vlastnostmi překoná beton. Bohužel, podrobnosti si nevzpomenu, zaujalo mě že to používali i ke stavbám na dně moře a přežilo to 2000 let. Tak třeba to bylo vyargumentováno tak, že jsem tomu rozuměl. Byl tam popsán celý postup a proces tuhnutí z chemického hlediska. Údajně to vozili z Itálie až do Alexandrie na lodích. Musely toho být desítky, snad i stovky tun.
Tohle vypadalo jako vědecky vyfutrovaný důkaz.

Re: Re: Re: Jak to vzniklo?

Hox | 03.04.2016

Ano, dokázal jsem že nejsi schopen vysvětlit metodu zhotovení toho sloupu. Důkaz sporem. Chtěl jsi důkaz, že existují památky neslučitelné s historickým mýtem. Jaký je rozdíl mezi jedním důkazem a milionem důkazů, pokud jde o důkaz sporem? Sám jistě chápeš, že žádný.
Je to fotka sloupu z antického komplexu z Tureckého Efezu, dal jsem ji sem kvůli té 2-3mm dokonale cylindrické slupce z mramoru na povrchu dokonale kulatého válce z jiného materiálu. Jakým technologickým postupem nanesli na sloup z jednoho materiálu 2-3mm slupku z leštěného mramoru takovým způsobem, že kdyby ten sloup nebyl popraskaný, tak to považujeme za sloup z mramorového masivu.
Ten sloup ilustruje, že technologie potřebná ná výrobu toho co je na fotce je neslučitelná s oficiálním historickým mýtem.

Tomu, že náhodně vznikl několik metrů dlouhý dokolaný válec dokonale obalený jinou horninou, tomu snad nevěříš ani ty sám, to je argument na úrovni "necháme opice mlátit do klávesnice a když dost dlouho počkáme, vypadne dílo Aloisem Jiráska". Podstata tvojí argumentace se dá shrnout do výroku "Jedna černá labuť ještě není dostatečný vědecký důkaz, abychom odstoupili od tvrzení, že všechny labutě jsou bílé".
Ale jak jsem psal, není to jeden případ, podobných věcí jsou tuny, a některé by tě postavili do dokonalé slepé uličky.

Re: Re: Re: Re: Jak to vzniklo?

Sio | 03.04.2016

Proboha, proč si myslíš, že bych já to měl umět dokazat? A když to neumím dokázat, tak že je dokázáno, že to neumí dokázat nikdo? To jsi se měl zeptat mého psa. Ten to také neumí dokázat, takže bys měl svůj důkaz sporem aniž bys osloval mě.
"Jedna černá labuť ještě není dostatečný vědecký důkaz, abychom odstoupili od tvrzení, že všechny labutě jsou bílé"
Jedna černá labuť samozřejmě impokuje výrok, že "ne všechny labuťe jsou bílé"
Ale to, že já neumím najít technologický postup, jakým byl vyroben ten sloup ještě neznamená, že se nenajde někdo jiný, který to dokáže. Dokonce z té fotografie lze těžko vyčíst, že se jedná o strukturu, kterou popisuješ:
"dokonale cylindrické slupce z mramoru na povrchu dokonale kulatého válce z jiného materiálu"
Jak mám z dvojrozměrné fotografie poznat, že se jedná o dokonalé cilindry?
Kdyby to byla dokonale cylindrická slupka na dokonale "kulatém válci", tak bych na té fotce viděl jen mramor. To co je pod ním by bylo skryto. Nevím, co vidíš ty, to co je na fotce nevypadá, jakoby byl vešterý vnitřek pokryt mramorem. Vidím tam i jiné minerály, i když - nejsem odborník.

Re: Re: Re: Re: Re: Jak to vzniklo?

Hox | 04.04.2016

Je kouzelné, jak se snažíš zakecat a odvést pozornost od zjevného, jen další ilustrace faktu, že skepticismus je silnější libovolných faktů a materiálních důkazů.
Normálnímu člověku je jasné, že na fotce vidí sloup, pokrytý 2-3mm vrstvou leštěného mramoru, která původně obepínala celý sloup, ale vlivem degradace a povětrnostních vlivů se na většině plochy nyní odloupala. Normálnímu člověku je jasné že vidí fragment sloupu, pravidelně kruhového, několik metrů dlouhého. Normálnímu člověku je jasné, že dnes umím mramor řezat, leštit, soustružit atd., ale ani dnes neumíme něco takového, jako je na fotce. Tobě nikoliv.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jak to vzniklo?

Sugar | 04.04.2016

Dnes již je technologie, že z např. mramoru uděláš slupku 1 mm silnou, která vypadá jako masiv, ale je to záležitost pár let zpátky.

Barva kamene se nechá upravit i chemicky, možná že nic nenanášeli, ale nějak povrch chemicky upravili?

Opravdu by to chtelo vidět větší fragment, protože mramor má většinou kresbu a z té fotky není patrné, zda tam kresba je, nebo je to jen černý monolitický povrch. Pokud tam ta kresba není, mohli to nanášet nějakou rozemletou směsí jako dnes např. lepidlo/marmolit či cokoliv jiného.

Samozřejmě samotný kruhový průřez sloupu je majstrštyk. :-)

Re: Re: Re: Re: Jak to vzniklo?

Sio | 03.04.2016

Mohu se jen dohadovat, co znamená "necháme opice mlátit do klávesnice a když dost dlouho počkáme, vypadne dílo Aloisem Jiráska"
Pokud je to nějaká kreacionistická interpretace jak funguje přirozený výběr, pak svědčí jen o naprostém nepochopení mechanismu přírodního výběru.

Re: Re: Re: Re: Re: Jak to vzniklo?

Hox | 04.04.2016

To je oblíbený argument darwinistů, ne? Když dost dlouho počkáme, vznikne libovolně komplexní struktura samovolně.

Re: Možná to v některých případech platí

Angoulmois | 06.04.2016

Mnohe knihy, ktore su oznacovane za umelecke diela, hoci to nie su mozno tie, ktore popisujete, su proste blaboly a zvasty. Asi ako vrece s odpadkami, ktore naaranzovane v galerii vsetci obdivuju ako umenie. takze, necitat ich do konca usetri cas na citanie toho, co je naozaj zmysluplne. Hoci jedna veta v clanku na nete.

Mám na to metodu pauz.

Martin | 02.04.2016

Díky charakteru své práce nemusím být online. Pracovní compy dokonce ani nemám připojeny k internetu, jen vzájemně v síti. Pauzy si dávám i několikaměsíční. Je potom docela legrace zjistit, že mi vlastně vůbec nic neuteklo. Ale co se týče papírových knih, tady bych moc nesouhlasil. Jde o to, že ne vše se dá najít v knihovně nebo knihkupectví. Dnes čtu knihy výhradně na tabletu. Co to udělá za pár let očičkám je samozřejmě otázka.

Re: Mám na to metodu pauz.

jardob | 02.04.2016

OK Martin. Len v článku sa opisuje určitý sociologický fenomén/jav. Ty s tým očividne problém nemáš :-)
Je to tendencia, keď konzumenti internetovej komunikácie, už nehľadajú na internete celistvé informácie, ale iba letmo hľadajú rozptýlenie, zábavu, čokoľvek zaujímavé... Stáva sa z toho životný štýl, závislosť, a mozog postupne prestáva byť schopný analytického myslenia, odmieta premýšľať inak, namáhať sa...

Čoraz častejšie sa mi zdá reálnejší film Absurdistan. Film ukazuje potencionálnu budúcnosť ľudstva na spôsob GP, a tí mudri a vyspelí v tom filme sú, ale nevystupujú na scéne. (Veď niekto tým "debilom" tie technické hračky vyrábať predsa musel, sami toho neboli schopní)

Hmm

Jura | 02.04.2016

Tak nějak, papírová kniha bez připojení online.

Upadok

svantovit | 02.04.2016

je sposobeny predovsetkym tym,ze cas je vyplnany nezmyselnymi cinnostami a najma je nam vnucovany styl zivota,ktory nedovoli mysliet na vlastne rozvijanie,ale len a vylucne iba bud na pracu,alebo oddych.Rovnako tak je to dane upadkom v skolstve a vzdelavaniu a to plosne po celom svete a umyselne tvarovanie mladeze na hlupych a manipulovatelnych ovci,ktore vyznavaju konzum a destruktivnu cinnost.Ziadne kolektivne rozvijanie schopnosti,naopak neustale je pretlacovana idea arogantneho one mana,ktory si ostrymi laktami sam kliesni cestu a odmieta spolocne hodnoty.V tomto vidim priciny sucasneho upadku,len navrat k vlastenectvu,navrat k skutocne kvalitnemu vzdelavaniu a najma principom kolektivneho povedomia a vzdelavania je mozne tento trend zvratit.Pad Pax Americana je sancou,ako nepremrhat buducnost a dat jej pevne zaklady,nie spolahnut sa na sucasnu "stratenu generaciu",ktora nema ciel,nema povedomie,nema tuzbu sa zlepsovat,ale iba konzumovat a prezivat bez vizie buducnosti.

To video nemá chybu.

Oracle 911 | 02.04.2016

A ten článok už vôbec nie.
Ja vôbec nechápem tých ktorí sú neustále na tých sociálnych sietiach alebo píšu SMS-ky či hrajú (online) hry.
Ja keď som na internete tak čítam články a knihy na leva-nete, Zerohedge, Thunderbolts atď. napíšem pár komentárov pozriem nejaké to video, a týmto u mňa online aktivita hasne.
A na telku okrem National Geography, Discovery chanell a Viasat history/explorer ani nepozerám.

<< 1 | 2 | 3 >>

Přidat nový příspěvek