Globální scénáře (1)
17.4.2016
Z knihy "Smutné dědičství Atlantidy"
Predstavitelia psychického trockizmu, konkrétne biblického v Západnej civilizácii, majú svoje plány do budúcnosti nielen vo vzťahu k Rusku, ale aj vo vzťahu k celému zvyšku sveta. V súvislosti s týmto, bolo by pre prozápadné demokratické spoločenstvo v Rusku i zahraničí lepšie sa včas zamyslieť nad osudom, jak svojho „amerického sna“, tak aj nad svojim vlastným.
Ako sme už vraveli prv, marxizmus bol od začiatku náukou z dielne psychického trockizmu. Jeho cieľom bolo nahradiť divoký kapitalizmus polovice 19. storočia (zhubný vo vzťahu k biosfére Zeme) iným spoločenským zriadením, s výrazne menším kontrastom v miere spotreby materiálnych výdobytkov, pri porovnaní obrazu života „elity“ a prostého ľudu, jak v rámci regiónov planéty, tak aj pri porovnaní „elitárnych vyspelých krajín“ a „tých ostatných“ (bývalých kolónií).
Nový systém spoločenského zriadenia bol nazvaný „socializmus“, „komunizmus“. Tento hlásal ideály pravej a priamej vlády ľudu na základe činnosti rôznych druhov sovietov1.
Avšak marxistická náuka bola vytvorená tak (a zachováva si tento stav dodnes), aby reálne poznatky (na základe ktorých by soviety ľudových zástupcov mohli samostatne prijímať rozhodnutia, vedúce k realizácii vznešených cieľov, ktoré hlásala táto náuka) nebolo možné získať z písomných prác marxistov.
Následkom toho, reálne vládnutie muselo zostať ako obvykle v rukách mafie – vykladačov života na osnove marxizmu; a celá plnosť vnútrospoločenskej moci – u pánov tejto mafie, následníkov starovekých projektantov rasisticko-biblickej doktríny globálneho otrokárstva na finančno-úžerníckom základe.
Všetko toto sa malo realizovať v celosvetovom rozsahu, no v dôsledku Brestského mieru, tlmiaceho nárast revolučnej situácie v Európe, ostalo len sa ohraničiť rozsiahlym sociálnym experimentom „vybudovania socializmu v jednej separátnej krajine“. Avšak prvotný globálny plán bol vytvoriť spoločenský systém, približne taký, aký bol v ZSSR v období Chruščova a Brežneva, ktorého opis by znel asi takto:
Všetci ľudia sú si formálne a právne rovní, no v skutočnosti niektoré rodiny „svojou rovnosťou trochu prevyšujú“ tých ostatných. Všetky deti chodia do približne rovnakých škôlok, učia sa v tých istých školách podľa rovnakých učebných osnov, no akosi samo sebou dochádza k tomu, že medzi vyznamenanými je židov viac, než je ich podiel v zostave obyvateľstva, medzi študentmi je tento podiel ešte väčší, medzi kandidátmi vied je to takmer polovica, medzi doktormi viac ako polovica. Podobne to vyzerá aj v umení. Politici, nech by ich pôvod bol akýkoľvek, sú potichu vyberaní z čísla dôstojných uchádzačov a vládnu, realizujúc „kolektívny manažment“ v súlade s „leninskými normami straníckeho života“ na osnove vedeckých odporúčaní, vypracovaných sionizovanou vedou.
Výber „dôstojných“ politikov a ďalších manažérov pánmi prastarého psychického trockizmu priviedol ZSSR ku krachu, avšak ešte predtým výber politikov a ďalších manažérov J.V.Stalinom (snažiacim sa zabezpečiť nezávislosť ZSSR od zahraničného diktátu) priviedla krajinu k statusu «veľmoci № 2» a v dôsledku úspešného výberu odborníkov počas stalinizmu sme ako prví vstúpili do Vesmíru v rámci dnešnej globálnej civilizácie.
Prvý aj druhý výsledok politiky bol sprevádzaný jedným a tým istým marxistickým učením a vykladaním života na jeho osnove. To ale svedčí o tom, že každý z týchto výsledkov bol v skutočnosti podmienený príčinami ležiacimi mimo samotné marxisticko-leninského učenia: subjektívne svojvoľnou politikou selekcie, výberu a rozloženia kádrov. Inými slovami, pri Stalinovi sa realizoval výber akcieschopných manažérov a špecialistov; po Stalinovi zasa nekvalitných a nespôsobilých.
Po roku 1917 väčšina dospelého obyvateľstva proti marxizmu ako takému nielenže nevystupovala, ale chovala sa k nemu s úctou, každopádne však neprenikajúc do jeho podstaty. Marxizmus stál mimo akúkoľvek kritiku a nevzbudzoval záujem ani nespokojnosť nielen z dôvodu prenasledovania kritikov, ale aj preto, lebo pokým bola zabezpečená spokojnosť spotrebiteľov a rast výroby, väčšina obyvateľstva nemala dôvod pochybovať o správnosti marxistického učenia, ktoré akoby bolo zjavne potvrdzované spoločenskou praxou (v dialektickom materializme sa vraví, že kritériom správnosti všetkých teórií je potvrdenie teórie praxou) a ich každodenným životom: kultúrny a ekonomický pokrok bol realitou aj napriek všedným problémom, cítil ho každý.
A menšina, nespokojná celkovo s marxizmom (z rôznych dôvodov, predovšetkým kvôli (vlastným) „elitárnym“ ambíciám), nevypracovala žiadny svetonázor, alternatívny k Biblii a marxizmu, ktorý by bol pochopiteľný prostému národu2. Následkom toho, že antimarxistická teoretická alternatíva niesla, buď otvorený kapitalistický charakter, alebo patrila zjavne pod kompetenciu psychiatrie, represie voči antimarxistom nevzbudzovali u väčšiny obyvateľstva súcit ani odpor (tým skôr v pracovných kolektívoch, kde do polovice 1960-tych rokov si mnohí ešte stále pamätali život a prácu do roku 1917).
Popritom väčšina uvažovala asi takto:
Konečne je v marxizme aj konkrétnosť. V poriadku, ja im nerozumiem, ale sovietski vedci ako Mitin a Judin, Minc, Varga, Gefter3 to chápu, náš Afanasjev tiež. Nech teda oni chápu a zaoberajú sa svojou prácou, a ja zasa tou svojou: čestne pracujem, dostávam plat, ja aj moja rodina máme dostatok; ľudia rôznych národností pracujú a žijú spolu a z roka na rok všetci žijú lepšie. Stalin vyhlásil politiku plánovaného znižovania cien a ceny sa každým rokom znižujú. Ťažkosti ktoré nám zanechala minulosť (recidívy buržoáznej morálky, NÁSLEDKY DVOJNÁSOBNÉHO ROZBITIA HOSPODÁRSTVA VOJNAMI POČAS ŽIVOTA JEDNEJ GENERÁCIE, úklady a sabotáž nepriateľov a pod.) samozrejme existujú, no postupne sú prekonávané mierou spoločenského rozvoja. Osobité problémy u nás nie sú; a tí, čo hovoria že marxizmus klame, — to sú nepriatelia nášho systému a oni chcú uvrhnúť národy do chaosu minulých roztržiek4, obrať nás o všetko dobré, čo sme dosiahli vďaka marxisticko-leninskému učeniu a vláde strany...
Tak tomu bolo v celej sovietskej minulosti po zavŕšení občianskej vojny a predovšetkým po NEPe, hoci každá perióda sovietskej epochy mala vlastný svojráz. Teraz, ešte predtým ako predstavíme variant možnej (nie západno-demokratickej, nie kapitalistickej) budúcnosti, pozrieme sa na to, čo sa udialo v poslednom roku života Stalina.
V diele „Ekonomické problémy socializmu v ZSSR“ Stalin predstavil iné chápanie socializmu a dal direktívu sovietskej ekonomickej vede: predovšetkým sa zrieknuť pojmového a terminologického aparátu marxizmu v politekonómii. Toto bol rozsudok smrti „železnej opone“ marxizmu ako takého, za ktorou sa skrývala reálna globálna moc nad spoločenstvami a národmi. Poukázanie Stalina na nevyhnutnosť vzdania sa pojmového a terminologického aparátu marxizmu znamená, že ak v procese skutočnej revízie marxizmu sa v spoločnosti rozvíja iný svetonázor, iná ekonomická veda, vystavaná na prakticky merateľných kategóriách, tak spoločnosť získava reálnu nezávislosť moci v národných sovietoch všetkých úrovní – voči pánom prastarého psychického trockizmu, a konkrétne jeho marxistickej modifikácie.
Aby k tomu neprišlo, reálny a prastarý psychický trockizmus následne likviduje Stalina a rozvíja globálnu kampaň na jeho dehonestáciu, v ktorej naňho zvaľuje svoje vlastné zločiny, ktoré sa reálne odohrali v období, keď J.V.Stalin bol v čele strany a štátu. V „slobodnom svete“ sa za všetky tieto roky (ako bezchybná alternatíva stalinizmu a kapitalizmu) popularizoval marxistický trockizmus5. Popritom sa z knižníc ZSSR (a tiež vo väčšine socialistických krajín) odstraňujú všetky Stalinove diela. A v ZSSR sa navyše obyvateľstvo cieľavedome otupuje alkoholom a tabakom, aby sa narušila jeho genetika, a tým samotným aj znížila jeho duchovnosť. Po 30-tich rokoch mlčania sa začína v poradí ďalšia kampaň destalinizácie ZSSR a rozbitie zostatkov stalinského socializmu v štáte.
Predstavitelia aj zákulisní šéfovia prastarého psychického trockizmu nemôžu J.V.Stalinovi odpustiť dve veci:
-
Dielo „Ekonomické problémy socializmu v ZSSR“, v ktorom je predstavená náuka o spoločnosti bez vykorisťovania človeka človekom, v podstate odmietajúca marxizmus ako vedeckú osnovu socializmu a prechodu ku komunizmu.
-
Definovanie sionizmu, ako jednej z odrôd buržoázneho nacionalizmu, na osnove ktorej mocná židovská buržoázia utláča (zotročuje) národy sveta a aj samotných židov. Podľa chápania J.V.Stalina boľševizmus (vo svojom boji so sionizmom) mal od tohoto útlaku oslobodiť tak židov, ako aj nežidovské okolie židovskej diaspóry na celom svete6.
Trockista A.N.Jakovlev sa vo svojej knihe „Pochopenie“ zmienil iba o druhom bode, kde boj mnohonárodného boľševizmu s biblickým rasizmom (vzhľadom na špecifickú štruktúru, ktorá je skutočne založená na židovskej kádrovej báze), označil za „rasizmus“. O prvom bode – o rozsudku smrti marxizmu, vynesenom boľševizmom pred desaťročiami, - A.N.Jakovlev mlčí, no požaduje vykorenenie nie marxistickej, ale boľševickej ideológie (hoc sa časom marxizmus a boľševizmus stotožňuje, no stále sa dôsledne mlčí o trockizme).
Predstavitelia prastarého psychického trockizmu (vo všetkých jeho ideologických podobách) nielenže by neodsúdili J.V.Stalina za vybudovanie socializmu v jednej separátnej krajine, ale dokonca by ho naveky kanonizovali ako veľkého marxistu (nebyť týchto dvoch „priestupkov“)*, nakoľko rozsiahly experiment v ZSSR bol pre nich užitočný ako osnova – pre prechod k spoločensko-ekonomickým premenám globálneho rozsahu. Ak sa pozrieme na tento experiment, ako už bolo naznačené prv, tak V TOM ČASE prebehol pomerne úspešne: väčšina obyvateľstva za „Minc-ami“, „Varga-mi“ a marxizmom všeobecne nespozorovalo ich skutočných šéfov, a tí jednotlivci, čo to prekukli, nedokázali vypracovať účinnú alternatívnu sociologickú teóriu. Hodnotiaci výrok „experiment prebehol úspešne“ sa zmenil na presný opak „sa zakončil krachom“ – iba vďaka vyvodeným záverom J.V.Stalina, na ktoré mu predstavitelia marxizmu nedali mandát: presne v tomto zmysle a z ich uhlu pohľadu je J.V.Stalin despotom a uzurpátorom moci (moci konceptuálnej, o čom ale vždy svorne mlčia).
Ak by J.V.Stalin neurobil závery podľa vlastného svedomia a slobodnej vôle, predstavitelia marxizmu by aj dnes ospravedlňovali likvidácie (čistky) v procesoch roku 1937 a ďalších procesov, vykonávané „idealistami a romantikmi revolúcie“, ktorí prehliadli zmenu éry: prechod z éry deštrukcie starého systému do éry vybudovania nového. Línia tohto typu propagandy (pozitívnej vo vzťahu k Stalinovi a jeho prívržencom), ktorej základ dali v 30-tych rokoch takí dejatelia západnej kultúry a humanisti ako Lion Feuchtwanger a G.B.Shaw, by pokračovala až do dnešných dní.
Pre prastarý psychický trockizmus je objektívnou vlastnosťou likvidovať tých jedincov, ktorí si nevšimli zmenu éry, a pokračujú v „novej“ ére aj naďalej robiť to, čo robili v tej „starej“. Predstavitelia reálneho psychického trockizmu a biblickej doktríny, ktorú mal marxizmus realizovať v nových historických podmienkach, však nevedia J.V.Stalinovi odpustiť iné – to o čom sme už hovorili vyššie:
-
rozsudok smrti marxizmu (dokonca ani nie priamo vysloveného, iba nepriamo – cez odmietnutie vytvoreného terminologického aparátu) v úlohe vedeckej osnovy pre socializmus a komunizmus a tiež SVETONÁZOROVEJ OSNOVY pre život spoločnosti;
-
definíciu sionizmu, ako doktríny mocnej židovskej buržoázie, utláčajúcej všetky národy i samotných židov.
No otvorene to povedať nemôžu, lebo takýmto priznaním by podporili dielo J.V.Stalina navzdory svojim vlastným cieľom. A priznať J.V.Stalina veľkým marxistom a postaviť jeho diela na jednu policu s klasikmi náuk tiež nemôžu, nakoľko v dielach Stalina (dokonca aj ranných), nie je ten istý marxizmus: tento je nezištne tvorivý7 a nedogmatický, nie taký, aký by oni potrebovali. Preto im zostáva len o Stalinovi klamať a zlorečiť na jeho adresu (čo mnohí hlupáci po nich opakujú ako papagáje), ponechajúc jeho diela úzkemu kruhu dôverných špecialistov za účelom vytvorenia historických mýtov, ktorými žije dav i „elita“.
Teraz možno prejsť k analýze tej možnej varianty budúcnosti, ktorú majú v pláne realizovať predstavitelia prastarého trockizmu. Predovšetkým treba vedieť, že na Západe marxizmus tiež stojí mimo kritiku, rovnako ako to bolo zaužívané v ZSSR. Kritizujú sa len jednotliví marxisti pre ich konkrétne chyby — buď ako zločinci alebo ako prekrúcači náuky, — avšak samotná náuka vždy stojí mimo kritiku.
1 Ľudová rada, kolégium – pozn. prekl.
2 Najvýraznejší príklad tohto druhu „alternatívy“ je „Ruža sveta“ (“Роза Мира”) od Danila Andrejeva, ktorú vysvetliť veru nedokáže hocaký psychiater či duchovný.
3 Všetko sú to reálne priezviská popredných filozofov a historikov epochy marxizmu v ZSSR. Všetci menovaní sú židia, vrátane tých, čo pricestovali do ZSSR zo zahraničia po revolúcii (Varga).
4 Treba si uvedomiť, že cárske Rusko na prelome 19. a 20. storočia nebolo rajom na zemi. A ešte do konca 1960-tych rokov v ZSSR žilo veľa ľudí, ktorí pred rokom 1917 patrili k dolným vrstvám obyvateľstva a otvorene hovorili, že za Sovietov sa im a ich deťom žije lepšie, než sa žilo ich rodičom aj im samotným do roku 1917.
5 Vydavateľstvo „IMPETO“ („Impulz“ v esperanto) vydalo v roku 1997 dve brožúrky japonského trockistu Kuroda Kan'ichi: “Stalinský «socializmus»: pohľad z Japonska” (r. 1961); “K otázke o nevyhnutnosti rozvoja marxistickej teórie” (r.1969 ), v ktorých sa priamo hovorí o správnosti trockizmu marxistickej línie, a o prekrútení marxistického socializmu Stalinom (prvá publikácia obsahuje predslov vedecko-výskumnej skupiny s názvom «proti stalinizmu», čo tiež napovedá o nimi hlásanom marxizme). Vydavateľstvo „IMPETO“ má v úmysle predĺžiť vydanie prác Kuroda Kan'ichi. Je to príkladom toho, že trockistický marxizmus prenikol a stabilne sa rozvíja skrz desaťročia dokonca aj v kultúrne veľmi svojráznom Japonsku, odtiaľ sa potom prenáša do vlasti „Trockého“ s cieľom intelektuálnej podpory novej generácie ruských trockistov.
6 Nakoľko sa J.V.Stalin dotkol židovskej otázky, bez chvejivého žido-nadchýnania, predstavitelia sionizmu ho zarátali k „antisemitom“; avšak, keďže Stalin trestal aj prejavy predpojatej nenávisti k židom, tak „antisemiti“ ho s veľkým úspechom zaradili medzi oddaných služobníkov sionizmu.
7 O svojej oddanosti k «tvorivému marxizmu» — sa Stalin vyjadril ešte v období revolúcie 1905-1907 v jednom zo svojich článkov.
Diskusní téma: Globální scénáře (1)
Potrebujete úver ???
.
Deflace
Re: Deflace
Re: Deflace
Re: Re: Deflace
Psychika
Re: Psychika
Řeknu to natvrdo
Chtě nechtě, stávají se příznivci KOB řízeným hnutím. A kdo je řídí ? GP, světový imperialismus, jak chcete, tak tomu říkejte. Škoda, je tu velký potenciál. Tedy zdál se být ...
Stalin by to nikdy neschválil. Marxismus jako nástroj je zapotřebí aktualizovat (jako to zkusil Stalin v roce 1952 v té brožurce), nikoli odmítnout. Je zapotřebí přehodnotit roli dělnické třídy, která se stala menšinou, stejně jako rolníků. Zatím nevím jistě, kdo by dnes měl být tou silou, která potáhne společenské změny k lepšímu, to přiznávám. Vidím tu něco jako třídu ZAMĚSTNANCŮ, která je narozdíl od dělníků v minulém (první polovina) a předminulém století značně atomizovaná. Jsou to dělníci, část rolníků, pracovníci ve službách, i takových, jako je školství, zdravotnictví, úřady. Jak zabránit tomu, aby pochopili, že nemají vystupovat proti sobě (viz ti doktoři a jejich platy, ti učitelé a jejich pracovní doba atd...), ale jednotně? Jak jim vysvětlit, že rozdíly mezi prací hlavou a rukama nejsou antagonistické a zájmy jsou společné? Já například jako IT expert - čím se liším od vysoce kvalifikovaného dělníka? Také sedím 8 hodin za PC. A vysoce kvalifikovaný dělník může mít klidně stejný plat. Stejně ale oba dostaneme jen zlomek toho, co odvedeme. Jak jinak by bylo možné, že člověk na stejné pozici v Německu dostane i dvojnásobek?
Tady jsou úkoly pro skutečný aktualizovaný marxismus i pro KOB. Zabývat se tím, kdo věří v Boha a kdo ne - to nás jen rozděluje a není to dnes tak důležité. Možná je fajn idea KOB odstavit církve od válu. Ale jinak - ať si každý věří, čemu chce. Nemám nejmenší problém jak s věřícím, tak s ateistou, pokud se nechová, jako by na jeho víře/nevíře stál a padal svět. I tady marxismus potřebuje aktualizaci. Neřešit 3,14čoviny, ale podstatné věci. Nenechat se rozdělit. Klidně si pak marxismus, po všech těch změnách a aktualizacích přejmenujme na kobismus. Na názvu nezáleží, na obsahu ano.
Re: Řeknu to natvrdo
Teď označuješ za pomatené blázny nás a máš také "jasno". Jednou se budeš za tenhle příspěvek stydět.
Re: Re: Řeknu to natvrdo
Ale abychom to upřesnili. Neoznačuji vás za blázny. To bych si nedovolil. Není ostudou, pokud je člověk zneužit jinými, stává se to běžně, stalo se to i mně. Jde o to snažit se stále poznávat lépe realitu. A o to se snažím. Že na něco hned nekývnu? A ty ano?
Re: Re: Re: Řeknu to natvrdo
Je kouzelné, jak o sobě tvrdíš že nejsi marxista, ale zároveň marxismus bráníš s vehemencí hodnou lepší věci, doslova jako srdeční záležitost. Proč? Dokážeš si na tu otázku odpovědět alespoň ty sám? I kdyby to nebyl projekt GP od začátku a imitačně-provokační projekt nastolení světového kryptootroctví, je dávno překonaný, to je jako bys dnes bránil chirurgické metody 19. století. Sám jsi psal o spoustě problémů a nedostatků marxismu, o tom, že jeho nedostatkem bylo že neměl teorii řízení. Tak o co jde? Co je špatného na tom, že marxismus je pojmenován tím, co ve skutečnosti je? Budeme se tady opíjet rohlíkem na téma, jaký byl Marx geniální, namísto abychom pochopili roli a účel marxismu, jeho přínosy a nedostatky?
Áno, otázka, kdo je tu ve skutečnosti zneužit a čím je klíčová :)
ad "stydět" ... špatně jsem zvolil slovo, myslel jsem spíš, že si jednou budeš říkat, "jak jsem to mohl nevidět??".
Re: Re: Re: Re: Řeknu to natvrdo
Nejsi partner do DiaLogu, ale marxistický kazatel ve 21. století.
Dole se "řešilo", co je to vlastně psychotrockismus. Definici ti nedám, ale pokud si projdeš chronologicky své příspěvky dostaneš perfektní demonstraci jak to vypadá v praxi.
Re: Re: Re: Re: Re: Řeknu to natvrdo
Re: Re: Re: Re: Řeknu to natvrdo
"Jak jsem to mohl nevidět?" - to není nic špatného, je mi 56 a kolikrát se usmívám nas tím, jak jsem byl zaslepený ve 20,30,40 a dokonce i v 50. Kdo tohle nemá, chybí mu sebereflexe. Takže - nevím, kolik je tobě, ale počítám, že to tak máš také. Jistě je tu nějaká kontinuita, nepřeskakuji od ateismu k fanatické nábožnosti nebo od marxismu k fašismu. Někteří to i tak mají. Stalin prý studoval v semináři na kněze. A přece se změnil v marxistu. Jenže, pojal to po svém, vlastním rozumem a proto se nestal sluhou GP. Myslím, že se v mládí dost naučil od kolegů, především od Lenina. Ale především praxí, vlastním úsilím, studiem, pílí, železnou vůlí a schopností analyzovat vlastní chyby a vyvodit důsledky.
Re: Re: Re: Re: Re: Řeknu to natvrdo
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Řeknu to natvrdo
Tak už to chodí, pokud někdo nejde s proudem a drží se svého názoru. I o Stalinovi se říkalo, že byl osamělý.
Lidé jsou dnes zmateni, nevědí, čemu věřit. Rusko drží pohromadě nacionalismus, Česko asi jen setrvačnost. Slovensko půjde spolu s námi, pokud Česko skončí.
Ano, je možná čas zapomenout na marxismus a vymyslet něco nového.Vůbec bych se tomu nebránil, doufal jsem, že to bude KOB. Ale obávám se, že ne. Nestojí na pevných základech, jen na velkém chtění nadšenců, ať se svět k lepšímu obrátí. Jestli to stačí, to nevím, mám pochybnosti.
Až se ke KOBu bude pravidelně a veřejně přihlašovat Putin tak, jak se Stalin hlásil k marxismu, bude to pro mě skutečně důvod k zamyšlení. Zatím to tak nevypadá. Prý Putin KOB zná. Pokud ano a stejně se k němu nehlásí, je to rovněž důvod k zamyšlení.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Řeknu to natvrdo
Omyl, příteli
K odměňování jen tolik, že nemá sloužit k motivaci, ale jako odměna za práci (nikoli redukovanou na cosi jako ekonomický výkon). Produktivita není vynález nepřátel, ale jediný způsob, jak místo extenzivního drancování zdrojů začít s intenzivním využíváním každé jednotky. To není produkt marxismu, to tvrdil již jistý David Ricardo před ním a k tématu z pozice etika směřoval i Adam Smith. Ono to chce poznat historii, jaká byla, nikoli jaká je nám mnohdy zcela falešně předkládána. Třeba ta o Velké Tartárii, kterou po staletích prosperity smetla elitářská biblická vlna, neboť byla Vekou Tartárií přímo ohrožena na existenci. Proto musíme řídit k obraně před těmito zmetky a současně tvořit pevné základy společenské bezpečnosti a všestranné vzájemné prospěšnosti. Bylo by toho mnohem více, ale to není na formát diskuse...
Re: Omyl, příteli
Dodal by som 2 veci:
1) Hádať o tom, čo je marxistické a čo nie je, mne pripomínajú tie hádky o tom, či sa anjeli vyprázdňujú a koľko anjelov zmestí na na špičku ihly.
2) Keďže sa vedú takéto hádky medzi vykladačmi, tak praktici musia vybrať jedného správneho vykladača a počúvať ho/ju. Lenže oficiálne tu nie je žiadny pápež, ktorý by povedal, ktorý výklad je správny a tak praktici musia vybrať medzi rôznymi výkladmi a tie potom interpretovať. A keďže výkladov je mnoho a interpretuje ich každý podľa svojho gusta, tak vznikajú chyby v riadení.
Re: Re: Omyl, příteli
Problém je, že většina diskutérů (snad s vyjímkou hoxe) nepřečetla poctivě možná ani článek, skoro vůbec Stalinovu příručku, ze které vychází a většinu mých příspěvků, které kritizuje. Nebo se moc nad tím nezamyslela.
Re: Re: Re: Omyl, příteli
-ekonomické zákony majú časovo obmedzenú platnosť (a v tomto protirečí Marxovi);
-výroba v ZSSR je iná ako v kapitalistických krajinách (marx v podstate sa snažil zachovať kapitalistické výrobné metódy ALE formálne chcel zaviesť vládu rozhodovanie proletariátu);
-a použitá terminológia neodpovedá realite, tak to znamená:
1) dotyčný v SKUTOČNOSTI NIE je marxista, hoci používa marxistickú terminológiu;
2) odpísal marxizmus ako životu neadekvátnu a škodlivú ideológiu.
Čo celé znamená, že tvoje argumenty sú prinajlepšom mimo a neadekvátne, a v najhoršom bezostyšne tu snažíš manipulovať (a sám osobne sa k tomu prikláňam).
PS: Prečítal som tú brožúrku.
Re: Re: Re: Re: Omyl, příteli
Kde Marx tvrdí, že ekonomické zákony mají neomezenou platnost?
-výroba v ZSSR je iná ako v kapitalistických krajinách (marx v podstate sa snažil zachovať kapitalistické výrobné metódy ALE formálne chcel zaviesť vládu rozhodovanie proletariátu);
Proboha jistě, Marx neměl tušení, co bude po revoluci. Máte ho asi za mága, hermetika kouzla a věštby všeho druhu? Stalin to tvrdil a zároveň prohlašoval, že to, co napsal Marx, platí pro kapitalistické výrobní vztahy. Nikde jsem nenapsal, že obhajuji Marxe tak, jak to napsal někdy v roce 1870, nejsem blázen ani dogmatik. Ale cítím se jak blázinci a vy jste doktoři.
1) dotyčný v SKUTOČNOSTI NIE je marxista, hoci používa marxistickú terminológiu;
Sám sebe za marxistu považoval, to je evidentní z toho, co napsal. Tj. jakobyste napsal, že Einstein není fyzik, protože fyziku zásadně změnil
2) odpísal marxizmus ako životu neadekvátnu a škodlivú ideológiu.
A to prosím kde? Vy jste si to pořádně nepřečetl, že? Jestli ano, kde. Kapitola, odstavec.
Re: Re: Re: Re: Re: Omyl, příteli
Otázkam výroby a výrobných vzťahov v Stalinovej brožúrke je venovaná celá kapitola od strany 12 v brožúrke a strana 8 v PDF. A v brožúrke na strane 14 dole píše zaujímavé veci ohľade vyvlastnenia výrobných prostriedkov. V podstate protirečí aj Marxovi aj Engelsovi.
Na strane 15-16 zas propaguje poľnohospodárske družstvá a malých a stredných podnikateľov resp. živnostníkov.
Na strane 19 zas zavrhuje marxistické pojmy ako nutná a nadpráca atď.
A mohol by som pokračovať do bludu, ale podstata je rovnaká:
1) Stalin ako údajný marxista zavrhuje marxizmus ergo v skutočnosti nie je marxistou hoci sa k nej hlási.
2) ZMYSEL CELEJ brožúrky je nielen súd nad marxizmom ale aj jeho odsúdenie (hlavne strana 19).
A mám vážne pochybnosti o tom, že ako dôkladne si prečítal Stalinovu brožúrku a aj o ďalších veciach.
Po přečtení toho, co napsal
Takový člověk prostě NEMOHL posílat škrtem pera lidi na smrt, jak mu někdo připisuje, pokud nepáchali nějaké evidentní zločiny. Jestli páchali, věřím, že mohl být i neúprosný.
Zjevně se tu v mnohém neshodnem, co se týče samotných fundamentů, na kterých je postavena KOB. Mi osobně to nevadí, děkuji za férovou diskusi. Chápu, že já i ostatní jsme hájili to, co vidíme a čemu věříme, takže nic ve zlém.
Stalin a marxismus
"Tato zvláštnost vývoje výrobních vztahů od úlohy brzdy výrobních sil k úloze hlavní hybné síly, pohánějící je vpřed, a od úlohy hlavní hybné síly k úloze brzdy výrobních sil - tvoří jeden z hlavních prvků marxistické materialistické dialektiky. To dnes vědí všichni začátečníci studia marxismu. Neví to, jak se ukazuje, soudruh Jarošenko."
Jak jinak by mohl napsat toto?:
"Co máme dělat s těmito soudruhy? Jak je vychovat v duchu marxismu- leninismu? Myslím, že soustavné opakování tak zvaných „obecně známých" pravd, jejich trpělivé vysvětlování, je jedním z nejlepších prostředků marxistické výchovy těchto soudruhů."
Re: Stalin a marxismus
Vot těbje ateist.
Re: Re: Stalin a marxismus
Re: Re: Re: Stalin a marxismus
Re: Re: Re: Re: Stalin a marxismus
Re: Stalin a marxismus
Re: Re: Stalin a marxismus
Nejsem nepřítelem KOB, snažím se s ní udělat totéž, co dělal Stalin s marxismem (viz knížka). Zbavit KOB dogmatismu.
Tady vidíme, jak Stalin tvůrčím způsobem koriguje i sám sebe.
připomíná, že tu jde o odstranění podstatného, a nikoli jakéhokoli rozdílu. Soudruzi pravě takto pochopili mou formulaci, neboť předpokládali, že znamená odstranění jakéhokoli rozdílu. To však znamená, že tato formulace byla nepřesná, neuspokojivá. Je nutno ji zavrhnout a nahradit jinou formulací, která mluví o odstranění podstatných rozdílů a o zachování nepodstatných rozdílů mezi průmyslem a zemědělstvím, mezi duševní a fysickou prací."
Jinak také důležitá myšlenka - rozdíl mezi duševní a fyzickou prací, městem a venkovem. Tento rozdíl je využíván jako jeden z pilířů davově-elitární společenské organizace.
.
http://leva-net.webnode.cz/products/cas-pro-stalina-pohovorit-/
Re: .
Re: .
Re: .
A je to tu zas ...
Jakožto každý tvořivý člověk, a za toho se považuji, dopadnu teď zase podobně jako Stalin. KOBáci mě tu nazvou "starým marxistou". Marxisté nijak, páč tu žádní nejsou. Ale já prostě musím položit tu otázku, ať to konečně rozetneme.
KDE v tom Stalinově dílku (text máme k dispozici) se náchází ony pasáže o:
Dielo „Ekonomické problémy socializmu v ZSSR“, v ktorom je predstavená náuka o spoločnosti bez vykorisťovania človeka človekom, v podstate odmietajúca marxizmus ako vedeckú osnovu socializmu a prechodu ku komunizmu.
Definovanie sionizmu, ako jednej z odrôd buržoázneho nacionalizmu, na osnove ktorej mocná židovská buržoázia utláča (zotročuje) národy sveta a aj samotných židov. Podľa chápania J.V.Stalina boľševizmus (vo svojom boji so sionizmom) mal od tohoto útlaku oslobodiť tak židov, ako aj nežidovské okolie židovskej diaspóry na celom svete.
Prosím strany a odstavce. Kdo to neví, ať se ani nenamáhá s odpovědí, pro mě je nedůvěryhodný. Buď to nečetl nebo tomu nerozumí. Halt, my tvořiví lidé nemáme moc trpělivosti s papoušky.
Re: A je to tu zas ...
Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: Re: A je to tu zas ...
"Nejen to, myslím, že je třeba zavrhnout i některé jiné pojmy převzaté z Marxova »Kapitálu«, v němž se Marx zabýval analysou kapitalismu, které jsou uměle přilepovány na naše socialistické vztahy. Mám na mysli mimo jiné takové pojmy, jako »nutná práce« a »nad- práce«, »nutný« výrobek a »nadvýrobek«, »nutná a »nadbytečná« doba. Marx analyzoval kapitalismus proto, aby objasnil zdroj vykořisťování dělnické třídy, nadhodnotu, aby dal
dělnické třídě, která neměla výrobních prostředků, duchovní zbraň ke svržení kapitalismu. Je pochopitelné, že při tom Marx používá pojmů (kategorií) plně odpovídajících kapitalistickým vztahům. Je však více než podivné používat těchto pojmů dnes, kdy dělnická třída nejen není zbavena moci a výrobních prostředků, nýbrž naopak má ve svých rukou moc a patří jí
výrobní, prostředky. Dost absurdně zní dnes, za našeho zřízení, slova o pracovní sile jako zboží, o »najímání« dělníků: jako by dělnická třída," atd..
**
Celou tu kapitolu jsem četl. Ale kde z toho probůh vyplývá, že "marxizmus bol od začiatku náukou z dielne psychického trockizmu." ???
Vždyť Stalin tam jen vysvětluje, proč je zapotřebí zachovat "zbožní ekonomiku" (rozdíl v koncentraci mezi městem a vesnicí - pro mě naprosto jednoznačné) a proč nelze aplikovat pojmy, které používal Marx v kapitálu pro socialistické výrobní vztahy (protože byly vytvořeny pro analýzu kapitalistických výrobních vztahů)
Suma sumárum.
STALIN TAM JEDINÝM SLOVEM NEODSUZUJE MARXISMUS. ODSUZUJE TAM JEHO DOGMATICKOU APLIKACI NĚKTERÝMI "také-marxisty", ABYCH POUŽIL JEHO SLOVA.
Podepisuji každé písmeno z toho, co jsem tam přečetl. Myslím, že jsem pochopil úplně vše a dokáži to argumentovat. A v ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ TAM NEVIDÍM JAKÝKOLI ODSUDEK MARXE NEBO MARXISMU.
Například je tam také (1. kapitola):
"Jednou ze zvláštností politické ekonomie je, že její zákony, na rozdíl od zákonů přírodních věd, nepůsobí po dlouhou dobu, že tyto zákony, alespoň většina z nich, působí po určité historické obdob a pak ustupují novým zákonům. Avšak tyto zákony nejsou ničeny, nýbrž ztrácejí působnost. v důsledku nových ekonomických podmínek a odcházejí se scény, aby ustoupily novým zákonům, které nejsou v vůlí lidí, nýbrž které vznikají na základě nových ekonomických podmínek."
No pardon, ale na základě prvních dvou přečtených kapitol byl Stalin MARXISTA JAKO ŘEMEN! Ale takový, co rozuměl psanému textu, pochopil Kapitál a zjevně měl co se klasiků M-L týče ohromnou erudici. A jak jsem už zmínil jinde, že takových je max 1%, pak takových marxistů jako Stalin jsou tak setiny promile.
Mrzí mě, že se KOB a DOTU nechávají zaplevelit DOGMATICKÝM pojetím čehokoliv. To je totiž přesně to, co Stalin v tomto dílku kritizuje.
Pjakin zde:
https://www.youtube.com/watch?v=XRjwv7YFYdc&feature=youtu.be
mě naprosto přesvědčil. Tohle by měli poslouchat všichni a snažit se porozumět. Stejně jako číst Stalina. Znovu nabízím, že pošlu textovou pdf verzi v češtině tomu, kdo si o ni napíše na mail. Můžeš ji sem klidně vyvěsit, je podstatně lepší, než ten sken do pdf. siorak@seznam.cz
Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
"Že je třeba oprostit se od marxismu a jeho pojmů a vypracovat jinou ekonomickou teorii."
1. Kde vyzývá, že je třeba vypracovat JINOU ekonomickou teorii? Já tam vidím, že vyzývá k tvůrčímu dopracování marxismu.
2. Kde říká, že je třeba "oprostit se od marxismu a jeho pojmů?" Já tam vidím, že vyzývá k používání pojmů na to, na co jsou určeny a k tvůrčímu DOPRACOVÁNÍ marxismu.
3. Kde Stalin vyzývá k odpisu marxismu?
Tentokrát citáty prosím, abychom si porozuměli. Klidně ti pošlu to pdf, abys mohl dělat copy-paste a nemusel citáty přepisovat.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
To mi příjde jako docela zavržení:
Je třeba. Když je něco třeba, tak je to třeba. Je třeba co? Zavrhnout. Zavrhnout co? Pojmy marxismu. Vot těbje dialektika :)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
"Nejen to, myslím, že je třeba zavrhnout i některé jiné pojmy převzaté z Marxova »Kapitálu«, v němž se Marx zabýval analysou kapitalismu, které jsou uměle přilepovány na naše socialistické vztahy. Mám na mysli mimo jiné takové pojmy, jako »nutná práce« a »nad- práce«, »nutný« výrobek a »nadvýrobek«, »nutná a »nadbytečná« doba. Marx analyzoval kapitalismus proto, aby objasnil zdroj vykořisťování dělnické třídy, nadhodnotu, aby dal
dělnické třídě, která neměla výrobních prostředků, duchovní zbraň ke svržení kapitalismu. Je pochopitelné, že při tom Marx používá pojmů (kategorií) plně odpovídajících kapitalistickým vztahům. Je však více než podivné používat těchto pojmů dnes, kdy dělnická třída nejen není zbavena moci a výrobních prostředků, nýbrž naopak má ve svých rukou moc a patří jí
výrobní, prostředky."
Mimochodem, toto jsem svými slovy psal už v diskusi pod jiným článkem, aniž jsem věděl, že Stalin to vysvětluje stejně.
Závěr: Zavržení NĚKTERÝCH POJMŮ V KONTEXTU SOCIALISMU ANO, zavržení MARXISMU JAKO TAKOVÉHO V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ.
Ale co je na tom nelogického, že se jakákoli věda rozšiřuje a vyvíjí? Marx přece nemohl vymýšlet pojmy pro tehdy neexistující socialismus.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Jelikož to podle tebe není iluzorní abstrakce, neměl by nastat problém.
> Zavržení NĚKTERÝCH POJMŮ V KONTEXTU SOCIALISMU ANO, zavržení MARXISMU JAKO TAKOVÉHO V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ.
To znamená zavržení politekonomie jako takové a vypracování adekvátní ekonomické teorie, podle které by šlo řídit. Následovalo by zjištění metrologické neprůkaznosti těch pojmů OBECNĚ, nikoliv jen pro socialismus, z čehož by zákonitě plynula otázka, k čemu je marxistická metoda vypracovávání nových znalostí dobrá, když ty defektní pojmy byly prezentovány v marxismu jako PRODUKT VĚDECKÉ APLIKACE METODOLOGIE POZNÁNÍ. Aplikace, jejíž výsledkem byl zmetek. Chápeš už konečně? Jakmile by se společnost vydala cestou odstranění toho rozporu, který podle Stalina nelze dále tolerovat, celý marxismus by se rozsypal jako domeček z karet, zbyl by jen název, i pokud by se to třeba jmenovalo i dále marxismus, nemělo by to s marxismem nic společného.
Divím se že ti uniká, že v podstatě celý úvod té Stalinovy práce je o nutnosti metrologické průkaznosti vědy a používaných kategorií (pojmů), jen jinými slovy. Spousta paralel s DVTR.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Na začátku mám určitou sumu peněz, která má získat roli kapitálu. Kapitál jsou jen ty peníze, které jsou investovány za účelem zisku větších peněz. Cyklus vypadá takto:
P1 > Z > P2, kde P1 je vložený kapitál, Z je zboží a P2 je příjem z prodeje. Je jasné, že aby to mělo smysl, musí být P2 > P, tj.
P2 = P1 + PN, kde PN>0
PN se nazývá nadhodnotou. Pod pojmem zboží je potřeba chápat vše, co si kapitalista kupuje, tj i pracovní sílu, poměrnou část vybavení a režijních nákladů.
Metrologie sloužící k ocenění výhodnosti investice je zde naprosto jasná. Je dána procentem zisku, třeba vložili jsme milión, vrátilo se milión a pětset tisíc, procento zisku je 50%.
Stačí?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Nadhodnota jako taková samozřejmě "obecně" existuje, problém je "jen" v tom, že neexistuje vzorec, podle kterého jde konkrétně určit.
Ale to sis vybral ještě relativně nejmenší oříšek. Zkus nutný výrobek a nadvýrobek. Držíš v ruce například mýdlo. Je to nutné mýdlo, nebo nadmýdlo? :)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Stalin v tom dílku hovoří o 4. prioritě a v podstatě konstatuje, že problém zboží byl úspěšně vyřešen Leninem, který navrhl kolektivizaci vesnice a ta byla zvládnuta. Krásně je tam vyjádřeno, že komunisté brali ohledy na rolníky a nevyvlastnili je. Vzpomínám, jak jsme se smáli, když nás učili, že SSSR už vybudoval rozvinutý socialismus a v ČSSR ho teprve budujeme. Argumenty byly víceméně na chybných datech o tom, že u nás je více soukromého vlastnictví, což bylo
a. špatné kritérium (viz Stalinovo dílko)
b. nepravdivé. U nás bylo všechno ve státním nebo družstevním vlastnictví. Jiné se nepřipouštělo.
Kde byla chyba? Na vyšších prioritách. Komunisté nebrali ohledy na věřící a "vyvlastnili" je na 1. prioritě. Represe popů, pronásledování věřících - to všechno nebylo pochopeno a vyvolalo velkou nenávist.
Chyby byly udělány na 1.- 3. prioritě a to po sovětském vzoru. Sovětští vůdci a ideologové s použitím mocenských struktur šlápli do Československa jako slonové do porcelánu. Našli tu přirozeně přisluhovače z řad kariérních vychcánků, jakými byli sami. Kdyby zůstal Stalin ještě 15 - 20 let u moci, i u nás by se to pravděpodobně odvíjelo jinak. Socialismus u nás se překryl s životem Stalina jen pár let a to ještě v době, kdy měl vlastních starostí nad hlavu. Vládu nad sociálistickým táborem tak přebrali kariérní xindlové, kterých bylo v SSSR, jak víme, více než dost.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Psychický trockismus je vlastnost, druh patologie.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Typicky takový Marx, který psal komunistické manifesty a zároveň spekuloval na burze.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Rozpolcenost ... co ty? Nemáš žádný majetek? Žiješ v pronájmu a vše, co ti zbyde, rozdáváš bezdomovcům? Stalin majetek nehromadil pokud vím. Nevím, kde se v marxismu projevuje ono "já mám PRÁVO, a ostatní MUSÍ"? To je jako zabývat se tím, že Ransdorf měl křivou hubu a proto musel být satanista.
Proč byl podle tebe Stalin marxista, když je marxismus tak strašný? Byl snad také trockista?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Samozřejmě nebyl, jen byl nucen používat jeho terminologii, protože jiná nebyla.
Co se týká psychického trockismu jako jevu, pokud máš zájem si nastudovat, jaký jev pod tím chápe KOB (namísto požadavku, aby ti to někdo vysvětlil na diskusi), můžeš zde http://goo.gl/TLg0Qx
Rozpolceností byl myšlen druh schizofrenie, psychická odchylka, patologie, kterou si subjekt vědomě neuvědomuje.
Proč bych neměl mít majetek?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Psychický trockismus. Přečetl jsem. To je v podstatě něco podobného tomu, co začalo v SSSR Chruščovem a u nás nejpozději normalizací. Je to vlastně dogmatické pojetí marxismu, což právě Stalin kritizuje, protože je to nemarxistické.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Používá termíny marxismu, ale to co píše nemá podstatou s marxismem nic společného.
PSychický trockismus je mnohem širší pojem, než způsob pojetí marxismu, psych. trockisté jsou v každé ideologii, v každém náboženství, bezideologičtí. U nás se jedné jejich verzi říká např. pravdoláskaři, havloidi, havlisté... jednoduše, psychický trockista nemá problém zcela popírat svými činy to, co říká. Typický příklad je "svoboda slova" na havlistický způsob, která spočívá v tom, že s kýmkoliv, kdo nesdílí pravdoláskařské pseudohodnoty, se nediskutuje, musí být umlčen. Psychotrockisti tu zcela ovládájí ČT, ČRo, hlavní média atd.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
ps. pdf klidně pošli, hox55@seznam.cz.
Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
A co se týče metrologie, plést si politickou ekonomii s podnikovou ekonomií je hrubá chyba a výraz naprostého nepochopení. To, co píšeš o metrologické průkaznosti, totiž platí v podnikové ekonomice a třeba při tvorbě státního plánu. Ale ne v politekonomii, ta se zabývá obecnými principy a pojmy spojenými se společnskými formacemi a procesy.
Ano, Stalin tam správně poukazuje právě na to, že taky-marxisté cpou politekonomické poučky dogmaticky do chozrasčotu a zbožní výroby. Tedy dělají stejnou chybu, jakou jsi teď demonstroval ty. A přesně tu chybu Stalin kritizuje. Dále (v kapitole 3) píše o hodnotě:
"Proto se naše podniky nemohou obejít a nesmějí obejit bez přihlížení k zákonu hodnoty. Je to dobré? Není to špatné. Za našich nynějších podmínek to skutečně není špatné, neboť tato
okolnost vychovává naše hospodářské pracovníky v duchu racionálního vedení výroby a ukázňuje je.
Není to špatné, neboť to učí naše hospodářské pracovníky počítat výrobní veličiny, počítat je přesně a právě tak přesně přihlížet k reálným věcem ve výrobě a nezabývat se tlacháním o »orientačních údajích«, (sio:tady máš tu metrologii) vzatých ze vzduchu. Není to špatné, neboť to učí naše hospodářské pracovníky hledat, nalézat a využívat skryté reservy, které jsou utajeny ve výrobě, a ne po nich šlapat. Není to špatné, neboť to učí naše hospodářské pracovníky soustavně zlepšovat výrobní metody, snižovat vlastní náklady výroby, uplatňovat chozrasčot a dosahovat rentability, podniků. To je dobrá praktická škola, která urychluje růst našich hospodářských kádrů a dělá z nich skutečné vedoucí socialistické výroby v nynější etapě vývoje. Neštěstí není v tom, že zákon hodnoty u nás působí na výrobu. Neštěstí je v tom, že naši hospodářští pracovníci a plánovači, až na nemnoho výjimek, špatně znají účinky zákona hodnoty, nestudují je a
neumějí s nimi počítat ve svých rozpočtech."
Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Použití nebo nepoužití pojmů ZBOŽNÍ VÝROBA a HODNOTA v podmínkách řízení socialistického hospodářství není nic jiného, než STRATEGICKÉ ŘÍDÍCÍ KONCEPTUÁLNÍ ROZHODNUTÍ. Je přece nad slunce jasné, že jinam se ubírá řízení, pokud zavedu nějaký komunismus ve výrobě a odmítnu chozrazčot a jinak, když budu řídit tak, abych splnil určité ekonomické parametry. Zároveň zdůraznil, že to není TOTÉŽ, co v kapitalistických výrobních vztazích.
Jasně ukazuje, že cílem není zisk, ale potřeby lidí. A v tom vidí zásadní rozdíl v používání hodnoty v kapitalismu a sociálismu. Všimni si, že nehoruje pro nějakou askezi a uskrovňování se v potřebách, neomezuje se v růstu. Cituji:
"Existuje základní ekonomický zákon socialismu? Ano, existuje. Jaké jsou podstatné rysy a požadavky tohoto zákona? Podstatné rysy a požadavky základního ekonomického zákona socialismu bylo by možno formulovat asi takto: zabezpečení maximálního uspokojování neustále rostoucích hmotných a kulturních
potřeb celé společnosti nepřetržitým růstem a zdokonalováním socialistické výroby na základě nejvyšší techniky.
Tedy: místo zabezpečení maximálních zisků - zabezpečení maximálního uspokojování hmotných a kulturních potřeb společnosti; místo vývoje výroby se zlomy od vzestupu ke krizi a od krize k vzestupu - nepřetržitý růst výroby; místo periodických zlomů ve vývoji techniky, doprovázených ničením výrobních
sil společnosti - nepřetržité zdokonalování výroby na základě nejvyšší techniky.
Říkají, prý základním ekonomickým zákonem socialismu je zákon plánovitého, proporcionálního rozvoje národního hospodářství. To je nesprávné. Plánovitý rozvoj národního hospodářství, a. tudíž i
plánování národního hospodářství, jež je více méně správným odrazem tohoto zákona, nemohou samy o sobě nic přinést, není-li známo, pro jaký úkol se uskutečňuje plánovitý rozvoj národního hospodářství, nebo je-li tento úkol nejasný. Zákon plánovitého rozvoje národního hospodářství může přinést žádoucí
výsledek jedině tehdy, je-li zde úkol, pro jehož uskutečnění se děje plánovitý rozvoj národního hospodářství. Tento úkol nemůže dát sám zákon plánovitého rozvoje národního hospodářství. Tím spíše jej nemůže dát plánování národního hospodářství. Tento úkol je obsažen v základním ekonomickém zákonu socialismu, v jeho požadavcích, jak byly výše uvedeny. I zákon plánovitého rozvoje národního hospodářství může působit v plném rozsahu jedině tehdy, opírá-li se o základní ekonomický zákon socialismu."
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Je principiálně jedno, co se čím zabývá, ale pokud jsou pojmy (terminologický aparát) bez opory v objektivní realitě (metrologicky neprokazatelné) a nějaký subjekt staví na prázdných pojmech nějaké závěry a principy, tak je to iluze řízení.
Ve Stalinově ek. prob. soc. v SSSR je vskutku mezi řádky (mezi řádky v tom smyslu, že pokud by Stalinem navrhnuté kroky byly realizovány, přestal by to být marxismus v tom smyslu, ve kterém je definována tato doktrína v dané literatuře, s danými cíli a způsobem jejich realizace) marxismus odepisován a zároveň s tím je prezentována lepší alternativa.
To, co vidíš a čteš je svázané s tím, jak to vnímáš a chápeš v kontextu tvé morálky.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Cituji z kapitoly 1. :
"Marxismus chápe zákony vědy - ať už jde o zákony přírodních věd nebo o zákony politické ekonomie - jako odraz objektivních procesů, probíhajících nezávisle na vůli lidí. Lidé mohou objevit tyto zákony, poznat je, prostudovat je, přihlížet k nim při svém jednání, využívat jich v zájmu společnosti, nemohou je
však změnit nebo zrušit. Tím spíše nemohou formovat nebo vytvářet nové zákony vědy"
tamtéž:
"Totéž je třeba říci o zákonech ekonomického vývoje, o zákonech politické ekonomie - ať už jde o období kapitalismu nebo o období socialismu. Zde, stejně jako v přírodních vědách, jsou zákony ekonomického vývoje zákony objektivními, odrážejícími procesy ekonomického."
A CO JE VELMI DŮLEŽITÉ:
"Jednou ze zvláštností politické ekonomie je, že její zákony, na rozdíl od zákonů přírodních věd, nepůsobí po dlouhou dobu, že tyto zákony, alespoň většina z nich, působí po určité historické obdob a pak ustupují novým zákonům. Avšak tyto zákony nejsou ničeny, nýbrž ztrácejí působnost. v důsledku nových ekonomických podmínek a odcházejí se scény, aby ustoupily novým zákonům, které nejsou v vůlí lidí, nýbrž které vznikají na základě nových ekonomických podmínek."
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Co se pojmů týče, maximálně možně nám zadefinuj pojmy s nimiž (pro začátek) operuje politická ekonomie marxismu. Pro začátek napovím - "nadhodnota"...
Ta část "mluvy" Stalina ve vašem textu, s tím určitě většina z nás samozřejmě souhlasí. Jenomže ti pořád uniká rozdíl mezi Marxismem a Marxismem(1) o kterém se baví Stalin.
Viz. můj příspěvek a komentáře od Pe-tri a Hox.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Re: A je to tu zas ...
P.
ps. Ano, kreativita je jeden z (vícero) Božích aspektů:)
Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Ale berte to jen jako můj subjektivní názor, jestli Vám nesedí, nechte to plavat.
P.
Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Pjakin prohlásil, že rodič má být učiteli vděčný, pokud dá za neznalost žákovi pětku a ne jít a nadávat mu. Trošku se dostávám do toho role učitele. Je to nevděčné, ale dělám to proto, že opravdu MOC CHCI aby KOBáci neupadli do dogmatismu, aby přemýšleli, kritizovali a hlavně se nebáli myslet vlastní hlavou. Jedině pak to hnutí má smysl. A bohužel, není moc velké procento lidí, kteří jsou toho schopni. Neuražte se. Vás počítám mezi ty, co na to mají. Upřímně.
Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Zdravím
P.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: A je to tu zas ...
https://www.youtube.com/watch?v=XRjwv7YFYdc&feature=youtu.be
Re: Re: Re: A je to tu zas ...
P.
ps.
KSB používá místo pojmu okultismus pojem hermetizmus.
Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Věřící. Záleží, jak to myslíte. Rozhodně neochvějně věřil v úspěch svého konání. A byl velmi precizní a důsledný v myšlení i vyjadřování, to jsem rovněž přečetl mezi řádky v jeho dílku. Kromě toho nesmlouvavě kritický. Zkuste si to přečíst. Poslal jsem Hoxovi stravitelnější verzi, třeba ji tu vyvěsí ...
Co konkrétně praktikovali Židé kolem něho, to nevím. Moc na tyto praktiky nevěřím.
Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
P.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Docela hodně toho vím o sugesci a hypnóze, tu osobní zkušenost mám. Ale k vysvětlení těch jevů nepotřebuji nic, co by se míjelo se známými přírodními zákony.
Pojem "psychický trockismus" tu zatí nikdo nedefinoval. Komunikace informačního pole lidí samozřejmě možná je a k tomu postačí i běžně známé informační kanály. Jiná ZATÍM není dostatečně prokázána, ale nevylučuji, před 150 lety také neznali rádio ani teorii relativity.
Okultní pozadí marxismu a nacismu skutečně neznám, i když nacisté měli takové hry rádi, to vím. Moc jim to nakonec nepomohlo. Ano, Marx je originálním tvůrcem marxismu, nemám jediný důvod domnívat se, že ne. Myslím, že Stalin jakákoli okultní pozadí marxismu či nacismu nebral vážně. Byl to člověk z masa a kostí, přesvědčený materialista i ve smyslu prvotnosti ideje a materie. Připouštím, že toto nevím jistě, možná jako já se obracel k "svému bohu". Věřil v zákony, které ten "jeho bůh" stvořil a také v to, že se jimi svět řídí. Jasně to cítím při čtení jeho knížky. Mimochodem, díky za ni, nikdy jsem přímo od Stalina nic nečetl. Tohle mi dává jasný obraz o jeho osobnosti. Mohl bych teď říci, že jsem s ním na jedné vlně, v okultním spojení. Pocit takový mám, ale myslím, že je to jen pocit. Prostě lehce aproximuji z toho, co od něj čtu a dělám si obrázek o jeho osobnosti. A skláním se.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Ještě jednou zdravím.
P.
ps.
Citace z knihy Znamení bestie: ... Dějinami probíhají dva oddělené a přitom souběžné proudy. Jeden byl vždy viditelný ve vnějším světě, druhý je skrytý očím všech, kromě zasvěcenců. Pouze první proud se obvykle nazývá "dějinami", ačkoliv ho vždy z pozadí řídil druhý, skrytý proud...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
P.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A je to tu zas ...
Vidíte to jinak? Rád se poučím.
Re: A je to tu zas ...
Toto nebolo v tej knihe: "Ekonomické problémy..."! To ide (nepriamo) vypozorovať z činov Stalina!
A k (nepriamemu) odpísaniu marxizmu Stalinom, s jeho knihou "Ekonomické problémy...", sa píše aj v knihe: "Nastal čas o Stalinovi pohovoriť":
Stalin pokračuje:
„Kromě toho se domnívám, že je důležité odhodit i některé další představy, převzaté z Marxova „Kapitálu“, ...uměle přilepené k našim socialistickým vztahům. Mám na mysli, mimochodem, takové pojmy, jako „základní“ a „nadbytečná“ práce, „základní“ a „nadbytečný“ produkt, „základní“ a „nadbytečný“ čas. (...)
Domnívám se, že naši ekonomové musí skončit s tímto rozporem mezi starými názory a novým stavem věcí v našem socialistickém státě, nahradit staré názory novými, odpovídajícími nové situaci.
Mohli jsme trpět tento rozpor do určité doby, ale nyní přišla doba, kdy musíme, nakonec, odstranit tento rozpor.
Pokud z politické ekonomie marxismu odeberete Stalinem zmíněné pojmy, tak z ní nic nezbyde, se všemi vyplývajícími z toho pro marxismus důsledky. Spolu s „nadbytečným produktem“ a ostatním zmizí přelud „nadhodnoty“, která údajně existuje a kterou si vykořisťovatelé přivlastňují, ale kterou Stalin zjevně nezmínil.
V podstatě Stalin přímo ukázal na metrologickou nesoudržnost marxistické ekonomie: všechny jím vyjmenované počáteční kategorie jsou nerozlišitelné v procesu praktické hospodářské činnosti. V důsledku toho se objektivně nedají změřit. Proto nemohou být zahrnuty do praktického účetnictví, ani na úrovni podniků, ani na úrovni státního plánu a státního statistického úřadu.
Re: Re: A je to tu zas ...
- zabezpečení stejné dostupnosti libovolně vysoké úrovně vzdělání všem bez závislosti na původu;
- likvidace monopolu všech „elitárních“ sociálních skupin na řídící činnosti ve všech jejích formách;
- likvidace monopolně vysoké ceny za produkt řídící (manažerské) práce, která i způsobuje zášť mezi všemi úrovněmi řízení a jimi řízených lidí, a také i všech ostatních monopolně vysokých oborových cen za účast ve spojeném pracovním úsilí.
Ve stalinském pohledu na vládu lidu není místo ani pro korporace lichvářských klanů s jejich nadstátními monopoly na institut půjček a řízení pomocí investic do rozvoje národního hospodářství; není místo ani pro monopol jak židovské, tak národní převážně humanitní „inteligence“, umějící jen plácat (ale neumějící řídit okolnostmi) o interpretaci okolního smyslu bytí a morálního práva na parazitismus menšiny na práci většiny; a především o opodstatnění práva na lichvářský parazitismus bankovních klanů, jako základ lžidemokracie a „práv“ člověka po celém světě.
Přidat nový příspěvek
Před bědami se nesehni, na Boha se spolehni.
Historie není věda, historie je v davově-"elitárních" společnostech nástroj řízení.
Nikdy nevíte, před jakými neštěstími Vás zachránila obyčejná smůla.