Ještě jednou o bankách: Peníze vznikají díky vašemu podpisu na smlouvě
3.8.2017
Už mnohokrát dříve jsme zde psali o faktu, že v současném bankovním systému komerční banky vytvářejí peníze z ničeho, účetním zápisem typu má dáti - dal, jehož součet dává nulu, například v článcích:
Jak jsme se stali finančními otroky
Toto tvrzení bylo podloženo citacemi materiálů povolaných subjektů, např. Bank of England, on to vlastně ani nikdo aktivně neskrývá, jen je to z dostupných střípků složité dát dohromady a pro normálního člověka je to tak absurdní, že je tomu těžké věřit, proto to ještě není obecně známým faktem.
Kdyby ještě někdo pochyboval, že banky skutečně vytvářejí peníze z ničeho, nedávno vyšel v českém překladu článek prof. Hormanna, který se tématu věnoval na rádiu KenFM:
Hlavní pasáž:
...
Takže zaúčtované peníze nejsou nic víc než prosté číslo, které vzniká na kontě.
Správně!
To zní naprosto šíleně. Pojďme si to projít ještě jednou. Když jdu do banky a chci úvěr, protože si chci koupit auto. Potřebuji 25 tisíc euro, ale mám jen pět. Jdu tedy do banky a chci 20 tisíc euro. Ti to prověří, zdali mám práci a budu schopen ty peníze splatit, načež mi na konto zaúčtují 20 tisíc euro. Odkud tyto peníze přicházejí? Jsou to peníze spořitelů? Jsou to peníze, které ostatní v té bance ukládají?
Ne, nejsou! Banka může podobné úvěry poskytovat, aniž by poskytovala možnost spoření.
Ještě jednou! Banka mi může dát peníze, přestože neposkytuje možnost spoření, kam lidé ukládají peníze!
Samozřejmě! Jedná se o účetní předpis (Buchungssatz)!
Co je účetní předpis?
Účetní pedpis je číslo, které je vkládáno na dvě rozdílné strany. Na jednom účtu na straně aktiv a na druhém na straně pasiv. Má dáti a dal. Tak, aby ve výsledku byly sumy stejné. Každé účtování musí proběhnout na dvou stranách, někde na straně „má dáti“ a někde na straně „dal“, aby suma aktiv a pasiv byla stejná. To je základní pravidlo podvojného účetnictví.
Ještě jednou tedy. Jdu do banky, chci 20 tisíc euro. A vy mi teď říkáte, že těch 20 tisíc nedostanu od paní Novákové, která celý život spořila a já za cenu úroku tyto peníze dostanu jako půjčku, nýbrž banka mi dá peníze, které vzniknou až tehdy, když já řeknu, že potřebuji peníze.
Ano. Vy vytváříte vaše vlastní peníze díky podpisu na smlouvě o úvěru!
Já vytvářím peníze tím, že si je od banky vezmu?!
Vy sám vytváříte ty peníze, ale nesmíte to vědět!
Tomu nerozumím. Takže peníze, které si vezmu od banky, ty banka vůbec nemá…
Ty vznikají díky vašemu podpisu na smlouvě. Ty předtím vůbec neexistovaly!
Proč si ty peníze nepůjčím u mé vlastní banky?
Pokud byste měl bankovní licenci, tak byste to mohl udělat. Každý, kdo má banku ve svém vlastnictví, může sám vytvářet peníze. V našem systému je to procedura poskytování úvěrů, kde vznikají nové peníze. Mohla by to být i jiná procedura, ale v našem systému jsou vytvářeny peníze skrze poskytování úvěrů.
Peníze, jež banka poskytuje v rámci úvěrů, neexistovaly do té doby, než jste podepsal smlouvu. Jsou to nové, čerstvě vytvořené peníze, které z tohoto důvodu z pohledu likvidity bance nemůžou vůbec chybět, protože předtím vůbec neexistovaly. Tyto peníze vznikají až teprve se smlouvou o poskytnutí úvěru.
To, co banka zaúčtuje na účet příjemce úvěru, tam zaúčtuje jako svůj vlastní závazek, u banky v bilanci se to nachází na straně cizího kapitálu. Takže z hlediska bilance se banka zadlužuje kvůli penězům, které sama vůbec nemá. To znamená, že tento úvěr není poskytován z existujících peněz.
… které banka nyní požaduje dostat zpět.
… které banka požaduje dostat nazpět, ale navíc ještě s úroky! Takže banka na jednu stranu požaduje to, co sama vůbec nemá, a ke všemu k navrácení toho, co sama vůbec nemá, požaduje navíc ještě úroky a jištění reálnými hospodářskými věcmi, například budovu v případě hypotečního úvěru, od toho, kdo si ten úvěr bere.
Takže banka nenese žádné riziko!
Ano, v tomto smyslu nenese žádné riziko.
Proto vždy, když chci vybrat hotovost, musím to oznámit předem. Jelikož oni ji vůbec nemají.
Přesně tak to je. Oni hotovost vůbec nemají. Z pohledu banky je to přednost, jelikož pokud znenadání přijde zloděj, tak stojí před prázdným trezorem. Ti tam nic nemají. Proto také shledávám tak originální, když ve filmech v kině vidíte, jak se nějací chytří gauneři vloupají do banky a tam jsou na paletě kvádry s bankovkami. To je sice dobrá reklama pro banky, ale to je přesně to, co v bankách nenaleznete!
...
Diskusní téma: Ještě jednou o bankách: Peníze vznikají díky vašemu podpisu na smlouvě
Re: pdf
I když: trochu jsem hledal a možná to pochopil (kdyžtak mne opravte):
Banka může vyrobit uvnitř sebe sama libovolné množství peněz tím, že vyrobí zároveň s půjčkou i přesně stejně velký vklad. Důležité ale je, že součet vkladů (tech vnitřních i z venku) musí být neustále větší, než součet úvěrů (opět vnitřních i z venku). Takže mi sice může půjčit peníze, které reálně nemá, ale jen za podmínky, že já ty peníze ponechám na účtu v té bance a ani si je nevyzvednu, ani nepřevedu jinam. To vše samozřejmě platí v součtu pro všechny klienty - jednotliví klienti mohou fungovat různě, banka si samozřejmě může sama půjčit (což je prakticky stejné, jako vklad od toho věřitele).
Pokud jsem to pochopil špatně prosím o ukázání chyby mé úvahy na konkrétní bilanci nějaké reálné banky.
Re: Re: pdf
SR:
http://www.nbs.sk/sk/legislativa/uplne-znenia-zakonov-patriacich-do-kompetencie-nbs
Standa... chápete princíp podvojného účtovníctva? V článku sa o tom hovorí - rovnaká suma na MÁ DAŤ a na DAL. Takže vzniknú peniaze na účte klienta banky a zároveň v rovnakej sume pohľadávka banky voči klientovi. Taktiež vznikne výnos banky vo forme úroku a poplatkov, a v rovnakej sume záväzok klienta úroky a poplatky banky splatiť (ak by nebol úrok a poplatky za úver, tak by táto druhá operácia nebola). Treba sa najskôr oboznámiť s podvojným účtovníctvom, ak by to ešte stále nebolo jasné (avšak pri tomto vysvetľovaní sa vzďaľujeme od hlavnej témy článku - že tá prvá operácia je vytváraním peňazí z ničoho).
Re: Re: Re: pdf
Úroky a poplatky chápu jako platbu za službu (provoz banky) a pojištění neschopnosti části klientů splatit úvěr. Můžeme se samozřejmě bavit, nakolik je to předražené - podle mne celkem dost.
Podle mne ale ty peníze musejí být reálné, jakmile opouštějí banku.
Re: Re: Re: Re: pdf
Celá podstata vytváření peněz při poskytování nových úvěrů spočívá v tom, že
a) banka vytvoří dva zápisy, jejichž součet je nula, takže účet to sedí a jako by se nic nezměnilo
b) částka, která klientovi přistane na účtu v okamžiku realizace úvěry, nebyla bankou odnikud odepsána, přesunuta z jiného účtu.
Vytváření peněz z ničeho také dobře ilustruje povinnost 10% rezerv v poměru k poskytnutým úvěrům. To neznamená, že když má banka milion, může půjčit 900 tisíc, znamená to že když má banka milion, může půjčit 10 milionů, a ten milion má stále jako předtím, nikam nezmizí.
Odkázal bych vás skutečně na ten článek "bankovnictví pravdy a lži", kde je to vše podrobně vysvětleno.
Re: Re: Re: Re: pdf
Nie, nepovedal ste to, čo ja :) a nie je to tak, ako píšete. Banka nemôže vyrobiť ľubovoľné množstvo peňazí (ak pod bankou myslíme bežnú komerčnú banku, lebo je tu bankový zákon - odkaz som už dal - správne o tom píše aj Hox - existuje povinnosť držby rezerv v pomere k poskytnutým úverom). Navyše, banka pri zaevidovaní zmluvy o úvere nevytvára žiadny vklad. Vkladom sa rozumie vklad peňažných prostriedkov klientom banky na jeho vlastný účet v banke.
Re: Re: Re: Re: Re: pdf
Když jsem si bral úvěr, tak mi banka vyrobila úvěrový účet, na něm zaznamenala výběr o velikosti úvěru.
Na mém běžném účtu zaznamenala banka stejně velký vklad. Čím se to liší od případu, kdybych ty peníze fyzicky vybral a zároveň já nebo někdo jiný u té banky fyzicky uložil? Výsledek by přece byl stejný.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: pdf
Re: účty
Re: Re: účty
Podstata je v tom, že když příjde klient a vloží 1000 kč, tak banka může díky těmto 1000 kč půjčit až 10.000 kč, které nemá, které vzniknou okamžikem poskytnutí úvěru.
Re: účty
Předpokládajme, že někdo založí banku s kapitálem (rezervou) 1000 korun (je to jen model).
Pokud se dohodnu s manželkou, ona bude každý den ukládat ráno v té bance tisícovku a já si tisícovku odpoledne půjdu do banky půjčit (v okamžiku mé výpůjčky má banka reálně v sejfu 2000 korun) abych vybranou tisícovku vzápětí předal manželce, tak za 10 dnů vzniknou v bance dva účty - na jednom, manželčině, 10000 vkladu a na druhém, mém, 10000 dluhu.
Kdybychom to zkusili jedenáctý den, tak už mi banka nebude moci půjčit, ptotože k mému úvěru 11000 by neměla dost rezerv (má pořád tu svou tisícovku, ale při povinných 10% rezervách by měla mít po půjčení 1100).
Takže jedenáctý den už to nezopakujeme.
Manželka se tedy po 10 dnech stává věřitelem banky, které půjčila 10000, já se stávám dlužníkem banky, od které jsem si půjčil 10000.
Přitom reálně existuje stále ta jedna tisícovka u nás doma a jedna tisícovka rezerv v bance. Žádné reálné peníze, které by opustily banku, nevznikly.
Finta je v tom, že dokud nezačnu svůj dluh splácet, manželka si nemůže ze svého účtu vyzvednout víc než tu tisícovku, kterou má banka v rezervách. Takže navenek nebyly žádné peníze vytvořeny - celou dobu banka pracuje jen se svou tisícovkou a s tisícovkou, kterou si přes ní posíláme s manželkou.
Chápu to správně?
Pokud ano, tak poskytnutí úvěru, kdy na jednom mém účtu peníze zmizí do záporna a na druhém mém účtu se stejná částka přičte, podle mne funguje úplně stejně.
Re: Re: účty
Re: Re: Re: účty
Peníze jsou v ní zavřené na dvou účtech jen jako virtuální plus a mínus. Odnést si mohu nanejvýš tu tisícovku - alespoň do chvíle, než do banky někdo něco vloží.
Alespoň takhle to prozatím chápu.
Proto jsem se také ptal na příklad. Pokud by banka mohla vypouštět ven do oběhu víc peněz, než do ní zvenku do té doby přišlo (ve vkladech a poplatcích klientů nebo v tom, co si sam půjčila), mělo by se to asi nějak projevit na její bilanci. Zajímá mne jak se to projeví.
Re: Re: Re: Re: účty
Skutočne vám odporúčam prečítať si zákony, ktoré sa týkajú bankového sektora v ČR - link som dal. Ďalej je možné prečítať si knihy o svetovom bankovom systéme, o systéme finančných trhov... atď. Tak, ako sa tu nikto na tomto webe nenaučí za pár dní operovať oko, či mozog, je nereálne očakávaťucelené pochopenie fungovania svetového finančného systéme DO DETAILOV a KONKRÉTNE, ako to chcete vy.
Článok sa venuje téme: vytváranie peňazí z ničoho bankami, pri poskytovaní úverov a pôžičiek (popritom aj vytváranie peňazí z ničoho pri emisiách centrálnymi bankami). Článok je dobrý a v diskusii sme vysvetlili niečo aj navyše.
Na záver odporúčam video Americký sen - drsný animovaný film o americké centrální bance (český dabing)
: https://www.youtube.com/watch?v=P2xG2HkvzRI
Re: Re: Re: Re: účty
> Alespoň takhle to prozatím chápu.
ne, tak to není. Poté, co banka vytvoří 2 zápisy, které se navzájem nulují (tento bod máte správně), tak z toho jednoho převede předmětnou částku na účet klienta, který s ní může dělat cokoliv, vybrat, převést do jiné banky, tyhle peníze se už neliší od ostatních peněz v oběhu.
Když pak klient poctivě splácí, tj. posílá částky+úroky na ten úvěrový účet čímž ho umořuje, tak se ty dvě čísla, které dohromady vždy dávají v součtu nulu, zmenšují až se vynulují. Ale nikoliv úroky, úroky si banka nechá jako zisk.
Re: Re: Re: Re: Re: účty
Mne prostě jen zajímá v praxi ten mechanismus, který umožní bance vydat ven (například klientovi, který si právě půjčil a hned poté v hotovosti vybral v bance půjčené peníze) víc peněz, než kolik do ní jinudy přiteče.
Protože třeba podle té rozvahy Komerční banky, kterou jste zavrhl jako málo podrtobnou, to vypadá, že vkladů je v ní o dost víc než úvěrů. Takže pokud nezačne vklady vybírat najednou přes 10% klientů, má banka pořád dost ("skutečných") peněz navíc, které může komukoliv vyplatit jako úvěr v hotovosti.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: účty
Mechanismus spočívá v tom, že jakmile banka ty nové peníze vytvoří podvojným zápisem, a tu jednu stranu převede klientovi na účet, takže s nimi může disponovat, tak už jsou to stejně dobré peníze jako jakékoliv jiné a klient je může převést do jiné banky úplně stejně jako peníze, které si na účet vložil on sám.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: účty
dolezity je samozrejme urok. ten je nieco navyse. dolezite je aj to, ked klienti nesplacaju. vtedy je to pre banku problem, preto sa isti nehnutelnostou, ci inou protihodnotou.
pokial by bol urok zarobeny poskynutim uveru, ktory ma za ciel nieco realne produkovat, tak tie uroky nie su az taky problem. nove peniaze totizto v systeme nieco vyrobia, a je velka sanca ze vyrobia, pretoze firmy predsa nechcu zkrachovat. takto su uroky kryte realnymi produktami.
problem dnesnej doby je, ze peniaze sa poziciavaju na vsetko mozne, pripadne su generovane na hry v kasine, ako si to nazval, pripadne pri produkcii kadejakych certifikatov na zlato, striero, co ja viem co, co ale este realne nie je vydolovane/vylovene/vyprodukovane a ani toho nie je, take mnozstvo ako sa deklaruje. toto je potom potrebne korigovat uz momentalne priamymi intervenciami centralnych bank, pretoze po 2008, teda po lehmanovi je to uz nastavene takto.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: účty
Jinak jsem nenapsal, že je to "legalizace podvodu", chápu velmi dobře jako to funguje, půjčování do existence je forma emise měny, která je ponechána bezstrukturní tržní regulaci. Tato samotná emise a vytváření peněz z ničeho problém až takový není, peníze se vždy dělají z ničeho, je to jen informace, problém s tímto systémem je vše ostatní spojené s tímto systémem, mající destruktivní vliv na celou společnost, je to absolutně nepřijatelné.
Například, emise nových peněz, které jsou třeba aby se ekonomika udržela v chodu, je tímto přenesena (místo aby ji řídil stát) na bedra lidí co si např. berou hypotéky, čímž se stávají finančními otroky a rukojmími banka, a navíc přeplatí bance stovky tisíc až miliony z ceny nemovitosti, druhak se kdykoliv mohou dostat do situace, že o dům příjdou.
Takže z něčeho (emise měny), co lze dělat společensky prospěšně a bezkrizově, je uděláno něco, díky čemuž se velká část populace stává finančními otroky a rukojmími bank, a díky čemuž banky parazitují na životě celé společnosti, nemluvě už o destruktivní protispolečenské roli úroku na celou společnost, to snad není třeba rozebírat.
Současný systém není jako celek nic jiného než okovy, způsob jak menšina parazituje na většině a kontroluje ji, a jak udržuje společnost v napětí a stresu.
Dnes 30-70% z koncové ceny zboží tvoří úrokové náklady a složené úrokové náklady, kdyby peníze nebyly půjčovány do existence a zatíženy úrokem, tak by bez toho, aniž by se cokoliv změnilo, byly ceny poloviční, nebo by stačilo pracovat poloviční dobu na stejnou životní úroveň. Už ti dochází, kde se propaluje neustále se zvyšující produktivita, která za poslední 20-30 let stoupla o desítky nebo stovky procent, ale přesto se pracuje stále déle?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: účty
"pokial by bol urok zarobeny poskynutim uveru, ktory ma za ciel nieco realne produkovat, tak tie uroky nie su az taky problem."
ono vas energovariant je to same, pretoze poziciavat (na urok) sa ma len firmam => tie nieco realne davaju spat do ekonomiky. to, ze energovariant bude spravovat stat znamena, ze niekto musi zaplatit pobocky, uradnikov atd, na prevadzku takto vydavanych penazi. toto nieco, co bude treba zaplatit sa zaplati z penazi danovych poplatnikov, a v tomto pripade je to to iste, ako keby to tie peniaze na projekty vydala hocijaka komercna banka a urok sa bude chapat len ako peniaze navyse urcene na obsluhu poskytovanych uverov (opat bankovy uradnici, pobocky, atd..)
uz v mojich predchadzajucich prispevkoch pod inymi temami (o energovariante) som jasne povedal, ze nesmu byt poskytovane peniaze s urokom pre normalnych beznych ludi. toto sposobuje konkurenciu medzi ludmi, ktori sa snazia si urvat zvanec navyse, samozrejme na ukor druheho, a takto bojuju medzi sebou, co je neziaduce. naopak, konkurencia medzi firmami je vitana. takze tam je urok ok a sluzi na to, co som napisal vyssie.
abty sa ludia dostali k lepsiej zdravotnej starostlivosti, k peknemu prezitiu dochodku, k byvaniu, ci aby sa vyhrabali zo sraciek nezamestnanosti a pod. by bolo fajn mat doplnkove meny. tie vedu apriori k spolupraci a empatii!!! pozri si, ako funguje dochodkovy a zdravotny system v japonsku, to je ukazkovy model pre nas vsetkych ostatnych. pripadne ako na novom zelande centralna banka podporuje projekty lokalnych mien, aby zmiernila dosahy nezamestnanosti v oblastiach, kde skapal pes.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: účty
Ale jinak asi už chápu.
Mé otázky byly nejspíš způsobeny jen jiným úhlem pohledu. To, jsem z mého úhlu pohledu bral jen interní zápisy banky, to z Vašeho úhlu pohledu jsou "stejně dobré peníze". Takže tam skutečně peníze vzniknou - stejně jako vzniklo těch 10000 v mém příkladu s denním vkládáním a vybíráním tisícovky. Jen se ušetří to běhání.
Navíc si myslím, že tímto způsobem "vyrábí" každý,kdo vede účty a půjčuje půjčené peníze. Jakmile se vklad bere jako jedny peníze a úvěr jako jiné peníze, tak jakýmkoliv půjčením peněz skrz prostředníka (banku) se ty peníze účetně zdvojnásobí. Jednou se počítají jako by věřiteli ležely na účtu banky a podruhé tak, že je má dlužník. A tímhle účetním zdvojnásobením vzniknou prníze z ničeho.
Je to tak?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: účty
Proste... článok je dosť úzko zameraný (čo nie je zle, práve naopak - pochopme na začiatok iba základy a nechajme si to v hlavách trochu dozrieť) a vy chcete vedieť všetko o tom, ako banky vytvárajú peniaze a dávajú úvery a pôžičky. Video navyše aj poukazuje na spojitosť s centrálnymi bankami, zotročovaním ľudstva, vojnami, ústavou ako základným právnym predpisom atď.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: účty
Co podle mne je pravdou:
- banky vytvářejí de fakto peníze (byť nemají přímo tuto formu)
- množství "peněz", které takto mohou vzniknout, může být až takový násobek bankovních rezerv, jaké po žaduje centrální banka. (pokud musí být rezervy 1:2, mohou všechny banky společně v součtu "vyrobit" až dvojnásobek centrálně vytvořených peněz, pokud musí být rezervy 1:10, mohou vyrobit tesetinásobek)
Co podle mne není pravdou: že banka může vytvořit peníze jen tak úplně z ničeho v libovolném množství. Vždy ty peníze musí vytvořit jen z kapitálu (vkladů a majetku banky), který má v daný okamžik k dispozici.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: účty
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Krach bank
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Krach bank
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Krach bank
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Krach bank
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Krach bank
Re: Re: Re: Re: Re: Krach bank
...
Aj mi ostatny, ktory sa k vam chceme pridat a doplnit vase kadre o svoj osobity prinos a nas pohlad na svet, by sme velmi ocenili snahu aj o nase pochopenie z vasej strany.
...
Dakujem ti teda za myslenku a ,,ziadost", ktoru primam a posielam ju aj spet.
myslim si, ze tu sa (teoreticky) vektor nasich cielov stretava. Otazkou teda je ako to dokazeme uplatnit v praxi...
Re: Re: Re: Re: Krach bank
Re: Re: Re: Re: Re: Krach bank
Na deriváty se ještě podívám, protože ty mi prozatím připadají skutečně jako rozbuška s doutnákem.
Re: Re: Re: Krach bank
Re: Re: Re: Re: Krach bank
Například CDS deriváty (credit default swap) spočívají v tom, že nějaký subjekt se přes ně jistí proti nějakému riziku, např. zvýšení úrokových měr. Platí tedy nějaké bance pravidelně nějakou relativně malou částku, a pokud dojde ke splnění určité podmínky, banka by teoreticky měla zaplatit zpět velkou částku.
Derivát je v podstatě slib banky že zaplatí, když se něco stane, a za to má stálý příjem, za tenhle slib. Vtip je v tom že objem derivátů je tak šílený (10x HDP planety), že žádný subjekt nemá prostředky na to, aby těm slibům dostál kdyby se opravdu něco stalo.
Je to časovaná bomba, bude se to celé mazat a nulovat, neb nic jiného s tím dělat nejde.
Údajně je problém taky v tom, že banky vymyslely důmyslný systém, kdy sice měly derivátů za tisíce miliard, ale tak, že se navzájem závazky nulovaly. S pádem Lehman Brothers se ale tenhle "magický řetěz" přerušil a už se to nenuluje jako předtím.
Re: Re: Krach bank
Re: Krach bank
Pokud krachují jako obvykle, banka získává více a více majetku nacházejícího se v daném teritoriu.
Resp. když krachuje ročně cca 1% lidí, banka ztrácí peníze, ale získává majetek - mnohem více než ztratila peněz.
Pokud zkrachuje 10% lidí, tak díky pákovému efektu banka přijde o peníze a zkrachuje taky ... ale aktiva koupí jiná banka.
Re: Re: Krach bank
Re: Krach bank
Re: Krach bank
...
A bankovi system ma centra moci a tym su Centralne banky (Fed, ECB atd... MMF - no MMF je nieco ine ako Fed...).
...
Centralne banky riadia tok penazi na strukturnej urovni, teda rozhoduju o tom, ktora banka prezije a ktora nie.
...
Ked nejaku banku podla potrieb a planov GB, tak ju odstavia od poziciek. tak banka skrachuje
Re: Re: Krach bank
Vy teď píšete "samotne banky tie peniaze nevitvaraju".
Vytvářejí tedy ty banky peníze, nebo je nevytvářejí?
Re: Re: Re: Krach bank
Re: Re: Re: Re: Krach bank
Může ale banka takhle vytvořit peníze i navenek? Klienti si přece mohou vybrat ty peníze v hotovosti, nebo je převést do jiných bank (například zaplacením faktur dodavatelům).
Re: Re: Re: Re: Re: Krach bank
Alebo nie?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Krach bank
To, že komerční banka může za určitých okolností zkrachovat, pokud nedostane peníze z centrální banky, snad chápu a dává mi to smysl.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Krach bank
.
Keby tie peniaze vytvarala hoci ktora banka, tak by nemohli skrachovat...
Ono ta banka vlastne nenesie ziadne riziko. Okrem toho, ze centralna banka coby ,,riecny pramen" ovlada tok penazi (ten kto ich vydava) ta rieka potom preteka cez ostane banki ku klientom (ustie). A potom sa vracaju s5 do banky na ucti velkych korporacii - koncernov...
...
U ludi tak nezostava vobec nic..
...
A samozrejme tie peniaze niesu nicim kryte... ,,Ich hodnota vznika az ich obehom" ... Keby si toto ludia uvedomili, tak ten system padne pretoze dnesne peniaze nemaju ziadnu skutocnu hodnotu. Je to to iste co pokresleny toaletny papier... Dokonca ten tialetaka vacsiu hotnotu ako petsto evrovka.
...
Je to obsaznejsie.
...
V kazdom pripade je to jeden velky ojeb.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Krach bank
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Krach bank
Je to prirodzene pokial....
Iba cb vydava peniaze a nikto iny si ich nemoze vytvorit a uz vobec nie s nicoho ako cb (fed, Ecb) a ono ich teda vytvoria na zaklade poziciek (zmluv banky s klientom) a este pytaju uroky.
...
To znamena, ze oni daju do obehu napr 1 milirdu, ale naspet chcu 1,3 miliardy... Inymi slovami, ked vezmeme vsetky peniaze s obehu a vratime ich do centralnej banky, tak este stale bude chybat ten urok.
...
Cize kolpas celeho systemu.
Vytváranie peňazí z ničoho.
Samozrejme hovorím o štátnej banke t.j. spoločensky vlastnenej banke.
Re: Vytváranie peňazí z ničoho.
Re: Re: Vytváranie peňazí z ničoho.
...
Pozickovi (urokovi) system je mozne zmenit a nieje potrebny.
- no ludia tym, ze sa im nechce manualne pracovat, pretoze ani nemaju, take naviki, pretoze ani nechapu preco je potrebne pracovat aj manualne - preto svoje deti nutia chodit do skoly (kde im GP programuje myslienki) - pretoze ako si myslia - aby mali skolu a mali sa dobre. Takto vitvaraju priestor pre zakonite zneuzitie vzdelavacieho systemu a vytvaraju ... Akoby som to ... Nepracovnu moralku..
...
A tym medavaju GP inu moznost ako je sucasny stav... Teda netenie ludi k praci urokom... Nie je to teda samotny urok co nas financne zotrocuje, ale nasa moralka.
Ale to je jasný případ, kdy zločin má oporu v zákoně
Re: Ale to je jasný případ, kdy zločin má oporu v zákoně
Re: Re: Ale to je jasný případ, kdy zločin má oporu v zákoně
Re: Re: Ale to je jasný případ, kdy zločin má oporu v zákoně
A těch 5mld základního kapitálu nikam bance nezmizí, když poskytne 30mld úvěrů z peněz které nemá, nic se s nimi nestane.
Re: Re: Re: Ale to je jasný případ, kdy zločin má oporu v zákoně
Re: Re: Re: Re: Ale to je jasný případ, kdy zločin má oporu v zákoně
Re: Re: Re: Re: Ale to je jasný případ, kdy zločin má oporu v zákoně
Re: Re: Re: Re: Ale to je jasný případ, kdy zločin má oporu v zákoně
Pozrel som si slovenský zákon
http://www.nbs.sk/_img/Documents/_Legislativa/_UplneZneniaZakonov/Z4832001.pdf
Na bankové povolenie je potrebné 16 600 000EUR.
Realita
Které konkrétní banky takhle fungují? Zajímají mne názvy bank a odkaz na důkazy toho, že mají tento poměr (1:6) kapitálu (vlastní+vklady) a úvěrů - ale přitom nekrachují. Pokud má článek pravdu a celé je to bez rizika, tak by takové banky existovat měly.
Re: Realita
Pokud chce člověk důkaz, lze třeba nastudovat materiály Bank of England, vysokoškolské učebnice a další zdroje, je to tam černé na bílém.
Re: Re: Realita
Asi by stačil skutečně jen příklad:
Vezmu roční bilanci nějaké banky. Pod jakou položkou tam najdu peníze, vytvořené během toho roku z ničeho?
Re: Re: Re: Realita
Můžeme to vzít z druhé strany, odkud se podle vás berou peníze, které jsou v oběhu?
Re: Re: Re: Re: Realita
Myslím si, že ostatní banky sice mohou vyrobit peníze "z ničeho", ale jen uvnitř sebe sama. S omezením podle rezerv, daným zákonem, jak jste mi už vysvětlili.
Pokud se podívám na jinou banku zvenku jako na černou skříňnku, tak si myslím, že nemůže vydat ven víc, než do ní zvenku do té doby vložili její akcionáři, vkladatelé, věřitelé a splatili dlužníci na splátkách a poplatcích.
Ale mohu se samozřejmě mýlit.
Neřeším samozřejmě nepřesnosti, dané zpožděním transakcí.
Re: Re: Re: Re: Re: Realita
Centrální banka také vytváří z ničeho (jinak to ani nejde), ale drtivá část dnešní peněžní zásoby byla vytvořena půjčováním do existence u komerčních bank.
Re: Re: Re: Realita
Re: Re: Re: Re: Realita
https://www.kb.cz/cs/o-bance/o-nas/zakladni-financni-udaje/
Jsou tam tři roky, snad i základní údaje.
Pokud to není ono, klidně dodejte něco jiného.
Re: Re: Re: Re: Re: Realita
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Realita
Co konkrétně musí ta uzávěrka obsahovat, abyste to mohl použít jako příklad?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Realita
To, co článek označuje jako "peníze vytvořené z ničeho" je v tom rozpisu suma 580 miliard úvěrů klientům. Za peníze z ničeho se to ve smyslu článku označuje, ač jsou ty úvěry kryty penězi, které mají v bance uložené klienti ve výši 699 miliard.
Je to tak?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Realita
Ano, banka má vklady 699 miliard a poskytla úvěry 580 miliard, vtip je v tom, že že tyto úvěry 580 miliard NEBYLY POSKYTNUTY z těchto vkladů 699 miliard.
Tedy:
před poskytunutím úvěrů má banka 699 miliard vkladů.
po poskytnutí úvěr ve výši 580 miliard má banka stále 699 miliard vkladů.
Realita
Pokud by se klienti najednou rozhodli, že si peníze z těch vkladů vyberou, tak jim banka může vyplatit jen 120 miliard, protože zbytek poslala dál. Myslím, že tomuhle se říká "run" a banku to položí. Banka sice ty vklady má v evidenci, ale jení je schopna vyplatit dřív, než jí vrátí peníze její dlužníci.
A právě v tomhle rozdílu pohledů (vedení ve vnitřních podvojných účtech versus fyzická schopnost okamžitrě platit závazky) je asi zakopaný pes toho, proč jsem nechápal ty "peníze z ničeho". Podle Vás vklady existují v bance, byť je banka "pošle dál" v úvěrech, zatímco já si myslím, že je tohle počítání jen účetní fikce.
Re: Re: Ale to je jasný případ, kdy zločin má oporu v zákoně
Re: Re: Re: Ale to je jasný případ, kdy zločin má oporu v zákoně
Re: Re: Re: Re: Ale to je jasný případ, kdy zločin má oporu v zákoně
Re: Re: Re: Re: Ale to je jasný případ, kdy zločin má oporu v zákoně
Re: Re: Ale to je jasný případ, kdy zločin má oporu v zákoně
Re: Re: Re: Ale to je jasný případ, kdy zločin má oporu v zákoně
Re: Re: Re: Re: Ale to je jasný případ, kdy zločin má oporu v zákoně
Přidat nový příspěvek
Před bědami se nesehni, na Boha se spolehni.
Historie není věda, historie je v davově-"elitárních" společnostech nástroj řízení.
Nikdy nevíte, před jakými neštěstími Vás zachránila obyčejná smůla.